59 C 256/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26 750 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 750 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 250 EUR od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 250 EUR od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 250 EUR od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 750 EUR od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 128 964 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 750 EUR s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tato částka představuje část kupní ceny, kterou měl žalovaný zaplatit na základě kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě koupil od žalobkyně movité věci uvedené v příloze smlouvy. Dne [datum] byl sepsán protokol o předání. Součástí koupě byly též nápoje uvedené ve druhé příloze (ze dne [datum]) smlouvy. Strany sjednaly kupní cenu 25 000 EUR + DPH, celkem tedy 30 250 EUR Cena měla být zaplacena do šesti měsíců ode dne účinnosti kupní smlouvy, tj. od [datum]. Žalovaný však uhradil pouze celkem 3 500 EUR (2* 1 000 EUR dne [datum] a [datum] a 1 500 EUR dne [datum]). Žalovaný zbývající částku neuhradil, a to ani v návaznosti na ústní dohodu o splátkách, ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný je zahraniční fyzickou osobou podnikající v ČR, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 63 ve spojení s čl. 4 Nařízení EU [číslo].

3. Žalovaný uplatněný nárok neuznal, navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že co se týká částky 3 500 EUR, jež je uvedena v žalobním návrhu s tím, že tuto částku postupně žalovaný hradil, tak tyto částky nebyly hrazeny v souvislosti s předmětnou smlouvu, avšak byly to půjčky jednateli žalobkyně. Co se týká smlouvy kupní, tak ta byla uzavřena, o den později, než je uveden na smlouvě, přičemž toto bylo uzavřeno s tím, že žalovaný se domníval, že se jedná pouze o formální úkon, a že ho to nemůže nikterak poškodit, neboť částka řečená ve smlouvě je 25 000 EUR, avšak dohoda mezi stranami byla taková, že dojde k zaplacení částky 60 000 EUR a bude to kompletní částka související s převzetím hotelu včetně vybavení a přenechání klientské základny. K předání částky 60 000 EUR došlo, a to v hotovosti. Jelikož měl žalovaný za to, že kupní smlouva je pouze formálním úkonem, nezaobíral se nikterak ani fakturou [číslo] neboť ji taktéž považoval za formální úkon. Žalovaný dále odmítl, že by uzavřel jakoukoliv dohodu ohledně úhrady kupní ceny ve splátkách či že by nárok na zaplacení kupní ceny uznal. Ve svém mailu adresovaném Dr. [příjmení] sice uvedl, že žalovaná pohledávka je nesporná, avšak toto prohlášení učinil bez rozmyslu a bez znalosti následků. Ke svým tvrzením žalovaný označil jakožto důkaz pouze doklad o výběru částky 60 000 EUR a při prvním jednání ve věci byla uvedena dvě jména osob, které by byly ze strany žalovaného navrhovány jako svědci, avšak následně (navzdory dohodě zachycené v protokole z předmětného jednání) je blíže nekonkretizoval, aby mohli být ztotožněni a předvoláni. Žalovaný ke svým tvrzením označil a přiložil jeden jediný důkazy, a to doklad o výběru částky z účtu.

4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že žalovaným přednesená tvrzení neodpovídají skutečnostem, ty v plném rozsahu odmítá. Celková cena, po několikerém vyjednávání byla smluvena na 85 000 EUR, a to 25 000 EUR za inventář a 60 000 EUR za nemajetková práva (know-how, goodwill, kmen stálých hostů atd.); všechny součty jsou vždy čisté částky, tj. bez daně z přidané hodnoty. To také odpovídá obvyklému způsobu vyjednávání podnikatelů, protože daň z obratu je obvykle průchozí položkou. Účastníci se dohodli na okamžité kompenzační platbě ve výši 60 000 EUR, která nebyla sjednána písemnou smlouvou, protože byla splatná v den předání a byla spojena s předáním klíčů, a následnou písemnou smlouvou zajištěnou platbu ve výši 25 000 EUR za inventář s platební dobou šesti měsíců. Kompenzační platba za vzdání se podnikání byla provedena dne [datum] ve výši 60 000 EUR.

