59 C 141/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o návrhu na rozvod manželství I. [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], rozené [příjmení] (dle cestovního dokladu jméno uvedeno ve tvaru [jméno] [příjmení]), narozené [datum], a [celé jméno manžela] ([celé jméno manžela]), narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Manželé se návrhem na rozvod manželství, podaným u zdejšího soudu dne [datum], domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství neplní již svou funkci, postupně manželé dospěli k tomu, že mají rozdílné náhledy na společný život a že nejvhodnější bude vyřešit situace rozvodem s tím, že postupně začal každý z manželů žít vlastní život. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé při jednání uvedli, že s rozvodem souhlasí, příčinu rozvratu spatřuji v rozdílných zájmech a pohledech na společnou budoucnost, o níž se neshodnou. Manžel je státním příslušníkem [země], manželka je státní příslušnicí [anonymizováno], oba manželé mají v ČR obvyklý pobyt. Pravomoc soudů ČR je dána Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003, a to dle čl. 3 odst. 1 písm. a), neboť na území ČR mají manželé obvyklé bydliště, místní příslušnost zdejšího soudu je dána ust. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“). Rozhodné právo je právo české, a to v souladu s ust. 49 odst. 1 a § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů a provedeným důkazem (oddacím listem), jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1. manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. 2. z manželství se nenarodily žádné děti, 3. manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu delší než půl roku, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V tomto případě manželé potomky nemají. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné budoucí soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z.ř.s.