59 C 164/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 594 743,74 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 19 501,25 Kč úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 500 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 000 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 000 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 001,25 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 10 001,25 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 359 809,33 Kč, a to v pravidelnýchměsíčních splátkách po 30 000 Kč splatných vždy nejpozději k 10. dni daného kalendářního měsíce, počínaje měsícem únorem , Anonymizováno, až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se co do částky 215 433,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši50 981,39 Kč od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši 32 679,50 Kč 594 743,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 594 243,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 585 243,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 575 242,49 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 594 743,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 8 % ročně z částky 594 243,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 8 % ročně z částky 585 243,74 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 8 % ročně z částky 575 242,49 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 631,60 Kč,a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení o jejichž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 594 743,74 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno výroku I a III tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla částku 800 000 Kč. Před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z transakcí na jeho osobním účtu a z dostupných registrů, stran výdajů vycházela z prohlášení žalovaného. Vedle vrácení částky se žalovaný zavázal zaplatit poplatek 5 000 Kč za sjednání úvěru a též platit úrok ve výši 8 % z dlužné částky ročně. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, pročež byl celý dluh ke dni , datum, zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné jistiny 594 743,74 Kč a úroků. Žalobkyně navrhovala žalovanému stanovit splátky alespoň ve výši 30 000 Kč měsíčně. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalovaný souhlasil, že mu byl úvěr v uvedené výši poskytnut. Dluh splácel, než se dostal do těžké životní situace, kdy musel jezdit za svým , podezřelý výraz, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Poté, co , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se domluvil s žalobkyní, že bude pokračovat ve splácení dluhu, což činí. Splátky ve výši 30 000 Kč není schopen platit, navrhoval splácet 10 000 Kč měsíčně.

3. V návaznosti na částečné platby žalovaného po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu, v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku, částečně zpět, s čímž žalovaný souhlasil.

4. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Jelikož s touto zemí , Anonymizováno, Česká republika uzavřenou mezinárodní dohodu ohledně pravomoci a příslušnosti v těchto otázkách, je pravomoc českého soudu dána čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když byl úvěr poskytnut v České republice. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, ve spojení s čl. 31.1 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pro soukromou klientelu, je rozhodným právem právo české, když si strany toto právo jako rozhodné zvolily.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

6. Žalovaný požádal žalobkyni dne , datum, o úvěr ve výši 800 000 Kč, přičemž uvedl jako svůj příjem částku 20 721 Kč a jako měsíční výdaje nájemné ve výši 3 500 Kč. Dále uvedl, že je , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a je , Anonymizováno, . Přílohou k žádosti bylo přiznání k dani z příjmu za rok , Anonymizováno, , dle něhož činil základ daně žalovaného 198 933 Kč (zjištěno z této žádosti a přiznání k dani z příjmu žalovaného za rok , Anonymizováno, ). Dále žalobkyně vycházela z informací z insolvenčního rejstříku, CBCB a historie v interní evidenci klientů. Stran výdajů vycházela z tvrzení žalovaného, v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, kdy stanovila jeho měsíční výdaje na 7 943 Kč (zjištěno z Posouzení úvěruschopnosti klienta).

7. Dne , datum, spolu účastníci uzavřeli Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu poplatkem 5 000 Kč a s úrokem 8 % z dlužné částky ročně, a to po měsíčních splátkách ve výši 9 800 Kč, splatných ke 20. kalendářnímu dni každého měsíce. Pro případ prodlení s úhradou splátky delší než tři měsíce či prodlením se splacením více než dvou splátek si strany sjednaly možnost zesplatnění celé dlužné částky (zjištěno z této smlouvy, jejích dodatků ze dnů , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , datum, , Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pro soukromou klientelu a Ceníku pro soukromou klientelu). Předmětnou částku žalovaný čerpal dne , datum, , přičemž první splátku splatil v březnu , Anonymizováno, a až do zesplatnění uhradil celkem částku 420 689,42 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu od , datum, do , datum, ).

8. Dne , datum, byla žalovanému zaslána výzvy k úhradě dlužné splátky, přičemž byl upozorněn na zesplatnění celého dluhu v případě neuhrazení do , datum, (zjištěno z této výzvy z uvedeného dne). Ke , datum, byl celý dluh zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 627 244 Kč (zjištěno z upomínky ze dne , datum, ). Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a předmětného podacího archu).

9. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.

10. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta částka 800 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem 5 000 Kč a s úrokem ve výši 8 % ročně. Do podání žaloby zaplatil žalobkyni celkem částku 420 689,42 Kč, po podání žaloby uhradil dalších 19 501,25 Kč. Před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně co do příjmů žalovaného z jeho daňového přiznání, co do výdajů z jeho tvrzení, výstupů z registrů a interních výpočtů. Dospěla k tomu, že příjem žalovaného je necelých 21 000 Kč měsíčně a jeho výdaje činí necelých 8 000 Kč, přičemž žalovaný sám uvedl, že platí nájem 3 500 Kč měsíčně.

