5 C 229/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro výživné manželky

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné ve výši 30 000 Kč měsíčně od 22.8.2022, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 417 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta se sídlem , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22.8.2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému platit žalobkyni částku 30 000 Kč měsíčně jako , Anonymizováno, nerozvedené manželky s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 24.2.2003 ve , Anonymizováno, , když za trvání manželství se narodily dva synové. V doně podání žaloby oba manželé bydlí trvale v České republice. Žalovaný se však k žalobkyni chová hrubě, slovně i fyzicky ji napadal. Manželka zajišťuje péči o domácnost včetně péče o děti, žalovaný podniká, když provozuje prodejnu potravin. Žalovaný však žalobkyni neposkytuje žádné finanční prostředky, platí odběr plynu, elektřiny vodné a stočné, odvoz odpadu a do domácnosti poskytuje potraviny. Výdělek žalovaného žalobkyně nezná, žalovaný však pronajímá bytovou jednotku, která byla koupena za trvání manželství. Sama žalobkyně pracuje příležitostně s výdělkem 2 500 Kč měsíčně, které dává do domácnosti. Žalobkyně z důvodu péče o domácnost není schopna dosahovat větších výdělků. Manželství účastníků spěje k rozvodu, přičemž žalobkyně není osobou, která by zavinila současný stav manželství. Požadovaná částka výživného odpovídá v zásadě stejné hmotné a kulturní úrovni manželů.

2. Žalovaný navlhnul zamítnutí žaloby s tím, že jednak podle , Anonymizováno, práva nárok na výživné pro žalobkyni jako nerozvedenou manželku není, neboť takové právo , Anonymizováno, zákon nezná. Dále pak skutečnosti tvrzené žalobkyní nejsou pravdivé, když žalobkyně se o domácnost nestará, starší syn účastníků je zletilý a soběstačný, vztahy s žalobkyní jsou negativní. Mladší syn je dlouhodobě ve , Anonymizováno, u babičky z otcovi strany. Žalobkyně žije na účet manžela bez snahy o zajištění vlastního příjmu, často a dlouhodobě cestuje bez dalších členů rodiny, nemá žádné povinnosti, které by byly na překážku výdělečné činnosti a jak sama žalobkyně v dalším řízení vedeném u zdejšího soudu uvedla, tak účastníci jako manželé žijí fakticky odděleně po dobu 6-8 let.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že oba účastníci jsou občany , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ke dni podání žaloby trvale bydlící v České republice, dospěl soud k závěru, že je dána pravomoc soudů České republiky v souladu s ust. čl. 19 odst. 5 Smlouvy mezi ČSSR a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (dále jen , Anonymizováno, ), kdy justiční orgány smluvní strany, jejímiž jsou občany oba manželé, jsou příslušné k rozhodování o jejich osobních a majetkových vztazích. V případě, že v době zahájení řízení mají manželé svoje bydliště na území druhé smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní strany. Rozhodné právo je právo vietnamské a to v souladu s čl. 19 odst. 1 , Anonymizováno, , kdy jestliže oba manželé jsou občany jedné smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkové vztahy se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: účastníci uzavřeli dne 24.2.2003 , Anonymizováno, . S tátou si vaří sami asi poslední 2 roky, dům uklízí otec; matku nikdy uklízet neviděl. Pere také otec, někdy svědek, s otcem si vzájemně vypomáhají. Nikdy nezaznamenal, že by matka otci něčím přispívala na bydlení. , adresa, roky nákupy zajišťuje otec, matka svědkovi nic nekupuje; matka málokdy něco koupí a udělá večeři. Fyzický konflikt mezi rodiči neviděl, rovněž neviděl, že by matka měla tělesné zhmoždění v důsledku fyzického napadení. Matka často cestuje, v roce 2021 byla ve Vietnamu, následně v Singapuru a Malajsii. V roce 2023 byla v Koreji a v Řecku; z Facebooku je mu známo, že matka byla na zahraničních cestách jednak na dovolené, tak i o účast na konferencích. V roce 2021 byla matka ve Vietnamu asi 6 měsíců, v roce 2022 byla mimo Česko asi 8 měsíců a v roce 2023 byla mimo asi 2 měsíce.

