59 C 146/2023
č. j. 59 C 146/2023-113
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 141 § 142 § 148 § 151
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za níž jedná Anonymizováno pro Anonymizováno Anonymizováno ve Anonymizováno Anonymizováno , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 proti Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno s r.o., IČO Anonymizováno , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , zastoupena advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno , sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 87 634 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 87 634 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 634 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 soudní poplatek ve výši 4 382 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši 5 019 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 87 634 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , LV č. , adresa, , kat. úz. , adresa, , obec , adresa, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, příslušný k hospodaření s pozemky. Žalovaná je vlastníkem staveb bez č.p./č.ev., zemědělské stavby, stojících na pozemcích žalobkyně, LV č. , hodnota, , kat. úz. , adresa, , obec , adresa, . Pozemky žalobkyně jsou žalovanou fakticky užívány, neboť se na nich nacházejí nemovitosti žalované, toto užívání však mezi stranami není žádným způsobem právně upraveno. Žalovaná užívá pozemky bez právního důvodu a je povinna vydat bezdůvodné obohacení, které na úkor žalobkyně získala, jehož výši žalobkyně stanovila dle metodického pokynu žalobkyně ve výši 22 Kč/m2/rok, celkem za období od , datum, do , datum, ve výši 87 634 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, , žalovaná ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se vyjádřila tak, že nárok neuznává, neboť vlastnictví staveb žalovanou nárok neopodstatňuje. Žalobkyně pozemky okolo staveb neudržuje, žalovaná nemá ke stavbám přístup. I pokud by žalovaná měla právní titul pro vstup do předmětných budov, nebylo by jej možné dosáhnout. Nárok žalobkyně je s ohledem na uvedené v rozporu s dobrými mravy.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, soud zjistil, že pozemky jsou ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, a příslušnost hospodařit má , Anonymizováno, , Anonymizováno, parc. č. , hodnota, má výměru 919 m2 a pozemek parc č. , hodnota, výměru 816 m2 a jsou na nich stavby bez č.p./č. ev., zemědělské stavby. Ze seznamu nemovitostí LV č. , hodnota, pak soud zjistil, že stavby jsou ve vlastnictví žalované. Z ortofotomapy staveb soud rovněž zjistil, že se nacházejí na předmětných pozemcích v celém jejich rozsahu. Z výměru Ministerstva financí č. 01/2010 ze dne , datum, bylo zjištěno, že nájemné z pozemků nesloužících pro účely podnikání, konkrétně pozemku zastavěného rekreační chatou a pozemku, který je s ní ve funkčním celku činí v obci s počtem obyvatel nad 100 000 maximálně 22 Kč ročně. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně doručenky pak soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k úhradě za užívání pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, v celkové výši 437 063 Kč. Výzva byla doručena žalované dne , datum, . Z fotografií staveb a okolí pak bylo zjištěno, že stavby i okolní pozemky jsou zarostlé a neudržované. Ze znaleckého posudku č. 3040/2023 bylo zjištěno, že znalkyně stanovila obvyklé nájemné pozemků odvozené z ceny pozemků za období od , datum, do , datum, ve výši 194 826 Kč s tím, že se jedná o modifikovanou obvyklou výši nájmu určenou z ceny pozemků, kdy jediným logickým nájemcem je vlastník staveb, tedy se zúženou množinou potencionálních kupujících i nájemců, proto bylo stanoveno nájemné ve výši 5 % z ocenění pozemků. Znalkyně rovněž uvedla, že stav pozemků a skutečná míra ekonomické výnosnosti má vliv na výši nájemného. Jedná se o neudržovaný areál se zanedbanými pozemky, stavbami, v poloze na okraji zástavby hl. m. Prahy bez významné atraktivity, bez jiné, více atraktivní a poptávané budoucí využitelnosti dle územního plánu – to vše má zásadní vliv na okruh potencionálních zájemců a v ocenění je zohledněno srážkami dle užitého cenového předpisu v maximální výši.
4. Soud hodnotil důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neměl důvod pochybovat o jejich pravdivosti. Co se týká znaleckého posudku hodnotil jej soud jako řádně zpracovaný, dostatečně odůvodněný především ve vztahu ke způsobu ocenění a neměl důvod zpochybňovat závěr o výši obvyklého nájemné tak, jak jej znalkyně stanovila. Strany na výslechu znalkyně netrvaly, žalovaná rovněž nenavrhla důkaz, který by měl závěry znaleckého posudku zpochybnit. Soud neshledal námitky žalované z vyjádření ze dne , datum, důvodnými, přičemž žalovaná konstatovala, že v případě, že předmět řízení bude neměnný, není potřeba k obsahu podání přihlížet. Při následném jednání pak závěry posudku nerozporovala.
