Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

5 C 62/2022

č. j. 5 C 62/2022-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:5.C.62.2022.1

Citované zákony (14)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 044 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 72 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 41 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 402,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 1 044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Počátek pojištění byl sjednán na den 25. 10. 2016 s ročním pojistným ve výši 4 826 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné splatné ke dni 25. 10. 2020. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradí, může dojít k zániku pojistné smlouvy. V důsledku neuhrazení pojistného ani ve stanovené lhůtě, nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy dne 29. 1. 2021. Žalobkyně tak požadovala za období 25. 10. 2020 do 29. 1. 2021 uhrazení pojistného, poplatku za upomínání ve výši 600 Kč a úroku z prodlení. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Vietnamu s bydlištěm v České republice. Pravomoc zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů typ DOMEX, s počátkem pojištění od 25. 10. 2016. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění, žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 4 206 Kč, splatné čtvrtročně (Pojistnou smlouvou pro pojištění majetku a odpovědnosti [číslo] ze dne 24. 10. 2016). Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 24. 10. 2016, k čemuž byl vyzván současně s tím, že pokud neuhradí ve stanovené době pojistné, pojištění zanikne (Inkasní bilancí pojistné smlouvy [číslo] ze dne 1. 11. 2021; Upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 7. 12. 2020 vč. Dodejky; Upomínkou ze dne 7. 12. 2020). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pojistné ani posléze, došlo k ukončení pojistné smlouvy s účinky ke dni 29. 1. 2021. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od 25. 10. 2020 do 28. 1. 2021 ve výši 1 044 Kč, zároveň s tím žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení nákladů za vymáhání ve výši 600 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne 24. 6. 2021 vč. Podacího archu z téhož dne).

7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Dle § 2804 o.z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Žalovaný svou povinnost porušil tím, že ke dni splatnosti pojistného neuhradil ničeho a do dne podání žaloby též ničeho neuhradil. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu pojištění od 30. 1. 2021 do 29. 11. 2021 částku ve výši 1 044 Kč.

9. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal takovéto ujednání za neplatné v souladu s § 1813 a § 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu § 2048§ 2052 o.z. nepřiznal. Současně s tím soud zamítl žalobu co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 41 Kč, představující rozdíl úroku z prodlení z částky 1 644 Kč od 30. 1. 2021 do 29. 11. 2021 (113 Kč) a úroku z prodlení z částky 1 044 Kč od 30. 1. 2021 do 29. 11. 2021 (72 Kč).

10. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., čímž tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a i zaplacení úroku z prodlení, jež žalobkyně požadovala přiznat za období od 30. 1. 2021 do 29. 11. 2021, který po částečném zamítnutí činí 41 Kč. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 402,18 Kč, přičemž tato částka představuje 27 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 63,50 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,50 % - je třeba počítat s tím, že žalobkyní označené náklady spojené s uplatněním nejsou náklady v tomto smyslu, ale jedná se o další nárok, a to upomínací náklady, čili žalobkyně požadovala celkem 1 644 Kč). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 644 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

13. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.