59 C 308/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa] (rodinný dům), zapsanému na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ nemovitá věc“), se zrušuje.

II. V rodinném domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha se vymezují dvě bytové jednotky, a to jednotka A označená jako bytová jednotka [číslo] jednotka B označená jako bytová jednotka [číslo] jejichž poloha a podlahová plocha vyplývá ze schématu všech podlaží rodinného domu [adresa], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku (dále jen„ schéma“).

III. Jednotka A je tvořena 1) dvěma sklepními místnostmi v 1. podzemním podlaží označenými na schématu jako A [číslo], sklep II o velikosti 12,27 m² a A [číslo], sklep III o velikosti 7,59 m²; 2) pěti místnostmi v 1. nadzemním podlaží označenými na schématu jako A [číslo] kuchyň o velikosti 9,31 m², A [číslo] spíž o velikosti 0,6 m², A [číslo] WC o velikosti 0,99 m², A [číslo] pokoj o velikosti 13,8 m², A [číslo] pokoj o velikosti 19,33 m². Jednotka B je tvořena 1) čtyřmi místnostmi v 2. nadzemním podlaží označenými na schématu jako B [číslo] pokoj I o velikosti 9,31 m², B [číslo] koupelna + WC o velikosti 5,83 m², B [číslo] pokoj II o velikosti 14,13 m², B [číslo] pokoj III o velikosti 19,32 m²; 2) třemi místnostmi ve 3. nadzemním podlaží označenými na schématu jako B [číslo] půda I o velikosti 8,56 m², B [číslo] půda II o velikosti 22,19 m², B [číslo] pokoj o velikosti 18 m².

IV. Společnými částmi domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha, jsou 1) dva prostory v 1. podzemním podlaží označené na schématu jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 8,84 m² a [číslo] sklep I o velikosti 6,16 m²; 2) jeden prostor v 1. nadzemním podlaží označený na schématu jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 12,69 m²; 3) jeden prostor v 2. nadzemním podlaží označený na schématu jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 8,52 m²; 4) jeden prostor ve 3. nadzemním podlaží označený na schématu jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 7,71 m² a stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu.

V. Žalobkyně se stává vlastníkem bytové jednotky B (bytové jednotky [číslo]) a podílovou spoluvlastnicí nemovité věci (pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha) s podílem [číslo] k celku, žalovaný se stává vlastníkem bytové jednotky A (bytové jednotky [číslo]) a podílovým spoluvlastníkem nemovité věci (pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha) s podílem [číslo] k celku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku ve výši [částka], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Vzájemný návrh žalovaného, aby soud o dva roky odložil zrušení spoluvlastnictví nemovité věci, jehož se domáhá žalobkyně v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 59 C 308/2015, se zamítá.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno spoluvlastnictví nemovité věci, tj. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa] (rodinný dům), zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha. Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovité věci každý z id. ½. Vzhledem k tomu, že žalovaný dům obývá, žalobkyně navrhla, aby byla nemovitost přikázána do jeho výhradního vlastnictví a žalobkyni aby byl vyplacen vypořádací podíl. Následně připustila i další možnosti, tedy převzít nemovitost do svého vlastnictví a žalovanému vyplatit vypořádací podíl, případně zpeněžit nemovitost a rozdělit výtěžek mezi účastníky rovným dílem.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že rodinný dům má dvě nadzemní podlaží, žalovaný užívá přízemí budovy a žalobkyně její první patro včetně půdní vestavby. V budově se nacházejí dva samostatné byty oddělené společnou chodbou a vlastními vstupními dveřmi v jednotlivých podlažích. Žalovaný žije v nemovitosti přes 41 let, nemá jiné bydlení a nedisponuje finanční hotovostí na jednorázové vyplacení spoluvlastnického podílu. Zároveň nelze předpokládat, že by získal úvěr s ohledem na svůj věk a finanční situaci. Podíl žalobkyně by tedy odkoupil pouze za předpokladu, že by byl stanoven splátkový kalendář přiměřený jeho příjmům. Dne [datum] žalovaný navrhl, aby byl návrh na zrušení spoluvlastnictví odložen o dva roky dle § 1155 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť zrušení spoluvlastnictví by s ohledem na jeho věk a zdravotní stav zasáhlo velmi citelně do jeho subjektivních práv. Následně navrhl, že by si část budovy ve vlastnictví žalobkyně pronajal.

