5 C 360/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 80 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 80 EUR, spolu s úrokem z prodlení 209,10 EUR od 12. 2. 2020 do 9. 3. 2020 ve výši 10 % ročně, úrokem z prodlení z částky 80 EUR od 12. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 80 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o podnikatelském nájmu, jejímž předmětem byl pronájem zařízení – [anonymizována tři slova] [číslo] RT. Žalovaná předmět nájmu převzala a následně odevzdala, což stvrdila svým podpisem. Na základě tohoto vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 209,10 EUR, splatnou dne 11. 2. 2020, na kterou žalobkyně uhradila 129,10 EUR, tedy jí zbývá uhradit 80 EUR. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, vykonávající podnikatelskou činnost na území [země] prostřednictvím [právnická osoba], organizačná složka v [anonymizována dvě slova], [IČO], žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána sídlem právnické osoby v souladu s čl. 4 ve spojení s čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení souhlasila a žalovaná na výzvu soudu nereagovala.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná si objednala nájem [anonymizována tři slova] GS [číslo] RT (dále jen„ zařízení“), které převzala a následně vrátila (Předávacím protokolem – plošiny ze dne [datum]; Předávacím protokolem – plošiny ze dne [datum]). Za tento nájem zařízení byla žalované vystavena faktura na částku 209,10 EUR, kterou dle tvrzení žalobkyně uhradila co do výše 129,10 EUR dne 9. 3. 2020 a zbývající část (ve výši 80 EUR) již neuhradila (Fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 209,10 EUR, splatná dne [datum]; Ceníkem pronájmu). Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Předžalobní výzvou ze dne [datum] vč. Dokladu o odeslání).

7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

8. Soud z hlediska právní kvalifikace dospěl k závěru, že mezi žalobkyní (prostřednictvím [právnická osoba], organizačná složka v [anonymizována dvě slova], [IČO]) s žalovanou byla ústně uzavřena smlouva o nájmu movité věci dle § 2316 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalobkyni zařízení a žalovaná se zavázala za tento nájem hradit nájemné v souladu s ceníkem žalobkyně. Žalobkyně přenechala žalované zařízení k užívání, což bylo stvrzeno předávacími protokoly. Po vrácení zařízení žalovanou vystavila žalobkyně žalované fakturu, na kterou žalovaná hradila jen částečně, a to po datu splatnosti (tj. [datum]). Žalovaná neuhradila zbylou částku ve výši 80 EUR do data splatnosti předmětné faktury. Žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila, přičemž jej neuhradila ani, tudíž se dostala dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky, též úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 2 152,40 Kč (vyplývající z žalované jistiny ve výši 80 EUR s kurzem ČNB k 1. 10. 2020 - 1 EUR = 26, 905 Kč) sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze svou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; písemné podání nebo návrh ve věci samé) a jednoho úkonu dle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.