5 C 235/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví nemovitostí

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] kat. území [část obce], obec hlavní město Praha, jehož součástí je stavba – budova [adresa], část obce Štěrboholy a pozemku č. parc. [číslo], kat. území [část obce], obec hlavní město Praha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 53 845 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19.11.2014 proti žalované a dalším žalovaným [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice a původní účastnice], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], že v r. 2013 se žalobkyně z veřejně dostupných zdrojů dozvěděla, že není vedena jako vlastník předmětných nemovitostí, když následně zjistila, že tyto nemovitosti byly bez vědomí žalobkyně prodány ve veřejné dražbě nedobrovolné prováděné druhou žalovanou jako dražebníkem, přičemž vlastníkem nemovitostí se dražbou stala prvá žalovaná. Dražba byla nařízena na základě návrhu podaného třetí žalovanou; v době konání dražby bylo na nemovitostech zřízeno zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve prospěch oprávněného [příjmení], z.s.p.o. na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva, přičemž exekučním titulem pro nařízení exekuce byl rozhodčí nález [číslo jednací] ze dne 9.1.2012 vydaný ing. [jméno] [příjmení]; žalobkyni však znění rozhodčího nálezu ani právní důvod, na základě kterého byl vydán, známo nebylo. V následném řízení vedeném Okresním soudem [okres] byl vydán rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byla žaloba žalobkyně na zrušení rozhodčího nálezu zamítnuta, neboť žaloba nebyla podaná ve lhůtě stanovené v § 32 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb. Až v uvedeném řízení se žalobkyně mohla seznámit s listinami, které vedly k vydání napadeného rozhodčího nálezu, a to zejm. se smlouvou o půjčce, která však nikdy nebyla žalobkyní podepsána, když nepravost podpisu byla konstatována i znaleckým posudkem PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 28.2.2014. Pro neexistenci smlouvy o půjčce svědčí i další skutečnosti, jako např. že osoba označená jako věřitel a jež měla žalobkyni půjčit značnou sumu, byla v době, kdy měla být smlouva uzavřena, v konkurzu a další skutečnosti je, že žalobkyně je součástí úspěšné skupiny a neměla tak kdykoli během doby své existence potřebu si půjčovat prostředky od neznámé osoby.

2. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 29.11.2017 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] byla žaloba vedená proti žalovaným [právnická osoba] a [právnická osoba] zamítnuta s tím, že ve vztahu k uvedeným žalovaným není dán naléhavý právní zájem na předmětném určení, neboť tyto žalované nemají k předmětným nemovitostem žádný právní vztah, a tak ani jejich právní postavení není nejisté. Odvolací soud vyslovil pro soud I. stupně závazný právní názor, že žalobkyně se nedomáhá určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ust. § 48 odst. 3, 4 a 5 zák. č. 26/2000 Sb., a to ani jako otázky předběžné, neboť žalobkyně tvrdí, že se o veřejnou dražbu nejednalo.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že při uzavírání smlouvy o provedení dražby byla zachována obvyklá opatrnost, neboť byla provedena kontrola nezbytných dokumentů i aktuální stav zápisu v katastru nemovitostí, navrhovatel dražby prokazoval dražebníkovi jeho oprávnění z pohledávky vůči žalobkyni na základě exekučního titulu, kterým byl rozhodčí nález a dražebník neměl důvod pochybovat o platnosti rozhodčího nálezu opatřeného doložkou vykonatelnosti. Žalovaná nabyla vlastnictví k předmětu dražby v souladu se zákonem a v dobré víře; následně do nemovitosti investovala do rekonstrukce finanční prostředky v řádu několika milionů, a tak případné určení, že žalovaná není vlastníkem nemovitostí by bylo v rozporu s dobrými mravy.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: dne 18.9.2012 byla provedena dražba dražebníkem [právnická osoba] na základě návrhu podaného věřitelem [právnická osoba] ohledně předmětných nemovitostí, na základě které bylo zapsáno vlastnické právo žalované (prokázáno Dražební vyhláškou, protokolem o dražbě, notářským zápisem ze dne 18.9.2012, dokladem o způsobu úhrady ceny, potvrzením o nabytí vlastnictví, oznámením o nabytí vlastnictví, protokolem o předání předmětu dražby a výpisem z katastru nemovitostí).

5. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pro pana [příjmení], společníka žalobkyně a jeho společnost, dělala ekonomickou poradkyni. V roce 1998 začala jezdit pravidelně do [obec], když byla panem [příjmení] pověřena, aby v domě ve [anonymizováno] vybírala doručenou poštu, což dělala až do září 2012. Nemovitosti byly pronajímány, když poslední nájem skončil v r. 2004 – 2006 a následně byla započata příprava rekonstrukce domu. Elektřina a plyn byly od r. 2006 v domě vypnuty. [ulice] schránka byla označena jménem žalobkyně. V říjnu 2012 bylo svědkyni panem [příjmení] sděleno, že již není potřeba schránku vybírat, neboť mu bylo sděleno, že dům již společnosti nepatří a že záležitosti spojené s domem řeší soudní cestou.

6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že ke dni 18.9.2012 byla jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána žalobkyně.

7. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že v roce 2012 pracovala jako vedoucí kanceláře u [právnická osoba] a rovněž jako licitátorka. Před konkrétní dražbou licitátor již kontrolu splnění podmínek dražby neprovádí, neboť toto je prověřováno předem, když podmínky dražby jsou zkoumány i v den dražby. Jelikož byla v daném případě vydána dražební vyhláška, musely být podmínky pro provedení dražby v daný okamžik splněny.

8. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že v roce 2012 pracovala jako administrativní pracovnice u dražebníka a připravovala dražební vyhlášku ohledně předmětných nemovitostí a následně i zkoumala, zda dražba může být provedena, což představovalo kontrolu zápisů na listu vlastnictví, kontrolu insolvenčního rejstříku, zápisů exekučních příkazů apod.

9. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť dospěl k závěru, že s ohledem na níže uvedené, nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhované výslechy svědků, neboť je rovněž považoval za nadbytečné.

10. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne 18.9.2012 byla provedena dražba předmětných nemovitostí, jejichž vlastníkem ke dni konání dražby byla podle zápisu v katastru nemovitostí žalobkyně, dražebníkem [právnická osoba], a to poté, co byla dne 16.7.2012 uzavřena smlouva o provedení dražby nedobrovolné mezi dražebníkem a navrhovatelem [příjmení] z.s.p.o. a následně dne 18.7.2012 vydána dražební vyhláška. Jak smlouva o provedení dražby, tak dražební vyhláška a oznámení o dražbě splňovaly náležitosti dané zák. č. 46/2000 Sb. Výsledkem dražby byl příklep ve prospěch žalované, která následně zaplatila cenu. Po dražbě byl sepsán notářský zápis, protokol o výtěžku dražby a uspokojení pohledávek, potvrzení o nabytí vlastnictví žalované k předmětným nemovitostem a žalovaná byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na předmětném určení a dospěl k závěru, že žalované, jež je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí, svědčí pasivní legitimace, přičemž je dán naléhavý právní zájem žalobkyně, jako předchozího vlastníka, na předmětném určení, neboť bez předmětného určení je právní postavení žalobkyně nejisté. Otázka naléhavého právního zájmu žalobkyně ve vztahu k žalované pak byla potvrzena i odvolacím soudem, a to rozsudkem č.j. [číslo jednací].

14. Dále se soud zabýval tím, zda byly naplněny podmínky dané ust. § 2 písm. a) zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, podle kterého dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Soud je názoru, že v daném případě tyto podmínky naplněny byly, což má za prokázané, smlouvou o provedení dražby nedobrovolné [číslo jednací] ze dne 13.7.2012 mezi navrhovatelem [příjmení] z.s.p.o. a dražebníkem [právnická osoba] Navrhovatel předložil rozhodčí nález [číslo jednací] ze dne 9.1.2012, který nabyl právní moci dne 13.2.2012, což bylo rovněž prokázáno smlouvou o provedení dražby a dále rozhodčím nálezem. Dne 18.7.2012 byla vydána dražební vyhláška dražebníka se stanoveným datem konání dražby dne 18.9.2012 (prokázáno dražební vyhláškou), která byla podepsána dražebníkem a jako navrhovatelem [právnická osoba] s.r.o., na kterou byla pohledávka uvedená v rozhodčím nálezu postoupena na základě smlouvy o postoupení ze dne 17.7.2012. Seznamem účastníků dražby bylo prokázáno, že do dražby se přihlásilo 33 zájemců, žalovaná byla vedena jako [číslo]. Notářským zápisem sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 18.9.2012 a protokolem o provedené dražbě [číslo jednací] ze dne 18.9.2012 bylo prokázáno, že byla provedena dražba dražebníkem [právnická osoba], jejímž předmětem činnosti je mj. provádění veřejných dražeb dobrovolných i nedobrovolných, a na základě příklepu licitátora byl udělen příklep účastníkovi [číslo].

