47 C 445/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Nikolou Loučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 755,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum a kapitalizovaný úrok ve výši částka a částku částka se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vč. poplatku za jeho poskytnutí ve výši částka, tj. celkovou částku ve výši 21 589, vrátit do datum. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru ve sjednaném termínu splatnosti nesplatil. Ode dne datum se tak ocitl v prodlení, v jehož důsledku vzniklo právní předchůdkyni právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že právní předchůdkyně byla posuzována v souladu s § 86 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí, prostřednictvím vyplněné Žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl mj. údaje o zaměstnání, své měsíční příjmy a výdaje. Žalovaný byl na základě těchto údajů vyhodnocen jako způsobilý ke splácení úvěru s přihlédnutím k požadované výši, neboť měsíčně žalovanému zbývalo k úhradě ostatních závazků cca částka, tedy dostatečná rezerva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal dne datum v nepřítomnosti obou účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), jelikož právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán.

4. Zdejší soud provedl při jednání listinné důkazy navržené žalobkyní, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Mezi žalovaným a společností Anonymizováno Anonymizováno. byla dne datum uzavřena smlouva, na základě, které se úvěrující společnost zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši částka, a to jako úvěr bezúčelový s úrokovou sazbou 36 % ročně. V rámci smlouvy byla ujednána RPSN ve výši 596,65 % a v případě překročení doby splatnosti byla RPSN sjednána ve výši 8 295,61 %. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků (smlouva o spotřebitelském úvěru č. spisová značka ze dne datum).

6. Z listiny s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. spisová značka ze dne datum soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a společností Anonymizováno. byla dne datum uzavřena smlouva, na základě, které se úvěrující společnost zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši částka, a to jako úvěr bezúčelový s úrokovou sazbou 36 % ročně. V rámci smlouvy byla ujednána RPSN ve výši 596,65 % a v případě překročení doby splatnosti byla RPSN sjednána ve výši 8 295,61 %. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením úvěrové smlouvy informace o spotřebitelském úvěru (formulářem pro standartní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Dále soud vzal za prokázané, že mezi společností Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. jako postupitelem a Jméno žalobkyně. jako postupníkem, byla uzavřena dne datum rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které byly mezi stranami ujednány podmínky pro postoupení pohledávek. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že strany se zavazují za splnění dalších podmínek uzavřít dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, a to do 5 pracovních dní od písemného potvrzení postupníka o souladu předloženého portfolia s dojednanými podmínkami, a to podle vzoru, který je přílohou rámcové smlouvy (rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum).

8. Dále soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, a dále rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky na základě výzev ze dne datum, datum. datum, datum, a předžalobní výzvou ze dne datum (oznámením ze dne datum vč. podacího lístku, výzvami ze dne datum, datum, datum, předžalobní výzvou ze dne datum vč. podacího lístku).

9. Z listiny s názvem: Potvrzení o platbě vystavené dne datum má soud za prokázané provedení platby ve výši částka na účet č. č. účtu z účtu č. č. účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol.

10. Z listiny s názvem: Potvrzení o provedení transakce s datem zaúčtování 18. 12. 20223 soud zjistil, že z účtu č. účtu (majitel účtu Jméno žalobkyně.) byla poukázána na účet č. účtu částka v Kč, jejíž výše je začerněna (není čitelná) a jednalo se o úhradu portfolia od Anonymizováno 11. Z listiny s názvem: Žádost o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že jsou zde uvedeny „informace o Úvěrovanému“ soud vzal za prokázané, že při poskytnutí úvěru bylo vycházeno z toho, že žalovaný je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem částka a výdaji v celkové výši částka, které sestávají z částky částka jako splátek bankovních úvěrů, částky částka jako splátek nebankovních úvěrů, částky částka jako ostatních výdajů. Dále bylo uvedeno, že náklady na bydlení jsou hrazeny rodiči bez uvedení jejich výše.

12. Z listiny s názvem: Úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota soud zjistil, že maximální výše pro poskytnutí úvěru byla stanovena na výši částka. Dále soud vzal za prokázané, že v tomto dokumentu byly evidovány výdaje na bankovní a nebankovní úvěry, a to v částce částka. Poskytovaná půjčka měla být druhá v pořadí, přičemž limit zadlužení žalovaného byl stanoven na 90 %.

13. Zdejší soud dále provedl důkaz listinou s názvem potvrzení o platbě ze dne datum, ze které vzal za prokázané, že na bankovní účet právní předchůdkyně byla z účtu č. č. účtu zaslána dne datum platba ve výši částka. Zdejší soud dospěl k závěru, že číslo bankovního účtu koresponduje s číslem bankovního účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Nicméně v této souvislosti soud poukazuje na to, že na základě této listiny nelze mít za prokázané, že provedená platba souvisí se smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, neboť platba byla provedena dne datum, tedy před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, když tato byla uzavřena až dne datum.

