59 C 249/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobců1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Adresa zainteresované osoby 0/0 , 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Adresa zainteresované osoby 1/0 , oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovaným1. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , Adresa zainteresované osoby 2/0 2. Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 , Adresa zainteresované osoby 3/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 určení existence vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaní , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně 1 a žalobce 2 jsou podílovými spoluvlastníky ve výši spoluvlastnického podílu každý ideální jedné poloviny plotu nacházejícího se mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

III. Žalobkyně 1 a žalobce 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 44 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

IV. Žalobkyně 1 a žalobce 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve 46 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobci dne , datum, podali žalobu, kterou se domáhali určení, že jsou spoluvlastníky plotu stojícího na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) každý ve výši spoluvlastnického podílu ideální ½. Žalobu odůvodnili tak, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, a právní předchůdkyně žalovaných Mgr. , jméno FO, (paní , jméno FO, ) je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Dne , datum, paní , jméno FO, vyzvala žalobce k odstranění stavby plotu z jejího pozemku a vydání bezdůvodného obohacení, neboť měla za to, že se plot nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, právnická osoba, žalobci odmítli s tím, že plot určuje hranici pozemku více než 20 let a nebylo s ním hýbáno. Žalobci dále uvedli, že vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s manželi , jméno FO, s tím, že plot byl součástí pozemku ve smyslu § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). , jméno FO, byla nejméně od , datum, seznámena s faktickým i právním stavem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně stanovení hranic oplocením. Žalobci jsou od , datum, v dobré víře v existenci vlastnického práva k plotu, a tak se i chovají, když provádějí veškerou údržbu na své náklady. Je nutné připočíst i dobrou víru právních předchůdců manželů , jméno FO, . Žalobci mají za to, že plot stojí na jejich pozemku a zároveň, že plot vybudovali manželé , jméno FO, . V roce , Anonymizováno, došlo k obezdění původních sloupků manželi , jméno FO, , jejichž záměrem bylo vybudování plotu, přičemž z opatrnosti došlo k ústní dohodě a souhlasu sousedů v případě, že by došlo k umístění plotu na hranici pozemků. Rovněž bylo dohodnuto, že náklady ponesou , jméno FO, . Dále žalobci uvádějí, že hranice po rekonstrukci nebyly měněny. Rovněž žalobci tvrdí, že vydrželi vlastnické právo k plotu, neboť vystavěli plot (respektive právní předchůdci) v roce , Anonymizováno, a od té doby jsou oprávněnými držiteli. Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, pak žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem včetně plotu.

2. Žalovaní (tehdy paní , jméno FO, ) se vyjádřili tak, že nárok neuznávají. V roce , Anonymizováno, se nacházel mezi pozemky drátěný plot ve vlastnictví paní , jméno FO, , což potvrdili i manželé , jméno FO, v protokolu ze dne , datum, . Plot byl v roce , Anonymizováno, zrekonstruován a nahrazen zděným plotem, který se odchýlil od původního plotu a zasahuje na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Je možné, že původní majitelka paní , jméno FO, souhlasila s rekonstrukcí svého plotu, ale neudělila souhlas k posunutí plotu a zmenšení svého pozemku. To bylo zjištěno na základě zaměření plotu. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je tak zmenšen asi o , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2. , jméno FO, původně nevěděla o vlastnictví plotu paní , jméno FO, a neboť žalobci původně tvrdili, že je v jejich vlastnictví, požádala je o posunutí. Následně však žalobci potvrdili, že plot je ve vlastnictví paní , jméno FO, a nemohou se tak dovolávat dobré víry. Vzájemným návrhem tak bylo navrženo, že původně žalovaná paní , jméno FO, má ve výlučném vlastnictví plot stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, .

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, soud rozhodl, že na straně žalované bude pokračováno s procesními nástupci žalované manželi , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , kterou nabyli vlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně všech součástí a příslušenství.

4. Při jednání dne , datum, soud připustil změnu žaloby tak, že se určuje, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky plotu mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, a změnu vzájemného návrhu tak, že se určuje, že žalovaní mají ve společném jmění manželů plot nacházející se mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, .

