59 C 309/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 1 039 528,67 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby žalovaná 1. a žalovaná 2. byly povinny zaplatit žalobci částku 1 039 528,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že v rozsahu plnění žalované 1. zaniká závazek žalované 2., se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 239 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovaným, aby jim soud uložil povinnost zaplatit žalobci 1 039 528,67 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaných tím, že žalobcův právní předchůdce, [právnická osoba], s. r. o., [IČO] (dále jen„ [jméno]“, či„ právní předchůdce žalobce“), jim tuto částku zaplatil na základě pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Tyto rozsudky následně k dovolání právního předchůdce žalobce zrušil [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná 1, která měla v řízení sp. zn. [spisová značka], postavení žalobkyně, následně vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Věc tedy nebyla projednána ve světle právního názoru Nejvyššího soudu a žalobce byl nucen podat tuto žalobu, prostřednictvím které požaduje po žalovaných vydat zpět své plnění.

2. K obsahu původního sporu žalobce uvedl, že mezi [jméno] a žalovanou 1 byla v období mezi [datum] a [datum] uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž zařízení prodejny„ [anonymizováno] [obec]“. K definitivní dohodě o obou podstatných náležitostech došlo dne [datum] při podpisu předávacího protokolu, který dílo dostatečně určitě vymezil a zároveň určil cenu díla na 4 830 569 Kč. Dílo bylo provedeno a žalované 1 vzniklo právo na zaplacení jeho ceny, mezi stranami však vznikl spor o to, zda sjednaná cena v sobě zahrnuje daň z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“) v zákonné výši či nikoli. [příjmení] [jméno] částku 4 830 569 Kč řádně zaplatila, následně pak ještě uhradila 632 544 Kč. Tuto částku [právnická osoba] poté považovala za přeplatek, který požadovala vydat zpět prostřednictvím žaloby vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná 1 naproti tomu považovala cenu díla za nezaplacenou, a proto se žalobou domáhala její plné úhrady v částce 641 737 Kč a její žalobě vyhověl [název soudu] ve shora označeném řízení sp. zn. [spisová značka]. Na jeho základě [právnická osoba] uhradila žalované 1 částku 1 039 528,67 Kč (součet částky 932 533,67 Kč jakožto předmětu sporu s příslušenstvím a částky 106 995 Kč jakožto nákladů řízení). Vzhledem k tomu, že [název soudu] tento rozsudek zrušil, žalobce požaduje navrátit částku zpět. Žalovaná 2 vznikla odštěpením od žalované 1 ke dni [datum], což zakládá její pasivní legitimaci coby ručitelky za dluhy žalované 1.

3. Žalované považovaly žalobcův nárok za nedůvodný, neboť žalobce jim plnění poskytl na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Na této skutečnosti nic nezměnil ani rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka], neboť toto rozhodnutí se nese v rovině obecného řešení teoretické právní otázky a nikterak nepředjímá výsledek dalšího řízení před soudem prvního stupně. [název soudu] pouze zdůraznil, že žádný právní předpis neopravňuje zhotovitele jednostranně navýšit cenu díla o DPH, a proto je třeba zkoumat, zda si strany smlouvy toto navýšení ujednaly či nikoliv. Žalované jsou přesvědčeny, že k tomuto ujednání došlo, a to minimálně v ústní či implicitní formě. Přitom odkázaly na výslech svědka [jméno] [příjmení] učiněný v řízení sp. zn. [spisová značka], písemnou smlouvu ze dne [datum] (k níž je třeba přihlížet, byť soudy dospěly k závěru o její neplatnosti) a rovněž předávací protokol, v němž je uvedena cena bez DPH. Zejména pak odkázaly na splátkový kalendář ze dne [datum], který žalobce podepsal (jde tedy o smluvní dokument) a na jeho základě hradil příslušné splátky včetně úroků. Strany v něm potvrdily zbývající výši dluhu s explicitním vyjádřením„ včetně DPH“. Tuto výši pak žalobce potvrdil i písemným uznáním dluhu na listině ze dne [datum] Dohoda o povinnosti hradit DPH tedy byla prokázána a žalobce byl povinen zaplatit cenu díla v celkové výši 5 893 294 Kč; tuto cenu žalobce neuhradil minimálně v rozsahu částky 485 728 Kč, která byla žalovaným přiznána v řízení sp. zn. [spisová značka].

