5 C 57/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 386,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 386,75 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 386,75 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 9 386,75 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit odměnu. Žalobkyně žalovanému vystavila dne 28. 7. 2021 fakturu [číslo] na částku 9 386,75 Kč, se splatností dne 4. 8. 2021. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval.

4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 3. 2021 smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní poradenství a služby a žalovaný se zavázal hradit smluvenou hodinovou odměnu, tj. 2 500 Kč + DPH vč. náhrady za promeškaný čas advokáta strávený na cestě ve výši 400 Kč + DPH. (Smlouvou o poskytování právních služeb ze dne 23. 3. 2021). Na základě smlouvy o poskytování právních služeb vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 9 386,75 Kč se splatností dne 4. 8. 2021 (Fakturou [číslo] ze dne 28. 7. 2021, splatnou dne 4. 8. 2021; Výkazem právních služeb; Výkazem promeškaného času). Žalobkyně předmětnou fakturu zaslala žalovanému e-mailem (E-mailem ze dne 29. 7. 2021). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (Výzvou ze dne 14. 9. 2021 vč. Potvrzení o odeslání).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností.

7. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Dle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitosti příkazce. Dle § 2438 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

8. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl, neboť dospěl k závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena příkazní smlouva dle § 2430 a následující o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal hradit stanovenou odměnu. Žalobkyně poskytnuté služby řádně vyfakturovala, na které žalovaný nehradil řádně a včas. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a to včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z., s tím, že výše úroku je specifikovaná § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ohledně počátku prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o.s.ř a contrario) po splatnosti jednotlivých faktur. Jelikož šlo o vzájemný poměr mezi podnikateli, uznal soud nárok žalobkyně ve výši 1 200 Kč a uložil žalovanému v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které žalobkyně vyčíslila na částku 600 Kč, sestávající se ze dvou úkonů po 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.