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, prodali žalobcům pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, se všemi součástmi a příslušenstvím. Prodávající prohlásili, že předmět převodu není zatížen žádnými právy třetích osob.

7. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že paní , jméno FO, nabyla vlastnické právo mimo jiné k nemovitosti – pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně trvalých porostů od , jméno FO, a , jméno FO, .

8. Z kupní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí o dědictví byla , jméno FO, mimo jiné vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se vším příslušenstvím a součástmi. Touto smlouvu převedla předmětný pozemek se všemi součástmi a příslušenstvím na manželé , jméno FO, a , jméno FO, (½) a , jméno FO, a , jméno FO, (½).

9. Ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, se dohodli po rozvodu manželství, že paní , jméno FO, připadne pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

10. Z notářského zápisu ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, převzali do podílového spoluvlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, spolu s venkovními úpravami a trvalými porosty.

11. Z technické zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že geodet dospěl k závěru, že stavby letní kuchyně, dřevěný a drátěný plot zasahují parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

12. Z protokolu o zaměření č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že geodet dospěl k závěru, že polohová odchylka oplocení mezi předmětnými pozemky nepřesahuje mezní odchylku pro body s kódem kvality 3.

13. Z mapek IPR z let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla zjištěna existence oplocení mezi pozemky v roce , Anonymizováno, a po rekonstrukci v roce , Anonymizováno, .

14. Z protokolu z kontrolní prohlídky ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem bylo i oplocení mezi předmětnými pozemky. Manželé , jméno FO, uvedli, že oplocení je ve vlastnictví paní , jméno FO, , původně paní , jméno FO, , která provedla oplocení, pan , jméno FO, provedl pouze udržovací práce v délce cca 15 m, výšce 180 cm, zbytek oplocení je drátěný na ocelových sloupcích. Plot byl opraven v roce , Anonymizováno, . Obsah jednání vzali na vědomí jak manželé , jméno FO, tak žalobci.

15. Z komunikace se stavebním úřadem od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že se stavební úřad vyjádřil tak, že oplocení bude nutné řešit občanskoprávní cestou. Rovněž stavební úřad uvádí, že se žalobci k vlastnictví oplocení nehlásí s tím, že při kontrolní prohlídce , jméno FO, uvedli, že původní oplocení provedla paní , jméno FO, a byl jejím vlastnictvím.

16. Z výzvy k odstranění stavby plotu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně paní , jméno FO, vyzvala žalobce k odstranění oplocení a vydání bezdůvodného obohacení. Z reakce žalobců ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci sdělili, že oplocení určuje hranici více než 20 let, nebylo s ním nikterak hýbáno, pouze byly v roce , Anonymizováno, obezděny původní sloupky, což učinil pan , jméno FO, po souhlasu právního předchůdce žalovaných, plot není na pozemku žalovaných.

17. Dne , datum, podala paní , jméno FO, podnět k odstranění staveb na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . , jméno FO, zde uvedla, že na jejím pozemku se nachází oplocení žalobců, souhlas k umístění oplocení nedala a stavba oplocení nebyla povolena.

18. Z oznámení o zahájení řízení o odstranění nepovolených doplňkových staveb ze dne , datum, soud zjistil, že stavební úřad zde uvedl, že dle vyjádření pana , jméno FO, je oplocení ve vlastnictví paní , jméno FO, s tím, že plot provedl původní vlastník paní , jméno FO, . , adresa, část byla rozpadlá, proto po dohodě pan , jméno FO, provedl pouze udržovací práce v délce cca 15 m. Oplocení tak není součást řízení. Z nabídky smíru ze dne , datum, nic podstatného zjištěno nebylo.

19. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že prohlásila, že byla vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dále že mezi pozemky nacházející se drátěné oplocení vybudovali její rodiče při stavbě domu. Dále že byla vlastníkem oplocení a tento prodala spolu s pozemkem manželům , jméno FO, . V roce , Anonymizováno, povolila manželům , jméno FO, dozdít část jejího plotu, přičemž důvodem nebyla nutnost rekonstrukce plotu, ale potřeba mít pevnou opěru pro navážku na pozemek.

20. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně uvedla, že v době koupě již bylo mezi pozemky drátěné oplocení. Uvedla, že neví, kdo oplocení vystavěl ani kdo se o něj staral, tyto věci řešil manžel. Potvrdila, že v roce , Anonymizováno, byla provedena rekonstrukce jejím manželem, nepamatuje si důvod rekonstrukce, pravděpodobně chtěli oplocení hezčí, zřejmě k tomu došlo po dohodě s paní , jméno FO, , ona s ní nejednala. Dále potvrdila, že byla přítomna kontrolní prohlídce dne , datum, , protokol pravděpodobně četla, podepsala jej, souhlasila, že oplocení je ve vlastnictví paní , jméno FO, , která jej vybudovala a potvrdila opravu v roce , Anonymizováno, s tím, že oplocení bylo rekonstruováno na původních základech, tedy na stejném místě, v zadní části bylo vybudováno z tvárnic a bylo dřevěné, v určité části bylo nahrazováno pletivo, v další části zůstalo původní pletivo. Rovněž uvedla, že nepodepisuje dokumenty, které nečte.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek uvedl, při koupi oplocení vypadalo tak, že zde byla betonová podezdívka, která se rozpadala a kovové sloupky držící kovové pletivo. Rekonstrukce v roce , Anonymizováno, proběhla tak, že byly opraveny základy původního oplocení, na kovové sloupky byly dány KB bloky, doplněny betonem a výplně dány dřevěné. Rekonstrukce proběhla, protože sousedé neměli prostředky, aby oplocení opravili, došlo k tomu po dohodě s paní , jméno FO, . Jedná se o spodní polovinu oplocení, v horní polovině se nic neměnilo. Oplocení bylo vystavěno na stejných základech, na stejném místě, sloupky tam jsou dodnes, jen jsou zakryty bloky. Při koupi nevěděl, komu oplocení patří, v rámci dobrých sousedských vztahů chtěl plot opravit, což s jejich souhlasem provedl. Komu oplocení patří se neřešilo, měl za to, že oplocení je společné. K protokolu ze dne , datum, uvedl, že jej podepsal, nepamatuje si, jak prohlídka probíhala. Rovněž potvrdil, že čte vše, co podepisuje. Dále potvrdil, že vystavěl oplocení o délce 15 m, v té době se neřešilo, komu patří. Vystavil jej na své náklady a udržoval ho. Rovněž uvedl, že tloušťka plotu se nezměnila, max o 5 cm na každé straně. Drátěný plot zůstal stejný.

22. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žila v domě od roku 1981, dům byl majetkem jejího muže, předtím jeho prarodičů. Oplocení vystavěl její muž s otcem asi v roce 1965. Když manžel zemřel, bylo oplocení zaneseno do pozůstalosti a zaplatila za něj daň. Původně chtěl pan , jméno FO, postavit oplocení vedle jejího plotu, poté se domluvili na tom, že bude vystavěn na podezdívce původního plotu, aby mohl pan , jméno FO, pozemek zavést zeminou. Více jak polovina oplocení byla dále pletivo. Dále uvedla, že nikdo nezpochybnil její vlastnictví k oplocení, dříve bylo oplocení po pravé ruce pozemku. Uvedla rovněž, že měla stále za to, že oplocení bylo její, neboť byla taková domluva s panem , jméno FO, , že si jej zvedne, ale stále bude v jejím vlastnictví. Rovněž uvedla, že poskytla paní , jméno FO, podklady z dědického řízení, že oplocení bylo v jejím vlastnictví. Svědkyně na dotaz uvedla, že s ní nikdo neprobíral, co bude vypovídat. Rovněž uvedla, že nerozlišuje rodiče své a manžela, byli jedna rodina. Pokud uvedla moje rodiče v čestném prohlášení, myslela tím i rodiče manžela. Dále svědkyně uvedla, že s panem , Anonymizováno, plot neřešili, nikdy neřekl, že by oplocení bylo jeho. Bylo jasné, že pravé oplocení patří jí. S panem , jméno FO, proběhla dohoda ohledně opravy oplocení nikoli změny vlastnictví.

23. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z , datum, , neboť žalovaní jej neoznačili v koncentrační lhůtě na základě poučení podle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), přestože tak učinit mohli. Soud neprovedl důkaz výslechem Ing. , Anonymizováno, , neboť jej považoval za nadbytečný s ohledem na právní posouzení věci uvedené níže. Ze stejného důvodu soud neprovedl důkaz znaleckým posudek či odborným vyjádřením ke zjištění, kde se oplocení nachází, neboť takové zjištění není s ohledem na právní posouzení věci relevantní pro rozhodnutí ve věci.

24. Soud postupoval při hodnocení důkazů v souladu s § 132 o.s.ř. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů a svědeckých výpovědí.

25. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Oplocení mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve stavu k roku , Anonymizováno, , kdy pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 nabyli manželé , jméno FO, vystavěl manžel paní , jméno FO, se svým otcem cca v roce 1965. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně oplocení byl ve vlastnictví paní , jméno FO, a jejího manžela a následně od roku , Anonymizováno, ve výlučném vlastnictví paní , jméno FO, na základě rozhodnutí o dědictví. Ta pozemek a oplocení následně převedla na , jméno FO, , na základě kupní smlouvy z roku , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, byl pozemek včetně příslušenství převeden na , jméno FO, a rovněž na základě vypořádání společného jmění manželů získala zbývající podíl na nemovitosti. Ta následně pozemek převedla na žalované na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl ve vlastnictví manželů , jméno FO, od roku , Anonymizováno, . Ti jej následně převedli na žalobce na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . V roce , Anonymizováno, proběhla rekonstrukce spodní části oplocení na stejných základech a stejném místě, kterou provedl pan , jméno FO, , na základě domluvy s paní , jméno FO, tím způsobem, že byla opravena podezdívka oplocení, na stávající kovové sloupky byly nasazeny bloky doplněné betonem a místo pletiva dána dřevěná výplň. Dne , datum, paní , jméno FO, podala podnět ke stavebnímu úřadu na odstranění nepovolených staveb včetně oplocení. Zároveň vyzvala žalobce k odstranění staveb a vydání bezdůvodného obohacení za zabrání jejího pozemku. Dne , datum, došlo ke kontrolní prohlídce staveb stavebním úřadem v přítomnosti žalobců a jejich právních předchůdců manželů , jméno FO, , přičemž všichni potvrdili, že oplocení je ve vlastnictví paní , jméno FO, a předtím paní , jméno FO, . Dne , datum, a , datum, pak bylo zaměřeno oplocení za účelem zjištění, na kterém pozemku se nachází.

26. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Jelikož bylo oplocení vystavěno před účinností o.z. nelze aplikovat § 1024 o.z. a domněnku, že oplocení je jako rozhrada pozemků ve spoluvlastnictví stran, samozřejmě i s ohledem na to, že vlastnictví si nárokují obě strany sporu. Soud tedy postupoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.). Dle § 119 odst. 2 obč. zák. lze oplocení považovat za nemovitost, neboť se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem a jako taková je samostatným předmětem právních vztahů. V souladu s § 120 odst. 2 obč. zák. pak není stavba oplocení součástí pozemku. Vlastníkem oplocení je tedy ten, kdo oplocení postavil (stavebník). Takové oplocení je pak třeba považovat za příslušenství pozemku, který je ve vlastnictví stavebníka oplocení a není tak nutné, aby bylo výslovně uvedeno, že se převádí vlastnické právo k samotnému oplocení. Jiný závěr by vedl k absurdnímu uspořádání vlastnických vztahů v tom směru, že pozemek by byl sice převeden na třetí osobu, ale oplocení by zůstávalo ve vlastnictví toho, kdo jej postavil, tj. osoby, která již nemá k pozemku jakýkoli právní ani faktický vztah.