5. Výpovědí žalobkyně bylo prokázáno, že pracovala v prodejně provozované žalovaným do r. 2021 a to až do odletu do Vietnamu, a poté, co se v dubnu 2022 vrátila zpět, zjistila, že žalovaný obchod pronajal a tak ztratila práci. V obchodě manželovi pouze pomáhala, neboť neumí dostatečně česky. Od dubna 2022 do června 2023 byla bez příjmu, od června 2023 mu brigádu s příjmem 7 – 8 000 Kč měsíčně za úklid. Většinu roku 2022 byla ve Vietnamu, kam odletěla v dubnu 2022. Pokud je v Česku, tak bydlí v domě s manželem, kterému na bydlení nepřispívá částkou žádnou. Stejně tak nepřispívá ani na splátky úvěru. Občas nakoupí a uvaří, ale žalovaný jídlo odmítá a starší syn s ní jí pouze občas. V souvislosti se zdravotním stavem má výdaje pouze při občasném nákupu vitamínů. , jméno FO, vlastní spotřebu potřebuje částku 30 000 Kč, a to na jídlo a potraviny, platby za telefon, výdaje na dopravu několik tisíc měsíčně, neboť jezdí z domova do , Anonymizováno, a dále nabízí i prodej zboží. Pracuje jako poradkyně pro firmu se sídlem v , Anonymizováno, a pokud něco prodá, tak dostane peníze. Další výdaje jsou pak určeny na diplomatické věci, jako například na svatby. Staršímu synovi žádné peníze na výživné nedává, stejně tak na mladšího syna. , Anonymizováno, pro kterou pracuje ji podporuje, dostává od ní peníze, aby se vyučila, platí žalobkyni cesty do Asie, a to jak letenky, tak hotely a stravu. V roce 2022 žádné peníze nedostala, pouze jezdila na školení; za rok 2023 dostala částku 40 000 Kč. Pro , Anonymizováno, začala pracovat již před dubnem 2022. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání ve Vietnamu, neumí moc dobře česky. Sama by se uživit mohla, ale není v takové stavu, aby to dokázala. Od dubna 2022 nedostala od žalovaného peníze žádné. Od dubna 2022 nepřispívá žádnou částkou na energie a náklady v souvislosti s bydlením.

6. Žalovaný má náklady v souvislosti s platbami úvěrových splátek ve výši 22 406 Kč měsíčně na úhradu hypotečního úvěru, když smlouvu o úvěru uzavřeli oba účastníci (prokázáno , Anonymizováno, smlouvou), žalovaný dále platí náklady v souvislosti s , Anonymizováno, za odběr plynu, vodné a stočné, poplatky za komunální odpad. Účastníci vedli společnou domácnost do 13.7.021, kdy žalobkyně odletěla na 6 měsíců do Vietnamu; po jejím návrhu soužití obnoveno nebylo, neboť žalobkyně nechtěla. Žalobkyně se staral o domácnost do července 2021, kdy odletěla.

7. Fotografiemi obrazovek facebookových stránek žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně se opakovaně účastnila akcí pořádaných , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které se konaly mj. v Singapuru a dalších zemích v Asii.

8. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, jako např. , Anonymizováno, k , Anonymizováno, z , Anonymizováno, žalovaného, , Anonymizováno, k, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, za odběr plynu apod., které s ohledem na níže uvedené skutečnosti a právní názor soudu dále nehodnotí, neboť dospěl k závěru, že nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu.9. , jméno FO, základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně a žalovaný uzavřeli 24.2.2003 manželství, které nebylo rozvedeno. Žalobkyně v roce 2021 odletěla do Vietnamu, kde byla 8 měsíců a vrátila se v dubnu 2022. Po návratu již nemohla pomáhat žalovanému v prodejně, kterou provozoval, neboť prodejna byla žalovaným pronajata. Žalobkyně byla v roce 2022 v Singapuru a Malajsii. V roce 2023 byla v Koreji a v Řecku. Žalobkyně pracuje pro , Anonymizováno, se sídlem v Singapuru, která jí platí letenky, hotely a stravu při cestách do zahraničí a v případě, že žalobkyně prodá produkty této agentury, pak získá odměnu, která v roce 2023 do září činila částku 40 000 Kč. Manželé vedli společnou domácnost do července 2021, kdy žalobkyně odletěla na dlouhodobý pobyt do Vietnamu, po jejím návratu již společná domácnost obnovena nebyla. Žalobkyně, pokud je v Česku, bydlí v domě společně se žalobcem, synem účastníků a synem žalovaného z předchozího vztahu. Žalovanému nepřispívá na bydlení částku žádnou, stejně tak ani na splátky hypotečního úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy podepsané žalobkyní i žalovaným jako společnými dlužníky.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: Podle zákona o rodině a manželství , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 19.6.2014 v platném znění (dále jen , Anonymizováno, ):a) Článek 17 Rovnoprávnost manžela a manželky v právech a povinnostech - Manželka a manžel si jsou navzájem rovni, v rodině a při výkonu občanských práv a povinností stanovených ústavou, tímto zákonem a dalšími příslušnými zákony mají po všech stránkách stejná práva a povinnosti.b) Článek 19 Manželské vztahy – odst.1 Manželé jsou povinni se milovat, být si věrni, respektovat se, navzájem se o sebe starat a pomáhat si, společně sdílet a vykonávat práce v rodině. Odst.

