47 C 434/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Nikolou Loučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 325 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a co do smluvní pokuty ve výši , částka, .

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku , částka, spolu s příslušenstvím do , datum, . Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu, a provedl tzv. verifikační platbu ve výši , částka, . V rámci schvalovacího procesu právní předchůdkyně žalobkyně provedla nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši , částka, na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka žalovaného ze Smlouvy postoupena na žalobkyni, a to ke dni , datum, . Postoupení pohledávky oznámila žalovanému žalobkyně na základě zmocnění. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (po revizním přepočtu) za období od , datum, do , datum, , kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši , částka, , a zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny ve výši , částka, a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně s tím, že v případě jeho nesoučinnosti bude nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , a to ve výši , částka, . Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, , počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. , datum, z dlužné jistiny pohledávky ve výši , částka, do , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně svou žalobu v rozsahu , částka, částečně zpět. Uvedla, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku , částka, jako splátku úvěru a částku , částka, jako poplatek za prodloužení splatnosti úvěru.

4. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti obou účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), jelikož právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán.

5. Zdejší soud provedl při jednání listinné důkazy navržené žalobkyní, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě bylo ujednáno poskytnutí úvěru žalovanému v částce , částka, . Úvěr byl sjednán jako neúčelový s datem splatnosti , datum, . Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 279,83 % ročně a RPSN byla ujednána ve výši 1 141,2 % za celý úvěr (Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, k předmětné smlouvě o úvěru došlo k navýšení celkové částky jistiny úvěru na , částka, a navýšení úrokové sazby na 277,10 % a RPSN na 1 60,1 % (Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, k předmětné smlouvě o úvěru došlo ke změně data splatnosti na , datum, a změně úrokové sazby na 109,38 % a RPSN na 673 %. Dále byl ujednán poplatek za změnu smlouvy ve výši , částka, (Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ). Nárok ze smlouvy o úvěru byl postoupen z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ke dni , datum, (Smlouvou o postoupení pohledávek, společným prohlášením o uzavření dílčí smlouvy, potvrzením o úhradě). O postoupení byl žalovaný vyrozuměn na základě oznámení ze dne , datum, (Oznámením ze dne , datum, vč. poštovního archu). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzýván na základě výzev ze dne , datum, a předžalobní výzvy ze dne , datum, (Výzvou ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, vč. podacího archu).

7. Zdejší soud provedl ve věci ještě další důkazy, a to listiny s názvem Výpis úkonů mimosoudního vymáhání, Výpis z bankovního účtu k provedení platby ve výši , částka, dne , datum, a výpis z běžného účtu k provedení platby ve výši , částka, , a obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, ze kterých ale nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“11. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“12. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“13. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“14. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“15. Podle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“): „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle odst. 2 „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“18. Soud předně konstatuje, že pokud žalobkyně využila svého oprávnění disponovat žalobou a dříve, než začalo jednání, vzala ji částečně, co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a co do smluvní pokuty ve výši , částka, , zpět, řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok I). Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a náhrada nákladů řízení.

19. Soud dále v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí.

20. Žalobkyně ve svém návrhu tvrdila, že v rámci schvalovacího procesu právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do registrů. K výzvě soudu, aby žalobní návrh doplnila o tvrzení a důkazy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru výslovně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. V řízení tedy nebylo prokázáno, z jakých finančních ukazatelů právní předchůdkyně v době poskytnutí finančních prostředků žalovanému vycházela a jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, když pouhé nahlédnutí do registrů soud shledal jako nedostatečné. Svou neúčastí u ústního jednání se žalobkyně připravila o poučení podle § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř., a to v tomto případě k otázce posouzení úvěruschopnosti a rovněž výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

21. Dále soud dále poukazuje rovněž na to, že v posuzovaném případě bylo ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, uvedeno, že RPSN činí 1 141,2 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v měsíci květen 2023 9,94 %. Ve smlouvě byla tedy více než 114násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ), nikoli však násobkem takto vysokým. Uvedené se přitom vztahuje nejen na smlouvu, ale rovněž na další dodatek č. , hodnota, .

22. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny. Za této situace by byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit toliko to, co od ní bez právního důvodu dle § 2991 o. z. převzal.

23. I v takovém případě ale nebylo možné návrhu žalobkyně vyhovět, neboť žalobkyně neprokázala, že žalovanému byl úvěr poskytnut a v jaké výši, když v dané souvislosti nebyly učiněny žádné důkazní návrhy (např. doložení poskytnutí úvěru), a tedy nebyla prokázána výše případného bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně. Svou neúčastí u ústního jednání se žalobkyně připravila o poučení podle § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř., a to k výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout, neboť nebylo prokázáno, jakou částku právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu poukázala, tedy zda a o jakou částku se žalovaný měl na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatit (výrok II).

24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 1 a § 143 odst. 2 první věta o. s. ř. Částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně a byla by tak povinna hradit náklady žalovaného. Žalovaný byl zcela úspěšný také ve zbytku řízení a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.