5 C 70/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o 28 692 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 28 692 Kč, společně s úrokem z prodlení z částky 25 574 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, když plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 10 440,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaných zaplacení 28 692 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaní uzavřeli s právní předchůdkyní žalobkyně (CIB [právnická osoba], [IČO]) dne 6. 11. 2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu na dobu určitou (tj. od 6. 11. 2019 do 30. 10. 2020). Žalovaní se zavázali hradit za nájem bytu ve výši 16 500 Kč, nájem sklepa ve výši 100 Kč měsíčně, zálohy na služby ve výši 3 800 Kč, tj. celkem částku 20 400 Kč. Při předání bytu dne 2. 11. 2020 žalovaní uznali svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 70 122 Kč, sestávající se z neuhrazeného celkového nájemného za období [číslo] 2020 (tj. 3 * 20 400 Kč) a části nájmu za 07/ 2020 ve výši 8 922 Kč. Tento dluh byl následně navýšen o náklady na odstranění závad bytě ve výši 7 998 Kč. Žalobkyně na dluh žalovaných započetla kauci, jež žalovaní složili ve výši 49 500 Kč. Následně žalobkyně provedla vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, přičemž žalovaným vznikl nedoplatek za rok 2020 ve výši 9754 Kč. Celková žalovaná částka se tak sestává z částky 15 820 Kč představující neuhrazené nájemné, částku 9 754 Kč představující nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 a částku 3 118 Kč představující úrok z prodlení ke dni 31. 3. 2021. Žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě dlužné částky, avšak neuhradili ničeho.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaní jsou státními občany Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaných v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.

3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila a žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 o.s.ř., postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Smlouvou o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 6. 11. 2019 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanými uzavřela smlouvu o nájmu bytu [číslo] v 5. podlaží, v BD [část obce a číslo], [obec] (dále jen„ byt“), a to na dobu určitou do 31. 10. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovaným byt k užívání a žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 16 500 Kč a služby ve výši 3 800 Kč měsíčně a nájemné za sklep ve výši 100 Kč (tj. celkem 20 400 Kč měsíčně). Nájemné a zálohy za služby se žalovaní zavázali hradit nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který se má nájemné platit. Smlouvou o poskytnutí jistoty ze dne 6. 11. 2019 bylo prokázáno, že žalovaní se zavázali složit kauci ve výši 49 500 Kč v hotovosti ke dni podpisu předmětné smlouvy.

6. Předávacím protokolem ze dne 2. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalovaní předali daného dne byt [číslo] na adrese [adresa].

7. Uznáním dluhu ze dne 2. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalovaní uznali svůj dluh co do důvodu a výše 70 122, představující neuhrazené nájemné a služby za období 07/ 2020 ve výši 8 922 Kč, neuhrazené nájemné a služby za období od 8/ 2020 2020 ve výši 61 200 Kč, tj. v celkové výši 70 122 Kč.

8. Oznámením ze dne 26. 11. 2020 vč. Obálky bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovaným provedení jednostranného zápočtu jejich dluhu na složenou kauci ve výši 49 500 Kč, přičemž byli vyzváni k uhrazení doplatku ve výši 19 620 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 24. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila žalovaným fakturu na částku 7 998 Kč, představující náklady na opravu předaného bytu.

9. Vyúčtováním za rok 2020 bylo prokázáno, že za užívání bytu za rok 2020 vznikl nedoplatek ve výši 9 754 Kč. Poštovním podacím archem ze dne 29. 4. 2021 bylo prokázáno, že předmětné vyúčtování bylo žalovaným odesláno.

10. Přehledem výpočtu poplatku a úroku z prodlení bylo prokázáno, že úroky z prodlení činí 3 118 Kč.

11. Upomínkou ze dne 16. 9. 2021 a Podací stvrzenkou ze dne 17. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaní byli vyzváni k úhradě dlužné částky ve výši 28 692 Kč, představující nájemné za období 10/ 2020 ve výši 15 820 Kč, nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 9 754 Kč a částku 3 118 Kč představující úroky z prodlení.

12. Na základě shora provedeného dokazování tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanými smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, a to do 31. 10. 2020. Žalovaní složili kauci ve výši 49 500 Kč. Nájem skončil k 31. 10. 2020, přičemž dne 2. 11. 2020 došlo k předání bytu. Žalovaní uznali svůj dluh co do důvodu a výše 70 122 Kč. Žalobkyně provedla na dluh žalovaných zápočet složenou kaucí, přičemž dluh žalovaných byl navýšen o náklady na odstranění vad ve výši 7 998 Kč. Na základě vyúčtování služeb za rok 2020 byl vypočten nedoplatek ve výši 9 754 Kč, k jehož úhradě byli žalovaní vyzváni. Žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě dlužné částky, avšak neuhradili ničeho.

13. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

14. Dle § 2270 věta před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu.

15. Dle § 2271 o.z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

16. Dle § 2292 o.z., Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

17. Žalovaní uzavřeli s žalobkyní nájemní smlouvu a stali se tak společnými nájemci bytu dle § 2270 odst. 1 o.z., přičemž oba žalovaní měli práva a povinnosti nájemce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 10. 2020, přičemž nebyla prodloužena. Žalovaní byli povinni v souladu s § 2292 o.z. žalobkyni byt odevzdat v den, kdy nájem končí, což tak učinili dne 2. 11. 2020. Současně s odevzdáním bytu žalovaní uznali svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Žalobkyně provedla započtení složené kauce ve výši 49 500 Kč na uznaný dluh (tj. 70 122 Kč), přičemž žalovaným vznikla povinnost uhradit náklady na odstranění závad ve výši 7 998 Kč. Dále žalovaným vznikla povinnost uhradit nedoplatek za služby za rok 2019 ve výši 9 754 Kč. Žalovaným bylo vyúčtování odesláno, přičemž k němu ničeho nenamítali. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalované k úhradě dlužné částky. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 o.z., dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen„ nařízení vlády“). Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 140 odst. 1 tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 440,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 148 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 28 692 Kč sestávající ze tří úkonů po 2 260 Kč dle § 11 odst. 1 a.t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

20. Lhůta k plnění byla ve výrocích I a II. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.