2. Manželé jsou povinni žít spolu vyjma případu, že se manželé dohodnou jinak nebo že to vyžaduje jejich povolání, práce, studium, účast na politických, ekonomických, kulturních a společenských akcích a další oprávněné důvody.c) Článek 107 Vyživovací povinnost – Odst.

1. Podle ustanovení tohoto zákona existuje vyživovací povinnost mezi rodiči , právnická osoba, , navzájem mezi sourozenci, mezi prarodiči z otcovy a matčiny strany a vnoučaty, mezi pokrevními tetami a strýci a pokrevními neteřemi a synovci a mezi manželi.d) Článek 110 Vyživovací povinnost rodičů k děteme) Článek 111 Vyživovací povinnost dětí k rodičůmf) Článek 112 Vyživovací povinnost mezi sourozencig) Článek 113 Vyživovací povinnost mezi prarodiči z otcovy a matčiny strany a vnoučatyh) Článek 114 Vyživovací povinnost mezi pokrevními tetami a strýci a pokrevními neteřemi a synovcii) Článek 115 Vyživovací povinnost mezi manželem a manželkou po rozvodu.

11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobu v plném rozsahu zamítnul, neboť dospěl k závěru, že podle platného znění Zákona není možné žalobkyni nárok jako výživné pro nerozvedenou manželku přiznat. Soud je totiž přesvědčen o tom, že ustanovení čl. 107 odst. 1 stanoví vyživovací povinnost mezi vyživovací povinnost mezi rodiči , právnická osoba, , navzájem mezi sourozenci, mezi prarodiči z otcovy a matčiny strany a vnoučaty, mezi pokrevními tetami a strýci a pokrevními neteřemi a synovci a mezi manželi, avšak ze systematiky dalších ustanovení čl. 110 – 115 je zjevné, že tato další ustanovení Zákona postupně upravují jednotlivé vyživovací povinnosti vyjmenované v čl. 107 odst. 1, přičemž v čl. 115 je upravena vyživovací povinnost mezi manželem a manželkou až po rozvodu manželství. Vzhledem ke skutečnosti, že žádné ustanovení Zákona výživné mezi manželem a manželkou do rozvodu neupravuje, dospěl soud k přesvědčení, že podle Zákona takový nárok žalobkyni nevznikl, neboť ani vzniknout nemohl.

