Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

59 C 223/2021

č. j. 59 C 223/2021-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2021:59.C.223.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu ve výši 89 674,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 142,13 Kč od 26. dubna do zaplacení. Soud uznal, že žalovaní byli povinni společně a nerozdílně splácet dluh z důvodu společného závazku podle smlouvy a VOP. Rozhodnutí se opřelo o § 1970 a § 2395 občanského zákona, podle nichž věřitel má právo na úrok z prodlení a na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení ve výši 19 790,50 Kč byla přiznána žalobkyni jako úspěšné straně.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována čtyři slova právnická osoba, anonymizována dvě slova, IČO sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO anonymizováno adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa, anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova adresa žalovaného o 89 674,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 89 674,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 142,13 Kč od 26. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 790,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovaným, aby jim soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 89 674,06 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o vydání platební karty anonymizována tři slova ze dne 9. 10. 2014 (dále také jen„ smlouva“).

2. K žalobě se vyjádřil žalovaný 2 tak, že nárok neuznává, nerozumí, proč je stranou žalovanou a nikdy mu nebyla doručena výzva k plnění, neboť má bydliště v cizině. Proto navrhl, aby soud žalobu vůči němu zamítl.

3. Žalobkyně je zahraniční právnickou osobou, příslušnost českých soudů vyplývá z čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 63 Nařízení EU číslo neboť žalovaná 1 je právnickou osobou se sídlem v České republice. Žalovaný 2 sice nemá bydliště na území České republiky, ovšem zdejšímu soudu v rámci řízení opakovaně zaslal své vyjádření, a proto se ve smyslu čl. 26 odst. 1 Nařízení EU číslo řízení účastní. Pravomoc ve věci vůči oběma žalovaným je tak dána; rozhodné právo je právo české.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaní ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).

5. V řízení z předložených listin vyplynulo, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 1 dne 9. 10. 2014 smlouvu o vydání platební karty anonymizována tři slova, a to na základě žádosti žalované 1 o vydání karty anonymizována tři slova ze dne 2. 10. 2014. Spolužadatelem byl žalovaný 2. Nedílnou součástí smlouvy byla žádost, Všeobecné obchodní podmínky pro vydávání a používání platebních karet anonymizována dvě slova (dále jen„ VOP“) a Sazebník poplatků firemní karty anonymizována dvě slova platný od 15. 8. 2011 (dále jen Sazebník poplatků“). Dle bodu 5 Prohlášení k žádosti o vydání platební karty se žadatel a spolužadatel zavázali k veškerým právům a povinnostem ze smlouvy společně a nerozdílně (smlouvou o vydání platební karty anonymizována tři slova ze dne 9. 10. 2014, VOP, Sazebníkem poplatků).

6. Žalovaným byla na základě smlouvy poskytnuta kreditní karta s limitem 50 000 Kč, který byl dne 24. 8. 2016 na základě jejich žádosti zvýšen na 75 000 Kč. Čerpané finanční prostředky žalovaní spláceli prostřednictvím svého účtu č. bankovní účet (žádostí o změnu limitu na kartě anonymizována dvě slova ze dne 24. 8. 2016). Dne 26. 4. 2018 žalovaní požádali o změnu typu produktu, na jehož základě jim byla vystavena platební karta anonymizována dvě slova Business+ a dne 6. 3. 2019 požádali o službu variabilního splácení, čímž jim byla zrušena povinnost uhradit každý měsíc celou dlužnou částku a inkasem byla strhávána pouze povinná úhrada ve výši 10 % z dlužné částky. Z nesplacené částky byly žalovaným účtovány úroky ve výši 9,9 % ročně od dubna 2019, ve výpisech nazvané jako„ úrok za revolvingový úvěr“ (žádostí o změnu ke kartě anonymizována dvě slova ze dne 26. 4. 2018, žádostí o poskytnutí úvěru a služby variabilního splácení ze dne 6. 3. 2019).

7. Dle Sazebníku poplatků byli žalovaní povinni hradit vedle úroku z revolvingového úvěru poplatek 15 Kč za poslání výpisu poštou, který se v průběhu smluvního vztahu postupně zvyšoval na 19 Kč, 25 Kč a 49 Kč, poplatek za výběr hotovosti z bankomatů ve výši 2 % z vybírané částky + 39 Kč, poplatek za vedení účtu 1 490 Kč ročně, poplatek za písemnou upomínku ve výši 150 Kč v případě prvního prodlení a 450 Kč za každé další prodlení, vstup do letištních salónků ve výši 490 Kč. V případě prodlení s povinnou úhradou byli žalovaní povinni uhradit rovněž poplatek z prodlení ve výši 2,5 % ročně z částky, ohledně níž byli v prodlení (VOP, Sazebníkem poplatků).

