59 C 103/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 391 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 091 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 091 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 300 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 847 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 391 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum pojistnou smlouvu číslo přičemž pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou a bylo splatné ročně. Žalovaný pojistné za období datum do datum nehradil a dlužné pojistné za předmětné období činí 1 091 Kč. Nad rámec dlužného pojistného požaduje žalobkyně dále částku ve výši 300 Kč představující náklady na upomínání. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván předžalobní výzvou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum platně uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky anonymizováno, registrační značka. Pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou s roční splatností. První roční pojistné bylo sjednáno na částku ve výši 5 492 Kč se splatností dne datum. Ode dne datum byla sjednána výše ročního pojistného na částku 6 986 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od datum do datum, přestože byl žalobkyní k úhradě dlužného pojistného vyzván s upozorněním na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi anonymizována dvě slova a země o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí číslo Sb. m. s. má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. V tomto případě soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má pobyt na území ČR. Rozhodným ve věci je pak podle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy právo české. Pokud jde o jurisdikční a kolizní normu, aplikoval soud úpravu analogicky ke smluvnímu vztahu, neboť účelem příspěvku za nepojištěné vozidlo je suplování platby pojistného z uzavřené pojistné smlouvy. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 3, § 12 odst. 1, ust. § 13 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, upravujících zánik pojištění a pojistitelovo právo na zaplacení dlužného pojistného a § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 513, § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč (které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník poplatků) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinnost, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 847 Kč, přičemž tato částka představuje 56,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,43 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,57 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 391 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a III. stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.