59 C 245/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s odůvodněním, že dne 18. 12. 2014 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], která pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019) a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [země], přičemž mezi stranami byl sjednán pronájem přijímacího zařízení ([právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [příjmení]). Na základě porušení povinností žalovaného vyplývajících ze smlouvy (soustavné neplacení cen za poskytované služby), došlo ze strany [anonymizováno] k odstoupení od smlouvy dopisem ze dne 7. 10. 2015. Do 7 dnů od odstoupení od smlouvy měl žalovaný vrátit shora uvedené zařízení. Žalovaný toto zařízení ani po upomínce nevrátil a je proto povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 OSŘ).

4. Soud vzal za prokázané, dne 18. 12. 2014 byla mezi [anonymizováno] (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [země] (smlouvou). Dále má soud za prokázané, že žalovanému bylo poskytnutu koncové zařízení, jež je specifikované v zakázkovém listu, který byl žalovaným podepsán dne 19. 12. 2014.

5. Ze smlouvy ve spojení s Všeobecnými podmínkami bylo zjištěno, že žalovaný byl na vlastní náklady povinen doplňkové zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy, přičemž pro případ porušení této povinnosti byla sjednána jednorázová smluvní pokuta za každé nevrácené zařízení ve výši 2 000 Kč (smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami).

6. Dopisem ze dne 7. 10. 2015 bylo odstoupeno od smlouvy a zároveň byl žalovaný vyzván k vrácení zařízení, a pro případ, že je nevrátí, byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty za nevrácená zařízení (dopis). Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a vrácení zařízení dopisem [titul]. [příjmení] ze dne 23. 11. 2015 (výzva k úhradě a vrácení zařízení). Žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou) a žalovaný v řízení neprokázal (ani to netvrdil), že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil, ev. že by předmětné zařízení již vrátil.

7. Po právní stránce soud posoudil shora zjištěný skutkový stav následovně. Právní předchldkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli innominátní smlouvu dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. K ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně pro neplacení ve smyslu ust. § 2001 o.z. ve spojení s ust. čl. 2 [číslo] VOP.

8. Podle ust. § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle ust. § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 2051 o.z., může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. Podle § 1799 o.z. doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

12. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva o poskytování služeb obsahuje v části před podpisy prohlášení, mj. o tom, že se žalovaný zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajímateli zařízení včas a v pořádku. Žalovaný netvrdil a ani neprokazoval zaplacení uplatněné částky, ani vrácení uvedených zařízení, rovněž nenavrhl snížení pokuty. Ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu dle čl. 7 odst. 6 soud shledal v souladu s citovaným hmotným právem, přičemž odkaz na Ceník je nepřímým odkazem, který je dle názoru soudu přípustný. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z.

13. Protože soud uzavřel, že žalovaný řádně a včas nevrátil zařízení v žalobě označené, a ani na výzvu k zaplacení smluvní pokuty nereagoval, vyhověl návrhu na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.“ (jedná se o řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení - závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužná období či čísla smluv a osoby žalovaných, ovšem jinak se jejich text nemění; žalobkyní uplatňovanou argumentaci v rámci odvolání proti výroku o nákladech řízení elektronického platebního rozkazu, že by ohledně jejích nákladů právního zastoupení neměl být aplikován § 14b a. t., když dle žalobkyně nelze takovouto žalobu označit za žalobu podanou na ustáleném vzoru, neboť se nejedná o žalobu, ve které by se měnila pouze identifikace žalovaného a žalovaná částka, neshledal soud důvodnou; pro uplatnění § 14b a. t., se totiž nemusí jednat o případy, kde by se měnilo jen označení žalovaného a žalovaná částka; nároky na zaplacení smluvních pokut za včas nevrácená přijímající zařízení, poskytnutá [anonymizováno] jejím klientům, uplatňuje žalobkyně u soudu opakovaně, přičemž v daných žalobách, resp. návrzích na vydání elektronických platebních rozkazů, v zásadě mění jen dílčí údaje rozlišující jednotlivé skutkově a právně obdobné případy na zaplacení těchto smluvních pokut (označení žalovaného, datum uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, číslo dané smlouvy, označení pronajatého zařízení, datum převzetí zařízení žalovaným, datum odstoupení od smlouvy a datum předžalobní upomínky), jinak je vzor těchto žalob v převážné části stejný a jedná se o skutkově a právně obdobné věci, tudíž se ve smyslu ust. § 14b odst. 1 písm. a) a. t. jedná o žaloby podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tým žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž soud podotýká, že jak je žalobkyni známo, rozhodnutí o nákladech řízení aplikující § 14b a. t. jsou potvrzována Městským soudem v Praze v rámci rozhodování o odvolání žalobkyně proti výrokům o náhradě nákladů řízení – kupř. usnesení MS v Praze [číslo jednací], č. j. [číslo jednací]; [číslo jednací], č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací], č. j. [číslo jednací]) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.