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to proto, že žalovaný část dluhu po podání žaloby uhradil. Jelikož žalovaný s tímto zpětvzetím souhlasil, soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř.

20. Věc samou posoudil soud následovně. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná, a to pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného, neboť žalobkyně nedostála požadavkům, jež na takové zkoumání klade zákon a soudní praxe. Žalovaný sice řádně doložil své příjmy, stran výdajů však pouze uvedl, že platí nájemné ve výši 3 500 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v dostupných registrech a následně vlastním výpočtem k dospěla k závěru, že jeho měsíční výdaje činí necelých 8 000 Kč měsíčně.

21. Dle ustálené soudní praxe je třeba, aby úvěrující zkoumal úvěruschopnost přesvědčivě, přičemž jeho závěrem musí být, že úvěrovaný nebude mít zjevný problém dluh uhradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018). I Nejvyšší soud v aktuálnější judikatuře přitom uvádí, že není možné vycházet z objektivně nepodložených osobních prohlášení dlužníka o jeho poměrech, a to ani tehdy, není-li dlužník evidován v databázi dlužníků (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 3436/2024 ze dne 15. 1. 2025).

22. Dle rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie ze dne 11. 1. 2024, č. C-755/22, nesmí být úprava posouzení úvěruschopnosti vykládána tak, aby motivovala úvěrující k obcházení této povinnosti. V dané věci se soudní dvůr vypořádával s otázkou, zda povinnost zkoumat úvěruschopnost odpadne v případě, že úvěrovaný dluh fakticky splácí, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. Takový výklad by totiž motivoval úvěrující k obcházení této zákonné povinnosti. Povinnost úvěruschopnost řádně zkoumat tak nelze obejít argumentací, že se tvrzení úvěrujícího zdála být věrohodná. Ve zdejším případě přitom nelze učinit závěr, že byla jeho tvrzení věrohodná, neboť si lze jen stěží představit náklady na bydlení ve výši uváděné žalovaným.

23. Žalobkyně tedy nepostupovala v souladu se zákonem, když stran výdajů vycházela čistě z tvrzení žalovaného, výpisů z registrů a z vlastních výpočtů. Tím spíše, že žalovaný uváděl nájemné ve výši 3 500 Kč, měla žalobkyně požadovat, aby tyto své náklady doložil, neboť se jedná o nezvykle nízké náklady na bydlení. Tvrzení žalovaného sice teoreticky mohla odpovídat skutečnosti, jelikož si však úvěrující tuto skutečnost neověřila, nevyhověla požadavkům zákona a soudní praxe.

24. S ohledem na nesplnění této zákonné povinnosti je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení úroku a výše uváděného poplatku.

25. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka 800 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy má žalovaný povinnost poskytnutou jistinu vrátit podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V rámci splácení již uhradil 440 190,67 Kč a zbývající dluh tak činí 359 809,33 Kč. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná, ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut.

26. Soud určil splatnost vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že žalovanému stanovil splátky ve výši 30 000 Kč měsíčně. Ze strany žalobkyně byla žalovanému, před rozhodnutím soudu, poskytnuta dostatečná lhůta k postupnému vyrovnávání jeho dluhu. Výši splátek soud stanovil tak, aby byl celý dluh zaplacen do doby, kdy žalovanému , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Stanovení nižších splátek by bylo pro žalobkyni nepřiměřeně přísné, neboť by se ocitla v nejistotě ohledně potenciální vymahatelnosti dluhu, pokud by žalovanému , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Splátky jsou sjednány pod zákonnou výhradou ztráty výhody splátek podle § 1931 o. z., tedy pokud by žalovaný nezaplatil, byť jen jedinou, splátku řádně a včas, mohla by žalobkyně učinit celý dluh splatným najednou. Takový postup soud považuje za přiměřený ve vztahu k oběma stranám.

27. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 63,80 % uplatňovaného nároku (379 310,58 z 594 743,74) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 27,60 % (63,80 – 36,20).soudním poplatkem ve výši 23 790 Kč, náklady právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po 10 700 Kč podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci, účast na jednáních ve dnech , datum, a , datum, , obě přesahující rozsahem 2 hodiny), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 450 Kč za výše uvedené úkony a náhrady 21% DPH ve výši 16 390,50 Kč, tedy v celkové výši 118 230,50 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů částku 32 631,60 Kč (27,60 % z 118 230,50). Lhůtu k plnění nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako 30denní, a to s ohledem na primární povinnost žalovaného a jeho současnou majetkovou situaci, neboť stanovení kratší lhůty by pro něj mohlo být likvidační.

29. O náhradě nákladů řízení vůči státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že uložil povinnost jejich náhrady žalobkyni v rozsahu jejího neúspěchu ve věci. Náklady státu sestávají z nákladů tlumočného. O výši nákladů a jejich splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co soud tyto náklady zaplatí.