5 C 220/2021
č. j. 5 C 220/2021-29
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 5 151 Kč, která vznikla z úvěru poskytnutého zůstavitelce. Soud se opřel o § 2395 a § 2399 občanského zákoníku, podle nichž úvěr musí být splacen a dluhy zůstavitelce přecházejí na dědice. Žalovaný, jako jediný dědic, je povinen částku zaplatit. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 3 o.s.ř. v souladu s vyhláškou MŠ č. 254/2015 Sb.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně; právnická osoba, Jiné reg.č. anonymizováno, sídlem adresa žalobkyně, země jednající v země anonymizováno právnická osoba, odštěpného závodu, IČO proti; žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa, obec a číslo o 5 151 Kč
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 151 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 5 151 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, a.s., poskytla paní jméno příjmení, datum narození, zemřelé dne 8. 11. 2020 (dále jen„ zůstavitelka“) na základě smlouvy o úvěru ze dne 9. 10. 2006 úvěrový rámec. Zůstavitelka vyčerpala celkem 547 120 Kč. Zůstavitelka se zavázala splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z úvěrového rámce. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku do řízení o dědictví s tím, že požaduje zaplacení dlužné částky k datu úmrtí zůstavitelky ve výši 5 151 Kč. Dědické řízení vedené pod sp. zn. spisová značka vedené u Okresního osudu v obec bylo pravomocně skončeno dne 14, 4, 2021. Za pohledávku žalobkyně odpovídá žalovaný. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve země, žalovaný je státním občanem České republiky, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zůstavitelce na základě žádosti revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem (Žádost/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 9. 10. 2006). Zůstavitelka ke dni úmrtí vyčerpala 547 120 Kč a dlužila celkem 5 151 Kč (Výpis z úvěrového účtu). Žalobkyně přihlásila pohledávku do dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. spisová značka, které bylo pravomocně skončeno dne 14. 4. 2021 s tím, že nabytí dědictví bylo potvrzeno žalovanému jako jedinému dědici a mezi pasivy pozůstalosti je i pohledávka žalobkyně (přihláškou, Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 4. 2021 č. j. číslo jednací). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani přes předžalobní výzvu (Výzva k zaplacení dluhu ze dne 4. 6. 2021).
7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dále soud postupoval dle ust. § 1701 odst. 1 o. z., které stanoví, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.