5. Smírné vyřešení sporu nebylo možné. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že byla podepsána smlouva, označena jakožto kupní smlouvy, kde na jedné straně figurovala žalobkyně a na druhé straně žalovaný. Smlouva byla označena datem [datum], sporným bylo, zda byla reálně podepsána tohoto dne, či o den později. Dále byl mezi účastníky nesporný obsah příloh ke smlouvě. [příjmení] bylo především to, zda byla smlouva pouze formálním aktem a zda na jejím základě měl žalovaný žalobkyni něco hradit, či nikoliv; jaká byla skutečná dohoda mezi stranami.

6. Soud při jednání dne [datum] jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, a to v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k čemuž pro úplnost uvádí, že při prvním jednání, kdy žalovaný byl právně zastoupen, bylo jednání odročeno s tím, že bylo uvedeno, že jsou zástupci účastníků informování o daném termínu a dostaví se bez obeslání. Následně byl protokol z jednání zaslán [anonymizováno] [příjmení] do [anonymizováno] dne [datum], čili s termínem dalšího jednání, minimálně z protokolu, měl být žalovaný seznámen více jak 2 měsíce předem. Dne [datum] bylo soudu oznámeno ukončení právního zastoupení žalovaného, od té doby soud neobdržel ze strany žalovaného žádné podání. Poslední podání žalobkyně bylo zasláno přímo žalovanému, a to na jeho adresu prostřednictvím poštovních služeb s tím, že dle informací z portálu České pošty mu bylo toto doručeno do domovní schránky dne [datum]. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů předložených účastníky řízení, blíže však nehodnotil ty, které měly prokazovat skutečnosti mezi účastníky nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím zjištěním: smlouvou označenou datem [datum] vč. příloh bylo prokázáno, že účastníci podepsali listinu označenou jakožto kupní smlouva s datem [datum], v níž na jedné straně jakožto prodávající figuruje žalobkyně a na druhé straně jakožto kupující figuruje žalovaný; bylo sjednáno, že prodávající je vlastníkem věcí blíže specifikovaných v příloze 1 smlouvy, součást [anonymizována tři slova], dříve [anonymizováno] [příjmení] [jméno], na adrese [adresa žalovaného]; prodávající prodává věci specifikované v čl. 1 a 2 smlouvy, a to za cenu ve výši 25 000 EUR, kupující kupuje celý soubor tak, jak stojí a leží, tedy úhrnkem; přílohy jsou nedílnou součástí smlouvy, strany sjednaly, že jsou přílohy pouze v německém jazyce, přičemž mezi stranami nebyl obsah příloh sporným a též mezi nimi bylo nesporné, že došlo k podpisu této listiny; dokladem o výběru částky 60 000 EUR z účtu žalovaného bylo doloženo, že z účtu vedeného u [právnická osoba], číslo účtu klienta [číslo], byla na pobočce [ulice a číslo] dne [datum] v 10:5 3:58 hod. vybrána částka 60 000 EUR; fakturou [číslo] ze dne [datum] bylo doloženo, že žalobkyně vystavila tuto fakturu žalovanému, na částku 25 000 ERU + DPH ve výši 21 %, celkem tedy 30 250 EUR, s uvedením data splatnosti; výzvou k zaplacení z [datum] bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k zaplacení s tím, že byl učiněn návrh splátek – do 20.

10. částka 5 000 EUR, do 20.