14. Dále zdejší soud provedl důkaz listinou s názvem dílčí smlouva o postoupení pohledávek (nedatovaná). K uvedené smlouvě ale soud uvádí, že tato neobsahuje podpisy smluvních stran. V daném případě se tak jedná toliko o návrh, ze kterého nelze mít za prokázané, že smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní řádně uzavřena, a že tedy došlo k postoupení předmětné pohledávka za žalovaným na žalobkyni. K uvedenému závěru soud dospěl s přihlédnutím k tomu, že k důkazu byla navrhnuta toliko rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ze které vyplývá ujednání stran uzavřít dílčí smlouvu v písemné formě.

15. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

16. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

17. Podle § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

18. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 19. Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“ 20. Podle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“ 22. Na základě shora uvedeného, tedy soud dospěl k závěru, že v řízení nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně, a tedy, že byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, neboť doložená smlouva nebyla podepsána. V dané souvislosti zdejší soud vycházel z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, která jasně stanovila pro postoupení dílčích pohledávek písemnou formu ve vzorové podobě, přičemž z ustanovení § 12 rámcové smlouvy vyplývá, že všechny změny rámcové smlouvy musí být učiněny v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Z daného ujednání má soud za to, že strany si stanovily pro uzavření dílčích smluv písemnou formu. Tato dohoda však mohla být měněna pouze na základě projevu vůle v téže nebo přísnější formě. V řízení nebylo prokázáno, že by k takové dohodě došlo, ani nebylo prokázáno např. dodatečné potvrzení uzavření dílčí smlouvy, na základě, které byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a především v řízení nebylo ani tvrzeno, že k uzavření dílčí smlouvy došlo jinou formou.

23. Nepřítomností žalobkyně při jednání dne datum se žalobkyně připravila o možnost poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Zdejší soud tedy má za to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání vlastnického práva k předmětné pohledávce za žalovaným, neboť nebylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena, a nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno, že smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. V tomto případě tedy žalobkyně neunesla rovněž břemeno tvrzení o způsobu uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a soudu tak zůstala neobjasněna otázka, zda a v jakém formě byla smlouva uzavřena.

24. Zdejší soud se však dále nad rámec uvedeného zabýval rovněž otázkou posouzení úvěruschopnosti na straně žalovaného.

25. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 26. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 27. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ 28. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“ 29. Podle rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“ 30. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ 31. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně se při jejím zkoumání spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným bez dalšího ověření. Ze všech předložených dokumentů vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí úvěru již čerpal další bankovní a nebankovní úvěry, na které měsíčně vynakládal částku ve výši částka, přičemž i tento předmětný úvěr byl druhým v pořadí. Tato skutečnost měla vést právní předchůdkyni žalobkyně ke zvýšené obezřetnosti a ověření výdajové složky žalovaného. Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že z předložených listin a i s ohledem na žalobní tvrzení, že žalovaný ničeho neuhradil, je zřejmé, že žalovaný úvěruschopný v době poskytnutí úvěru nebyl.

32. Dále soud poukazuje na to, že v posuzovaném případě bylo ve smlouvách o spotřebitelském úvěru uvedeno, že RPSN činí 596,65 % a v případě překročení splatnosti činí 8 295,61 %.Z databáze Anonymizováno se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v měsíci 10,17 %. Ve smlouvě byla tedy více než 58násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli však násobkem takto vysokým.

33. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny.

34. I v takovém případě ale nebylo možné návrhu žalobkyně vyhovět, neboť žalobkyně neprokázala, že žalovanému byl úvěr poskytnut a v jaké výši, když v dané souvislosti nebyly učiněny žádné důkazní návrhy (např. doložení poskytnutí úvěru), a tedy nebyla prokázána výše případného bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně. Svou neúčastí u ústního jednání se žalobkyně připravila o poučení podle § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř., a to v tomto případě k otázce posouzení úvěruschopnosti a rovněž výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

35. Na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, neboť doložená smlouva nebyla předložena s podpisy stran (pokud by měla být uzavřena v písemné formě) a v řízení nebylo tvrzeno a prokázáno, že byla uzavřena jiným způsobem a tedy došlo pouze k nedodržení formy smlouvy, což by způsobilo pouze neplatnost relativní. I kdyby byla otázka formy smlouvy vyřešena a v řízení bylo prokázáno, že k jejímu uzavření došlo, žalobkyně neprokázala výši bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného. Zdejší soud proto žalobu v plném rozsahu zamítnul (výrok I.).

36. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem II. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný a žalobkyně by byla povinna hradit jeho náklady. S ohledem na to, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.