5 C 356/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři

I. Žaloba, aby byla zrušena vyživovací povinnost otce k žalované stanovená naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] s účinností od 1. 7. 2022, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 50 916,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce je otcem žalované zletilé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození]. Na základě rozsudku Městského soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 18.9.2018 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2013 hradí otec výživné na zletilou dceru ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobce podal dne 20. 12. 2022 návrh na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři s odůvodněním, že v mezidobí po vydání shora citovaných rozhodnutí nastaly na straně žalované podstatné změny, které považuje žalobce za natolik významné, že mají dopad na jeho vyživovací povinnost ke zletilé dceři. Podle informací, které má otec k dispozici, studovala žalovaná nejprve na [obec] univerzitě, [anonymizována tři slova], kdy v akademickém školním roce 2021 byla studentkou [anonymizováno] ročníku, a to prezenčním bakalářském studiu, oboru„ [anonymizována dvě slova]“. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o tříletý studijní obor, dalo se předpokládat, že zletilá dcera v akademickém školním roce 2021 studium ukončí a bude schopna sama se živit. Z pohledu judikatorních závěrů by pak bylo akceptovatelné i případné prodloužení bakalářského studia o jeden rok, kdy by byl otec případně připraven a ochoten hradit soudním rozhodnutím stanovené výživné. Avšak dle potvrzení o studiu na akademický školní rok, který doložil právní zástupce žalované, tato studuje v současné době 1. ročník magisterského studijního programu oboru„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“ na [obec] univerzitě, přírodovědecké fakultě. S ohledem na skutečnost, že žalobce se domnívá, že potvrzení o studiu předložené žalovanou pro akademický rok 2021 2022 je totožné s potvrzením, které bylo předloženo pro akademický školní rok 2020 2021, žalobce pochybuje o ukončení řádné přípravy na studium žalované a kdy došlo k zániku jeho vyživovací povinnosti. Žalobce tak požaduje, aby soud učinil dotaz na [anonymizováno] univerzitu, [anonymizována dvě slova] fakultu za účelem zjištění data ukončení řádného studia zletilé dcery, případně učiní úpravu žalobního návrhu dle tohoto zjištění a rozhodl tak, že stanovenou vyživovací povinnost žalobce k žalované s účinností od 1. 7. 2022 zrušil, jakož i přiznal žalobci náhradu nákladů nalézacího řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že s uplatněným nárokem ani zčásti nesouhlasí. Návrh na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované počínaje dnem 1. 7. 2022, kterého se žalobce domáhá podanou žalobou s odůvodněním, že žalovaná opětovně studuje 1. ročník magisterského studijního programu, když ve školním roce 2021 byla studentkou 3. ročníku bakalářského studijního programu, není důvodný. Žalovaná především ze žaloby nabyla dojmu, že žalobce, nikoli zcela chápe, rozdíl mezi bakalářským a magisterským studiem, pokud se vyjadřuje tak, že žalovaná opětovně studuje v [anonymizováno] ročníku magisterského studijního programu, když žalovaná nestuduje opětovně v [anonymizováno] ročníku magisterského studijního programu, neboť podmínkou navazujícího magisterského studijního programu, je úspěšné ukončení studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském programu. Žalovaná ukončila ve školním roce 2021 2022 bakalářský studijní program na [anonymizována dvě slova] fakultě [anonymizována dvě slova], tedy teprve tímto okamžikem splnila podmínku dle § 48 odst. 1 zákona o vysokých školách, v platném znění, aby mohla studovat na navazujícím magisterském studijním programu na [anonymizováno] fakultě [anonymizována dvě slova]. Žalovaná tedy opětovně nenastoupila do 1. ročníku magisterského studijního programu, ale pokračuje ve studiu v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program, žalovaná tedy nikdy v magisterském studijním programu nestudovala. Žalovaná si studiem v magisterském studijním programu absolvovaném prezenční formou jednoznačně zvyšuje a prohlubuje svou kvalifikaci a tím si samozřejmě zvyšuje šanci na lepší budoucí pracovní uplatnění na trhu práce. Pokud jde o uplatnění na trhu práce, pak je zcela bez pochyb, že absolventi magisterského studijního programu mají obecně možnost lepšího uplatnění, než absolventi nižšího stupně vzdělání v bakalářském studijním programu. Žalovaná studuje řádně, bez jakéhokoli přerušení studia, s velmi dobrými studijními výsledky, přičemž o studium [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] má dlouhodobě skutečný zájem. Byť to z hlediska projednávané věci není dle názoru žalované nikterak podstatné, z opatrnosti žalovaná doplňuje, že studijní program [anonymizováno] a [anonymizováno] člověka v bakalářském studijním programu [anonymizováno] fakulta [anonymizována dvě slova] nenabízí. [anonymizována dvě slova] je jednou z oblastí, které se studium na [anonymizováno] fakultě [anonymizováno] věnuje. Žalovaná se ovšem chce ve svém budoucím profesním životě zaměřit především na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], kde je samozřejmě její významnou součástí i [anonymizována dvě slova]. Právě v těchto oborech navazuje na předchozí studium na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a využívá své poznatky zejména z klinického hlediska. Žalovaná tak navrhuje, aby Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu, kterou se žalobce domáhá zrušení vyživovací povinnosti k žalované s účinností od 1. 7. 2022, v plném rozsahu zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce.