4. Žalobce v replice ze dne [datum] dodal, že žalované na svou obranu uvedly zcela totožné námitky, s nimiž neuspěly v řízení sp. zn. [spisová značka]. [anonymizováno] [název soudu] následně potvrdil i [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Tyto soudy dospěly k závěru, že z předávacího protokolu dohoda stran o placení DPH nevyplývá a pravost splátkového kalendáře byla popřena znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Vzhledem k tomu, že sjednaná cena díla ve výši 4 830 569 Kč byla uhrazena ke dni [datum], dluh zanikl a tím byla vyvrácena domněnka existence dluhu. Rovněž výslech svědků byl zcela nekonkrétní a mezi stranami nebyla zavedena žádná praxe, z níž by bylo možné usuzovat na povinnost hradit DPH.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

6. Účastníky původního právního vztahu byla společnost [právnická osoba], [IČO] na jedné straně a [právnická osoba] a spol., s. r. o., [IČO] na straně druhé. [právnická osoba] se následně přejmenovala na [právnická osoba] a [právnická osoba] a spol., s. r. o. se přejmenovala na [právnická osoba]

7. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku od [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek a tuto skutečnost oznámil společnosti [právnická osoba] a jejímu tehdejšímu právnímu zástupci dne [datum] (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], dohodou o ceně za postoupení pohledávky ze dne [datum], 2x oznámením o postoupení pohledávky z téhož data včetně podacího lístku a dodejky). [právnická osoba] se rozdělila odštěpením dne [datum], čímž vedle původní společnosti [právnická osoba] vznikla nová společnost [právnická osoba], [IČO]. Na nově vzniklou společnost přešly pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], které byly oceněny na 12 300 000 Kč (notářským zápisem [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] společnosti [právnická osoba], znaleckým posudkem [číslo]). [právnická osoba] se přejmenovala na [právnická osoba] (tj. žalovaná 1), společnost [právnická osoba] se přejmenovala na [právnická osoba] (tj. žalovaná 2).

8. Ohledně obsahu původního právního vztahu soud zjistil následující:

9. Mezi [právnická osoba] a spol., s. r. o. (žalovanou 1) jako dodavatelem a společností [právnická osoba] jako objednatelem byla dne [datum] sjednána smlouva nazvaná jako„ kupní smlouva“. Předmětem smlouvy byl závazek žalované 1 dodávat objednateli zařízení marketu dle specifikace uvedené v příloze a poskytovat služby s tím spojené (montáž obchodního zařízení, záruční a pozáruční servis). Objednatel se zavázal objednané zboží převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu, a to v konečné výši„ 4 110 586 Kč bez DPH“. V čl. VI odst. 3 si strany smluvily doúčtování přesného počtu drobného příslušenství (háky, dělítka, police aj.) po konečné sumarizaci, která měla být součástí předávacího protokolu. Kupní smlouva neměla žádné přílohy (smlouvou s názvem„ Kupní smlouva“ ze dne [datum]). 10. [příjmení] [příjmení] a spol., s. r. o. a [právnická osoba] dne [datum] sepsaly předávací protokol, podle něhož byla uvedeného dne předána dodávka a montáž regálových systémů na akci„ [anonymizováno] [obec]“ bez zjevných vad a nedodělků. Přílohou předávacího protokolu byl rozpis regálových sestav a příslušenství, v němž byly uvedeny i nepoužité díly, které měly být dodavateli vráceny a objednateli neměly být účtovány. Cena vrácených dílů se rovnala 150 600 Kč Cena za regálové díly a montáž při odpočtu nedodaných dílů činila 3 959 987 Kč, cena doobjednaných dílů se rovnala 870 582 Kč. Ohledně ceny bylo uvedeno„ celkem k fakturaci 4 830 569 Kč“ (předávacím protokolem [anonymizováno] [obec] ze dne [datum]). 11. [příjmení] [příjmení] a spol., s. r. o. a [právnická osoba] dne [datum] podepsaly splátkový kalendář, v němž uvedly, že ke dni [datum] zbývá k úhradě dle předávacího protokolu 2 544 492 Kč včetně DPH. Splátkový kalendář obsahoval dvě varianty, první varianta byla vázána na poskytnutí kontokorentního úvěru [právnická osoba] Trade, pokud by tato společnost nezískala úvěr, platila druhá varianta. Strany se dále dohodly na úroku 6 % (první varianta), resp. 9 % (druhá varianta) ročně vždy ze zůstatkové částky, přičemž věřitel koncem každého měsíce vystaví fakturu, která bude obsahovat DPH (splátkovým kalendářem ze dne [datum]). 12. [právnická osoba] písemně uznala svůj dluh vůči [právnická osoba] a spol., s. r. o. ve výši 1 394 492 Kč ke dni [datum] a zavázala se jej zaplatit podle splátkového kalendáře ze dne [datum]. Uznání dluhu obsahuje podpis pod jménem Ing. [celé jméno žalobce] bylo zasláno faxem (listinou nazvanou uznání dluhu ze dne [datum]). 13. [příjmení] [příjmení] a spol., s. r. o. vystavila čtyři úrokové faktury, v nichž uvedla, že účtuje„ úroky z prodlení dle našeho splátkového kalendáře ze dne [datum]“ ve výši 9 %. První faktura zněla na 24 880 Kč a byla splatná dne [datum], druhá faktura zněla na 26 124 Kč a byla splatná rovněž [datum], třetí faktura zněla na 19 885 Kč a byla splatná dne [datum], čtvrtá faktura zněla na 33 460 Kč a byla splatná dne [datum] (úrokovou fakturou [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]).

