5 C 42/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 900 Kč spolu kapitalizovaným úrokem ve výši 72,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 24,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč spolu s úrokem ve výši 500 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 458,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 504,60 Kč, s úrokem z prodlení z částky 5 313,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 Kč, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 5 313,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, částku 2 900 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 689,24 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 041,19 Kč, s úrokem z prodlení z částky 2 233,55 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 Kč a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 2 233,55 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit státu náklady vzniklé v souvislosti s ustanovením opatrovníka žalovanému, a to ve výši, která bude stanovena v samostatném rozhodnutí.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek SOP ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 10, č. účtu [číslo], [variabilní symbol].

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 9 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se tak žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 2. 2016. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 14 500 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 7 766,45 Kč, za úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 333,55 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požadovala uhradit 2 233,55 Kč představující neuhrazenou jistinu, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 666,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 041,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 689,24 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistina ve výši 2 233,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 233,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho.

2. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 11. 4. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se tak žalovaný zavázal v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 5. 2016. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 10 500 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 4 686,05 Kč, za úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 413,95 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požadovala uhradit 5 313,95 Kč představující neuhrazenou jistinu, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 586,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 530,69 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 1 529,29 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 313,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 313,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho.

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s posledním známým bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 1. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen Smlouva1), na jejímž základě byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 2. 2016 (prokázáno Smlouvou1 ze dne 7. 1. 2015). Žalovaný na úvěr uhradil 14 500 Kč (tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě; evidencí splátek ke Smlouvě1). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalovanéu oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení, oznámením o postoupení pohledávky). Dále má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěryschopnost žalovaného (kartou zákazníka). Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z titulu Smlouvy1.

5. Dále má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 4. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (Smlouva2), na jejímž základě byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 5. 2016 (prokázáno Smlouvou2 ze dne 11. 4. 2015). Žalovaný na úvěr uhradil 10 500 Kč (tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě; evidence splátek ke Smlouvě2). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalovanéu oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení, oznámením o postoupení pohledávky). Dále má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěryschopnost žalovaného (kartou zákazníka). Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z titulu Smlouvy2.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému dne 7. 1. 2015 poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr včetně poplatku ve výši 2 000 Kč, úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč vrátit ve 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 14 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem vyzván k úhradě dluhu. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému dne 11. 4. 2015 poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatku ve výši 2 000 Kč, úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč vrátit ve 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný uhradil částku 10 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem vyzván k úhradě dluhu.

7. Soud po provedení důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. odst. 2) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovená rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl ohledně částky 900 Kč, představující dluh na úroku úvěru podle Smlouvy2 ve výši 900 Kč a úroku ve výši 72,20 Kč představující kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 23,72 % ročně a úrok ve výši 24,60 Kč představující zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dluh ze Smlouvy2 uhradil celkem částku 10 500 Kč, což soud započetl na dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dále 500 Kč započetl na úrok ve výši 1 400 Kč (tj. 1 400 – 500 = 900 Kč), když ohledně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč považuje soud Smlouvu2 v této části za neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tak i pro neurčitost, a v neposlední řadě i pro rozpor s dobrými mravy. Co se týče dlužné částky ze Smlouvy1, soud toto zamítl v plném rozsahu, neboť žalovaný na do data splatnosti uhradil částku ve výši 14 500 Kč, což soud započetl na jistinu ve výši 10 000 Kč a dále úrok ve výši 1 400 Kč, tedy uzavřel, že dluh ze Smlouvy1 byl zcela žalovaným do data splatnosti uhrazen. Co do poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, vč. příslušenství pak soud zamítl pro neplatnost (poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek) a v případě příslušenství pak pro nedůvodnost, neboť jak již bylo konstatováno, žalovaný do data splatnosti úvěr uhradil.

10. Ze smlouvy o úvěru ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co je poplatek účtován, poplatek není ve smluvních ujednáních specifikován. Pouze z označení„ administrativní poplatek“ není spotřebitel (žalovaný) schopen poznat, co za poskytnutí půjčky věřiteli platí. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. V rámci soukromého práva neplatí zásada autonomie vůle stran, která by umožňovala cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. Jinak řečeno, je-li sjednán v podstatě jakýkoliv poplatek, pak současně v rámci ujednání stran musí být též srozumitelně a zřetelně uvedeno, jaké protislužby se straně platící poplatek má oproti zaplacenému poplatku dostat. K úhradě případných nákladů za„ administrativní činnost“ a též ke generování zisku slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků, ať již půjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem účastníci smlouvy výslovně sjednali a soud žalovanmu stanovil povinnost k jeho úhradě. Pokud věřitel poplatkem za administrativní činnost„ skrývá“ odměnu za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem, jde o ujednání nemravné, kdy odborně vybavený profesionál v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru, když předstírá úrokovou sazbu 23,72% ročně, ačkoliv reálně celý úvěr úročí úrokovou sazbou vyšší, a dostává se z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 11. Stejně tak ohledně poplatku za hotovostní inkaso splátek, lze považovat ujednání za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, aniž by bylo možné reflektovat četnost návštěv. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud hodnotí jako neplatné a nepřiměřené; věřitel možnost splátek nabízel, přičemž poplatek za hotovostní inkaso„ zdražuje“ každou splátku. Za takového stavu lze ujednání považovat za nemravné.

12. S ohledem na obsah karet zákazníka, které byly žalovaným podepsány při sjednávání obou úvěrů soud dovodil, že řádně byla zkoumána úvěryschopnost při sjednávání Smlouvy1, kdy žalovaný přiznal příjem ve výši 11 400 Kč a měsíční výdaje ve výši 7 650 Kč, přičemž tyto údaje byly přávní předchůdkyní žalobkyně ověřeny, v případě zkoumání úvěruschopnosti při sjednávání Smlouvy2, ve kterém žalovaný přiznal příjem ve výši 18 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 8 600 Kč, již nebylo žádnými dokumenty ověřeno. V kartě zákazníka pak v porovnání při sjednávání Smlouvy1 a Smlouvy2 došlo ke změně měsíčních výdajů domácnosti, přičemž žalovaný neudal novou adresu bydliště, právní předchůdkyně žalobkyně tak tyto výdaje nezkoumala, čímž tak soud dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb., což by mělo za důsledek neplatnost smluv.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas v případě Smlouvy2 nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalovanému nárok na úroky z prodlení (§ 1968 odst. 2 a ust. § 1970 o.z.) a obchodní úrok ve výši 23,72 % ročně. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (k datu po splatnosti poslední stanovené splátky Smlouvy2 tj. od 22. 5. 2016 do 19. 12. 2016, v případě zákonného úroku z prodlení byl kapitalizován na částku 24,60 Kč, v případě obchodního úroku pak na 72,20 Kč). Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, resp. státu nárok na náhradu nákladů řízení, které vznikly v důsledku ustanovení opatrovníka žalovaného, a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci v rozsahu 81,73% (úspěch žalobkyně činí 9,18%, úspěch žalovaného 90,91%), když přesná výše nákladů řízení bude vyčíslena až poté, co bude opatrovníka přiznána odměna.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že ačkoli žalovaný byl v řízení úspěšný v rozsahu 90,91 %, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právno na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovanému žádné náklady nevznikly. ¨ 16. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona [číslo] Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku IV. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.