59 C 227/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba v likvidaci, IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o 381 928,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 381 928,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 948 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 948 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 948 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 260 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 164 091 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 308 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 213 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 819,37 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 153,95 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 200,27 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 554,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 405,43 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 394,08 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 109 385,29 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 18 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnosti druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 99 187 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovaným, aby jim soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 381 928,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu movité věci [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ leasingová smlouva“). Tuto smlouvu žalobkyně uzavřela s žalovanou 1 jakožto nájemkyní a jejím předmětem byl pronájem vozidla [anonymizováno]. Druhý žalovaný se podpisem ručitelského prohlášení zavázal uspokojit pohledávky z leasingové smlouvy, pokud je po písemné výzvě neuspokojí žalovaná 1. Žalovaná 1 se dostala do prodlení s plněním závazků z leasingové smlouvy a ani přes opakované výzvy je nesplnila; žalobkyně proto smlouvu ke dni [datum] vypověděla a dne [datum] vyzvala žalovaného 2 k úhradě dlužných pohledávek. Dlužná částka je tvořena třikrát nájemným po 14 948 Kč za měsíce duben, květen a červen 2018, částkou 300 Kč představující pokutu za spáchaný dopravní přestupek, náklady na tank servis ve výši 5 819,37 Kč, 9 153,95 Kč, 9 200,27 Kč, 8 554,54 Kč, 5 405,43 Kč a 6 394,08 Kč a službami ve výši 11 213 Kč a 308 Kč. Dluh je dále tvořen částkou 7 260 Kč představující úkony směřující k zajištění vozidla a částkou 164 091 Kč coby úhradou propadu způsobeného prodejem vozidla. Konečně se žalobkyně domáhala úhrady smluvních pokut ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení do [datum] v celkové výši 109 385,29 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávek po 1 200 Kč za každou uplatněnou pohledávku, tj. celkem 18 000 Kč. Žalovaní dluh nezaplatili navzdory předžalobní upomínce. Na jednání dne [datum] žalobkyně doplnila, že nároky nejsou promlčeny, neboť ve Všeobecných smluvních podmínkách strany sjednaly desetiletou promlčecí lhůtu.

2. Žalovaná 1je společnost v likvidaci, její likvidátor sdělil, že s ohledem na povahu nucené likvidace a neposkytnutí součinnosti ze strany žalované 1 nedisponuje náležitými podklady k předmětnému řízení. Dle jeho vědomí nedisponuje žalovaná 1 žádným hodnotným majetkem.

3. Žalovaný 2 ve vyjádření k žalobě namítl neplatnost ručitelského prohlášení, neboť jakožto [anonymizována čtyři slova] neporozuměl obsahu ručitelského prohlášení. Pohledávky z roku 2017 jsou promlčeny, neboť delší promlčecí lhůta nemohla být platně sjednána v neprospěch žalovaného 2, který je spotřebitelem a slabší smluvní stranou. Ze stejného důvodu žalobkyně nemůže požadovat smluvní pokutu, neboť příslušné smluvní ujednání zakládá významnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného 2. Konečně žalobkyně nemá nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky za každou z patnácti pohledávek. Žalovaný 2 předně není podnikatelem, proto na něj nedopadá povinnost hradit náklady v paušální výši, dále má žalobkyně nárok pouze na částku 1 200 Kč kompenzující náklady za zaslání předžalobní upomínky a nemůže tuto částku nárokovat zvlášť za každou fakturu. Pokud by byla tato částka žalobkyni přiznána, již by neměla mít nárok na náhradu nákladů řízení.

4. V replice ze dne [datum] žalobkyně dodala, že žalovaný 2 podepsal leasingovou smlouvu jako ručitel a jednatel žalované 1 a bylo na něm, aby zhodnotil následky svého jednání. Žalovaný 2 je nadto [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], v níž byla provedena pouze jazyková korektura, a lze proto předpokládat, že ovládá [anonymizována dvě slova]. Leasingová smlouva mohla být uzavřena v [anonymizována dvě slova], pokud by o to žalovaný 2 požádal. Leasingová smlouva byla uzavřena mezi podnikateli a platí, že vztahy vznikající při zajištění podnikatelských závazků mají stejný právní režim. Na žalovaného 2 proto nelze nahlížet jako na spotřebitele. Žalobkyně má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním každé jednotlivé pohledávky, což vyplývá z výslovného znění [ustanovení pr. předpisu]; a rovněž [anonymizována dvě slova] parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen„ Směrnice“). Dle čl. 6 Směrnice má věřitel nárok na paušální náhradu vždy, kdy má být v obchodních transakcích zaplacen úrok z prodlení. Výše smluvní pokuty byla rovněž sjednána řádně a v přiměřené výši, nadto výše 0,1 % denně není ani v rozporu s § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I kdyby tedy žalovaný 2 vystupoval v pozici spotřebitele, na platnosti smluvní pokuty by to nic nezměnilo.

