5 C 324/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 997,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 997,96 Kč, spolu s úrokem ve výši 5 916,80 Kč, úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 29 497,96 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 349,06 Kč, úrokem z částky 29 497,96 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 823,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 30 997,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě žalobkyně vydala žalovanému kreditní kartu, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané finanční prostředky spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] z vyčerpané jistiny úvěru. Výše úrokové sazby byla stanovena 19,90 % ročně a s účinností od [datum] na sazbu 21,99 % ročně. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil smlouvu, v důsledku čehož byl upozorněn na vzniklý dluh a též na následky jeho neuhrazení ve stanovené lhůtě. Žalovaný ani přes upozornění ničeho neuhradil, v důsledku čehož žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila s účinky ke dni [datum] a požadovala úhradu celé dlužné částky, která činila 29 497,96 Kč na vyčerpané jistině a úvěrové poplatky ve výši 1 500 Kč a úroků. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [anonymizováno] republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 bydlištěm žalovaného. Rozhodné právo je právo české, v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, který byl oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty až do výše [částka] (dále jen„ úvěrový limit“). Současně s tím se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny, nejméně 100 Kč měsíčně, včetně úroků z čerpané jistiny ve výši 19,90 % ročně (s účinností [datum] se sazbou 21,99 % ročně), nejpozději 25. dne příslušného kalendářního měsíce (Smlouvou o osobní kreditní kartě [číslo] ze dne [datum]; Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru; Podmínky osobních kreditních karet; Oznámení o úrokových sazbách). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky, na což byl žalobkyní upozorněn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a současně upozorněn, že neuhradí-li dlužnou částku ve stanovené lhůtě, přistoupí k vymáhání celé dlužné částky (Historickým výpisem ze dne [datum]; Upomínkou ze dne [datum]). Žalovaný ničeho neuhradil, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky (Odstoupením od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne [datum], vč. Doručenky). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne [datum]; Výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] vč. Podacího archu).

6. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. Dle § 711 obch.zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.) ..

8. Dle § 497 obč.zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obč.zák., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty až do úvěrového limitu v souladu s § 708 a násl. obch.zák. Žalovaný se zavázal čerpat finanční prostředky do stanoveného limitu a zároveň je splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala okamžitou úhradu celé dlužné částky.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení z této částky s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá ze smlouvy o osobní kreditní kartě. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně.

11. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 823,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 997,96 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. po 2 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.