3. Soud nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] který odhadl cenu nemovitosti ke dni [datum] na [částka]. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku vyjádřila nesouhlas, neboť cena stanovená znalcem byla výrazně nižší, než cena srovnatelných nemovitostí v dané lokalitě. Proto navrhla, aby soud při stanovení ceny nemovitosti vyšel z jí předloženého znaleckého posudku [číslo]. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s navrženým odložením vypořádání spoluvlastnictví, neboť od počátku upřednostňovala přikázání nemovitosti do vlastnictví žalovaného; žalovaný by tedy nemovitost nemusel opouštět. Dále žalobkyně navrhla, aby byly v nemovitosti vymezeny dvě bytové jednotky (k čemuž předložila znalecký posudek [číslo]), případně aby byla nemovitost přikázána do jejího vlastnictví a žalovanému zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Žalobkyně spoluvlastnický podíl koupila v roce 2011 za účelem bydlení (zejména pro svou dceru, která studuje v [obec]), nikoliv za účelem obchodování s nemovitostmi. Zároveň sdělila, že žalovaný jí po celou dobu brání v přístupu do domu (mění zámky apod.) a špatně se s ním komunikuje.

4. Žalovaný předložil vyjádření (posouzení stavby RD a možnosti jejího rozdělení na jednotky) ohledně možnosti rozdělení nemovitosti na jednotky a dodal, že dům není možné rozdělit spravedlivě mezi spoluvlastníky, neboť jej nelze technicky rozdělit na dvě zcela rovnocenné části.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a výslechu svědka, a dospěl k následujícím zjištěním:

6. Žalobkyně a žalovaný jsou každý z id. ½ spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa] (rodinný dům), zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu pro k. ú. [část obce], obec Praha (výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], shodnými tvrzeními účastníků). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly ke dni [datum], kupní cenu uhradila prostřednictvím advokátní úschovy (kupní smlouvou ze dne [datum] a svěřeneckou smlouvou ze dne [datum]). Žalobkyně nemovitost neužívá (shodnými tvrzeními účastníků). Žalobkyně má dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], která v akademickém roce 2019 [číslo] studovala ve 2. ročníku [právnická osoba] a na období od [datum] do [datum] měla uzavřenou smlouvu o nájmu bytu na adrese [adresa], nájemné činilo [částka] měsíčně (Potvrzením o studiu ze dne [datum], smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum]). Žalobkyně navrhla žalovanému zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dopisem ze dne [datum] a následně podala tuto žalobu (dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresovaný žalovanému spolu s podacím lístkem). Při místním šetření konaném dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dům obývá, neboť poštovní schránka byla prázdná, popelnice jsou zřejmě pravidelně vyváženy, sousedi žalovaného znají. Do rodinného domu nebylo možné vstoupit, neboť žalovaný se místního šetření neúčastnil a žalobkyně dle sdělení jejího zástupce nemá od domu klíče (protokolem o místním šetření ze dne [datum]). Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalovaný dům obývá, vždy svítí v přední části domu, na zahradě ho vídá jednou ročně, žalobkyni nezná (výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

7. Cena nemovitosti byla odhadnuta znaleckým posudkem [číslo] který vypracoval na základě zadání soudu [celé jméno znalce], znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, na částku [částka] ke dni [datum]. Tato cena se ke dni [datum] zvýšila na [částka] (znaleckými posudky vypracovanými [celé jméno znalce] [číslo] [číslo]). Žalobkyně nechala u znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracovat znalecký posudek, který ke dni [datum] ocenil nemovitost na [částka] (znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]).

8. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracoval znalecký posudek na posouzení možnosti vymezení bytových jednotek v rodinném domě. Z něj vyplynulo, že nemovitost je řadovým rodinným domem ve vnitřní poloze, dům je částečně podsklepen s jedním podzemním, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím pod sedlovou střechou. Dům obsahuje dva (tři) byty, v každém podlaží jeden. Vertikální komunikaci zajišťuje křivočaré schodiště. [ulice] vchod do domu v prvním nadzemním podlaží se nachází na východní straně a bezprostředně navazuje na malou chodbu, ze které jsou přístupné jednotlivé místnosti prvního bytu (bytová jednotka A). V prvním podzemním podlaží se nacházejí sklepní prostory s hlavními uzávěry vody, plynoměry a elektroměry. Ve druhém nadzemním podlaží je situován druhý byt (bytová jednotka B), veškeré místnosti jsou přístupné z chodby spojené se schodištěm. Ve třetím nadzemním podlaží se nachází malý podkrovní byt a půdní prostory bez účelového využívání. Další vstup do domu je možný po venkovním schodišti z předzahrádky domu a vede do prvního podzemního podlaží. [příjmení] za domem je přístupná pouze přes pokoj v prvním nadzemním podlaží domu (z bytové jednotky A). Jednotka A je tvořena 1) dvěma sklepními místnostmi v prvním podzemním podlaží označenými jako A [číslo], sklep II o velikosti 12,27 m² a A [číslo], sklep III o velikosti 7,59 m²; 2) pěti místnostmi v prvním nadzemním podlaží označenými jako A [číslo] kuchyň o velikosti 9,31 m², A [číslo] spíž o velikosti 0,6 m², A [číslo] WC o velikosti 0,99 m², A [číslo] pokoj o velikosti 13,8 m², A [číslo] pokoj o velikosti 19,33 m². Jednotka B je tvořena 1) čtyřmi místnostmi v druhém nadzemním podlaží označenými jako B [číslo] pokoj I o velikosti 9,31 m², B [číslo] koupelna + WC o velikosti 5,83 m², B [číslo] pokoj II o velikosti 14,13 m², B [číslo] pokoj III o velikosti 19,32 m²; 2) třemi místnostmi ve třetím nadzemním podlaží označenými jako B [číslo] půda I o velikosti 8,56 m², B [číslo] půda II o velikosti 22,19 m², B [číslo] pokoj o velikosti 18 m². Rozměr bytové jednotky A činí po zaokrouhlení 64 m², rozměr bytové jednotky B činí po zaokrouhlení 97 m². Společnými částmi rodinného domu zůstávají 1) dva prostory v prvním podzemním podlaží označené jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 8,84 m² a [číslo] sklep I o velikosti 6,16 m²; 2) jeden prostor v prvním nadzemním podlaží označený jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 12,69 m²; 3) jeden prostor v druhém nadzemním podlaží označený jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 8,52 m²; 4) jeden prostor ve třetím nadzemním podlaží označený jako [číslo], schodiště + chodba o velikosti 7,71 m². Vzhledem k celkové dispozici domu a již odděleným rozvodům elektřiny, vody, plynu a vytápění lze z technického hlediska dům jednoduše rozdělit na minimálně dvě bytové jednotky. Případný vstup na zahradu pro bytovou jednotku B lze řešit např. výstavbou venkovního schodiště na západní straně domu (znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]).