11. částka 7 000 EUR a do [datum] částka 9 500 EUR, a to převodem na eurový účet společnosti; předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo doloženo, že byl žalovaný naposledy zaurgován, aby vyrovnal dosud neuhrazenou částku a doklad o převodu zaslal do [datum], v opačném případě bude přikročeno k vymáhání soudní cestou; upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě předmětné částky zástupkyní žalobkyně; mailovou korespondencí z [datum] (odesílatel [email], příjemce [email]) dále mailem s předmětem„ prosím o rozhovor - [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]: spis zn. [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]“ - adresát [email] bylo zjištěno, že probíhala komunikace v návaznosti na upomínky, přičemž žalovaný uvedl, že pohledávka je z jeho strany nesporná a uznává se, nicméně mělo být výslovně za přítomnosti svědků prohlášeno, že ze strany jednatele žalobkyně není trváno na časovém rámci zaplacení kupní ceny, a to i s ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného byla zaplacena částka 60 000 EUR v hotovosti při předání klíčů, a žalovaný se též vzdal nároku na náhradu škody, která měla vzniknout vadami na objektu koupě, za což se měla žalobkyně vzdát časového rámce pro splacení; žalovaný dále psal zástupkyni žalobkyně, že nebyla klientem informována správně, že její klient obdržel částku 60 000 EUR, ale toto, ač to lze doložit, nikterak žalovanému nepotvrdil; jednatel žalobkyně měl prohlásit, že platbami a zjištěním snížené hodnoty, než jak byla stanovena cena, již mezi účastníky nejsou žádné pohledávky, taktéž nemělo být trváno na časovém rámci zaplacení kupní ceny; listinami založenými žalobkyní k podání ze dne [datum] (svěřenská smlouva z [datum], faktura [anonymizováno] [číslo], mail [anonymizováno] [příjmení] s návrhem smlouvy ze dne [datum], komunikace na [anonymizováno] dne [datum], [datum] a [datum], výpisy z účtu) bylo zjištěno, že o smlouvě bylo mezi účastníky jednáno minimálně týden před jejím uzavřením, že dne [datum] byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní svěřenská smlouva, dle níž bylo smluveno, že bude do úschovy dána částka ve výši 60 000 EUR, kterou převezme schovatel od plátce, jímž byl žalovaný, přičemž v návaznosti na tuto smlouvu byla dle ujednání vystavena téhož dne faktura; žalovaný zaslal žalobkyni na účet částky 2* 1 000 EUR (dne [datum] a [datum]) a 1 500 EUR ([datum]), a to vždy s textem„ [celé jméno žalovaného], [příjmení] splátka“; účastníci o věci komunikovali, žalobkyní byly navrženy splátky 5 000 EUR, 7 000 EUR a 9 500 EUR, a to do 20. 10., 20. 11. a [datum], dále bylo žalovaným sděleno, že sjednaný termín splatnosti do konce roku bude dodržen.

8. Provedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů, přičemž účastníci k nim neměli žádných námitek. Zda byla smlouva skutečně podepsána téhož dne, který je na ni zachycen, či o den později, není pro posouzení věci podstatné. Soud zamítl návrh na výslech svědků paní [jméno] [příjmenířešitele] a pana [jméno] [příjmení], neboť tito svědci nebyli blíže označeni (ač k tomu byla žalovaná strana při prvním jednání ve věci vyzvána) a soud je nemohl ztotožnit a předvolat.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě sjednali kupní cenu za soubor věcí blíže specifikovaných v příloze 1 smlouvy (součást provozovny [anonymizována dvě slova], dříve [anonymizováno] [příjmení] [jméno], na adrese [adresa žalovaného]) ve výši 25 000 EUR s tím, že k tomuto bude připočteno též DPH. Dále byla ze strany žalovaného uhrazena žalobkyni částka 60 000 EUR, o níž nebyla sepsána písemná smlouva, což bylo mezi stranami nesporné. K předání této částky došlo při předání klíčů od předmětného objektu. Žalovaný neuhradil sjednanou částku odpovídající kupní ceně ve lhůtě splatnosti, ani ve lhůtách v návaznosti na předestřené možnosti splátkového kalendáře. Uhradil pouze toliko 3 500 EUR a dosud dluží žalobkyni 26 750 EUR.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odst. 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odst. 2). Podle § 2085 odst. 1 o.z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle §§ 2087 a 2088 o.z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí. Podle § 2095 věta první o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Ve sporném řízení musí každá ze sporných stran v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Podle § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Uvedená poučovací povinnost je v o. s. ř. upravena jen při jednání, soud není povinen ani oprávněn poskytovat potřebná poučení účastníku jinak.