14. V rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] žalobce zpochybnil pravost svého podpisu na splátkovém kalendáři a uznání dluhu. [anonymizována dvě slova] proto nechal vypracovat znalecký posudek, v němž znalkyně učinila následující závěr: Přichází v úvahu, že kopie sporného podpisu předpokládaného znění„ [celé jméno žalobce]“ předložená na kopii uznání dluhu ze dne [datum], kterou jsem označila [číslo] může být v rovině nízké pravděpodobnosti kopií pravého podpisu [celé jméno žalobce], jehož podpisy byly předloženy ke srovnání, za předpokladu, že zkoumáním originálu by nebyly prokázány průvodní znaky padělání ani technický přenos obrazu podpisu z jiné písemnosti. [příjmení] podpis předpokládaného znění„ [celé jméno žalobce]“ na splátkovém kalendáři ze dne [datum], který jsem označila [číslo] není běžně užívaným podpisem [celé jméno žalobce] O jeho pravosti však nelze zcela objektivně rozhodnout, neboť i když nelze na základě nalezených znaků vyloučit variantu jiného pisatele, nelze tuto variantu z předložených materiálů ani písmoznalecky prokázat“ (znaleckým posudkem č. [anonymizováno] [číslo]).

15. Svědek [jméno] [příjmení] dne [datum] v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] vypověděl, že byl spolupracující firmou pana [příjmení] na projektu [anonymizováno], zúčastňoval se tvorby cenové nabídky a aktivně se podílel na technické přípravě, protože měl zkušenosti s dodávkami regálových systémů. [příjmení] kalkulace vycházela z poptávky na regálový systém, dále z ceníku dodavatele pana [příjmení], poskytla se nějaká sleva, připočetla se práce, přidaná hodnota. Výsledná precizace ceny proběhla na konci realizace díla na základě skutečně dodaných dílů (některé se dokupovaly, některé se vracely), což bylo zachyceno v předávacím protokolu či dodatku smlouvy. Výsledná cena nebyla včetně DPH, protože cena byla určena na základě dodaného zboží, DPH se standardně dopočítává při fakturaci. Předmětem díla tedy nebyla částka včetně DPH, neboť DPH se vlastního zboží a jeho ceny netýká. Během jednání o ceně se strany zcela standardně bavily o ceně bez DPH, svědek si nevzpomíná, že by se strany někdy domluvily na tom, že DPH se nebude přičítat. Pan [celé jméno žalobce] byl dle svědka účasten jednání o ceně a svědek nezaznamenal, že by pan [celé jméno žalobce] někdy zpochybnil DPH, že by to měla být položka navíc (protokolem o výslechu svědka ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], audionahrávkou z téhož výslechu zachycenou na CD nosiči). 16. [právnická osoba] uhradila [právnická osoba] a spol., s. r. o. částku 4 830 569 Kč ke dni [datum]. Tato společnost rovněž uhradila částky odpovídající úrokovým fakturám, a to dne [datum] částku 24 880 Kč a částku 26 124 Kč, dne [datum] částku 19 885 Kč a dne [datum] částku 33 460 Kč. Na úroky byla započtena rovněž platba ve výši 8 764 Kč ze dne [datum] Celkem společnost [právnická osoba] na daný závazek zaplatila 5 463 113 Kč, z toho 5 350 000 Kč na jistinu a 113 113 Kč na úroky. Platby byly realizovány jednak převodem na účet, jednak vkladem na účet a v jednom případě v hotovosti. Některé platby provedla [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], mezi stranami je však nesporné, že tyto platby byly přičitatelné společnosti [právnická osoba] (výdajovými doklady a výpisy z účtu, tabulkou obsaženou v rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací]). 17. [příjmení] [příjmení] a spol., s. r. o. podala mj. proti společnosti [právnická osoba] žalobu, kterou se domáhala doplatku ceny ve výši 641 737 Kč na základě shora popsaného obchodního vztahu. V rámci tohoto řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu], společnost [právnická osoba] (jednající [celé jméno žalobce]) podala dne [datum] odpor, v němž namítla neoprávněnost žalované částky a zdůraznila, že věřiteli uhradila více, než mu náleželo. Při podpisu uznání dluhu a splátkového kalendáře byla uvedena v omyl, neboť tyto listiny připravovala [právnická osoba] a spol., s. r. o. a společnost [právnická osoba] si údaje nezkontrolovala, neboť věřitel trval na jejich urychleném podpisu (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

