59 C 101/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 665 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se s tím, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 2 665 Kč spolu s úrokem z prodlení od 6. 3. 2020 do 25. 8. 2020, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 8. 2020 k Obvodnímu soudu pro Prahu 10, ve znění jejího doplnění ze dne 14. 10. 2020 a ze dne 20. 11. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 25 611 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 214 Kč od 6. 3. 2020 do 25. 8. 2020. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo mezi stranami sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum] (dále také„ pojistná smlouva“). Pojistné období bylo sjednáno jako pololetní a pojistné ve výši 10 301 Kč bylo splatné vždy v šestý den příslušného pojistného období. Žalovaná částka představovala dluh na pojistném, které žalovaná neuhradila za období od 6. 3. 2018 do 4. 3. 2020, tj. částku 30 649 Kč, ponížený o částečnou úhradu ze strany žalované ve výši 5 638 Kč a navýšený o storno a upomínací poplatek ve výši 2 x 300 Kč, účtované v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. Pojištění bylo ukončeno dohodou stran k 4. 3. 2020, žalovaná však svůj dluh neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.

2. V návaznosti na obrannou argumentaci žalované žalobkyně dále uvedla, že pojistná smlouva byla žalobkyní původně ukončena ke dni [datum] pro neplacení pojistného, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], však byla znovu reaktivována. Žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 27. 1. 2020, kterým žalobkyně zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pojistného za dosavadní pojistná období. Dopisem ze dne 24. 1. 2020 zaslala následně žalobkyně žalované výpověď pojistné smlouvy k 5. 9. 2020, kdy na základě žádosti žalované byla pojistná smlouva nakonec ukončena dohodou k 5. 3. 2020. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 8. 11. 2018 částku 10 308 Kč, kterou žalobkyně dílem (částkou 6 038 Kč) započetla na dlužné pojistné ve výši 8 303 Kč za období od 6. 9. 2018 do 18. 1. 2019, ke kterémužto datu žalobkyně požaduje po žalované v návaznosti na její obrannou argumentaci dlužné pojistné, a dílem (částkou 4 270 Kč) vrátila dne [datum] žalované na její bankovní účet.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout. Uvedla, že poté, co žalobkyni nahlásila pojistnou událost ze dne [datum], od ní obdržela dne [datum] dopis, kterým jí bylo sděleno, že pojistná smlouva ze dne [datum] pro neplacení pojistného k 13. 12. 2018 zanikla. V důsledku rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci [spisová značka], tj. závěru soudu, že pojistná smlouva nebyla mezi účastníky k tomuto datu řádně ukončena, zaslala žalobkyně v únoru 2020 žalované výzvu k úhradě pojistného. Žalovaná však již dne [datum] uzavřela ve věci téhož vozidla s [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] v období od 19. 1. 2019 do 5. 3. 2020 tak vedle sebe existovaly dvě pojistné smlouvy kryjící táž rizika. Žalovaná vzhledem k placení dalšího pojistného kryjícího tatáž rizika vznesla vůči nároku žalobkyně zápočet do výše žalované částky. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná následně informována o zániku pojistné smlouvy, v důsledku kteréžto skutečnosti jí měl být vrácen přeplatek na pojistném ve výši 4 270 Kč. Žalovaná dále sporovala výpočet dlužného pojistného, když dne [datum] uhradila žalobkyni pojistné ve výši 10 308 Kč za období od 6. 9. 2018 do 5. 3. 2019. Žalobkyně ve svém dopise ze dne [datum], v němž žalovanou informovala o zániku pojistné smlouvy, žalovanou pouze informovala o vrácení nespotřebovaného pojistného ve výši 4 270 Kč, tuto částku však neobdržela, avšak při jednání soudu bylo potvrzeno, že žalovaná předmětnou obdržela.

