5 C 13/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 61 161 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 61 161 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 365,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 61 161 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný nehradil pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu vyplývající z členství v SVJ, které bylo založeno za účelem správy bytového domu [adresa], obec Praha, k.ú. [část obce], jakožto jeden ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo]. Ke dni [datum] dluh činil 61 161 Kč. Žalovaný dluh nesplnil i přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem [země]. Jde o věc s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal svou pravomoc věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že žalovaný se zdržuje t.č. na území České republiky, posuzoval soud pravomoc dle Nařízení Rady (ES) č.1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením §§ 85, 86 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. Podle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu, žalovaný se ke dni zahájení řízení fakticky zdržoval na území České republiky.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil povinnost hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu vyplývající z členství v SVJ, které bylo založeno za účelem správy bytového domu [adresa], obec Praha, k.ú. [část obce], jakožto jeden ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo]. Jeho dluh činí 61 161 Kč.

6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Dle ust. § 1180 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Podle ust. § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ust. § 1181 odst. 2 o.z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 365,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 447 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 161 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 850 Kč ve výši 2 068,50 Kč.

9. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.