59 C 27/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 982 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 382 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 382 Kč od 7. 3. 2020 do 3. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 28,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 7. 3. 2020 do 3. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 44,53 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 982 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu porušení povinností plynoucích z pojistné smlouvy číslo kterou bylo sjednáno pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, byl žalobkyní upozorněn na dluh na pojistném a možnost ukončení smlouvy. Za období od 29. 11. 2019 do 6. 3. 2020, kdy nebylo pojistné hrazeno, činí dluh na pojistném 382 Kč a dále 600 Kč na upomínacích nákladech (za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne 28. 11. 2017 platně uzavřeli pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno pojištění majetku a odpovědnosti občanů (označení produktu anonymizováno), s počátkem pojištění 29. 11. 2017. Pojistné bylo sjednáno s roční splátkou ve výši 1 427 Kč. Žalovanému vznikla povinnost platit pojistné v dohodnutých termínech. Žalovaný na pojistném za období od 29. 11. 2019 do 6. 3. 2020 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka na pojistném činí 382 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.), a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním v celkové výši 600 Kč (které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání odkazující na sazebních poplatků, neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, neboť žalovanému, který byl v řízení více úspěšný, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebudou-li splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.