5. Mezinárodní příslušnost českých soudů v této věci vyplývá z čl. 11 leasingové smlouvy a bodu 8 ručitelského prohlášení, dle nichž k řešení sporů vyplývajících z leasingové smlouvy a ručitelského prohlášení jsou příslušné soudy v České republice a řídí se českými právními předpisy.

6. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

7. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jakožto pronajímatelka s žalovanou 1 jako nájemkyní leasingovou smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem vozidla [anonymizována tři slova] dv. [anonymizována tři slova] 110kW [anonymizována dvě slova], číslo karoserie [anonymizováno]. Žalovaná 1 se zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 14 948 Kč vždy k prvnímu dni v měsíci, doba nájmu byla sjednána na 60 měsíců od převzetí vozidla. Nedílnou součástí leasingové smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky full-service leasingu all-inclusive (dále jen„ VSP“) a Protokol o předání a převzetí předmětu leasingu (smlouvou o nájmu movité věci [číslo] ze dne [datum]).

8. Žalovaný 2 dne [datum] podepsal ručitelské prohlášení, na jehož základě se zavázal uspokojit jako ručitel pohledávky za žalovanou 1 vyplývající z neuhrazených leasingových splátek či jiných plateb včetně daně z přidané hodnoty, náhrady škody, smluvních pokut a jiných sankcí, které vznikly na základě leasingové smlouvy, pokud je po písemné výzvě neuspokojí žalovaná 1. Žalovaný 2 prohlásil, že si řádně prostudoval obsah leasingové smlouvy a je mu známa právní úprava ručení (ručitelským prohlášením ze dne [datum]).

9. Žalobkyně předala vozidlo žalované 1 dne [datum] (Protokolem o předání a převzetí předmětu leasingu LS [číslo]) a dne [datum] žalovaná 1 převzala tankovací kartu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] (interním protokolem o předání a převzetí tankovacích karet).

10. Dle čl. 6 VSP měla žalovaná 1 nárok na vydání tzv. tankovací karty, která ji umožňovala odebrat v síti čerpacích stanic zboží a služby související s provozem vozidla (např. pohonné látky). Dle čl. 6 [číslo] VSP splátky hrazené nájemce zahrnovaly odhadnutou částku (zálohu) na nákupy pohonných hmot, zboží a služeb realizovaných prostřednictvím karet, v případě přečerpání limitu byla žalovaná 1 povinna cenu doplatit na základě měsíčního vyúčtování předloženého žalobkyní s doložením skutečně realizovaných nákupů. Splatnost byla stanovena na 10 dní od vystavení faktury, nebyla-li na daňovém dokladu stanovena splatnost pozdější (čl. 6 VSP).

11. Dle čl. 3 [číslo] VSP se žalovaná 1 zavázala hradit veškeré pokuty udělené příslušnými orgány za řízení a provozování vozidla v rozporu s právními předpisy (čl. 3 [číslo] VSP). Dle čl. 7 [číslo] VSP se žalovaná 1 zavázala zaplatit žalobkyni v případě zániku leasingové smlouvy výpovědí náklady vynaložené v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem (odtahem) vozidla do sídla žalobkyně (písm. d) a částku rovnající se kladnému rozdílu (tzv. propad) mezi účetní zůstatkovou cenou vozidla dle účetnictví pronajímatele k poslednímu dni měsíce předcházejícímu měsíci, v němž došlo k vypovězení leasingové smlouvy, a skutečně dosaženou kupní cenou při prodeji vráceného vozidla (písm. b).

12. Dle čl. 9 VSP byla žalovaná 1, v případě že se ocitne v prodlení s platbou splátky nebo jakékoliv jiné platby, povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (čl. 9 VSP).

13. Dle čl. 10 písm. f) VSP si strany sjednaly promlčecí dobu u veškerých práv a nároků pronajímatele vůči nájemci vyplývajících z leasingové smlouvy a VSP nebo ze souvisejících v trvání deseti let. Toto ujednání se vztahuje i na práva a nároky vzniklé předčasným ukončením leasingové smlouvy (čl. 10 VSP).

