5 C 9/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 108,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 108,77 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 108,77 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul]. [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 1 108,77 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od [datum]. Roční pojistné ve výši 3 596 Kč, splatné čtvrtletně. Předmětná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ruské federace s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu – pojištění odpovědnosti z výkonu povolání s počátkem pojištění od [datum]. Pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 899 Kč (Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], na což byl žalobkyní upozorněn současně s informací, že pokud neuhradí dlužné pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojistné zanikne ke dni [datum]. V důsledku neuhrazení pojistného žalovaným, pojistná smlouva ke dni [datum] zanikla (Upozornění na zánik pojištění ze dne [datum]; Oznámením o zániku pojištění ze dne [datum]; Upomínkou ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne [datum]; Podací arch ze dne [datum]). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 2804 k zaplacení pojistného s poučením, že pojištění zanikne, jestliže žalovaný pojistné neuhradí ani v dodatečné lhůtě. Žalovaný pojistné neuhradil, pojištění tak zaniklo a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období pojištění. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pojistného, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti pojistného. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 200 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal takovéto ujednání za neplatné v souladu s § 1813 a § 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu § 2048 až § 2052 o.z. nepřiznal. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 1 108,77 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.