5 C 322/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 83 169 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně zaplacení částky 47 157 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 12 843 Kč s příslušenstvím a částku 23 169 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 110 214,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen nahradit státu zálohované znalečné, které bude uvedeno v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 23. 10. 2018 domáhal náhrady škody vzniklé žalobci při dopravní nehodě ze dne 16. 10. 2015, když na základě šetření Policie ČR byla viníkem nehody žalovaná a žalobci vznikala škoda na újmě na zdraví.

2. Vzhledem ke skutečnosti, že podaná žaloba neobsahovala náležitosti žaloby a skutková tvrzení, byl žalobce usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 11 Nc 3/2018-4 ze dne 28. 11. 2018, které bylo žalobci doručeno dne 5. 1. 2019 vyzván k odstranění vad žaloby.

3. Žalobce podáním došlým soudu dne 22. 3. 2019 odstranil vady žaloby a učinil skutková tvrzení, že na základě dopravní nehody ze dne 16. 10. 2015 utrpěl žalobce v důsledku nárazu do zadní části jeho osobního vozidla úraz tzv. [anonymizována dvě slova] s poškozením krční páteře, když výrazné bolesti se začaly u žalobce projevovat den po úrazu a dne 19. 10. 2015 žalobce poprvé vyhledal [anonymizováno] ošetření, na základě kterého byl žalobci naordinován klidový režim, na 14 dní mu byl předepsán krční límec a předepsána běžná analgetika na bolest. V průběhu prvního týdne od nehody se přidaly poruchy rovnováhy a tinnitus v obou uších. Z důvodu trvajících potíží, neustupujících bolestí a jejich rozšiřování do různých částí těla žalobce prošel mnoha vyšetřeními a byla mu diagnostikována diagnóza [anonymizováno] cervikokraniální syndrom, krčně hrudní krajiny, S134 podvrtnutí a natažení krční páteře, žalobce byl nucen podstoupit sérii ambulantních infuzí pro zmírnění otoku a bolesti a nadále podstupuje náročné rehabilitace, včetně [anonymizováno] [ulice] nehodu svým jednáním způsobila žalovaná, která nedodržela bezpečnostní vzdálenost za před ní jedoucím vozidlem řízeným žalobcem. Žalobce tak požaduje po žalované zaplatit bolestné ve výši 60 000 Kč a dále pak náklady spojené s léčením ve výši 23 169 Kč, které žalobci vznikly jednak v souvislosti s úhradou léků, dále pak v souvislosti s úhradou rehabilitací a cestovným na lékařská vyšetření a rehabilitace.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že jednak namítla promlčení nároku žalobce, neboť žalobce podal dne 23. 10. 2018 žalobu, která byla neurčitá, a teprve na základě výzvy soudu následně žalobce učinil podání, které splňovalo náležitosti žaloby, a to dne 14. 3. 2019, přičemž až na základě tohoto podání nastaly účinky stavení promlčecí lhůty. Došlo tak k uplynutí tříleté promlčecí doby dle ustanovení § 619 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), neboť z přiložených [anonymizováno] zpráv je zřejmé, že žalobce se dozvěděl o svých tvrzeních zdravotních komplikací nejpozději dne 19. 10. 2015 a tímto dnem začala plynout promlčecí lhůta. Ze zprávy [anonymizováno] nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne 26. 11. 2015 je zřejmé, že tinnitem trpěl žalobce již 5 dnů po nehodě, tedy 21. 10. 2015. Žalovaná dále namítala, že žalobce neprokázal dostatečným způsobem, že by utrpěl újmu na zdraví, neboť znalecké posudky neobsahovaly žádné hodnocení věrohodnosti informací poskytnutých žalobcem, nebylo možné vyhodnotit jaká část informací představuje objektivní a ověřitelný stav žalobce, a jaká k části závislá pouze na jeho subjektivním tvrzení. Jelikož v průběhu řízení vyvstala zásadní pochybnost o [anonymizováno] stavu žalobce před nehodou, žalobce neposkytl dostatečné podklady pro posouzení jeho [anonymizováno] stavu před říjnem 2015, když asi třičtvrtě roku před dopravní nehodou žalobce navštěvoval neurologa, kterého navštěvoval i dříve v roce 2008, 2012. Žalobce podstoupil i psychologická a [anonymizováno] vyšetření, když informace o těchto vyšetření, ze strany žalobce, zcela absentují. Toto jsou skutečnosti, které výrazným způsobem snížily věrohodnost vyjádření žalobce ohledně [anonymizováno] stavu. Žalovaná je proto názoru, že nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi případnou [anonymizováno] újmou žalobce a dopravní nehodou. Žalovaná je proto názoru, že žalobce neprokázal existenci újmy a ani existenci příčinné souvislosti.

