5 C 21/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: výživné manžela

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna platit žalobci výživné ve výši 25 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 279 239,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 17.9.2021 domáhal stanovení povinnosti žalované platit žalobci částku 25 000 Kč měsíčně jako výživné pro nerozvedeného manžela s tím, že účastníci uzavřeli dne 31.8.2007 manželství, které v r. 2021 procházelo krizí způsobenou mimomanželským poměrem žalované, jež následně vyústila v opuštění společné domácnosti žalovanou v červenci 2021. Žalovaná byla jediným společníkem [anonymizováno] služby s,.r.o. [IČO], kde byl žalobce jednatelem, a to až do 8. 7. 2021, kdy byl ze své funkce žalovanou odvolán. Žalobce do uvedené doby neměl žádný svůj bankovní účet, neboť účastníci používali pouze účet vedený na společnost [právnická osoba], k němuž měli oba dispoziční právo. Žalobce žádné úspory nemá, žalovaná jej zanechala zcela bez prostředků. Žalovaný není a nebyl zaměstnán, je evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce od 28. 7. 2021, když dále dochází na terapii k [anonymizováno], neboť skutečnost, že jej manželka opustí nepředpokládal, stejně tak i jako ani skutečnost, že zůstane zcela bez příjmů. Žalovaná inkasuje zisk ze [právnická osoba] služby v řádu statisíců měsíčně. Žalobce má náklady v souvislosti s bydlením ve výši 17 000 Kč jako nájemné za byt a sklep, dále elektřinu ve výši 1 350 Kč měsíčně, telefon 500 Kč, televize a internet ve výši 708 Kč měsíčně, na stravu 5 000 Kč měsíčně, náklady na psa a kočku 1 200 Kč měsíčně, pojištění domu ve výši 657 Kč ročně, ošacení 2 000 Kč měsíčně, 500 Kč měsíčně hygienu a spolu s torbou odůvodněních úspor pro případ, že by se objevily mimořádné výdaje, činí měsíční výdaje žalobce částku 35 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že společnou domácnost opustila, nikoliv z důvodu mimomanželského poměru, nýbrž z důvodu domácího násilí, a to jak ve formě psychického, a tak i fyzického nátlaku, a bití, které se ze strany žalobce neustále stupňovalo, když žalobce se dopouštěl domácího násilí nejen na žalované, ale i na dceři žalované [jméno] [příjmení], což bylo skutečným důvodem opuštění společné domácnosti. Žalobce bezprostředně předtím, než byl odvolán z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], vybral z účtu společnosti dne 7. 7. 2021 částku přesahující 394 000 Kč, kterou si ponechal pro své účely a současně si žalobce i ze soukromého účtu žalované vybral částku 80 000 Kč, ačkoliv žalobce tvrdil, že zůstal bez finančních prostředků, neukončil nájem bytu, v němž zůstal bydlet sám a stejně tak neukončil ani nájem sklepa a garáže. Ačkoliv žalobce měl možnost pracovního zařazení, toto nevyužil a z evidence Úřadu práce se i odhlásil. Následně byl žalobci přiznána sociální dávka, přičemž žalobce měl nárok na dávku z důvodu nezaměstnanosti, neboť mu nárok nevznikl, a to proto, že si neplatil sociální pojištění.

3. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 31. 8. 2007 manželství, které bylo rozvedeno ke dni 16.8.2022 (prokázáno oddacím listem, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. [číslo jednací]). V červnu 2021 žalovaná opustila společnou domácnost se žalobcem (mezi účastníky nesporné). Žalobce navštívil dne 7. 9. 2021 [anonymizováno] oddělení [anonymizováno] nemocnice [anonymizováno] [část obce] se stanovenou [anonymizováno] poruchy přizpůsobení. Pracovní neschopnost stanovena nebyla (prokázáno [anonymizováno] zprávou).

4. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované bylo prokázáno, že dne 9.7.2021 došlo k výběru částky 40 000 Kč, dne 12.7.2021 k výběru částky 40 000 Kč. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] vedeného na majitele [právnická osoba] bylo prokázáno, že dne 8.7.2021 byla v hotovosti vybrána částka 200 000 Kč, prostřednictvím karetní transakce dne 8.7.2021 celková částka 194 000 Kč.

5. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Olomouci ze dne 7. 3. 2022 bylo prokázáno, že žalobci byla přiznána za období od 2/ 2022 do 3/ 2022 celková částka [částka] jako příspěvek na péči o [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného 8. 8. 1935, trvale bytem [adresa], když období poskytování péče bylo od 27. 2. 2022.

6. Výslechem žalobce jako účastníka řízení bylo prokázáno, že má dokončené středoškolské vzdělání, je vyučen kuchař-číšník. Poté, co byl odvolán z funkce jednatele, začal v lednu 2022 docházet na rekvalifikační kurz, který neukončil, součástí rekvalifikačního kurzu byl i řidičský průkaz. Rekvalifikační kurz neukončil, tam byl Úřadem práce vyřazen z evidence, neboť se začal starat o dědu [jméno] [celé jméno žalobce], u něhož také souvislostí s péčí i bydlí. Po dobu, kdy byl jednatelem společnosti, si platil zdravotní pojištění, sociální pojištění placeno nebylo. Od července 2021 do ledna 2022 nepracoval, neboť toho nebyl schopen v důsledku psychického stavu a nedělal nic z důvodu, že mu bylo lékaři doporučováno, aby chodil po lese. Společnost [anonymizováno] služby prováděla úklid prostor a prodej úklidových prostředků.

7. Zprávou Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 20. 6. 2022 bylo prokázáno, že žalobce nebyl veden v evidenci zájemců od zaměstnání od 17. 5. 2022, neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti. V evidenci zájemců o zaměstnání byl veden od 28. 7. 2021 do 16. 5. 2022, důvodem vyřazení byla vlastní žádost žalobce a žalobce nepobíral příspěvek v nezaměstnanosti, neboť nebyla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Zprávou Úřadu práce České republiky ze dne 20. 6. 2022 bylo prokázáno, že podpora při rekvalifikaci nebyla žalobci poskytována. V červnu 2022 Úřad práce České republiky – kontaktní pracoviště [obec] měl v nabídce 10 volných míst na pozici kuchař a 4 volná místa na pozici číšník. Výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobce vybral dne 7. 7. 2021 částku 30 000 Kč, částku 20 000 Kč, částku 15 000 Kč, částku 50 000 Kč, částku 79 000 Kč a částku 200 000 Kč.

8. Kupní smlouvou datovanou 5. 7. 2021 s ověřenými podpisy prodávajícího a kupujícího dne 12. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalobce jako jednatel společnosti [právnická osoba] prodal kupující [obec] [obec] vozidlo škoda [anonymizováno] za částku 400 000 Kč.

9. Zápisem z valné hromady ze dne 8. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalobce byl uvedeného dne odvolán z funkce jednatele společnosti, když tato skutečnost byla prokázána i výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba].

10. Usnesením Policie ČR [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2022 bylo prokázáno, že bylo proti žalobci zahájeno [anonymizováno] stíhání jako obviněného ze spáchání [anonymizováno] zpronevěry podle § 206 odst. 1 a 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v době od 8. 7. 2021 do 12. 7. 2021 jako jednatel společnosti [právnická osoba] si přisvojil osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Kamiq, a to poté, co byl dne 9. 7. 2021 odvolán z funkce jednatele společnosti [příjmení] služby a bezvědomí majitele, jménem uvedené společnosti, dne 12. 7. 2021 podepsal kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] na prodej vozidla za částku 400 000 Kč, když vozidlo následně kupující dne 14. 7. 2021 předal a společnosti [právnická osoba] způsobil škodu ve výši 650 000 Kč.

11. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že u účastníků po dobu asi půl roku bydlel. [příjmení] spát se žalobcem v posteli, byl přítomen i napadení mezi účastníky, kdy žalobce dal žalované facku, až z toho upadla na postel, přičemž důvodem napadení byla skutečnost, že žalovaná kouřila. S žalovanou sice měl [anonymizováno] styk, ale bylo to proto, že je žalobce k tomu donutil. Žalobce svědkovi kupoval různé věci jako hodinky, mobilní telefon, rakouskou obličejovou masku čerta, žalobce mu slíbil, že mu koupí i auto, aby měl čím jezdit z místa trvalého bydliště do [obec]. Žalované se nelíbilo, že žalobce automobil pro svědka zakoupil. Jeden z důvodů, proč svědek od účastníků odešel byl právě nákup automobilu, který však nikdy na svědka přepsán nebyl.

12. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že bydlí ve stejném domě, kde účastníci společně bydleli. Žalobce měl silně nadřazené postavení nad žalovanou, která byla spíše otrokem, když žalovaná odešla z bydliště, žalobce společně s další osobou odnášel pytle s věcmi a házel do kontejnerů, když přišli ke kontejneru bezdomovci, pytle vyndali a bylo vidět, že v pytlích a byly dámské věci, obuv.

13. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že volal jednou k účastníkům policii, neboť když odcházel od účastníků z domu, tak slyšel až na chodník rány a křik.

14. Nahrávkou provedenou k důkazu při jednání dne 15.3.2023 bylo prokázáno, že žalobce nazýval dceru žalované opakovaně hanlivými vulgárními a urážlivými výrazy.

15. Nájem bytu na adrese [adresa], v němž měli účastníci společné bydliště, a který byl uzavřen na základě smlouvy ze dne 21.11.2010, byl ukončen ke dni 15.11.2022 (prokázáno dohodou o skončení nájmu).

16. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, např. e-maily z 25.11.2022, [číslo] 2022, pracovní smlouvou ze dne 2.1.2023 apod., výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť s ohledem na níže uvedený právní názor nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech matky žalobce, neboť ho považoval za nadbytečný, když svědkyně s účastníky nebydlela ve společné domácnosti a skutečnosti rozhodné byly prokázány jinými důkazy.

17. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout.

18. Soud na základ provedeného dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 697 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Podle ust. § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

19. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobu v plném rozsahu zamítnul, neboť dospěl k závěru, že žalobci nárok na výživné pro nerozvedeného manžela nevznikl. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná opustila společnou domácnost za trvání manželství účastníků nikoliv z důvodu mimomanželského poměru žalované, ale z důvodu, že ze strany žalobce docházelo, a to opakovaně k hrubému, vulgárnímu a ponižujícímu jednání, jak ve vztahu k žalované, tak i ve vztahu k dceři žalované. Tyto skutečnosti byly prokázány jak svědeckou výpovědí svědků, tak i zvukovou nahrávkou rozhovoru mezi žalobcem a dcerou žalované. Pokud ze strany žalobce bylo namítáno, že se z jeho strany jednalo o ojedinělý exces, pak s ohledem na způsob vedení hovoru žalobce a zejména s ohledem na výběr opakovaně použitých výrazů, nelze než konstatovat, že jednání žalobce překračovalo jakékoliv hranice mezilidských vztahů a komunikace. Dále s ohledem na skutečnosti ohledně jednání žalobce ve vztahu k žalované, které byly prokázány zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], nelze než dospět k závěru, že jednání žalobce bylo dehonestující a spíše bylo překvapivé, jak dlouho žalovaná jednání žalobce trpně snášela a neopustila společnou domácnost již dříve. Z těchto důvodů proto nelze opuštění společné domácnosti žalovanou hodnotit jako negativní chování ve vztahu k žalobci. Rovněž tak nelze přisvědčit žalobci, že zůstal zcela bez finančních prostředků, když v průběhu řízení bylo prokázáno, že jednat z účtu žalované vybral v rozmezí 9.7.- 12.7.2021 částku 80 000 Kč, a dále pak z účtu společnosti [právnická osoba] dne 8.7.2021, kdy byl odvolán z funkce jednatele společnosti, částku 394 000 Kč, které společnosti nevrátil a použil pro svoji potřebu. Pokud žalobce dokládal svůj [anonymizováno] stav, tak nutno konstatovat, že žalobce sice doložil zhoršení svého psychického stavu, na druhou stranu ze žádného důkazu neplyne, že by žalobce byl v pracovní neschopnosti, která by žalobci bránila v možnosti výdělku. Ostatně ze zpráv úřadů práce je jednoznačné, že sice žalobci nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti, avšak bylo jednak z důvodu, že žalobce si dříve neplatil sociální pojištění, a dále pak z důvodu že nastoupil rekvalifikační kurz, který ani nedokončil, přičemž bylo dále prokázáno, že úřad práce nabízel dostatečné množství volných pracovních pozic, které odpovídaly dosaženému vzdělání žalobce a žalobce ani netvrdil, natož aby prokazoval, že se o nějaké volné pracovní místo vůbec ucházel. Pokud žalobce tvrdil a prokazoval, že nemohl pracovat z důvodu, že se celodenně staral o svého předka, pak soud je názoru, že tato skutečnost nemůže jít případně k tíži žalované, neboť žalobce v souvislosti s touto péčí měl přiznanou sociální dávku. Ačkoliv vyživovací povinnost mezi manžely je sice vzájemná, lze v souladu s ust. § 911 o.z. výživné přiznat pouze tehdy, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. S ohledem na provedené dokazování má však soud za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce tohoto nebyl schopen, když v nebyl v pracovní neschopnosti a pokud podle tvrzení žalobce mu bylo lékařem doporučeno, aby chodil po lese, mohl tak žalobce činit ve svém volném čase. Soud je proto názoru, že tato podmínka daná ust. § 911 o.z. naplněna nebyla, a tak žalobci nárok nevznikl. I v případě, že by bylo možno hypoteticky uvažovat o nároku žalobce na výživné pro nerozvedeného manžela, tak soud by nárok nepřiznal, neboť mohou nastat situace, kdy ten, kdo by měl plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, tak nečiní z důvodu, že oprávněný se vůči němu zachoval hrubě, nevděčně, amorálně, ba přímo protiprávně (verbální útoky a jiné hrubé chování, domácí násilí atp.). Ač to zákon v této souvislosti výslovně nezmiňuje, je nutno přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného v daném případě neocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na to, že posouzení těchto skutečností je výlučně v kompetenci soudu a s ohledem na provedené dokazování je soud přesvědčen, že v řízení byly takovéto skutečnosti (verbální útoky, hrubé chování, domácí násilí jak ve vztahu k žalované, tak i ve vztahu k dceři žalované) prokázány, pak by bylo nutné žalobu zamítnout právě z důvodů, že by přiznání výživného žalobci bylo v rozporu s dobrými mravy. Ostatně žalobce bez finančních prostředků nezůstal, z osobního účtu žalované vybral částku 80 000 Kč, z účtu společnosti [právnická osoba] pak vybral částku 394 000 Kč, které použil pro svoji výhradní potřebu a pokud byl bez prostředků, pak je dále zarážející, že žalobce neukončil nájem bytu, ve kterém dlouhodobě nebydlel minimálně od počátku roku 2022, když nájem byl ukončen až k 15.11.2022. Dále je nutno ve vztahu k případnému přiznání výživného žalobci jež by bylo v rozporu s dobrými mravy uvést, že žalobce poté, co byl odvolán z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], převedl osobní automobil, který byl ve vlastnictví společnosti na další osobu, převzal kupní cenu, kterou však následně společnosti nepředal, čímž jednoznačně došlo ve vztahu ke společnosti, jejíž jedinou vlastnicí je žalovaná, minimálně ke škodě ve výši 400 000 Kč, jež je představována cenou, za kterou byl automobil prodán; ostatně z usnesení Policie ČR o zahájení [anonymizováno] stíhání žalobce je zřejmé, že žalobce měl způsobit společnosti vlastnící žalovanou dokonce škodu ve výši 650 000 Kč. Dále je nutno uvést, že žalobce se domáhal svého nároku na výživné pro nerozvedeného manžela, avšak přestože v průběhu řízení bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno, pak žalobce tuto skutečnost soudu ani nesdělil, skutková tvrzení ohledně případného nároku žalobce na dobu po rozvodu manželství účastníků neupravil, a tak by i v případě, že by žalobci byl zcela hypoteticky nárok na výživné pro nerozvedeného manžela přiznán, musel být od právní moci rozvodu manželství zamítnut. Na základě uvedených skutečností proto soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 279 239,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti nařízení předběžného opatření v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 100 000 Kč, a to v souladu s ust. § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce uplatnil nárok na dobu neurčitou, a tak byla výše plnění stanovena jako pětinásobek ročního plnění (35 000 Kč/měsíčn krát 12 = 420 000 Kč/rok, pětinásobek pak činí 2 100 000 Kč) sestávající z částky 16 700 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, vyjádření k zjištěním skutečnostem ze dne 28.6.2022 a 18.10.2022, nahlížení do spisu, účast u jednání dne 21.3.2022, 15.3.2023, dále za účast u jednání dne 1.6.2022, 26.10.2022 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT za 2 úkony, porada s klientem dne 30.5.2022), a z částky 8 350 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, sepis vyjádření k návrhu na přerušení řízení a účast při vyhlášení rozsudku) včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 229 950 Kč ve výši 48 289,50 Kč.