5 C 177/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 646 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 346 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 346 Kč od 29. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 300 Kč, označené žalobkyní jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 946,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 2. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 1 646 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu číslo s pojistným splatným ročně ve výši 3 509 Kč (od 28. 6. 2020 činilo pojistné 4 059 Kč ročně). Žalovaný neuhradil pojistné za období od 28. 6. 2020 do 26. 10. 2020 (den, kdy byla pojistná smlouva ze strany žalobkyně ukončena). Žalovaný pojistné neuhradil ani v dodatečné lhůtě, v důsledku čehož pojištění ke dni 26. 10. 2020 zaniklo. Žalobkyně za období 8. 6. 2020 do 26. 10. 2020 požadovala po žalovaném uhrazení pojistného ve výši 1 346 Kč a současně s tím poplatek za upomínání ve výši 200 Kč včetně úroku z prodlení z dlužné částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem země s bydlištěm v České republice. Vzhledem k tomu, že žalovaný má na území České republiky bydliště dle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen„ Nařízení“), posoudil soud svou pravomoc dle č. 14 Nařízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění automobilu registrační značka. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění, žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 3 509 Kč (následně 4 059 Kč) ročně (Pojistnou smlouvou číslo ze dne 28. 6. 2019). Žalovaný neuhradil pojistné v termínu splatnosti, přičemž byl upozorněn na zánik pojištění pro případ, že žalovaný pojistné neuhradí ani v dodatečné lhůtě (Výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 7. 9. 2020; Přehled splátek pojistného). Žalovaný pojistné neuhradil ani v dodatečné lhůtě, v důsledku čehož pojištění zaniklo ke dni 26. 10. 2020 (Oznámením zániku pojištění ze dne 27. 10. 2020). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne 19. 11. 2020 vč. Dokladu o odeslání).

7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, prokazují zjištěný skutkový stav o dlužném pojistném shora uvedeném, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

1. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný se zavázal hradit pojistné, avšak nehradil řádně a včas, na což byl žalobkyní upozorněn. Žalovaný ani v dodatečné lhůtě ničeho neuhradil, v důsledku čehož pojištění zaniklo.

8. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně od 29. 6. 2020, tj. ode dne následujícího po zániku pojištění (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

9. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč (které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání odkazující na sazebních poplatků neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal.

10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 946,26 Kč, přičemž tato částka představuje 63,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,23 % - je třeba počítat s tím, že žalobkyní označené náklady spojené s uplatněním nejsou náklady v tomto smyslu, ale jedná se o další nárok, a to upomínací náklady, čili žalobkyně požadovala celkem 1 646 Kč). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 646 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud náhradu nákladu řízení přiznal k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.