59 C 173/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 26 907,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 902,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 902,92 Kč od 29. 1. 2019 do 20. 1. 2020 kapitalizovaným částkou 1 516,55 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 902,92 Kč od 3. 10. 2019 do 20. 1. 2020 kapitalizovaným částkou 1 389,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 902,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 902,92 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 11 005 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 92,69 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 101,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 828,14 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 828,14 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 460,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze den 30. 3. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 26 907,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 21. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala tuto částku vrátit spolu s částkou ve výši 13 534 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 529 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 548 Kč a poplatek za komfortní splácení 4 457 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 723 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 10. 2019. Žalovaná nesplácela řádně a včas tak, jak bylo sjednáno. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, přičemž k tomuto datu činila dlužná částka bez příslušenství 35 825,06 Kč (žalobkyně neuplatňuje navýšení kalkulované právní předchůdkyní). Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 26 907,92 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 731,06 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 176,86 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 482,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 617,68 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 731,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 731,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná dále ničeho (po postoupení) neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná není státní příslušnicí ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo].

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaná nikterak nevyjádřila, ani žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k následujícím zjištěním: soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ Provident“) a žalovaná uzavřely dne 21. 11. 2018 smlouvu označenou jakožto smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky; [anonymizováno] se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 32 534 Kč, tvořenou jistinou ve výši 19 000 Kč, úrokem ve výši 2 529 Kč (zápůjční úroková sazba není navázána na žádný index či referenční úrokovou sazbu, přičemž je spjata s trváním smlouvy, při řádném splacení činí tuto fixní částku, avšak při nedodržení smluvních ujednání o splácení je úročeno i nadále), poplatkem za komfortní splácení a vedené zákaznického účtu ve výši 4 457 Kč, poplatkem za administrativní činnost, flexibilní splácení, za zpracování a doručení ve výši 6 548 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách ve výši 723 Kč, poslední splátka 722 Kč (smlouvou vč. podmínek). Dále vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] platně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalované oznámeno (smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení). Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou vč. podacího lístku).

6. Uvedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat.

7. Na základě uváděných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli dne 21. 11. 2018 smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 19 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala poskytnutou částku včetně poplatku ve výši 11 005 Kč (6 548 Kč za„ administrativní činnost“, 4 457 Kč za„ komfortní splácení“), úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 2 529 Kč vrátit ve 45 týdenních splátkách po 723 Kč (a poslední splátka 722 Kč). Žalovaná uhradila pouze částku 5 626,08 Kč (původní nárok činil 32 534 Kč, nyní je požadováno 26 907,92 Kč). Provident svou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná dopisem vyzvána k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokazoval, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, případně že dlužnou částku zcela či zčásti uhradila. Žalovaná však zůstala nečinná.

8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z.

9. Provident poskytl žalované zápůjčku ve výši 19 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet formou týdenních splátek (hotovostně, k rukám zástupce [anonymizováno]) po 723 Kč. Celkový poplatek byl sjednán na 13 534 Kč (úrok za dobu trvání smlouvy 2 529 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 548 Kč a poplatek za komfortní splácení/hotovostní inkaso 4 457 Kč). Žalovaná uhradila celkem částku 5 626,08 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost řádně a včas splatit poskytnutou částku, a dluží nesplacenou jistinu a úrok, když jak bude rozvedeno níže, soud shledává důvodným nárok pouze na zaplacení zbytku poskytnuté částky a úroku (důvodnou shledává soud částku 21 529 Kč, žalovaná již zaplatila 5 626,08 Kč = zbývá uhradit 15 902,92 Kč).