14. Žalovaná 1 se dostala do prodlení s plněním závazků z leasingové smlouvy, které ani přes upomínky neuhradila. Žalobkyně proto leasingovou smlouvu ukončila, a to výpovědí ze dne [datum] (výpovědí smlouvy full service leasingu all-inclusive [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného 2 k plnění ručitelského závazku, tj. k úhradě dlužných pohledávek (výzvou k plnění ručitelského závazku ze dne [datum] včetně doručenky).

15. Žalobkyně vystavila žalované 1 tři faktury za nájem vozidla ve výši 14 948 Kč, a to za měsíc duben 2018 splatnou dne [datum], za měsíc květen 2018 splatnou dne [datum] a za měsíc červen 2018 splatnou dne [datum] (fakturami [číslo] [číslo] [číslo]). 16. [stát. instituce] vyzval dne [datum] žalobkyni jakožto provozovatelku vozidla k úhradě pokuty ve výši 300 Kč. Žalobkyně vystavila žalované 1 fakturu znějící na 300 Kč s datem splatnosti [datum] (fakturou [číslo] výzvou [stát. instituce] k uhrazení určené částky 300 Kč ze dne [datum]).

17. Žalobkyně vystavila následující faktury za náklady na tank servis: dne [datum] fakturu znějící na 5 819,37 Kč splatnou dne [datum], dne [datum] fakturu znějící na 9 153,95 Kč splatnou dne [datum], dne [datum] fakturu znějící na 9 200,27 Kč splatnou dne [datum], dne [datum] fakturu znějící na 8 554,54 Kč splatnou dne [datum], dne [datum] fakturu znějící na 5 405,43 Kč splatnou dne [datum] a dne [datum] fakturu znějící na 6 394,08 Kč splatnou dne [datum] (fakturou [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). 18. [právnická osoba], [IČO], vystavila žalobkyni dne [datum] fakturu, na jejímž základě jí vyúčtovala náklady za úkony směřující k zajištění vozidla ve výši 7 260 Kč. Žalobkyně tuto fakturu uhradila dne [datum] a následně vystavila žalované 1 fakturu znějící na 7 260 Kč s datem splatnosti [datum] (fakturou [právnická osoba] 2018 [číslo], výpisem z účtu žalobkyně ze dne [datum], fakturou [číslo]).

19. Žalobkyně vozidlo prodala dne [datum] za částku 456 198,40 Kč bez DPH, účetní zůstatková cena byla stanovena na 620 289,77 Kč. Výsledný rozdíl mezi účetní zůstatkovou hodnotu vozidla a dosaženou cenou vozidla při prodeji činil 164 091,37 Kč. Žalobkyně vystavila první žalované fakturu znějící na 164 091 Kč splatnou dne [datum] (fakturou [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum], kartou majetku [číslo] fakturou [číslo] včetně výpočtu propadu).

20. Žalobkyně účtovala též náklady na služby, které nejsou zahrnuty do služeb operativního leasingu, a to fakturou znějící na částku 11 213 Kč splatnou dne [datum] za výměnu pneu z důvodu neopravitelného defektu a geometrie na vozidle a fakturou znějící na 308 Kč za drobnou opravu na vozidle splatnou dne [datum] (fakturou [číslo] [číslo]).

21. Zaplacení smluvních pokut ve výši 0,1 % je požadováno za každý započatý den prodlení s úhradu výše uvedených částek do [datum]. Výsledná částka se rovná 109 385,29 Kč (výpočtem smluvní pokuty v systému kalkulačky ASPI). Žalobkyně vyzvala oba žalované k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (2x předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky z [datum] včetně doručenky z datové schránky a podací stvrzenky).

22. Soud neprováděl dokazování dle návrhu žalobkyně učiněného v podání ze dne [datum], a to fotokopií informací o knize [anonymizována dvě slova], neboť tento důkaz je pro posouzení věci nadbytečný, a 3x usnesením [název soudu] ve věci místní příslušnosti soudu, neboť tato rozhodnutí jsou zdejšímu soudu známa z jeho činnosti.

23. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

24. Žalobkyně s žalovanou 1 uzavřely leasingovou smlouvu na pronájem výše specifikovaného vozidla. Smlouva byla uzavřena na 60 měsíců a žalovaná 1 se zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 14 948 Kč vždy k prvnímu dni v měsíci. Žalovaný 2 se jako ručitel zavázal uspokojit pohledávky žalobkyně z leasingové smlouvy, pokud je žalovaná přes výzvy neuhradí sama. Žalovaná 1 převzala vozidlo dne [datum] včetně dvou tankovacích karet. Dle VSP mohla žalovaná 1 čerpat prostřednictvím tankovacích karet zboží a služby na čerpacích stanicích do určeného limitu; při jeho překročení se zavázala uhradit příslušný doplatek. Žalovaná 1 se dále zavázala hradit veškeré pokuty za řízení a provozování vozidla a v případě výpovědi leasingové smlouvy náklady vzniklé v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem vozidla do sídla žalobkyně a tzv. propad ceny vozidla způsobený prodejem vozidla. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Promlčecí doba byla sjednána jako desetiletá. Žalovaná 1 se dostala do prodlení s plněním závazků z leasingové smlouvy, které ani přes upomínky neuhradila. Žalobkyně proto leasingovou smlouvu ukončila výpovědí ze dne [datum] a vyzvala žalovaného 2 k úhradě dlužných pohledávek. Žalobkyně vystavila žalované 1 tři faktury za nájemné ve výši 14 948 Kč za měsíce duben, květen a červen 2018, fakturu ve výši 300 Kč představující pokutu za spáchaný dopravní přestupek, faktury na náklady na tank servis ve výši 5 819,37 Kč, 9 153,95 Kč, 9 200,27 Kč, 8 554,54 Kč, 5 405,43 Kč a 6 394,08 Kč, faktury ve výši 7 260 Kč za úkony směřující k zajištění vozidla a ve výši 164 091 Kč představující úhradu propadu způsobeného prodejem vozidla a faktury za služby nezahrnuté do služeb poskytovaných v rámci leasingu ve výši 11 213 Kč a 308 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala smluvní pokutu ve výši 109 385,29 Kč. Dlužnou částku žalovaní neuhradili přes zaslané předžalobní upomínky.

25. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

26. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Dle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

28. Dle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

29. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

32. Žalobkyně s žalovanou 1 uzavřely smlouvu o nájmu movité věci ve smyslu § 2201 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala pronajmout žalované 1 na dobu 60 měsíců výše specifikované vozidlo a žalovaná 1 se zavázala platit žalobkyni měsíční nájemné. Žalovaný 2 se coby ručitel ve smyslu § 2018 odst. 1 o. z. zavázal, že uspokojí pohledávky žalobkyně vyplývající ze smlouvy, pokud je žalovaná 1 sama neuhradí. V řešené věci bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované 1 čtrnáct faktur, na jejichž základě požadovala po žalované 1 úhradu dlužného nájemného, úhradu uložené pokuty za přestupek v souladu s čl. 3 [číslo] VSP, náklady na tank servis v souladu s čl. 6 [číslo] VSP, náklady vzniklé v souvislosti se zajištěním a převozem vozidla v souladu s čl. 3 [číslo] písm. d) VSP, tzv. propad způsobený prodejem vozidla v souladu s čl. 3 [číslo] písm. b) VSP a taktéž smluvní pokutu v souladu s čl. 9 VSP. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná 1 výše uvedené částky neuhradila, a proto žalobkyně ve smyslu § 2018 odst. 1 o. z. vyzvala k jejich úhradě žalovaného 2.

33. Žalovaný 2 rovněž nezpochybňuje, že pohledávky žalobkyně nebyly uspokojeny, namítá však, že minimálně co do části nejsou oprávněné.

34. Žalovaný 2 předně namítl, že ručitelské prohlášení není platným ujednáním, neboť jeho obsahu v českém jazyce coby cizinec neporozuměl. K této námitce soud pouze ve stručnosti uvádí, že žalovaný byl v době uzavření leasingové smlouvy [anonymizováno] žalované 1. Ve vztahu k žalobkyni tedy nevystupoval pouze jako fyzická osoba, ale rovněž jednal z pozice statutárního orgánu za právnickou osobu – podnikatele. Jednalo se přitom o [anonymizována dvě slova], která vznikla již v roce [rok], a již z toho titulu se u žalovaného 2 předpokládaly dostatečné odborné znalosti, aby posoudil a zhodnotil následky svého jednání. Bylo tedy na něm, aby si zajistil překlad ručitelského prohlášení, požádal o jeho posouzení odborníka, případně si vyžádal smluvní dokumentaci v [anonymizována dvě slova]. Pokud žalovaný 2 takto nepostupoval a leasingovou smlouvu i ručitelské prohlášení bez dalšího podepsal, nemůže klást důsledky svého jednání k tíži žalobkyně a s úspěchem se dovolat neplatnosti ručitelského prohlášení.