18. Ve vyjádření ze dne [datum] společnost [právnická osoba] zdůraznila, že částka 4 830 569 Kč představovala cenu bez DPH. To vyplývá z porovnání předpokládané ceny ve výši 4 110 586 Kč uvedené v písemné smlouvě, v níž je výslovně uvedeno„ bez DPH“, a ceny uvedené v předávacím protokolu, pokud se sečte částka 3 959 987 Kč (cena skutečně dodaných regálů včetně montáže a 8 % slevy) a částka 150 600 Kč (odpočet za nedodané či vrácené zboží) (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

19. Ve vyjádření ze dne [datum] [právnická osoba] uvedla, že smlouva ze dne [datum] byla sice neplatná s ohledem na chybějící podstatné náležitosti, jednalo se však o rámcovou kupní smlouvu, která tvořila smluvní rámec pro následně uzavírané kupní smlouvy (objednávky a dodávky regálů). [celé jméno žalobce] jakožto svědek dne [datum] vypověděl, že jeho společnost byla v prodlení, ovšem nemůže potvrdit ani vyloučit, že podepsal právě listinu nazvanou splátkový kalendář ze dne [datum]. Předávací protokol podepsal, cena na něm byla označena jako konečná a ze své obchodní praxe předpokládal, že se jedná o cenu včetně DPH (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]; protokolem se zachycením výpovědi dne [datum]).

20. V podání ze dne [datum] společnost [právnická osoba] ohledně listiny nazvané uznání dluhu upřesnila, že účastníci se shodli na výši dluhu při osobním setkání, jednatel společnosti [právnická osoba] následně připravil text listiny a zaslal ho faxem [právnická osoba], která listinu podepsala a faxem zaslala zpět. [příjmení] [jméno] v závěrečné řeči učiněné dne [datum] zpochybnila fax, který měl sloužit jako důkaz o uznání dluhu, a poukázala na nesrovnalosti ohledně částek uvedených ve splátkovém kalendáři. V odvolání ze dne [datum] [právnická osoba] uvedla, že v důsledku prodlení podepsala splátkový kalendář ze dne [datum], a to na pokyn svého franchisingového partnera, proto si nevšimla nesrovnalostí v obsahu tohoto dokumentu (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

21. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] vyhověl žalobě a společnosti [právnická osoba] přiznal (po částečném zpětvzetí žaloby) částku 485 728 Kč s úrokem ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že cena uvedená v předávacím protokolu je cenou bez DPH, a proto společnosti [právnická osoba] náleží žalovaný doplatek za cenu díla. Tento závěr potvrdil [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). 22. [příjmení] [jméno] zaplatila společnosti [právnická osoba] na základě shora uvedených rozsudků částku 1 039 528,67 Kč, která se skládá s jistiny ve výši 485 728 Kč, úroku ve výši 446 805,67 Kč ke dni [datum] a nákladů řízení ve výši 106 995 Kč (dotazem [celé jméno žalobce] s fotokopií doporučené obálky, odpovědí zástupce společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], výpisem z účtu vedeného u [právnická osoba] za listopad 2010). 23. [název soudu] oba rozsudky svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil a vrátil k novému projednání s odůvodněním, že se soudy odklonily od dosavadní judikatury [název soudu], podle níž je nerozhodné, zda sjednaná cena v sobě zahrnuje DPH či nikoliv, podstatné je pouze to, jaká cena byla sjednána a tu je dlužník povinen zaplatit. Po vrácení věci soudu prvního stupně společnost [právnická osoba] žalobu vzala zpět a řízení bylo zastaveno (spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

24. Dopisem ze dne [datum] žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] vyzval žalovanou 1 a 2 k vydání bezdůvodného obohacení, které jim vzniklo s ohledem na zrušení pravomocného rozsudku č. j. [číslo jednací] [název soudu] (2x výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] s doručenkami).

