59 C 264/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně; název žalobkyně, IČO, sídlem adresa žalobkyně, zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa proti; žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt číslo o velikosti anonymizováno s příslušenstvím, umístěný ve anonymizováno podlaží budovy adresa, která je součástí pozemku parc. číslo zapsaném na list vlastnictví pro k. ú. část obce, územní celek, vedeném stát. instituce, stát. instituce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení žalovaného z bytu specifikovaného ve výroku rozsudku s odůvodněním, že žalobkyni je svěřena správa nemovitosti ve vlastnictví územní celek, a to budova s adresa – bytového domu, který je součástí pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví, pro k.ú. část obce, vedeného u stát. instituce, stát. instituce. Ve anonymizováno podlaží uvedené budovy se nachází bytová jednotka číslo o velikosti anonymizováno, kterou žalovaný užívá na základě smlouvy o nájmu bytu č. rok spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do datum. Žalovaný měl byt k tomuto datu vyklidit a předat žalobkyni. Žalovaný tak však neučinil a užívá byt bez právního titulu. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě zjištění z listinných důkazů dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu. 5. příjmení pozemku parc. číslo na němž stojí budova s adresa, zapsaného na list vlastnictví, pro k.ú. část obce, je územní celek, které správu nemovitosti svěřila žalobkyni (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, a to konkrétně na byt číslo ve anonymizováno podlaží v uvedeném domě. Nájem byl uzavřen do datum. K tomuto datu byl žalovaný povinen odevzdat byt. Užívání bytu po skončení nájmu nelze považovat za ujednání o pokračování nájmu (prokázáno smlouvou o nájmu bytu na dobu určitou č. rok spisová značka s evidenčním listem platným od datum). Žalovaný však byt nepředal a nevyklidil ke dni skončení nájmu a byt dále užívá bez právního titulu, a to i přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou z datum včetně dodejky).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), na základě které se žalovaný stala nájemcem uvedeného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. V číslo listu bod anonymizováno nájemní smlouvy strany ujednaly, že užívání bytu po skončení nájmu bez ohledu na jeho dobu nelze za žádných okolností považovat za ujednání o pokračování, obnovení nebo sjednání nového nájmu. Tím strany vyloučily účinky § 2285 o.z. a žalovaný byl povinen byt předat a odevzdat ke dni skončení nájmu v souladu s § 2292 o.z., neučinil tak, užíval byt bez právního důvodu i po skončení nájmu. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně má nárok na vyklizení nemovitosti, kterou žalovaný užívá bez právního důvodu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.

8. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Soud při rozhodování použil opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu I. ÚS 2929/07 ze dne datum, II. ÚS 2396/09 ze dne datum, III. ÚS 2984/09 ze dne datum a I. ÚS 2310/13 ze dne datum:„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. příjmení o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že městská část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalované, i když žalovaná nebyla ve sporu úspěšná. Předmětem tohoto sporu bylo vyklizení bytu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí ústavního soudu, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a dále jen paušální náhradu nákladů za 2 úkony právní služby (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby) ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.