59 C 280/2021
č. j. 59 C 280/2021-81
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit částku 7 349 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od doby, kdy došlo k protiprávnímu jednání. Soud se opřel o § 2820 odst. 1 a § 2910 o.z., kterými potvrdil povinnost žalovaného náhradu škody způsobené při dopravní nehodě. Úrok z prodlení byl určen podle § 1970 o.z. a výše úroků podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 534 Kč, z nichž 7 349 Kč připadá na odměnu advokáta podle advokátního tarifu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 349 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 349 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 349 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze datum, opravenou podáním ze dne datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 349 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný dne datum způsobil v obec a číslo nehodu, když přecházel vozovku zleva doprava mimo přechod pro chodce, přičemž při nehodě vznikla škoda na vozidle registrační značka, které řídila poškozená jméno příjmení. Žalobkyně poskytla pojistné plnění ve výši 7 349 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl v době nehody pod vlivem alkoholu, předmětnou škodu způsobil, je povinen ji zaplatit žalobkyni. Žalovaný předmětnou částku neuhradil ani v návaznosti na upomínku. Žalovaný je státním příslušníkem země s obvyklým pobytem v ČR. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a země o právní pomoci v občanských věcech (sdělení anonymizováno číslo Sb. m. s.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný dne datum způsobil škodu na vozidle registrační značka, jež bylo pojištěno u žalobkyně. Jednání žalovaného bylo kvalifikováno jakožto přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uhradila náklady související s poškozením vozidla, a to pojistné plnění v celkové výši 7 349 Kč a tuto částku po žalovaném požadovala, přičemž ten ji neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobkyni nárok na předmětnou částku nevznikl, případně že ji žalovaný již uhradil, avšak žalovaný zůstal zcela nečinný. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle §§ 2820 odst. 1 a 2910 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný částku odpovídající vynaloženému pojistnému plnění, které bylo nutné v důsledku protiprávního jednání žalovaného, nezaplatil ve lhůtě splatnosti, tudíž se dostal podle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení, a v souladu s ust. § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 349 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.