5 C 88/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 75 150 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného o vydání vozidla

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 150 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 75 150 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalovaného, aby žalobkyně byla povinna vydat žalovanému automobil , jméno FO, registrační značky , SPZ, , se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 756 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, , , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 2. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 75 150 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že dne 4. 7. 2022 provedla odtah vozidla RZ , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště provozované žalobkyní. Bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla je žalovaný. Žalobkyně jej tedy o nastalé situaci informovala a vyzvala jej k úhradě částky 1 900 Kč za odtah vozidla a stále narůstající částky za parkování vozidla na odtahovém parkovišti. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyní nárokovaná částka tak sestává z částky 1 900 Kč za odtah vozidla a částky 73 250 Kč za parkování vozidla na odtahovém parkovišti v období od 4. 7. 2022 (den odtahu) do 2. 2. 2023 (den podání žaloby).

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 11. 4. 2023 a uvedl, že nárok žalobou vznesený zcela popírá. Žalovaný uvedl, že dne 16. 5. 2022 byl nucen vozidlo pro poruchu odstavit na místě odtahu (, adresa, ), avšak učinil tak způsobem, že vozidlo netvořilo překážku provozu. Žalovaný se domníval, že neznámá osoba záměrně přemístila zaparkované vozidlo na místo, kde tvořilo překážku provozu, což později vyústilo až v odtah vozidla. Žalobkyně proto dle názoru žalovaného „nemá nárok na náhradu nákladů na odstranění vozidla z pozemní komunikace vůči žalovanému, neboť to nebyl žalovaný, kdo způsobil, že vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci“.

5. Žalovaný dále uvedl, že proti žalobkyni uplatňuje vzájemný návrh ve smyslu § 97 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když po žalobkyni požaduje vydání vozidla. Žalovaný k tomuto uvedl, že na jeho výzvy k vydání vozidla nereagovala ani , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , ani hl. m. , adresa, coby zřizovatel žalobkyně. Žalobkyně sama pak měla vydání vozidla podmiňovat úhradou dlužných částek či jejich bezpodmínečným uznáním; takový postup (resp. jednání žalobkyně) ovšem žalovaný považoval za protiprávní.

6. Na shora uvedené vyjádření a vzájemný návrh žalovaného reagovala žalobkyně podáním ze dne 2. 6. 2023, jímž k tvrzení žalovaného ohledně vydání vozidla uvedla že: (žalobkyně) „dlouhodobě nepodmiňuje vydávání vozidel z parkovišť zaplacením dlužných částek, ale pouze prokázáním oprávnění vozidlo užívat (v podstatě předložením dokladu o totožnosti a dokladů k vozidlu)“.

7. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

8. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hl. m. Prahy a na základě zřizovací listiny je hl. m. Prahou mj. oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (Zřizovací listina).

9. Žalobkyně provedla dne 4. 7. 2022 na pokyn strážníka , Anonymizováno, . Prahy odtah vozidla, a to z důvodu, že vozidlo bylo překážkou provozu na pozemní komunikaci. (Protokol o odtahu vozidla ze dne 4. 7. 2023). Vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště žalobkyně.

10. Bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla je od 1. 11. 2021 žalovaný; vlastníkem je osoba od žalovaného odlišná (Karta vozidla). Žalovaný byl proto o odtahu vozidla informován a vyzván k jeho převzetí za podmínky předložení platného dokladu totožnosti a ORV/OTP. Současně byl žalovaný informován o povinnosti uhradit cenu za odtah a střežení vozidla s tím, že ceny jsou stanoveny nařízením Rady hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy (dále jen „nařízení Rady“) a činí částku 1 900 Kč za odtah vozidla, částku 250 Kč za 1. den (den odtahu) až 3. den parkování na odtahovém parkovišti, částku 400 Kč za 4. den až 180. den parkování na odtahovém parkovišti a částku 50 Kč od 181. dne parkování na odtahovém parkovišti (Oznámení o odtahu vozidla/Výzva k převzetí vozidla ze dne 11. 8. 2022 vč. dodejky).

11. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho a to přesto, že k tomu byl žalobkyní vyzván (Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 16. 1. 2023 vč. dodejky).

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hl. m. Prahy podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Její oprávnění k provedení odtahu vozidla a jeho následného umístění na odtahové parkoviště vyplývá z čl. VI., bodu 2.

15. Zřizovací listiny, oprávnění k vymáhání neuhrazených pohledávek hl. m. Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel pak vyplývá z čl. VI., bodu 2.

17. Zřizovací listiny; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

14. Žalobkyně dne 4. 7. 2022 provedla v souladu s § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) odtah vozidla a umístila je na střežené parkoviště. Žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem vozidla a je tak ve věci pasivně legitimován.

15. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady je maximální cena za jeden úplný nucený odtah vozidla 1 900 Kč.

16. Podle § 2 odst. 3 nařízení Rady je maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel 250 Kč za 1. až 3. i jen započatý den, 400 Kč za 4. až 180. i jen započatý den a 50 Kč od 181. dne.

17. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že: „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“18. Podle § 1970 o. z. platí, že: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“19. Na základě prokázaného skutkového stavu a uvedených ustanovení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu „je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní , Anonymizováno, , přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele“. Zákon zde tedy konstruuje odpovědnost provozovatele vozidla tzv. objektivním způsobem, tj. odpovědnost provozovatele vozidla je dána bez ohledu na zavinění.

21. V daném případě byl odtah vozidla proveden na pokyn strážníka , Anonymizováno, a žalobkyni se současně podařilo prokázat, že provozovatelem vozidla byl (resp. je) žalovaný. Odpovědnost žalovaného je tedy dána a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni cenu odtahu vozidla. Ta dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady činí částku 1 900 Kč.

22. V návaznosti na to je žalovaný také povinen zaplatit žalobkyni cenu parkovného za dobu, po kterou se vozidlo nacházelo na odstavném parkovišti. V daném případě se jedná o částku 73 250 Kč (matematicky vypočítáno jako 75 150 Kč – 1 900 Kč) za období od 4. 7. 2022 (den odtahu vozidla) do 2. 2. 2023 (den podání žaloby). Samotná částka 73 250 Kč je pak součtem cen služeb odtahového parkoviště za jednotlivé dny; tyto ceny (resp. denní sazby parkovného) vychází z § 2 odst. 3 nařízení Rady.

23. Žalovaný neuhradil ničeho a logicky se proto ocitnul v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně tento nárok uplatnila v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a contrario).

24. Vzájemný návrh žalovaného, aby žalobkyně byla povinna vydat žalovanému vozidlo, soud zamítl, neboť žalovanému se nepodařilo prokázat, že by žalobkyně podmiňovala vydání vozidla uhrazením či uznáním dlužné částky. Z listiny předložené žalobkyní (Oznámení o odtahu vozidla/Výzva k převzetí vozidla ze dne 11. 8. 2023) vyplývá opak. Stejně tak z emailové komunikace žalobkyně s právním zástupcem žalovaného dne 28. 2. 2023, která je evidována pod č. j. , spisová značka, . Samotné sdělení žalobkyně ohledně povinnosti uhradit cenu odtahu a parkovného, pak nelze interpretovat tak, že předmětné částky mají být uhrazeny současně s převzetím vozidla (byť z praktického hlediska je to jistě vhodnější). Z internetových stránek žalobkyně je navíc zřejmé, že žalobkyně při vydávání vozidel zadržovací právo až na výjimky neuplatňuje. Žalovaný nepředložil soudu žádný důkaz, ze kterého by bylo možno usoudit, že zrovna v jeho případě byla taková výjimka učiněna.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 756 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 006 Kč, dvou úkonů po 300 Kč dle 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 150 Kč sestávající z částky 4 140 Kč a z tarifní hodnoty 10 000 Kč (za protinávrh žalovaného) podle ust. § 9 odst. 1 a.t. za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 070 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozhodnutí) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč.