59 C 125/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 973 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 373 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 373 Kč od 29. 5. 2021 do 14. 1. 2022 kapitalizovaným částkou 19,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 29. 5. 2021 do 14. 1. 2022 kapitalizovaným částkou 31,52 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 14. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 973 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu porušení povinností plynoucích z anonymizována dvě slova číslo kterou účastníci uzavřeli s počátkem anonymizováno 21. 2. 2020; roční pojistné bylo sjednáno na částku 1 417 Kč. Žalovaný nehradil anonymizováno řádně a včas, byl žalobkyní upozorněn na dluh na anonymizováno a možnost ukončení smlouvy. Za období od 21. 2. 2021 do 28. 5. 2021, kdy došlo k zániku anonymizována dvě slova, žalovaný dluží žalobkyni na anonymizováno částku 373 Kč. Nad rámec dlužného anonymizováno požaduje žalobkyně částku 600 Kč představující náklady na upomínky (2*300). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný není stáním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 anonymizováno EU číslo. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli anonymizována dvě slova, kterou bylo sjednáno anonymizována dvě slova (anonymizována dvě slova). anonymizováno bylo sjednáno s roční splátkou ve výši 1 417 Kč. Žalovanému vznikla povinnost platit anonymizováno v dohodnutých termínech. Žalovaný na anonymizováno za období od 21. 2. 2021 do 28. 5. 2021 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení anonymizováno) neuhradil 373 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené anonymizováno období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z anonymizováno, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku anonymizována dvě slova. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.), a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného anonymizováno i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč (2*300, které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník nákladů na vymáhání) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatcích neplatnými dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I a II tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, a to s ohledem na skutečnost, že žalovanému, jenž byl v řízení více úspěšný, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).