5 C 203/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 691 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 691 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 9 691 Kč od 2. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 691 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které se zavázala do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“) dodávat zemní plyn a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit stanovenou cenu. Žalovanému byla dne [datum] vystavena faktura se splatností dne 1. 3. 2018 na částku 9 691 Kč. Žalovaný se s úhradou dané faktury dostal do prodlení, přičemž ani přes výzvy žalobkyně neuhradil do podání žaloby ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [anonymizováno] republiky. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalovaný byl s řízením obeznámen (žaloba včetně výzvy k vyjádření byla žalované doručena dne [datum]) a nenamítl nepříslušnost, přičemž poslední známé bydliště žalovaného v České republice bylo na adrese [adresa]. Rozhodným právem je právo české dle nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat zemní plyn a s tím spojené služby do odběrného místa a závazek žalovaného zemní plyn odebírat a platit žalobkyni cenu dodávky plynu dle stanoveného ceníku (Smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ze dne [datum]; Smlouvou o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne [datum]). Žalovanému byla vystavena faktura za období 21. 11. 2017 – 5. 2. 2018 na částku 9 691 Kč se splatností 1. 3. 2018 (Fakturou [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný na předmětnou fakturu do data splatnosti neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (Předžalobní upomínkou ze dne [datum]; Dokladem o odeslání).

7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

8. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, kdy smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Dle § 62 odst. 2 písm. i) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.

9. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tj. od 2. 3. 2018. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 9 691 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) a jednoho úkonu dle § 11 odst. 2 a.t. po 750 Kč (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

12. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.