9. Žalovaný nechal vypracovat posouzení [jméno] [příjmení] na možnost rozdělení rodinného domu na jednotky. Dle něho je možné rozdělit dům na čtyři jednotky, ovšem toto dělení je problematické, neboť vzhledem k dispozicím jednotlivých podlaží nelze dům spravedlivě rozdělit v poměru 1:

1. Pozemek nelze rozdělit na dva zcela rovnocenné pozemky, vstup na zahradu je možný pouze z jedné místnosti v prvním nadzemním podlaží, každé z nadzemních podlaží má jinou výšku stropů a odlišnou dispozici, ze třetího nadzemního podlaží je třeba servisně zajišťovat případné opravy střechy a půdní prostor je přístupný pouze ze třetího nadzemního podlaží (posuzením/vyjádřením [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný jsou každý z id. ½ spoluvlastníky příslušné nemovitosti. Žalovaný dům obývá, žalobkyně spoluvlastnický podíl koupila v roce 2011 za účelem ubytování své dcery. Žalobkyně dům neobývá. Dne [datum] žalobkyně navrhla žalovanému zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ocenil nemovitost ke dni [datum] na [částka] a ke dni [datum] na [částka]. Znalec [příjmení] [příjmení] ocenil nemovitost ke dni [datum] na [částka]. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] na rozdělení nemovitosti vyplynulo, že z technického hlediska lze dům jednoduše rozdělit na minimálně dvě bytové jednotky, rozměr bytové jednotky A by celkem činil 64 m², rozměr bytové jednotky B by činil 97 m². [příjmení] je přístupná pouze z bytové jednotky A, přístup z bytové jednotky B by musel být řešen výstavbou venkovního schodiště. Z posouzení [jméno] [příjmení] vyplynulo, že rozdělit dům na bytové jednotky lze, ovšem nikoliv ve spravedlivém poměru 1:1.

11. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

12. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 tohoto ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Je-li to dle § 1144 odst. 1 o. z. možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 tohoto ustanovení nebrání rozdělení věci nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

15. Není-li rozdělení věci dle § 1147 o. z. dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Dle § 1155 odst. 1 o. z. na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

17. Soud nejprve připomíná, že shora citovaná ustanovení stanoví nejen možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. V tomto smyslu je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělení společné věci (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4000/2015), přičemž rozdělení domu na bytové jednotky je svého druhu rozdělením věci mezi účastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3242/2007). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nejsou-li dány předpoklady pro přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, je poslední variantou prodej společné věci ve veřejné dražbě.

18. Soud po důkladném zvážení všech okolností dospěl k závěru, že v řešeném případě je vhodným vypořádáním spoluvlastnictví k rodinnému domu jeho rozdělení na bytové jednotky. K tomuto závěru ho vedla nejen skutečnost, že se jedná o řešení preferované, ale rovněž další konkrétní okolnosti projednávané věci. Předně je třeba vzít v potaz, že žalobkyně i žalovaný mají zájem nemovitost užívat k uspokojování svých bytových potřeb, případně bytových potřeb svých blízkých. Žalovaný je starobní důchodce, který nevlastní žádnou další nemovitost, v níž by mohl bydlet, žalobkyně spoluvlastnický podíl zakoupila v roce 2011 za účelem zajištění ubytování pro svou dceru, která studuje v [obec]. Z tohoto hlediska by tedy bylo nevhodné (rovněž s ohledem na věk žalovaného), pokud by nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a taktéž ponechání částečného vlastnictví žalobkyni (ve formě vlastnictví k bytové jednotce) má své opodstatnění s ohledem na její záměr ponechat byt k užívání dceři.

19. Nadto je třeba zohlednit, že žalovaný nedisponuje prostředky pro vyplacení spoluvlastnického podílu žalobkyni (žalovaný byl v rámci řízení osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 50 %) a vzhledem k jeho věku je velmi nepravděpodobné, že by získal finanční prostředky pomocí úvěru či zápůjčky od bankovních institucí. Žalobkyně má sice dle svého vyjádření možnost opatřit si finance k vyplacení podílu žalovaného, ovšem jak výše uvedeno, přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně se v tomto případě jeví jako krajně nevhodné. Žalovaný dle svých slov dům zdědil, bydlí v něm přes 40 let a právem ho považuje za svůj jediný domov. Bylo by proto nepřijatelným zásahem do jeho práv, pokud by nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to i pokud by mu bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. I v tomto případě by totiž žalovaný pozbyl vlastnictví, což by právem pociťoval jako osobní újmu. Prodej domu je pak nejméně preferovaným řešením, které by opět způsobilo žalovanému újmu ze ztráty vlastnictví domu a žalobkyni by znemožnilo realizovat záměr, pro něž spoluvlastnický podíl kupovala (tj. zajistit zde ubytování pro svou dceru). Nelze přistoupit ani na návrh, podle něhož by si žalovaný prostory ve vlastnictví žalobkyně pronajal, neboť takový postup by nevedl k řešení předmětu sporu, tj. k vypořádání spoluvlastnictví účastníků (srov. § 1140 odst. 1 o. z.).