12. Pokud by hypoteticky bylo možné dovodit nárok žalobkyně podle ust. čl. 19 odst. 1, kdy mj. manželé se mají navzájem o sebe starat a pomáhat si, tak i v tomto případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně nárok na výživné nemá, a to jednak z důvodu, že to byla žalobkyně, která dlouhodobě opouštěla společnou domácnost účastníků, a to jak v období před podáním žaloby, tak i následně, přičemž důvodem dlouhodobé nepřítomnosti žalobkyně byly jednak dovolené, a dále pak, jak sama žalobkyně ve výpovědi uvedla (a dále bylo prokázáno i , Anonymizováno, obrazovek , Anonymizováno, stránek žalobkyně), cesty zejména do Asie na pracovní pobyty v Singapuru, Koreji, Malajsii, přičemž společnost, se kterou žalobkyně nejpozději od dubna 2022 spolupracovala za účelem prezentace a prodeje produktů společnosti, hradila žalobkyni jak letenky, náklady na hotely a stravu, a dále v případě, že žalobkyně prodala produkty společnosti, pak dostala i finanční odměnu. Přestože v řízení bylo prokázáno pouze na základ výpovědi žalobkyně, že odměna měla činit do září 2023 pouze částku 40 000 Kč, tak je soud dále přesvědčen o tom, že i náklady na letenky, hotely, stravu apod. je nutno započítat žalobkyni jako příjem. Aniž by se soud dále zabýval tím, jaké výše uvedené náklady společnosti hrazené pro žalobkyni dosahovaly, tak je přesvědčen, že i v případě, že by snad žalobkyni zcela hypoteticky vznikl nárok na výživné v řádech několika málo tisíc, tak žalovaný tuto svoji povinnost plní tím, že za žalobkyni zcela hradí náklady v souvislosti s bydlením, pokud je žalobkyně v Česku a bydlí v domě účastníků, když žalobkyně sama uvedla, že na bydlení neplatí částku žádnou a stejně tak žalovanému nepřispívá ani žádnou částkou na úhradu úvěru, k čemuž se oba účastníci zavázali na základě společně podepsané smlouvy o hypotečním úvěru jako dlužníci. Dále soud uvádí, že jak sama žalobkyně uvedla, pokud je v Česku, chodí na brigády s příjmem asi 7 až 8 000 Kč měsíčně, přičemž má provizi za případný prodej produktů společnosti. Pokud by snad bylo možné dovodit nárok žalobkyně na základě čl. 19 odst. 1 s tím, že manželé se mají navzájem o sebe starat a pomáhat si, tak v této souvislosti dále soud uvádí, že podle shodného čl,. čl. 19 odst. 1 manželé mají mj. také povinnost společně sdílet a vykonávat práce v rodině, přičemž v této souvislosti bylo prokázáno zejm. výslechem syna účastníků, že žalobkyně v domácnosti práce nevykonává, když dům uklízí žalovaný, případně svědek, kteří si také sami perou a žalobkyně zcela výjimečně pro syna vypere, případně uvaří. Ve smyslu citovaných povinností manželů, tak žalobkyně povinnosti vyplývající ze Zákona rovněž neplní. Z uvedených důvodů proto soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 417 450 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží:a) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 800 000 Kč sestávající z částky 15 500 Kč za každý úkon, který byl v souladu s ust. § 12 odst. 1 a.z. zvýšen na dvojnásobek, tj. 31 000 Kč za úkon, za 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě ze dne 24.10.2022, porada s klientem ze dne 4.11.2022 a 20.7.2023, účast u jednání dne 2.8.2023, doplnění vyjádření ve věci samé a důkazní návrhy ze dne 13.9.2023, jednání dne 20.9.2023, 15.11.2023, , právnická osoba, .2024 a 15.4.2024) činí odměna 300 000 Kč a z částky 15 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti, doplnění tvrzení a důkazů) činí odměna 31 000 Kč, včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 3 600 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 344 600 Kč ve výši 72 366 Kč;b) náhrada za zmeškaný čas na cestě k jednání soudu mimo sídlo advokátní kanceláře, a to za 5 cest , adresa, a zpět, každá v celkové délce 3 hodiny, tj. 6 půlhodin; náhrada za zmeškaný čas činí 30 krát 100 Kč, tj. 3 000 Kč a 21% DPH, celkem 3 630 Kč;c) náhrada nákladů na cestovné právního zástupce žalovaného v souvislosti s účastí u jednání soudu, a to účast u jednání dne 2.8.2023, 20.9.2023 a 15.11.2023 na trase , adresa, a zpět, každá cesta 126 km, tj. 252 km každá účast u jednání, při náhradě za užití vozidla ve výši 5,20 Kč/km činí náhrada za užití vozidla na 3 cesty po 252 km částku 1 310 Kč a náhrada pohonných hmot při spotřebě 5,4l/100 km a náhradě za pohonné hmoty ve výši 41,20 Kč/l podle vyhlášky č. 191/2023 Sb. za 3 cesty po 252 km částku 1.682 Kč;d) náhrada nákladů na cestovné právního zástupce žalovaného v souvislosti s účastí u jednání soudu, a to za účast u jednání dne , právnická osoba, .2024 a 15.4.2024 na trase , adresa, a zpět, každá cesta 126 km, tj. 252 km každá účast u jednání, při náhradě za užití vozidla ve výši 5,60 Kč/km činí náhrada za užití vozidla na 2 cesty po 252 km částku 2 822 Kč a náhrada pohonných hmot při spotřebě 5,4l/100 km a náhradě za pohonné hmoty ve výši 38,20 Kč/l podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za 2 cesty po 252 km částku 1 040 Kč.

14. Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení dospěl k závěru, že by ve vztahu k žalovanému bylo nesprávné, aby mu případně náhrada nákladů řízení nebyla nepřiznána, neboť je názoru, že žalobkyně, ač právně zastoupena, nesprávně vyhodnotila, jaké je v předmětném řízení rozhodné právo. Soud je o této skutečnosti přesvědčen z důvodu, jaká byla argumentace žalobkyně v souvislosti s podáním žaloby, přičemž vzhledem k podáním a přednesům žalobkyně má soud za to, že otázkou možnosti rozhodného práva odlišného od práva českého se žalobkyně ani nezabývala. Byl to naopak žalovaný, který žalobkyní uplatněný nárok aktivně vyvracel, a to včetně argumentace cizím právem.