27. Je třeba konstatovat, že z listinných důkazů (technické zprávy ze dne , datum, , protokolu o zaměření č. , hodnota, ze dne , datum, ) bylo prokázáno, že oplocení tvoří společnou hranici pozemků a nenachází se výlučně na pozemku parc., Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, či parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Takové zjištění však na základě výše uvedeného není relevantní. Proto soud neprováděl další důkazy ke zjištění skutečné polohy oplocení, neboť bylo v řízení prokázáno a řádně zjištěno vlastnictví stavebníka plotu, respektive jeho právních nástupců. Jelikož předmětem sporu je vlastnictví k oplocení nelze aplikovat ani § 3054 a § 3055 o.z., neboť samotné zjištění, že se oplocení případně nachází výlučně na jednom z pozemků by nebylo dostačující pro závěr, kdo je vlastníkem oplocení, neboť vlastníkem oplocení by byla stále ta osoba, která jej vybudovala, nehledě na to, zda zasahuje nebo se nachází na cizím pozemku, to vše v kontextu toho, že oplocení tvoří hranici dvou pozemků s odlišnými vlastníky a toho, u které osoby bylo vlastnictví v řízení prokázáno. Na základě zjištění vlastnictví k oplocení z titulu výstavby oplocení nelze přisvědčit žalobcům, že by se mohli stát vlastníky oplocení na základě skutečnosti, že je součástí pozemku žalobců, neboť se na tomto pozemku nachází. Naopak, v případě zjištění vlastnictví k oplocení z titulu jeho výstavby by následně bylo možné dovodit, že s ohledem na skutečnost, že se nachází na pozemku vlastníka oplocení se stalo jeho součástí dle § 3054 o.z.

28. K samotnému vlastnictví soud konstatuje následující. Na základě provedeného dokazování (především výslechů svědků a protokolu z kontrolní prohlídky z , datum, ) dospěl soud k závěru, že vlastníkem oplocení jsou žalovaní, neboť oplocení vystavěl manžel právní předchůdkyně žalovaných paní , jméno FO, . Na tu pak přešlo vlastnické právo k oplocení po smrti manžela. Coby příslušenství pozemku pak přešlo na , jméno FO, (viz kupní smlouva z roku , Anonymizováno, ) a následně výlučné vlastnické právo nabyla paní , jméno FO, . To pak přešlo na žalované rovněž na základě kupní smlouvy k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Soud neměl důvod pochybovat o zjištěných skutečnostech především proto, že žalobci žádné důkazy, které by měly především výpověď paní , jméno FO, znevěrohodnit, nenavrhli. I ze samotných výpovědí manželů , jméno FO, nelze vzít za prokázané, že by se považovali za vlastníky oplocení. Nelze samozřejmě opominout ani skutečnost, že jak žalobci, tak jejich právní předchůdci manželé , jméno FO, v rámci stavebního řízení potvrdili, že oplocení je ve vlastnictví žalovaných (respektive tehdy paní , jméno FO, a předtím paní , jméno FO, ). Důvod změny postoje žalobců tak lze spatřovat v potřebě zajištění rozhodnutí stavebního úřadu v jejich prospěch tak, aby nepovolené stavby nebyly odstraněny.

29. Co se týká argumentace žalobců, že jsou v dobré víře ve vlastnictví k oplocení a je nutné přičíst i dobrou víru právních předchůdců, z čehož dovozují vydržení vlastnického práva k oplocení, soud konstatuje, že taková argumentace není na místě. Dobrou víru žalobců ani právních předchůdců v žádném případě nelze dovodit, neboť jak z protokolu o prohlídce staveb, tak výslechů svědků je zřejmé, že manželé , jméno FO, nikdy neměli za to, že jsou výlučnými vlastníky oplocení a potvrdili v rámci prohlídky, že bylo vlastnictvím paní , jméno FO, (dříve paní , jméno FO, ). To samé pak potvrdili sami žalobci. Argumentace dobrou vírou a vydržením je tak zcela účelová a nedůvodná. Sám pan , jméno FO, rovněž uvedl, že k rekonstrukci oplocení došlo po dohodě s paní , jméno FO, . Z toho lze jednoznačně dovodit závěr, že se pan , jméno FO, za vlastníka nepovažoval, když v rámci výslechu opakovaně uváděl, že se vlastnictví k oplocení neřešilo. Rovněž nebylo prokázáno, že by snad touto dohodu s paní , jméno FO, došlo i k převodu vlastnického práva. Nelze totiž opominout, že by takové jednání vyžadovalo písemnou formu.