20. Dále soud připomíná, že žalobkyně sama navrhla rozdělení domu na bytové jednotky a na podporu svého návrhu doložila znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], žalovaný pak vypořádání spoluvlastnictví rozdělením na bytové jednotky nevyloučil, neboť ze své iniciativy předložil posouzení [jméno] [příjmení], dle něhož nemovitost na bytové jednotky v principu rozdělit lze. Uvedené řešení je pro oba účastníky přínosné, neboť vlastnické právo obou stran bude zachováno, přičemž s vlastní bytovou jednotkou budou moci relativně samostatně nakládat, dále se sníží okruh sporných záležitostí, neboť účastníci si budou hradit vlastní náklady spojené s jednotkou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 355/2012). Je zde jistě hypotetická možnost budoucích komplikací při správě a údržbě domu (rovněž mj. z toho důvodu, že přístup na střechu je možný pouze ze třetího nadzemního podlaží, na což poukazuje žalovaný), ovšem ta sama o sobě nemůže vyloučit dělení domu na jednotky. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3242/2007„ samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky“. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu není nezbytné, aby s rozdělením nemovitosti na bytové jednotky oba spoluvlastníci souhlasili (srov. rozsudek ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 650/2002 a sp. zn. 22 Cdo 3242/2007).

21. Rozdělení nemovitosti vymezením bytových jednotek dále nebrání ani technické řešení domu. Z posudku [anonymizováno] [příjmení] vyplynulo, že dům je již nyní reálně rozdělen na dva byty, přičemž žalovaný užívá přízemí a část sklepů, žalobkyni by tedy připadlo druhé a třetí nadzemní podlaží. Oba byty jsou odděleny vstupními dveřmi v jednotlivých podlažích, mají oddělené rozvody elektřiny, vody, plynu a vytápění. Jedinou větší stavební úpravu by vyžadovalo zhotovení přístupu na zahradu z bytové jednotky v druhém nadzemním podlaží, nejedná se však o natolik rozsáhlou investici, že by vyloučila vypořádání spoluvlastnictví rozdělení domu na bytové jednotky (nadto žalobkyně při jednání konaném dne [datum] uvedla, že co se týká případných úprav, které by byly v souvislosti s rozdělením domu na jednotky, tak ty by si žalobkyně hradila sama, nemá s tím problém). Překážkou pro tento způsob vypořádání spoluvlastnictví pak nemůže být ani to, že dům nelze rozdělit na co do rozměrů dvě identické poloviny; na tuto situaci pamatuje § 1144 odst. 2 o. z., který umožňuje vyrovnat rozdíl v penězích.

22. S ohledem na vše výše řečené soud žalobě vyhověl a spoluvlastnictví účastníků řízení výrokem I zrušil. Dále výrokem II vymezil v rodinném domě dvě bytové jednotky, a to jednotku A, kterou tvoří byt v prvním nadzemním podlaží (kuchyň, dva pokoje, spíž a WC) a dvě sklepní místnosti v prvním podzemním podlaží, a jednotku B, kterou tvoří čtyři místnosti v druhém nadzemním podlaží a tři místnosti ve třetím nadzemním podlaží (v podrobnostech viz připojené schéma). Bytovou jednotku A soud přikázal do výhradního vlastnictví žalovanému, neboť žalovaný byt v prvním nadzemním podlaží aktuálně obývá, a žalobkyni přikázal do výhradního vlastnictví bytovou jednotku B. Společnými částmi domu jsou dvě sklepní místnosti, dále schodiště a chodba v prvním, druhém a třetím nadzemním podlaží a rovněž stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. Společným je ve smyslu § 1160 o. z. dále pozemek, na němž byl dům zřízen, včetně zahrady a předzahrádky.