25. V rámci řízení sp. zn. [spisová značka] se [právnická osoba] domáhala po společnosti [právnická osoba] vydání bezdůvodného obohacení ve výši 632 544 Kč, které dle jejího názoru vzniklo na základě přeplatku ceny díla. [název soudu] žalobě vyhověl co do částky 519 431 Kč s příslušenstvím a ve zbylé části 113 113 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Dospěl přitom k závěru, že strany si nesjednaly povinnost hradit DPH, proto částku 519 431 Kč [právnická osoba] uhradila bez právního důvodu. [příjmení] 113 113 Kč však byla hrazena nikoliv na cenu dílu, ale na úroky sjednané splátkovým kalendářem, a proto jejich úhrada byla po právu. Splátkový kalendář dle závěru městského soudu Ing. [celé jméno žalobce] podepsal, neboť tuto skutečnost sám potvrzoval v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], teprve po změně právního zastoupení v řízení sp. zn. [spisová značka] začal namítat, že podpis není jeho. Znaleckým posudkem žalobcova skutková verze nebyla prokázána. Ing. [celé jméno žalobce] nadto úroky z prodlení vyúčtované na základě splátkového kalendáře dobrovolně platil (rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 26. [anonymizována dvě slova] rozsudkem č. j. [číslo jednací] rozsudek [název soudu] změnil tak, že společnost [právnická osoba] je povinna vydat bezdůvodné obohacení v plné výši 632 544 Kč s příslušenstvím. Svůj závěr odůvodnil tím, že z předávacího protokolu není zřejmá dohoda účastníků o možnosti navýšit částku 4 830 569 Kč o DPH v zákonné výši. Tato dohoda neplyne ani z dalších důkazů, kupní smlouva nebyla uzavřena platně, výslech svědka byl velmi obecný a nekonkrétní, mezi stranami nebyla zavedena žádná praxe, k níž by bylo možné přihlížet. Pravost listiny splátkový kalendář byla úspěšně popřena znaleckým posudkem, uznání závazku je pouze jednostranným úkonem, který dohodu stran o DPH neprokazuje. Dohodnutá cena díla ve výši 4 830 569 Kč byla uhrazena ke dni [datum] a závazek ke dni uznání dluhu (tj. [datum]) tedy již neexistoval. Tím byla vyvrácena zákonná domněnka existence dluhu (rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

27. Dovolání žalované 1 a 2 odmítl [název soudu] [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], neboť shledal námitku stran otázky navýšení ceny o DPH jako nepřípustnou, stejně jako otázku uznání dluhu a platnosti písemní kupní smlouvy. Z této smlouvy totiž dohoda o hrazení DPH nevyplývá. Průběh jednání mezi stranami je otázkou skutkovou, kterou v dovolacím řízení nelze zpochybnit (usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Soud zamítl návrh na provedení dokazování učiněné žalovanými, a to podáním ze dne 9. 10. 2018 ve spisu sp. zn. [spisová značka], neboť v něm obsažená tabulka byla provedena v rámci důkazu rozsudkem č. j. [číslo jednací], a rozhodnutím soudu [země] a [anonymizováno], [ulice] soud, č. [anonymizováno] [číslo], neboť tento důkaz je pro řešení sporu nadbytečný.

29. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

30. Účastníci původního právního vztahu, společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] a spol., s. r. o. uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu, na jejímž základě se [právnická osoba] a spol., s. r. o. zavázala dodat zařízení marketu na akci„ [anonymizováno] [obec]“ dle specifikace uvedené v příloze smlouvy. Cena byla sjednaná v konečné výši„ 4 110 586 Kč bez DPH“, smlouva neobsahovala žádnou přílohu. Strany sepsaly dne [datum] předávací protokol, který obsahoval rozpis regálových sestav a příslušenství, podle něhož bylo„ celkem k fakturaci 4 830 569 Kč“. Smluvní strany podepsaly dne [datum] splátkový kalendář, v němž uvedly, že ke dni [datum] zbývá k úhradě dle předávacího protokolu 2 544 492 Kč včetně DPH. [právnická osoba] písemně uznala svůj dluh ve výši 1 394 492 Kč ke dni [datum]. [příjmení] [příjmení] a spol., s. r. o. vystavila čtyři úrokové faktury, v nichž uvedla, že účtuje úroky z prodlení dle splátkového kalendáře ze dne [datum], tyto faktury společnost [právnická osoba] uhradila. [příjmení] 4 830 569 Kč byla zaplacena ke dni [datum], celkem společnost [právnická osoba] na daný závazek zaplatila 5 463 113 Kč, z toho 5 350 000 Kč na jistinu a 113 113 Kč na úroky. Žalovaná 1 považovala cenu díla za nezaplacenou, a proto se žalobou domáhala její plné úhrady v částce 641 737 Kč v rámci řízení sp. zn. [spisová značka]. Během tohoto řízení Ing. [celé jméno žalobce] opakovaně uváděl, že byl uveden v omyl při sepsání splátkového kalendáře a uznání dluhu, samotný podpis však nezpochybňoval. Městský soud v Praze žalobě (po částečném zpětvzetí) plně vyhověl a přiznal částku 485 728 Kč s příslušenstvím rozsudkem č. j. [číslo jednací]. Po právní moci tohoto rozsudku [právnická osoba] uhradila žalované 1 částku 1 039 528,67 Kč (součet částky 932 533,67 Kč jakožto předmětu sporu s příslušenstvím a částky 106 995 Kč jakožto nákladů řízení). Vzhledem k tomu, že [název soudu] tento rozsudek zrušil, žalobce požaduje touto žalobou navrátit částku zpět.

31. V paralelně vedeném řízení sp. zn. [spisová značka] se [právnická osoba] domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 632 544 Kč, které dle jejího názoru vzniklo na základě přeplatku ceny díla. V rámci tohoto řízení byl proveden výslech svědka [jméno] [příjmení] (který potvrdil, že cena dle předávacího protokolu neobsahovala DPH a DPH měla být doplacena), a byl vypracován znalecký posudek stran pravosti podpisu na splátkovém kalendáři a uznání dluhu. Závěry znalkyně byly neurčité. [název soudu] rozsudkem č. j. [číslo jednací] žalobě vyhověl co do částky 519 431 Kč s příslušenstvím a ve zbylé části 113 113 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Dospěl přitom k závěru, že strany si nesjednaly povinnost hradit DPH, proto částku 519 431 Kč [právnická osoba] uhradila bez právního důvodu. [příjmení] 113 113 Kč však byla hrazena nikoliv na cenu dílu, ale na úroky sjednané splátkovým kalendářem, a proto jejich úhrada byla po právu. [anonymizována dvě slova] tento rozsudek změnil tak, že bezdůvodné obohacení představovala i úhrada úrokových faktur, neboť pravost splátkového kalendáře byla úspěšně popřena. Dovolání žalované 1 a 2 odmítl [název soudu] [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], neboť jejich námitky shledal nepřípustné.

32. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

33. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“ nebo„ nový občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

34. V řešeném případě se spor týká nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout na straně žalovaných tím, že žalobcův právní předchůdce jim tuto částku zaplatil na základě pravomocného rozsudku, který byl následně k dovolání [anonymizováno] [název soudu] [název soudu] vydal zrušující rozsudek dne [datum], tímto okamžikem tedy došlo ke vzniku tvrzeného bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek velkého senátu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rozhodné právní vztahy tedy vznikly před účinností nového občanského zákoníku (před [datum]), a proto se řídí tehdejší právní úpravou.

35. Podle § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. z.“), bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

36. Podle § 451 odst. 1 obč. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

37. Soud nejprve připomíná, že v souladu s ustálenou judikaturou [název soudu]„ bezdůvodným obohacením se může stát též plnění přijaté na základě vykonatelného rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno. Domáhá-li se vrácení plnění ten, kdo plnil povinnost uloženou mu soudem (popřípadě jiným orgánem), závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva tedy i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno, plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv. Tuto otázku řeší soud jako předběžnou. Zrušením rozhodnutí, podle nějž bylo plněno, dochází k bezdůvodnému obohacení jen v případě, že právní důvod tohoto plnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde povinnost neexistovala. Zrušením rozhodnutí tak odpadá právní důvod a poskytnuté plnění se stává bezdůvodným obohacením“ (viz výše citovaný rozsudek velkého senátu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného vyplývá, že po zrušení pravomocného rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, je třeba sporný právní vztah posoudit znovu a učinit závěr, zda k původnímu plnění byl dán právní důvod či nikoliv. Bezdůvodné obohacení tedy nemůže být přiznáno výhradně z toho titulu, že došlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí [název soudu] na základě mimořádného opravného prostředku. Ostatně [název soudu] ve zrušujícím rozsudku č. j. [číslo jednací] věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a tedy s končenou platností nerozhodl o sporné právní otázce. Vzhledem k tomu, že řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno na základě zpětvzetí žaloby žalovanou 1 (která měla v daném řízení postavení žalobkyně), věc dosud nebyla meritorně vyřešena a je ji nutno znovu projednat v tomto řízení ve světle závazného právního názoru [název soudu]. Pouze pro úplnost lze dodat, že v současné době je obdobná situace řešena obligatorně v rámci jednoho řízení, neboť v souladu s § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen„ o. s. ř.“), je soud povinen rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby, pokud k němu dojde po vydání zrušujícího rozhodnutí dovolacího soudu.

38. Dále soud považuje za nutné vyjádřit se v krátkosti k otázce aktivní a pasivní věcné legitimace účastníků řízení. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku v souladu s § 524 a násl. obč. z. od [právnická osoba], která byla účastníkem původního právního vztahu. S touto společností uzavřel písemnou smlouvu o postoupení pohledávek a danou skutečnost žalované 1 řádně oznámil (ještě před odštěpením žalované 2); jeho aktivní věcná legitimace je tedy dána. Žalovaná 1 byla účastníkem původního právního vztahu a je tedy přímým nositelem práv a povinností z něj plynoucích. Žalovaná 2 vznikla dne [datum] odštěpením od žalované 1 a přešel na ní majetek v celkové hodnotě 12 300 000 Kč. V souladu s § 257 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev tedy žalovaná 2 ručí za žalovaný dluh v plné výši. Žalobce obě žalované marně vyzval ke splnění dluhu, jejich pasivní věcná legitimace je tedy dána.

39. Následně se soud zabýval jádrem sporu, tedy zda žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaných, resp. zda právní předchůdce žalobce jakožto objednatel zaplatil žalovaným jakožto zhotovitelům částku 485 728 Kč s příslušenstvím po právu, či nikoliv.

40. Soud má, shodně se závěry přijatými v rozhodnutích [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], za to, že základem pro určení výše smluvní ceny byl předávací protokol, v němž byla stanovena částka 4 830 569 Kč za dodávku a montáž regálů. Smlouva, kterou účastníci uzavřeli písemně, totiž nebyla pro nedostatečnou specifikaci předmětu plnění platná (§ 37 odst. 1 obč. z.) a příloha, která měla blíže vymezit předmět plnění, nebyla soudu předložena. Lze nicméně vycházet z toho, že smlouvu účastníci sjednali ústně a rozsah plnění (dodávku a montáž konkrétního zařízení) i cenu za ně stanovili definitivně v předávacím protokolu. Smlouvu lze posoudit jako smlouvu o dílo podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“), protože dodávka zahrnovala i montáž. 41. [název soudu] ve zrušujícím rozsudku sp. zn. [spisová značka] zdůraznil, že posouzení, zda předmětná dodávka zařízení prodejny a jeho montáže byla sjednána včetně DPH nebo bez DPH je nerozhodné. Podle § 546 odst. 1 ObchZ má zhotovitel právo na zaplacení pouze dohodnuté ceny za dílo, a to bez ohledu na to, zda zahrnuje nebo nezahrnuje DPH, neboť žádný právní předpis neopravňuje zhotovitele navýšit cenu díla o DPH. Zdejší soud se proto dále zabýval tím, zda si strany sjednaly povinnost uhradit DPH, či nikoliv.

42. Jak uvedeno výše, základem pro určení sjednané ceny byl předávací protokol, v němž je uvedena formulace„ celkem k fakturaci 4 830 569 Kč“, aniž by bylo specifikováno, zda tato částka obsahuje či neobsahuje DPH. Skutečnost, že sjednaná cena neobsahuje DPH, bylo výslovně uvedeno v písemné smlouvě ze dne [datum], dle níž měla cena předběžně činit„ 4 110 586 Kč bez DPH“. Soud se přitom domnívá, že ačkoliv tato smlouva nebyla pro svou neurčitost uzavřena platně, neznamená to, že by k jejímu obsahu nebylo možno vůbec přihlédnout. Platí totiž, že tuto smlouvu uzavřeli účastníci jakožto právní laici, kteří daným způsobem projevili svou vůli a obsahem smlouvy se cítili být vázáni. Na podkladě písemné smlouvy byla zahájena realizace díla, dílo bylo provedeno a řádně odevzdáno. Právní předchůdce žalobce nadto v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] výslovně potvrdil, že ačkoliv byla písemná smlouva ze dne [datum] neplatná s ohledem na chybějící podstatné náležitosti, jednalo se o rámcovou kupní smlouvu, která tvořila smluvní rámec pro následně uzavírané kupní smlouvy (objednávky a dodávky regálů). Uvedené tedy potvrzuje, že strany se písemnou smlouvou cítily být vázány. Na tuto smlouvu navazoval předávací protokol, který specifikoval„ méně dodávky“ a„ více dodávky“, respektoval však ujednání smlouvy ohledně 8 % slevy, ceny montáže i celkové ceny díla, neboť po přičtení ceny za nedodané či vrácené zboží vychází cena dle předávacího protokolu na 4 110 587 Kč. Tato cena byla následně navýšena o doobjednané díly na 4 830 569 Kč a s ohledem na cenové ujednání obsažené v písemné kupní smlouvě v sobě nezahrnovala DPH.