30. Co se týká argumentace žalobců, že oplocení vystavěl jejich právní předchůdce pan , jméno FO, , konstatuje soud následující. Především je nutné upozornit na to, že žalobci se domáhají určení vlastnictví k celému oplocení, k rekonstrukci ze strany pana , jméno FO, však došlo pouze ve spodní části cca v délce 15 metrů, což potvrdil v rámci výslechu sám pan , jméno FO, . Zbytek oplocení zůstal nedotčen. Již z tohoto důvodu by nemohli být žalobci zcela úspěšní. Žalobci však především argumentují tím, že rekonstrukce oplocení měla být novou stavbou, na základě čehož se stal vlastníkem právě právní předchůdce žalobců pan , jméno FO, . V této souvislosti nelze opominout, že pan , jméno FO, v rámci výslechu uvedl, že se jednalo pouze o udržovací práce, oplocení bylo vystavěno na původních základech, na stejném místě, betonová podezdívka a kovové sloupky zůstaly součástí oplocení. Soud je toho názoru, že ve smyslu stavebních předpisů se o novou stavbu jedná v případě, že jsou zcela odstraněny původní prvky stavby a jsou nahrazeny novými, případně je zbourána převážná část původní stavby, a to až do základů, není zachována výška či vnější půdorys. S ohledem na prokázané změny stavby v rámci rekonstrukce v tom směru, že byla zachována betonová podezdívka, která byla pouze opravena, byly zachovány kovové sloupky držící pletivo, na které bylo nasazeno ztracené bednění a namísto pletiva byla dána dřevěná výplň, nelze takové změny považovat dle názoru soudu za novou stavbu, ale pouze změnu stavby ve smyslu stavebního zákona, neboť pojem rekonstrukce zákon nezná. Rovněž nedošlo ke změně výšky oplocení ani zásadnímu rozšíření stavby. Na základě všech uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nedošlo k nové stavbě oplocení a nemohlo tak ani dojít k nabytí vlastnického práva k oplocení , jméno FO, a následně žalobci. K žalobci citované judikatuře konkrétně rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, soud uvádí, že není k předmětu tohoto řízení přiléhavá, lze snad jen upozornit, že sám Nejvyšší soud v judikatuře dovodil, že je významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž v daném případě došlo pouze k odstranění pletiva a nahrazení dřevěnou výplní, takový zásah nelze považovat za naplnění smyslu nové stavby. Stejný závěr platí ohledně rozsudku Nejvyššího soudu správního sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, kde je nutné především zdůraznit, že je řešena zcela jiná stavba než je oplocení a zároveň je zde opět potvrzen závěr, že je podstatné především to, co bylo z původní stavby ubouráno. Rovněž v rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, je řešena zcela odlišná stavba, avšak lze opět upozornit na skutečnost, že je stěžejní demolice původní stavby. Soud v daném případě neshledal provedené úpravy jako prvky nové stavby. Ani skutečnost, že pan , jméno FO, provedl úpravy na své náklady nemůže odůvodnit vlastnictví k oplocení, pokud bylo oplocení ve vlastnictví jiné osoby a k přechodu práva nedošlo. Soud tedy nepovažuje tuto argumentaci za důvodnou.

31. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že vlastnické právo k oplocení svědčí žalovaným, proto vyhověl vzájemnému návrhu žalovaných a nárok žalobců zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení o žalobě rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, vyjádření ze dne , datum, replika ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč (zastupování dvou žalovaných) za každý z deseti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1,2 a. t. (vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, – 2x, účast na jednání dne , datum, – 2x) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

33. O náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, vyjádření ze dne , datum, replika ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč (zastupování dvou žalovaných) za každý z deseti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. 1,2 a. t. (vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, – 2x, účast na jednání dne , datum, – 2x) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 31 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.