5. Podáním došlým soudu dne 9. 6. 2020 vzal žalobce žalobu ohledně částky 47 157 Kč zpět, a to ohledně nároku na bolestné tím, že na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] činí bodové ohodnocení vytrpěné bolesti žalobce 50 bodů, což ve finančním vyjádření v hodnotě 256,86 Kč za 1 bod pro rok 2015 představuje částku 12 843 Kč.

6. V rozsahu zpětvzetí žaloby proto soud v souladu s ust. § 96 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř. řízení zastavil.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce byl vyzván [právnická osoba] k doplnění podkladů nezbytných pro vyřízení škodní události, mimo jiné lékařské zprávy pro odškodnění bolesti (a prokázáno dopisem ze dne 30. 11. 2015 a 15. 2. 2016). E-mailovou komunikací mezi [právnická osoba] a žalovanou bylo prokázáno, že žalované bylo sděleno, že z důvodu neposkytnutí požadovaných dokumentů ze strany žalobce, který byl k tomuto vyzýván dopisy ze dne 30. 11. 2015 a 15. 2. 2016, nebylo ze strany pojišťovny poskytnuto žádné pojistné plnění, neboť žalobce u pojišťovny žádné nároky neuplatnil.

8. Dne 16.10.2015 došlo k dopravní nehodě vozidel řízených žalobcem a žalovanou, kdy žalovaná nedodržela bezpečnostní vzdálenost, přední částí vozidla narazila do zadní části vozidla řízeného žalobcem. Při šetření dopravní nehody nebylo žádným z účastníků uplatněno ani zjištěno zranění, vznikla pouze škoda na vozidlech. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna. Žalovaná spáchala přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a byla jí uložena pokud, když žalovaná nedodržela bezpečnostní vzdálenost za před ní jedoucím vozidlem a způsobila dopravní nehodu. Dne 19. 10. 2015 žalobce a spolujedoucí [jméno] [příjmení] vyhledali lékařské ošetření v místě svého bydliště. Zranění žalobce a spolujezdkyně bylo policií konzultováno s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru zdravotnictví odvětví soudního [anonymizováno], který po prostudování spisové dokumentace dopravní nehody a [anonymizováno] zpráv uvedl, že zranění žalobce nevykazují znaky ublížení na zdraví (prokázáno usnesením Policie ČR z 3. 5. 2016). Rozhodnutím Policie ČR z 14. 3. 2017 o odevzdání věci k projednání přestupku bylo dále prokázáno, že v rámci šetření Policie ČR byl proveden znalecký posudek a výslech znalce, který uvedl, že žalobce popisuje stále stejné potíže, jejichž objektivní podklad neobjasnilo žádné z četných vyšetření, které byly provedeny od dopravní nehody až do konce června 2016. Vyšetření [anonymizováno], které absolvoval v únoru a červnu, slouží k vyšetření rovnováhy. Vyšetření v červnu bylo horší, než vyšetření v únoru, a proto vyvstává otázka, zda potíže, které poškozený uvádí, musejí zcela jednoznačně souviset s krční páteří, kde nebyl zjištěn žádný objektivní podklad či se nejedná o případné jiné [anonymizováno], například v oblasti [anonymizována dvě slova]. Dominující subjektivní potíže a stezky žalobce nekorelují s výrazně chudými, spíše negativními objektivními nálezy. Další znalec oboru zdravotnictví se specializací neurologie pak konstatoval, že u žalobce při znaleckém vyšetření žalobce udával potíže, které měly stále trvat, a to pocity pištění v obou uších oboustranně, vysoké tóny, tyto pocity jsou však subjektivním vjemem, který nelze doložit objektivním vyšetřením. Poškozený dále uváděl bolesti hlavy, přičemž bolest a hodnocení její intenzity je též subjektivní vjem, který nelze objektivizovat. Dále poškozený uváděl pocity plavání v prostoru, což zhoršuje fyzická aktivita a chůze, když tyto pocity nebyly pozorovány v žádném klinickém vyšetření, včetně vyšetření znaleckého. To bylo zaznamenáno na vyšetření [anonymizováno] s výsledkem nález celkem bez výraznější patologie. [anonymizováno] zprávou z 26. 11. 2015 bylo prokázáno, že žalobce subjektivně uváděl tuhnutí páteře, cephalea, při pohybu točení hlavy, objektivně po vyšetření [anonymizováno] stabilita dobrá, periferní ani centrální léze nepotvrzena.

9. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – odvětví neurologie a spánkové medicíny ze dne 12. 4. 2022 ve spojení se dodatkem znaleckého posudku z 9. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobce prodělal dne 16. 10. 2015 poranění krční páteře typu whiplash z důvodu trhnutí hlavy dozadu při nárazu do auta zezadu, v důsledku prudkého ohybu krční páteře došlo k poruše vnímání rovnováhy. Pocity nejistoty v prostoru mohou vyvolávat pocity nejistoty, jež mohou zapříčinit psychické problémy. Současné zdravotní potíže poškozeného mohou mít příčinu ve zranění, které poškozený utrpěl při dopravní nehodě ze dne 16. 10. 2015. Žalobce se však před dopravní nehodou v dávnější minulosti léčil pro závrativé stavy, tenzní bolesti hlavy s [anonymizována dvě slova] a úzkostnými neurotickými projevy, pro dráždění šíjového svalstva a podobně, avšak zdravotní dokumentace z tohoto období buď zcela chybí nebo je neúplná, jak tak možné, že zdravotní následky úrazu žalobce byly ovlivněny jeho zdravotním stavem před dopravní nehodou. Souvislost s dlouhodobými neurologickými/psychickým potížemi, které s nehodou nesouvisí, vyloučit nelze. Vlnovitý průběh onemocnění neurologických obtíží může souviset i s možnými jinými příčinami závrativých stavů, především vzniklých při poruše periferního vestibulárního [anonymizováno], který se podle vyšetření [anonymizováno] rozvinul až v další fázi, jež časově s úrazem krční páteře nesouvisela. Již před 16. 10. 2015 byl žalobce opakovaně vyšetřován pro rozličné, obtížně definovatelné nesnáze spojené se závrativostí a bolestmi hlavy a na ně nasedající úzkostné neurotické projevy. Lze se domnívat, že nárůst symptomatologie poruchy periferního vestibulárního aparátu, zaznamenaného vyšetřením [anonymizováno] v červnu a listopadu 2016, mohla zapříčinit vzhledem k obdobnosti projevů, další epizoda těchto nesnází. Před 16. 10. 2015 se žalobce léčil s bolestmi hlavy s potížemi typu rozličných nesnází, kolísávých obtížně definovatelných, jež jsou známy pod pojmem neurovaskulární labilita. Stejně tak se léčil za [anonymizováno] s úzkostnými neurotickými projevy a byl též vyšetřován pro blíže neurčené pravděpodobně infekční onemocnění vyvolané nějakými mikroorganismy, pravděpodobně zasahujícími centrální nervovou soustavu. Ze zdravotní karty žalobce je zřejmé, že žalobce byl v 15 letech [anonymizováno] na dětském oddělení pro tenzní bolest hlavy s neurovaskulární labilitou a úzkostnými neurotickými projevy. V roce 2008 byl vyšetřován na infekčním oddělení pro bolesti hlavy, febrílie a pro dráždění šíjového svalstva byla zvažována možnost neuroinfekce. Na infekčním oddělení byl vyšetřován v roce 2009, dále v dubnu 2014, kdy byl vyšetřován pro pocity slabosti a závratě. Žalobce byl opakovaně v letech 2009 [číslo] prošetřován k posouzení protilátek proti antigenůn viru, s tenzní bolestí hlavy a neurovaskulární labilitou s úzkostnými projevy byl vyšetřován již v roce 2003, čidlo pro rovnováhu mohlo být poškozeno mechanismem whiplash, avšak nikde není zmínka o tom, že by současně došlo k traumatu hlavy, jež by mohlo být doprovázeno poruchou čidla ve vnitřním uchu. Nabízí se též možná souvislost s potížemi před dopravní nehodou.

10. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak dalšími [anonymizováno] zprávami, daňovými doklady, jízdenkami, doklady k automobilu, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť dospěl k závěru, že s ohledem na znalecké posudky, vyjádření znalců a následný právní názor soudu, nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu.

11. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 2910 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

12. Podle ust. § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle usz. § [číslo] o.s. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

13. Podle ust. § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou a dospěl k závěru, že případný nárok žalobce promlčen není. Je sice jednoznačné, že k dopravní nehodě, z níž žalobce odvíjí svůj nárok, došlo dne 16.10.2015, žalobce podal žalobu dne 23.10.2018, jež byla v podaném znění zcela neprojednatelná a k odstranění vad žaloby došlo až dne 22.3.2019, v daném případě se však 3letá promlčecí doby neodvíjí ode dne dopravní nehody, ale až od okamžiku, kdy poškozený prokazatelně nabyl vědomost o tom, že na jeho úkor došlo ke škodě a kdo za ni odpovídá. V případě nároku na odškodnění bolesti se poškozený dozví o škodě v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, tj. zejména, že promlčecí doba v případě nároku na odškodnění bolesti se neodvíjí od okamžiku, kdy došlo k dopravní nehodě, ale až od objektivní možnosti provedení ohodnocení bolesti, dospěl soud k závěru, že případný nárok žalobce promlčen nebyl, neboť ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] je zřejmé, že v případě whiplash syndromu se zdravotní potíže mohou projevit až v různě dlouhé latenci po úrazu a jejich náprava bývá velmi zdlouhavá, s kolísáním intenzity potíží po dobu několika měsíců i let. Ačkoliv žalobce podal žalobu 23.10.2018, jež ovšem byla neprojednatelmá, neboť žalobce neuvedl jak dostatečné skutkové vylíčení nároků, tak ani částku, které se domáhá, došlo ke stavení promlčecí doby až podáním ze dne 22.3.2019, kdy byly vady žaloby odstraněny. S ohledem na vyjádření znalce k délce trvání zdravotních potíží v případě whiplash syndromu minimálně v řádech měsíců, tak s ohledem na to, že do 22.3.2019 se od dopravní nehody jednalo o 5 měsíců, k promlčení nedošlo. S ohledem na níže uvedený názor soudu ohledně nároku žalobce, jež vedl k zamítnutí žaloby, se soud více otázkou upřesnění ustálení zdravotního stavu žalobce nezabýval.