11. Soud byl na jednání konaném dne [datum] připraven žalovaného poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzvat jej k tomu, aby označil důkazy ke svým obranným tvrzením. Tohoto poučení lze účinně dostát pouze při jednání soudu (soud není povinen ani oprávněn poskytovat potřebná poučení účastníku jinak) a jelikož se žalovaný k jednání bez omluvy nedostavil, připravil se o dobrodiní poskytnutí poučení ze strany soudu. Obranná tvrzení žalovaného nebyla ničím prokázána. Kupní cena byla ve smlouvě náležitě sjednána, nebyla žalovaným řádně uhrazena. Nelze mít za to, že by se žalovaný mohl domnívat, že je smlouva pouze formálním aktem a že po něm nebude na jejím základě ničeho požadováno. O smlouvě bylo vyjednáváno před jejím uzavřením, nikde nepadla zmínka o tom, že by smlouva neměla mít své účinky, přesto ji žalovaný, který je fyzickou podnikající osobou, podepsal; posléze v komunikaci uváděl, že si je vědom svého závazku a uznává jej, což by v případě, že by byl skutečně přesvědčen o tom, že se jednalo pouze o formální akt, patrně nečinil. Taktéž provedl dílčí platby. Co se týká tvrzení, že částky, které žalovaný postupně žalobkyni uhradil – celkem 3 500 EUR – nebyly splátkami, ale jednalo se o půjčku, resp. půjčky (slovy žalovaného) ze strany žalovaného poskytnuté jednateli žalobkyně, toto soud považuje za čistě účelové, rozporné s provedenými důkazy a takovéto tvrzení nemůže obstát. Žalovaný k danému tvrzení neoznačil žádných důkazů, oproti tomu z výpisů z účtů, kde jsou zachyceny dílčí platby ze strany žalovaného, je zjevné, že platby byly označeny textem„ rate villa“, tedy„ splátka“ (při zohlednění, že strany komunikovaly v německém jazyce) a nedává žádného smyslu, proč by jakákoliv rozumně uvažující osoba (ve smyslu § 4 odst. 1 o.z.) zápůjčku označovala slovem splátka.

12. Jelikož žalovaný nezaplatil předmětnou dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení (§ 1968 o.z.), žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.), a to ode dne následujícího po splatnosti, resp. z dílčích dlužných částek dle dat v návaznosti na dílčí úhrady žalovaného. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 128 964 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.” s tím, že tarifní hodnotu za jednotlivé úkony právní služby soud určil na základě kurzu [obec] národní banky platného vždy pro daný den, kdy byl úkon učiněný (srov. § 8 odst. 1 a. t.)) z tarifní hodnoty ve výši 692 958 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 679 530 Kč sestávající z částky 11 020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 680 253 Kč sestávající z částky 11 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 653 235 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 650 560 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. (reakce na vyjádření žalovaného) ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 656 178 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 800 Kč ve výši 14 238 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Soud nepřiznal požadované odměny za dva úkony, a to další poradu s klientem přesahující hodinu vč. procesní plné moci ze dne [datum], neboť převzetí a příprava zastoupení byly přiznány v rámci úkonu ze dne [datum] a v českém právním řádu se v rámci převzetí a přípravy zastoupení rozumí i udělení plné moci (ač ta fakticky mohla být udělena/podepsána později, jestliže zástupce jednal již před předmětným datem za klienta – v tomto případě byla za klienta zaslána před datem podpisu plné moci již předžalobní upomínka – má se za to, že zastoupení bylo fakticky převzato již dříve) a dále za další poradu ze dne [datum], neboť tato nebyla doložena. Dále jsou náklady tvořeny částkami 6 171 Kč a 6 655 Kč, které byly žalobkyní vynaloženy na překlady listinných důkazů (smlouva, upomínky, korespondence mezi účastníky).

15. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.