3. Následně žalobce doplnil svá tvrzení s tím, že pokud žalovaná doložila své současné studium potvrzením o studiu na [obec] univerzitě, [anonymizováno] fakultě, obor: [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], studijní program magisterský, forma studia prezenční, není z tohoto potvrzení nikterak zřejmé, zda se má jednat o formu studia navazující na předchozí bakalářské studium, jak žalovaná uvádí. Žalovaná v rámci svého vyjádření ve vztahu k žalobci, které učinila před podáním žaloby, uvedla, že předchozí bakalářský studijní program nemá navazující magisterský program. Je nutno konstatovat, že žalovaná tedy studovala bakalářský studijní program, po jehož zakončení bylo lze předpokládat, že bude schopna a připravena se sama živit. Tuto skutečnosti musela žalovaná vědět již při započetí studia. Pokud se následně rozhodla studovat jiný, fakticky nenavazující obor, jak ostatně sama nepřímo připouští, nelze toto klást k tíži žalobce a požadovat po něm, aby se nadále podílel na výživě žalované, když tato vzhledem k svému vzdělání je připravena se samostatně živit. Žalobce dále považuje za nutné poukázat na skutečnost, že s ním žalovaná není dlouhodobě v žádném kontaktu a jediný kontakt je prostřednictvím soudních řízení, kdy požaduje opětovně zvýšení výživného. Žalobce považuje její postup za značně nemorální, kdy uvádí, že vzhledem k věku a dosaženém vzdělání žalované, by tato měla být připravena vykonávat výdělečnou činnost a z výdělku si případně sponzorovat svá další studia. Žalobce má za to, že tím, že hradil výživné po dobu vysokoškolského studia žalobkyně až k jeho dokončení, splnil své závazky vůči žalované a nelze na něm spravedlivě požadovat jakékoli další plnění z titulu vyživovací povinnosti, když ta dle jeho názoru zanikla ukončením bakalářského studia žalované.

4. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Ve věci výživného žalované bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Městského soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 9. 2018 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2013, na základě kterého platí žalobce výživné žalované ve výši 8 000 Kč měsíčně (prokázáno Rozsudkem Městského soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 18.9.2018 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2013).

7. Žalovaná studovala na [obec] univerzitě, [anonymizována dvě slova] fakultě, kdy v akademickém školním roce 2021 byla studentkou [anonymizováno] ročníku, a to v prezenčním bakalářském studiu, oboru„ [anonymizována dvě slova]“ (prokázáno Potvrzením o studiu z 30. 8. 2022).

8. Ve školním roce 2021 2022 žalovaná ukončila bakalářský studijní program na [anonymizována dvě slova] fakultě [anonymizována dvě slova], získala tak akademický titul bakalář a vysokoškolský diplom (prokázáno Vysokoškolským diplomem – bakalářským titulem ze dne 22. 6. 2022).

9. Žalovaná pokračuje ve studiu v magisterském studijním programu na [anonymizováno] fakultě [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]) navazujícím na bakalářský studijní program. Žalovaná si tak studiem v magisterském studijním programu absolvovaném prezenční formou zvyšuje a prohlubuje svou kvalifikaci (prokázáno Rozpisem zapsaných povinností žalované v akademickém roce 2022 /2023).