15. Přestože v řízení bylo prokázáno, že dopravní nehodu ze dne 19.10.2015 zavinila žalovaná, když nedodržela bezpečnostní vzdálenost a přední částí vozidla narazila do zadní části vozidla řízeného žalobcem, dospěl soud k názoru, že žalobce dostatečně neprokázal, že došlo k újmě na zdraví. K tomu závěru dospěl soud na základě rozhodnutí Policie ČR ze dne 14.3.2017 o odevzdání věci k projednání přestupku, neboť v rámci šetření policie byly zpracovány 2 znalecké posudky, přičemž znalec z boru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství konstatoval, že řadou vyšetření (RTG, CT, ORL, neurologie, chirurgie) nebyl zjištěn žádný objektivní podklad, který by mohl zcela nebo byť i zdánlivě objasnit a vysvětlit subjektivní potíže žalobce. Žalobce popisoval stále stejné potíže, jejichž objektivní podklad neobjasnilo žádné z četných vyšetření, které byly provedeny od dopravní nehody až do konce června 2016. Vyšetření [anonymizováno], které žalobce absolvoval v únoru a červnu 2016, slouží k vyšetření rovnováhy a jelikož výsledky vyšetření provedeného v červnu byly horší, než výsledky vyšetření provedeného v únoru, vystává otázka, zda potíže, které žalobce uváděl, musejí souviset s krční páteří, kde nebyl zjištěn objektivní podklad, či se nejedná případně o jiné onemocnění, například v oblasti vnitřního ucha. U žalobce dominující subjektivní potíže a stesky nekorelují s výrazně chudými, spíše negativními objektivními nálezy. D dále pak i znalec z boru zdravotnictví, specializace neurologie uvedl, že žalobcem udávané potíže pocity pištění v uších, jsou pouze subjektivním vjemem, který nelze doložit objektivním vyšetřením; bolesti hlavy jsou rovněž subjektivním vjem; vyšetření [anonymizováno] bylo provedeno s nálezem bez výraznější patologie. Přestože znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku konstatoval, že žalobce dne 16.10.2015 prodělal poranění krční páteře typy whiplash injury vinou prudkého trhnutí hlavy dozadu s následně dopředu, dospěl soud k závěru, že s ohledem pouze na subjektivní potíže a stesky žalobce, které nebyly objektivně prokázány žádným vyšetřením, nelze dovodit, že by k poškození zdraví, jež bylo posudkem znalce [příjmení] [příjmení] stanoveno jako těžké podvrtnutí krční páteře a zhmoždění bederní páteře, došlo. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobce neuváděl dřívější zdravotní problémy, s nimiž se léčil, jako např. bolesti hlavy, pocity slabosti a závratě, ačkoliv se jedná o skutečnosti, které mohly mít vliv na posouzení zdravotního stavu žalobce po nehodě a tyto skutečnosti vyšly najevo až poté, co byla soudem vyžádána zpráva od [anonymizováno] zdravotní pojišťovny ohledně zdravotních úkonů provedených u žalobce v době předcházející dopravní nehodě, z níž se zjistilo, že žalobce byl mj. léčen a to asi ¾ roku před nehodou na neurologii. Žalobce tak zjevně zatajoval zdravotní stav a v souvislosti s tím, že zdravotní potíže, jež žalobce měl mít po dopravní nehodě zaviněné žalovanou, byly zcela subjektivní a objektivně nezjistitelné, je soud názoru, že žalobce újmu na zdraví neprokázal, když i vyšetření Tetrax, z jehož výsledků žalobce dovozuje svoji újmu, se podle znalce z oboru zdravotnictví, specializace neurologie a jež slouží k vyšetření rovnováhy, bylo provedeno s výsledkem, že nález je celkem bez výraznější patologie. Pouze subjektivní vjemy žalobce byly dále prokázány např. i lékařskou zprávou z 26.11.2015, v níž lékař rovněž konstatoval, že žalobce subjektivně uváděl tuhnutí páteře. Z uvedených důvodů proto soud žalobu jak v části týkající se bolestného, tak i v části týkající se náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s lékařskými vyšetřeními, rehabilitací apod. zamítl. V souvislosti s uplatněným nárokem na náhradu nákladů v souvislosti s léčením dále soud uvádí, že se jedná o nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, když v daném případě by bylo navíc sporné, zda žalobce vynaložil náklady např. na cestovné účelně, když požadoval úhradu za cesty na rehabilitaci na trase [obec] – [obec] a zpět, aniž by např. tvrdil, že jeho poškození zdraví bylo natolik specifické, že nebylo možno využít služeb rehabilitace v místě bydliště a musel dojíždět na zcela specializované pracoviště ve vzdálenosti cca 100 km; stejně tak účelnost nákladů na cestovní je více než sporná v případě cest na lékařská vyšetření prováděná ve [anonymizováno] zařízení v [obec].

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 110 214,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 169 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, konzultace s klientem dne 11.6.2020, 15.10.2020, 31.5.2020, účast u jednání dne 15.6.2020, 2.9.2020, 1.2.2021, 19.4.2021, 12.10.2022, návrh na vstup vedlejšího účastníka, vyjádření k posudku ze dne 18.10.2020 ve výši dvou úkonů podle § 12 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2.4.2021, 1.6.2022) a z částky 2 230 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (dotazy na znalce 5.5.2021, sdělení k doplnění posudku z 3.7.2022, účast na vyhlášení rozhodnutí 19.10.2022) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 78 690 Kč ve výši 16 524,90 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 15 000 Kč, které žalovaná zaplatila.

17. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť vedlejšímu účastníkovi žádné náklady řízení nevznikly.

18. Výrok V. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu řízení bylo vyplaceno znalečné ve výši 18 639 Kč, které bylo hrazeno pouze v části 15 000 Kč ze zálohy zaplacené žalovanou, byla žalobci stanovena povinnost zaplatit státu částku 3 639 Kč.