15. Podle ust. § 36 odst. 1 cit. zák. dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení byly prokázány skutečnosti svědčící o řádném provedení nedobrovolné dražby předmětných nemovitostí, na základě které bylo zapsáno vlastnické právo žalované, neboť dražba provedená dne 18.9.2012 byla provedena na návrh dražebního věřitele [anonymizováno] z.s.p.o., který dražebníkovi předložil vykonatelný rozhodčí nález, tj. jeho pohledávka byla přiznána vykonatelným rozhodnutím. Smlouva o provedení dražby nedobrovolné byla jak dražebníkem, tak navrhovatelem uzavřena dne 16.7.2012, když podpisy obou účastníků byly úředně ověřeny. Konání veřejné nedobrovolné dražby bylo vyhlášeno dražebníkem dražební vyhláškou ze dne 18.7.2012, podepsanou dražebníkem a navrhovatelem [právnická osoba], na něhož pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 17.7.2012. Dražební vyhláška byla doručována osobám uvedeným v ust. § 43 cit. zák. a stejně tak oznámení o dražbě osobám uvedeným v ust. § 40 cit. zák., mj. i žalobkyni (prokázáno doručenkami). Po ukončení dražby vyhotovil dražebník protokol o provedené dražbě, který splňoval podmínky dané ust. § 50 cit. zák. Žalovaná uhradila cenu dosaženou vydražením (prokázáno dokladem o způsobu úhrady ceny ze dne 16.10.2012), dne 16.10.2012 bylo vydáno dražebníkem potvrzení o nabytí vlastnictví žalované k předmětným nemovitostem, když podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví byl úředně osvědčen, a tak potvrzení splňovalo předpoklady stanovené ust. § 54 odst. 1 cit. zák.

16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má proto soud za prokázané, že byla při uzavírání smlouvy o provedení dražby zachována běžná opatrnost (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat při uzavírání smlouvy, je tak třeba pokládat oprávnění navrhovatele dražby požadovat uhrazení jeho pohledávky z výtěžku dražby za doložené, i kdyby se později ukázalo, že mu vymáhaná pohledávka nesvědčila (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Na základě shora uvedeného totiž soud dospěl k závěru, že žalovaná jako vydražitel nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem jako k předmětu dražby. Skutečnost, že by navrhovateli dražby nesvědčila pohledávka, jejíž úhrady se navrhovatel domáhal na základě smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, nebyla ani prokázána následně v trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení], neboť rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 20.2.2020 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 3.8.2020, neboť žalovaní byli mj. zproštěni obžaloby ohledně skutků jim za vinu kladených, že vyhotovili padělek smlouvy o půjčce, padělky smluv o postoupení pohledávky a rozhodčí nález [číslo jednací] ze dne 9.1.2012, podle něhož žalobkyně měla zaplatit [anonymizováno] z.s.p.o. částku 5 500 000 Kč s příslušenstvím, jež byl uplatněn jako exekuční titul pro uskutečnění dražby nedobrovolné konané dne 18.9.2012.

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná jako vydražitel nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem, jež byly předmětem dražby, a tak s ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 845 Kč, které jí vznikly v souvislosti s právním zastoupením a to odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý z 12 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, další porada s klientem dne 8.9.2015 přesahující 1 hodinu, účast u jednání dne 20.9.2017, dne 29.11.2017, dne 26.4.2018 u odvolacího soudu, dále u soudu I. stupně dne 1.10.2018, dne 13.3.2019, 6.1.2020, dne 19.8.2020, dne 5.5.2021, závěrečný návrh), částky 1.550 Kč za každé ze 2 podání odvolání proti procesnímu rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. c) ve výši poloviny úkonu, včetně 14 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkové náklady řízení ve výši 53 845 Kč; přestože žalovaná dále nárokovala přiznání ještě dalších 3 úkonů včetně režijních paušálů za údajné 3 další porady s klientem, jež měly přesahovat 1 hodinu, tak soud tyto další náklady řízení žalované nepřiznal, neboť všechna„ čestná prohlášení“ datovaná 20.7.2016, 13.7.2017 a 20.11.2017 potvrzovala, že dne 8.9.2015 se žalovaná účastnila porady přesahující 1 hodinu s právním zástupcem, přičemž porada, jež se měla uskutečnit dne 8.9.2015 již byla prokazována prohlášením ze dne 8.9.2015 a tento úkon žalované přiznán byl.