10. Co se týká povinnosti žalované uhradit žalobkyni administrativní poplatek ve výši 6 548 Kč, který je konkretizován ve smlouvě ve čtvrtém„ rámečku“ (tvoří více jak 30 % poskytnuté jistiny), považuje soud smlouvu v této části za neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaná vystupovala jako spotřebitel, tak i pro rozpor s dobrými mravy. Ze smlouvy o zápůjčce nevyplývá, za co je poplatek účtován, je sice specifikován ve smluvních podmínkách, avšak nejedná se o nic, co by bylo jakousi„ extra službou“ pro spotřebitele. Standardně v podmínkách uváděné činnosti jakožto činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického upozornění nebo písemné upozornění na prodlení s úhradou splátky celkové dlužné částky, podpora prostřednictvím telefonické linky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace a mimořádné přijetí splátky na pobočce, jsou zcela běžnými činnostmi, které jsou poskytovány jednotlivými poskytovateli zápůjček a úvěrů, nejedná se o žádné nadstandardní služby, které by si žádaly přenos nákladů na klienty. Nelze také hovořit o případné přípravě smluvní dokumentace, když [anonymizováno] používá předem připravenou formulářovou smlouvu, ve které se pouze mění údaje o zákazníkovi a výše zápůjčky a od toho odvislé poplatky a splátky. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. V rámci soukromého práva neplatí zásada autonomie vůle stran, která by umožňovala cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. K úhradě případných nákladů za„ administrativní činnost“ a též ke generování zisku slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků, ať již zápůjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem účastníci smlouvy výslovně sjednali a soud žalovanou k jeho úhradě zavázal (v této části žalobě vyhověl). Pokud [anonymizováno] poplatkem za administrativní činnost„ skrývá“ odměnu za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem, jde o ujednání nemravné, kdy odborně vybavený profesionál v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru, když předstírá úrokovou sazbu 29 % ročně, ačkoliv reálně celou zápůjčku úročí úrokovou sazbou vyšší, a dostává se z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

11. Co se týká poplatku za komfortní splácení (v němž je obsaženo hotovostní inkaso splátek a též jisté administrativní činnosti), lze považovat ujednání rovněž za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, přestože hotovostní režim splátek byl vykonán pouze z části. Žalovaná uhradila celkem pouze 5 626 Kč. Soud považuje poplatek v rozporu s dobrými mravy i s ohledem na skutečnost, že výše nákladů na hotovostní inkaso splátek se zvyšuje v procentech z celkové výše poskytnutých prostředků dle počtu splátek. Taktéž je v poplatku zahrnuta administrativní činnost, která je ovšem samostatnou položkou (viz bod 10 tohoto rozsudku). Soud považuje za nepřijatelné, aby výše poplatku byla závislá na výši samotné zápůjčky/úvěru. Hodnota činností spojených s hotovostním režimem splátek se v žádném případě nemůže zvyšovat spolu s výší samotných poskytnutých finančních částek. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud hodnotí jako neplatné a nepřiměřené, jak je již uvedeno výše; je to sám [anonymizováno], který takovou možnost splátek nabízí, přičemž poplatek za hotovostní inkaso„ zdražuje“ každou splátku o více než 99 Kč (jinak za prvních 44 splátek, jinak u poslední splátky), přičemž [anonymizováno] však možnost výplaty zápůjčky v hotovosti (jak plyne ze smlouvy) podmiňuje právě volbou splácení hotovostním inkasem. V opačném případě se použije jak pro zápůjčku, tak pro splátky bezhotovostní režim. Provident tedy v podstatě nedává možnost volby, když jak je obecně známo (dle průzkumu cílové skupiny zákazníků) jeho služeb využívají většinou osoby v situaci, které potřebují peníze rychle a v hotovosti, často nemají ani zřízen bankovní účet. Za takového stavu lze ujednání považovat za nemravné. Nad rámec uvedeného v této souvislosti soud také podotýká, že nárok žalobkyně na úhradu hotovostního inkasa, když není zřejmé, kolik„ návštěv“ hotovostních inkas [anonymizováno] vykonal/o kolik se pokusil, nelze vnímat ani jako platbu za„ extra službu“ poskytnutou ze strany [anonymizováno]. Proto ani v této části soud nárok žalobkyni nepřiznal.

12. Žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku (jistinu, úroky), tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ [číslo], § 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (k datu 29. 1. 2019 - po uplynutí stanovené lhůty po poslední splátce učiněné žalovanou).

13. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení poskytnuté částky, a sjednaného úroku našel oporu v právu a zavázal žalovanou k úhradě neuhrazené částky (výrok I.). Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso, tudíž soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 460,28 Kč, přičemž tato částka představuje 18,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,1 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,9 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 077 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 907,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.