59 C 220/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 694 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 694 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 6. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 694 Kč s příslušenstvím, a to z titulu porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba, která pohledávku za žalovaným postoupila na právnická osoba a.s., která ji následně postoupila na žalobkyni) dne 27. 8. 2018. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému účet č. bankovní účet, který následně řádně vedla. Žalovaný porušil povinnosti plynoucí ze shora uvedené smlouvy, když nezajistil na účtu dostatečný zůstatek k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetu. Jelikož se jednalo o závažné porušení povinností plynoucích ze smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva, a od předmětné smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatným ke dni 8. 6. 2020. Žalovaný ani po odstoupení neprovedl žádné úhrady, a to ani v návaznosti na upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU číslo. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně mezi sebou platně sjednali smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě byl zřízen a veden bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný porušil svou povinnost udržovat kladný zůstatek na účtu, když se dostal do nepovoleného debetu ve výši 3 694 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy platně odstoupila s tím, že účet byl zrušen ke dni 23. 6. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným, o čem byl žalovaný informován dopisy. Žalovaný z celkové dlužné částky 3 694 Kč neuhradil ničeho. Dopisem ze dne 16. 11. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně vyzván k úhradě dluhu, a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“). Podle ust. § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle ust. § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o.z. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 694 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.