59 C 287/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 190 Kč od 5. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 2. 11. 2021, domáhala na žalovaném zaplacení 6 190 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 8. 2018 poskytla žalovanému, který nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění ani nebyl jinak pojištěn, zdravotní péči v podobě vyšetření na magnetické rezonanci, přičemž náklady na tuto péči činí žalovanou částku. Za poskytnutou péči vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo znějící na částku 6 190 Kč, splatnou dne 4. 2. 2019. Žalovaný předmětnou částku neuhradil ani v návaznosti na upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný byl dne 22. 8. 2018 vyšetřen prostřednictvím magnetické rezonance na pracovišti žalobkyně, aniž byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění či jinak zdravotně pojištěn. Daňovým dokladem číslo splatným dne 4. 2. 2019 bylo žalovanému vyúčtováno celkem 6 190 Kč za poskytnutou zdravotní péči. Upomínkou ze dne 18. 8. 2021 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě předmětné částky a byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle §§ 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“) upravujících rozsah, vznik a zánik zdravotního pojištění a smlouvu o péči o zdraví. Z důvodů výše uvedených, když žalovaný nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění či jinak zdravotně pojištěn a bylo mu žalobkyní poskytnuto ošetření, za nějž žalovaný neuhradil předmětnou vyfakturovanou částku, soud žalobě vyhověl a celkovou žalovanou částku žalobkyni přiznal, když současně přiznal i úroky z prodlení z žalované částky, a to v souladu s ust. § 513, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky - předžalobní výzva, návrh ve věci samé. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.