23. Bytová jednotka A má dle přiloženého schématu rozměr 64 m² a bytová jednotka B má rozměr 97 m². Rozměr bytových jednotek pak určuje podíl na společných částech nemovité věci, neboť dle § [číslo]„ neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě“. Celková podlahová plocha všech bytů v domě činí 161 m², žalovanému proto připadá podíl na společných částech v rozsahu [číslo], žalobkyni v rozsahu [číslo].

24. Vzhledem k tomu, že podíl žalobkyně je oproti podílu žalovaného vyšší, žalovanému přísluší nárok na vypořádání rozdílu v penězích. Při určení výchozí ceny nemovitosti soud vyšel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] který cenu nemovitosti odhadl na [částka]. Tento znalecký posudek soud zvolil zejména proto, že odhadní cena je nejaktuálnější (stanovená ke dni [datum]) a rovněž pro žalobkyni příznivější oproti jí předloženého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který cenu nemovitosti odhadl na [částka]. K tomuto kroku soud vedla skutečnost, že žalobkyně dům navzdory svému spoluvlastnickému podílu nemohla od jeho zakoupení užívat kvůli neshodám s žalovaným, čímž jí byla způsobena škoda.

25. Cena nemovitosti činí [částka], každý ze spoluvlastníků má tedy nárok na [částka]. Žalobkyně při rozdělení nemovitosti připadlo 60,2 % z celku, tj. v přepočtu [částka], žalovanému připadlo 39,8 %, tj. [částka]. Na vyrovnání podílu je tedy žalobkyně povinna žalovanému vyplatit [částka], po zaokrouhlení [částka] Lhůtu k plnění soud určil v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Přitom zohlednil zejména to, že žalobkyně dle svých slov nedisponuje finančními prostředky k okamžitému vyplacení dané částky žalovanému a bude potřebovat přiměřený časový prostor pro jejich opatření.

26. Soud konečně zamítl vzájemný návrh žalovaného na odložení vypořádání spoluvlastnictví o dva roky, neboť tento návrh neshledal opodstatněným. Žalovaný návrh odůvodnil v zásadě pouze tím, že vystěhováním z nemovitosti by došlo k neodčinitelnému zásahu do jeho subjektivních práv. Soud však zdůrazňuje, že vypořádáním spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek taková újma žalovanému nevznikne, neboť žalovaný bude moci nadále dům obývat a zůstane mu zachováno vlastnické právo k bytové jednotce. Nadto soud podotýká, že dle § 1155 odst. 1 o. z. může být vypořádání spoluvlastnictví odloženo maximálně o dva roky a tato lhůta od podání návrhu (dne [datum]) již uplynula. Daný časový prostor byl tedy žalovanému fakticky poskytnut, byť o návrhu na odložení nebylo formálně rozhodnuto. Po žalobkyni pak nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví nadále setrvávala, a to již proto, že žalobu na jeho zrušení a vypořádání podala v roce 2015.

27. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že se náhrada nákladů řízení účastníkům nepřiznává, neboť ani jeden z účastníků jejich náhradu nepožadoval (zástupce žalobkyně se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal s ohledem na stáří a majetkové poměry žalovaného). Nadto soud zohlednil, že žalovaný se zrušením spoluvlastnictví (zejména z počátku sporu) souhlasil a rovněž nevylučoval jeho vypořádání vymezením bytových jednotek a žalobkyně naopak nesouhlasila s výší ceny nemovitosti. Jejich úspěch ve věci lze proto považovat za přibližně stejný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 21/2018). <b>28. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je schéma, uváděné ve výroku II.</b>