10. Ze shora provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

11. O výživném pro žalovanou bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Městského soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 9. 2018 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2013, na základě kterého platí žalobce výživné žalované ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalovaná studovala na [obec] univerzitě, [anonymizována dvě slova] fakultě, kdy v akademickém školním roce 2021 byla studentkou [anonymizováno] ročníku, a to v prezenčním bakalářském studiu, oboru„ [anonymizována dvě slova]“. Ve školním roce 2021 2022 žalovaná ukončila bakalářský studijní program na [anonymizována dvě slova] fakultě [anonymizována dvě slova], získala tak akademický titul bakalář a vysokoškolský diplom. Žalovaná pokračuje ve studiu v magisterském studijním programu na [anonymizováno] fakultě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) navazujícím na bakalářský studijní program. Žalovaná si tak studiem v magisterském studijním programu absolvovaném prezenční formou zvyšuje a prohlubuje svou kvalifikaci.

12. Provedení důkazu dotazem na [anonymizováno] fakultu [anonymizována dvě slova], návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalované i dotazem na [anonymizováno] fakultu [anonymizována dvě slova] soud nepřipustil, a to pro irelevantnost a nadbytečnost, když ze shora provedených důkazů soud zjistil dostatečně skutkový děj.

13. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

14. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 6. 3. 2023 a žalobce o termínu jednání byl vyrozuměn, prostřednictvím právní zástupkyně, přesto se k jednání žádný z nich nedostavil. Za situace, kdy žalobce byl zastoupen, nebyl navrhován jeho účastnický výslech, žalobce se sám z osobních důvodů odmítl jednání zúčastnit, zároveň byl zastoupen, pak soud jednal v jeho nepřítomnosti.

15. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil následovně:

16. Dle § 163 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) je možno rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

17. Dle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen„ SSP“), za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

20. Co se týká zániku vyživovací povinnosti rodičů, dochází k němu ze zákona. Může se jednat např. o ukončení studia a nástup do zaměstnání, kde již dítě dosahuje vlastního příjmu a je tedy zpravidla schopno živit se samo, přičemž této schopnosti může dítě nabýt i před dosažením 18 let, kdy např. ukončí učební obor a nastoupí do zaměstnání nebo případně uzavře manželství, čímž vzniká nová vyživovací povinnost mezi manžely. Není však vyloučeno, aby vyživovací povinnost rodičů k dítěti zanikla a následně byla obnovena. Takovou skutečnost si lze představit např. za situace, že by dítě ukončilo studium na gymnáziu, nedostalo se na vysokou školu, v důsledku čeho by šlo na rok pracovat a následně by bylo přijato na vysokou školu, kde by ve studiu řádně pokračovalo.

21. Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti trvá do doby, dokud není dítě schopno samo se živit, tzn. do doby, dokud není dostatečně připraveno na budoucí povolání. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá do doby, než je dítě schopno samo se živit. V praxi to znamená do doby, kdy dítě zpravidla ukončí vzdělávání.

22. Žalovaná ve školním roce 2021 2022 ukončila bakalářský studijní program na [anonymizována dvě slova] fakultě [anonymizována dvě slova], získala tak ke dni 22. 6. 2022 akademický titul bakalář a vysokoškolský diplom. Soud se tedy zabýval otázkou, zda nadále existuje vyživovací povinnost žalobce vůči žalované či nikoliv.

23. Žalovaná pokračuje ve studiu v magisterském studijním programu na [anonymizováno] fakultě [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]) navazujícím na bakalářský studijní program. Žalovaná si tak studiem v magisterském studijním programu absolvovaném prezenční formou zvyšuje a prohlubuje svou kvalifikaci pro své budoucí povolání.

24. Dle § 14 odst. 2 písm. c) SSP se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

25. Dle judikatury Ústavního soudu za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání lze však považovat i případ, kdy další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. by mělo vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací (srov. Usnesení [ústavní nález] ze dne 15. 11. 2016.

26. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal svá tvrzení, že již neexistuje nárok žalované na vyživovací povinnost od žalobce, když žalovaná ukončila bakalářský studijní program a následně se rozhodla studovat jiný, fakticky nenavazující obor, což dle žalobce nelze klást k tíži žalobce a požadovat po něm, aby se nadále podílel na výživě žalované, tedy předpoklady stanovené v ust. § 163 o. s. ř. nebyly splněny. Naopak soud má za prokázané, že podmínky pro trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalované ve smyslu ust. § 911 o. z., nadále trvají, neboť žalovaná se svým úspěšným navazujícím studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, přičemž soud se nepřiklonil k názoru žalobce, že žalovaná nepokračuje v navazujícím studiu. S ohledem na výše uvedené tak byla žaloba zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 916,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 480 000 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, vyjádření k žalobě, vyjádření k vyjádření žalobce, účast na jednání soudu dne 6. 3. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 080 Kč ve výši 8 836,80 Kč, kterou je právní zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalované.

28. Lhůtu k plnění ve výroku II. soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.