5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná je vlastníkem staveb stojících na pozemcích parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kat. úz. , adresa, , obec , adresa, v celé jejich výměře. Tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalobkyně a správě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Právní vztah vyplývající z vlastnictví k pozemkům a stavbám není mezi stranami žádným způsobem upraven. Na základě toho žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků bez právního důvodu v jejím vlastnictví za období od , datum, do , datum, v celkové výši 437 063 Kč do , datum, . V tomto řízení však požaduje pouze 87 634 Kč za období od , datum, do , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná je vlastníkem budov na pozemcích žalobkyně, čímž tyto pozemky užívá, aniž by tato skutečnost byla jakýmkoli způsobem smluvně upravena. Soud konstatuje, že takové bezesmluvní užívání soud posoudil dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) jako bezdůvodné obohacení žalované v období od , datum, do , datum, , když samotné období sporováno nebylo. K tomu je třeba konstatovat, že k obohacení žalované (vlastníka staveb) tedy dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá její oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat. Rovněž je třeba upozornit, že obohacení vzniká v případě, kdy vlastník pozemku je odlišný od vlastníka stavby na něm stojící, přičemž při takové kolizi vlastnických práv má vždy přednost vlastník pozemku, jelikož existence stavby bez pozemku je na rozdíl od existence pozemku bez stavby vyloučena. Nelze opominout, že není podstatné, jakým způsobem vlastnické právo vlastník realizuje, tedy zda mu například užívání stavby přináší zisk, nebo zda stavbu užívá osobně nebo ji pronajímá či ji neužívá vůbec, přestože takovou možnost bezpochyby má. Soud dospěl k názoru, že užívání zakládá již samotné vlastnictví stavby (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1881/2018 ze dne 28. 11. 2018).
7. Žalovaná namítala, že nemá ke stavbám přístup, ze stavu okolních pozemků je zřejmé, že vstupu do staveb není možné objektivně dosáhnout. V takovém případě je nárok žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že námitku považuje za nedůvodnou a především účelovou. Žalovaná žádným způsobem netvrdila ani neoznačila důkazy ke skutečnosti, že by se snad na žalobkyni domáhala úpravy okolních pozemků, zajištění přístupu do staveb apod. Ze stavu samotných staveb je rovněž zřejmé, že žalovaná stavby neužívá, jsou dlouhodobě neudržované až zdevastované, k čemuž dospěla rovněž znalkyně při místním šetření. Na užívání staveb tak stav okolních pozemků nemůže mít žádný vliv. V nečinnosti žalobkyně spočívající v tom, že své pozemky neudržuje v takovém stavu, aby zde nebyl porost bránící přístupu, bylo zde oplocení apod., nelze v žádném případě shledávat jednání v rozporu s dobrými mravy.
8. Soud dále konstatuje, že určení výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od toho, v čem bezdůvodné obohacení spočívá. Tím, že někdo neoprávněně užívá cizí nemovitost (pozemek), ušetří částku, kterou by jinak musel vynaložit na získání práva k užívání nemovitosti, typicky v podobě nájmu. Bezdůvodné obohacení odpovídá částce, kterou takto ušetřil, tedy obvyklému nájemnému nemovitosti.
9. S ohledem na námitku žalované, že částka požadovaná žalobkyní neodpovídá obvyklému nájemnému v místě a čase, byl vypracován znalecký posudek, který stanovil obvyklé nájemné pozemků za požadované období v celkové výši 194 826 Kč. Žalovaná pak znaleckému posudku vytkla, že znalkyně nestanovila výši obvyklého nájemného a měla by závěry posudku obhájit, ovšem pouze v případě, že se změní návrh (petit) žalobkyně. Jelikož však žalobkyně trvala na původně podaném návrhu, žalovaná na výslechu znalkyně netrvala a závěry posudku nesporovala. Soud konstatuje, že znalkyně dostatečně odůvodnila způsob výpočtu obvyklého nájemného a rovněž zohlednila stav nemovitostí stojících na předmětných pozemcích a pozemků okolních a námitky žalované tak soud nepovažuje za důvodné. Jelikož žalovaná nenavrhla žádný důkaz, kterým by měly být znevěrohodněny závěry znaleckého posudku, soud má za to, že bylo jednoznačně prokázáno, že nárok žalobkyně je opodstatněný co do základu i jeho výše.
10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, a stanovila lhůtu k úhradě do , datum, . Jelikož žalovaná dluh neuhradila ve stanovené lhůtě, dostala se následujícího dne do prodlení, žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši, která byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, výzva, vyjádření, 2x účast u jednání) a zálohy na náklady spojené s provedením důkazu (znalecký posudek) ze dne , datum, dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 15 000 Kč.
12. Výrokem III. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 4 382 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. b) ve spojení s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla osvobozena od poplatkové povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona a jelikož nebyla žalovaná v řízení ani z části úspěšná, byla jí uložena povinnost k úhradě soudního poplatku za žalobu.
13. Výrokem IV. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit státu náklady řízení ve výši 5 019 Kč (částka 15 000 Kč byla vyplacena ze zálohy složené žalobkyní) představující znalečné vyplacené znalkyni Ing. , jméno FO, za znalecký posudek a účast u jednání soudu dne , datum, a to v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalovaná nebyla v řízení úspěšná ani z části, je povinna hradit náklady státu, které mu vznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.