8. Splatnost měsíční úhrady byla stanovena vždy na konci příslušného výpisu v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. d) VOP. Žalovaní nehradili dluh řádně a včas a od července 2020 nebyla z jejich strany provedena žádná úhrada. Žalobkyně proto vypověděla smlouvu v souladu s čl. 2 odst. 4 VOP. Splatnost celé pohledávky ke dni 25. 4. 2021 vyplývá z výpisu číslo anonymizována dvě slova rok, který byl posledním výpisem před skončením výpovědní doby (VOP, výpisem číslo rok).

9. Žalovaní za celou dobu trvání smluvního vztahu načerpali úvěr ve výši 1 930 651,17 Kč na jistině, dále jim byly účtovány poplatky v celkové výši 44 103,7 Kč, poplatky z prodlení v celkové výši 7 510,28 Kč a úrok z revolvingového úvěru v celkové výši 10 598,91 Kč; celkem tedy 1 992 864,06 Kč. Žalovaní za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradili celkem 1 903 190 Kč, jejich platby se dle čl. 5 bodu 3 VOP započetly nejprve na poplatky a úroky, naposledy na jistinu. Dluh žalovaných tedy činí 89 674,06 Kč, z toho 78 142,13 Kč připadá na jistinu (výpisy za rok 2014 až 2021, VOP). Žalovaní dlužnou částku neuhradili navzdory zaslané předžalobní upomínce (předžalobní výzvou k plnění ze dne 14. 1. 2021, podacím lístkem).

10. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaní soudu žádné důkazy nepředložili, žalobou uplatněný nárok nesporovali a uhrazení dlužné částky netvrdili a neprokazovali.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

12. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Žalobkyně a žalovaní uzavřeli smlouvu o vydání platební karty anonymizována tři slova, na jejímž základě jim byla poskytnuta kreditní karta s limitem čerpání do 50 000 Kč, resp. 75 000 Kč. Poskytnutou částku byli žalovaní povinni splácet měsíčně v minimální výši 10 % z dlužné částky a z nesplacené částky se zavázali hradit úroky ve výši 9,9 % ročně. Z hlediska smluvního typu jde o úvěr ve smyslu § 2395 o. z.

16. Žalovaní však dlužnou částku nespláceli řádně a včas, a to ani navzdory zaslaným upomínkám. Žalobkyně proto v souladu s čl. 2 odst. 4 VOP úvěrovou smlouvu vypověděla, výpovědní doba uplynula v dubnu 2021. Dle posledního výpisu (číslo 2021) činila dlužná částka 89 674,06 Kč, z toho 78 142,13 Kč připadalo na jistinu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní uhradili více, než tvrdí žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na částku 89 674,06 Kč, a s ohledem na prodlení žalovaných jí podle § 1970 o. z. náleží rovněž právo na úrok z prodlení z částky nesplacené jistiny od 26. 4. 2021, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeném v posledním výpisu číslo 2021. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Dlužnou částku jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně, neboť žalovaný 2 podepsal smlouvu jakožto spolužadatel, který je dle bodu 5 Prohlášení k žádosti o vydání platební karty zavázán s žadatelem k veškerým právům a povinnostem ze smlouvy společně a nerozdílně. Žalobkyně tedy může plnění požadovat po kterémkoliv ze žalovaných ve smyslu § 1872 a násl. o. z. Skutečnost, že žalobkyně nezaslala žalovanému 2 před podáním žaloby výzvu k plnění je z hlediska jejího nároku nerozhodná, neboť splatnost jednotlivých úhrad byla v souladu s VOP stanovena v jednotlivých výpisech. Žalovaní tedy byli povinni uhradit dluh i bez vyzvání (§ 1958 odst. 1 o. z.). Žalovaný 2 je nadto jednatelem žalované 1, které byla výzva k plnění před podáním žaloby zaslána.

18. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno v I. výroku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 790,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 484 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 674,06 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 2 350 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 650 Kč ve výši 2 656,50 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.

20. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve třech vyhotoveních (není-li podáno v elektronické podobě). Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.