4. Žalobkyně vzala dne [datum] žalobu co do částky 22 946 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 22 946 Kč od 6. 3. 2020 do 25. 8. 2020 zpět. O částečném zpětvzetí žaloby rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum], kterým řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Následně zůstala předmětem řízení částka 2 665 Kč s příslušenstvím představujícím zákonné úroky z prodlení z této částky za dobu od 6. 3. 2020 do 25. 8. 2020.

5. Soud vzal v rámci zjišťování skutkového stavu za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“), že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou bylo mezi stranami sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum] a že žalovaná podala žádost o ukončení smlouvy k [datum]. Nesporná je rovněž skutečnost, že žalovaná dne [datum] uhradila žalobkyni částku 10 308 Kč, z níž žalobkyně vrátila žalované dne [datum] částku 4 270 Kč. Sporná zůstala zejména otázka aktuální výše dlužného pojistného.

6. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastnic o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů předložených účastnicemi řízení, blíže však nehodnotil ty, které měly prokazovat skutečnosti mezi účastnicemi nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně (jako pojistitel) a žalovaná (jako pojistník) uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako„ Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu 93 měsíců s pojistným ve výši 10 301 Kč splatným pololetně, v první den pojistného období. Součástí pojistné smlouvy byly též pojistné podmínky a sazebník nákladů na vymáhání pojistného žalobkyně (Sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění [účinnost]). Žalovaná uhradila dne 6. 11. 2018 žalobkyni částku 10 308 Kč, kterou žalobkyně započetla dílem (6 038 Kč) na dlužné pojistné za období od 6. 9. 2018 do 18. 1. 2019 a dílem (4 270 Kč) vrátila dne [datum] žalované coby„ nespotřebované pojistné“. Žalobkyně dále dopisem ze dne [datum] žalované oznámila, že v důsledku neplacení pojistného pojistná smlouva [číslo] k [datum] zanikla (Dopisem„ Zánik pojištění“ ze dne [datum]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo v rámci odůvodnění účastníkům sděleno, že v důsledku nedodržení informační povinnosti žalobkyně nedošlo k řádnému ukončení pojistné smlouvy k [datum], žalobkyně tak dne [datum] žalované oznámila, že pojistnou smlouvu ukončuje k [datum] výpovědí. Na tuto skutečnost reagovala žalovaná dne [datum] sdělením, že jí žalobkyně dne [datum] sdělila, že toto pojištění trvá, a žalovaná má tak považovat vyrozumění o zániku pojištění za bezpředmětné (Dopisem„ Výpověď pojistné smlouvy Autopojištění Combi Plus III [číslo]“, Dopisem právního zástupce žalované ze dne [datum] adresovaným žalobkyni, Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] žalovaná následně požádala o zrušení pojistné smlouvy k [datum] (E-mailem„ zrušení pojištění vozidla k výročí“ zaslaným z adresy [email] na adresu [email] ze dne [datum]).

7. Provedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů, přičemž účastnice k nim neměly žádných námitek.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako„ Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], pojistné bylo ve výši 10 301 Kč, splatné pololetně. Žalovaná uhradila dne [datum] žalobkyni částku 10 308 Kč, kterou žalobkyně započetla dílem (6 038 Kč) na dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] a dílem (4 270 Kč) vrátila dne [datum] žalované coby„ nespotřebované pojistné“. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalované oznámila, že v důsledku neplacení pojistného pojistná smlouva k [datum] zanikla. V rámci odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo účastníkům sděleno, že v důsledku nedodržení informační povinnosti žalobkyně nedošlo k řádnému ukončení předmětné pojistné smlouvy, tudíž žalobkyně dne [datum] žalované oznámila, že pojistnou smlouvu ukončuje k [datum] výpovědí. Na tuto skutečnost reagovala žalovaná dne [datum] sdělením, že jí žalobkyně dne [datum] sdělila, že toto pojištění trvá, a žalovaná má tak považovat vyrozumění o zániku pojištění za bezpředmětné. Dne [datum] žalovaná následně požádala o zrušení pojistné smlouvy k [datum]. V mezidobí uzavřela žalovaná pojistnou smlouvu na pojištění předmětného vozidla u jiné pojišťovny a toto pojistné řádně hradila.

9. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: Žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“). Co do okamžiku ukončení pojistné smlouvy opřel soud své závěry o ust. § 4 a § 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve spojení s ust. § 419 o. z., kdy žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu s žalobkyní jako spotřebitel a byla po uzavření smlouvy vystavena chování žalobkyně odpovídající klamavému konání dle zákona č. 634/1992 Sb. – žalovaná zejména nebyla řádně informována o ukončení pojistné smlouvy, jelikož jí bylo nejdříve sděleno, že smlouva zanikla dne [datum], poté dne [datum] a následně na její žádost dne [datum] a konečně žalobkyně tvrdila, že v rámci proklientského přístupu ukončuje smlouvu již k datu [datum], resp. že se nejedná de facto o ukončení smlouvy, ale pouze o požadavek na zaplacení pojistného právě jen do tohoto data. Žalovanou částku má dále představovat dlužné pojistné za období od 6. 9. 2018 do 18. 1. 2019, ačkoli žalovaná na toto pojistné uhradila dne 6. 11. 2018 částku 10 308 Kč, která jí byla zčásti (4 270 Kč) dne 13. 5. 2019 vrácena s tím, že se jedná o přeplatek. Na žalovanou tak coby na osobu průměrného rozumu i schopnosti užívat jej s běžnou péčí a opatrností dle ust. § 4 odst. 1 o. z. nelze klást další podmínky ohledně dalších úhrad pojistného, na které již v minulosti hradila a na které mohla v návaznosti na vrácení části této úhrady důvodně nahlížet jako na zaplacené. Dle názoru soudu by se v takovém případě jednalo o nepřípustné zneužívání silnějšího postavení žalobkyně coby podnikatele ve smyslu ust. § 8 o. z., které jako takové nepožívá ochrany. Žalovaná v dobré víře, že je pojistná smlouva [číslo] (uzavřená s žalobkyní) již ukončena, uzavřela novou pojistnou smlouvu s jiným poskytovatelem pojištění, přičemž tento krok žalované je dle soudu naprosto logický a takto by dle soudu postupovala každá osoba, která má v zájmu, aby byla kryta její pojistná rizika. Měla-li žalobkyně za to, že dlužné pojistné za výše uvedené pojistné období nebylo žalovanou řádně uhrazeno, neměla jí ničeho vracet, jen aby se následně po více než roce dožadovala tohoto přeplatku zpět a navíc z něj požadovala úrok z prodlení, ačkoli svým jednáním sama dle ust. § 1975 o. z. odmítla žalovanou řádně nabídnuté plnění. Žalobkyně vůči zápočtu žalované ničeho nenamítala, pouze trvala na uhrazení dle ní aktuálně dlužného pojistného ve výši 2 665 Kč. Pro úplnost (s ohledem na skutečnost, že toto bylo řečeno v jednací síni) soud podotýká, že jak je žalobkyni známo, při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním (v tomto konkrétním případě ve výši 2* 300 Kč), které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník nákladů, který zveřejňuje na svých internetových stránkách a obchodních místech, soud vychází ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledává ujednání všeobecných pojistných podmínek, odkazující na sazebních poplatků, neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznává.

10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, zmíněné úvahy a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyní uplatněný nárok nenašel oporu v právu, tudíž soud žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 000 Kč, sestávající z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 611 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 140 Kč za sepsání odporu dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 140 Kč za vyjádření ze dne 26. 10. 2020 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 140 Kč za vyjádření ze dne 9. 12. 2020 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 665 Kč (poté, co bylo rozhodnuto o částečném zpětvzetí žaloby a předmětem řízení zůstala částka 2 665 Kč) sestávající z částky 1 000 Kč za účast na jednání dne 16. 2. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., to vše včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalované. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.