35. Obdobně nedůvodnou soud hodnotí námitku, dle níž je třeba na žalovaného 2 nahlížet jako na spotřebitele či alespoň slabší smluvní stranu. V judikatuře [název soudu] byla otázka charakteru právního vztahu, který vzniká při zajištění podnikatelských závazků, již mnohokrát řešena a zdejší soud nevidí žádný důvod, proč by se měl od ustálené judikatury v projednávané věci odchýlit. [název soudu] opakovaně zdůraznil, že charakter vztahu mezi ručitelem a věřitelem je totožný jako charakter hlavního závazkového vztahu, neboť závazek z ručitelského prohlášení je funkčně a existenčně závislý na závazku primárním. Pokud byl tedy hlavní závazek uzavřen mezi podnikateli, ručitelský závazek má bezpochyby rovněž obchodněprávní povahu a ve vztahu k ručiteli nelze použít předpisy na ochranu spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek téhož soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na výše uvedené tedy stranám nic nebránilo ve sjednání delší promlčecí lhůty podle § 630 odst. 1 o. z., přičemž ta byla sjednána pro všechny nároky (vyplývá ze smlouvy a podmínek s tím, že tank servis byl účtován dle čl. 6 [číslo] VSP a výměna pneumatik je souvisejícím nárokem). Žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky nejen po žalované 1, ale rovněž po žalovaném 2.

36. K otázce nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud dále uvádí, že tyto náklady jsou s odkazem na § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky a podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má věřitel právo na tyto náklady v minimální částce 1 200 Kč za každou uplatněnou pohledávku přímo ze zákona. Jedná se o jednorázovou náhradu paušálních nákladů a věřitel musí prokazovat pouze náhradu nákladů nad tuto částku. Z uvedeného vyplývá, že nárok na náhradu nákladů dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniká ex lege, aniž by ho bylo nutné uplatnit u soudu, a proto tento nárok nikterak nesouvisí s náhradou nákladů řízení před soudem či výzvou k zaplacení dluhu prostřednictvím předžalobní upomínky.

37. Je pravdou, že z dosloveného znění § 3 citovaného nařízení není zcela zřejmé, zda věřiteli náleží právo na náhradu nákladů za každou jednotlivou fakturu, nebo zda tento nárok přísluší pouze za každou pohledávku představující samostatný právní titul. Soud si je vědom toho, že v judikatuře zejména krajských a vrchních soudů se opakovaně objevuje názor, že pohledávkou ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se rozumí pohledávka se samostatným právním základem, nikoliv každá faktura (která je pouze daňovým dokladem) či dokonce každá splátka nájemného (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Tento výklad je však v rozporu s výslovným zněním čl. 6 bodu 1 Směrnice, který byl do českého právního řádu transponován právě prostřednictvím § 3 nařízení vlády. Podle čl. 6 bodu 1 Směrnice platí, že„ členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle čl. 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR“. Z citace uvedeného článku (a to rovněž z jeho anglické, francouzské, španělské a slovenské verze) jednoznačně plyne, že věřitel má nárok na náhradu nákladů vždy, když mu s ohledem na prodlení dlužníka vznikne nárok na úhradu úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní ustanovení je třeba vykládat eurokonformně a minimálně v pěti jazykových mutacích směrnice je obsah prakticky totožný, nezbývá než dospět k závěru, že žalobkyni náleží nárok na náhradu nákladů v paušální výši 1 200 Kč za každou uplatněnou pohledávku – fakturu, neboť na základě každé faktury, s níž je dlužník v prodlení, plynou žalobkyni úroky z prodlení.

38. Konečně se soud neztotožnil s námitkou žalovaného 2, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši. Předně v souladu s ustálenou judikaturou platí, že soudy hodnotí jako přiměřenou smluvní pokutu až do výše 0,5 % denně (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně lze proto hodnotit spíše jako nízkou. Nadto žalobkyně vhodně zmínila, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně je přípustná i podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru; i pokud by tedy soud nahlížel na žalovaného 2 jako na spotřebitele, na platnosti ujednání o smluvní pokutě by to nic nezměnilo.

39. S ohledem na vše výše řečené soud shrnuje, že žalobkyně po právu požadovala po první žalované i druhém žalovaném plnění ve fakturované výši, včetně smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním všech patnácti pohledávek. Soud proto výrokem I žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení ve výši stanovení v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Okamžik vzniku prodlení se řídí datem splatnosti jednotlivých faktur, v případě úroků z prodlení z částky smluvní pokuty pak datem odeslání předžalobních výzev.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 99 187 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 097 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 381 928,93 Kč sestávající z částky 9 860 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], replika ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) a z částky 4 930 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 190 Kč ve výši 13 900 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.