5 C 51/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od 25. 10. 2013 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

III. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů do právní moci rozsudku v kolcích nebo na účet číslo variabilní symbol.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalované zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba (původně anonymizováno, s.r.o., dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. anonymizováno, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, a to převodem na účet. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit do datum, což však neučinila, ani na opakované výzvy. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

5. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na bankovní účet č. bankovní účet, jejímž majitelem je žalovaná, byla dne datum převedena částka ve výši 1 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně (Smlouvou o půjčce č. anonymizováno; Výpisem z běžného účtu číslo ze dne datum). Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum vč. Přílohy; Oznámením o postoupení pohledávky; Výzvou k úhradě dlužné částky vč. Podacího lístku).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

7. Soud postupoval podle § 3028 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a danou věc posuzoval podle zákona číslo 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platného a účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ obchodní zákoník“. Podle § 261 odstavec 3 písmeno d) obchodního zákoníku se závazkové vztahy ze Smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků řídí 3. částí obchodního zákoníku. Podle § 497 a následujících obchodního zákoníku se Smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 501 odstavec 1 obchodního zákoníku je věřitel povinen dlužníkovi peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku nebo bez zbytečného odkladu. Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 340 odstavec 1 obchodního zákoníku je dlužník povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně svůj závazek až do doby řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle § 369 odstavec 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není stanovena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 1 odstavec 2 obchodního zákoníku se právní vztahy uvedené v odstavci 1 řídí ustanovením tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení obchodního zákoníku, řeší se podle práva občanského (tj. tehdy platného zákona číslo 40/1964 Sb.).

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění vlád. nařízení č. 180/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzvy k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP.

11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k doplacení soudního poplatku soud ve výroku III. stanovil dle § 7 odst. 1 zSOP. Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Proti výroku III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně uloženou povinnost, může se stát domáhat podle tohoto rozsudku nařízení výkonu rozhodnutí.