43. Závěr, že právní předchůdce žalobce měl povinnost uhradit z částky 4 830 569 Kč rovněž DPH, soud učinil na základě následujících skutečností:

44. Předně je třeba zdůraznit, že smluvní strany uzavřely splátkový kalendář, v němž deklarovaly, že ke dni [datum] zbývá k úhradě 2 544 492 Kč včetně DPH. Dle tabulky obsahující přehled plateb uhradil právní předchůdce žalobce ke dni [datum] částku 3 300 000 Kč. Součet těchto dvou částek činí 5 844 492 Kč, což přibližně odpovídá částce 4 830 569 Kč navýšené o DPH ve výši 22 %. Z uvedeného vyplývá, že strany si ujednaly povinnost hradit cenu díla včetně DPH a tuto skutečnost podpisem splátkového kalendáře explicitně potvrdily. Podpůrně lze rovněž odkázat na listinu obsahující uznání dluhu, jímž právní předchůdce žalobce stvrdil výši dluhu ke dni [datum] a zavázal se jej zaplatit podle sjednaného splátkového kalendáře.

45. Soud se přitom nedomnívá, že pravost splátkového kalendáře byla v řízení úspěšně popřena, a to ostatně shodně se závěry učiněnými v řízení sp. zn. [spisová značka] a rovněž závěrem [název soudu] učiněným v rozsudku č. j. [číslo jednací]. Soud zdůrazňuje, že na splátkovém kalendáři i uznání dluhu jsou podpisy žalobce (Ing. [celé jméno žalobce]), který v průběhu řízení sp. zn. [spisová značka] nevznášel žádné námitky proti pravosti svého podpisu. Ve svých vyjádřeních naopak uváděl, že při podpisu těchto listin byl uveden v omyl, protože ve splátkovém kalendáři i uznání dluhu byla uvedena vyšší částka, než kterou v té době skutečně dlužil, avšak nesporoval od počátku splátkový kalendář jako takový, resp. to, že by jej podepsal. Splátkový kalendář byl zmíněn mnohokrát, aniž by byla popřena pravost podpisu; taktéž bylo hrazeno na faktury, jejichž text na splátkový kalendář odkazoval. Teprve po změně právního zástupce v řízení sp. zn. [spisová značka] začal tvrdit, že podpis není jeho. V rámci tohoto řízení byl proto vypracován znalecký posudek, který ovšem žalobcovu skutkovou verzi neprokázal, neboť nepotvrdil, že podpisy na daných listinách byly padělány či okopírovány. Vzhledem k tomu, že žalobce úrokové faktury vystavené na základě splátkového kalendáře platil, o existenci splátkového kalendáře jednoznačně věděl a s jeho obsahem byl srozuměn. Námitky zpochybňující samotné sjednání splátkového kalendáře (jeho podpis) soud proto hodnotí jako účelové.

46. Skutečnost, že DPH měla být uhrazena nad rámec ceny díla ve výši 4 830 569 Kč, potvrdil rovněž výslech svědka [jméno] [příjmení]. Ze svědecké výpovědi vyplynulo, že pan [příjmení] se bezprostředně účastnil celé zakázky, a to jak její technické přípravy, tak tvorby cenové nabídky. S ohledem na své zkušenosti v dané oblasti pak vypověděl, že výsledná cena uvedená v písemné smlouvě i předávacím protokolu nezahrnovala DPH, neboť DPH se vlastního zboží a jeho ceny netýká; jde o fixní částku, která se připočítává až posléze. Svědek rovněž potvrdil, že v daném případě měla být ke sjednané ceně připočítána DPH a jednalo se o zcela standardní postup. Svědek uvedl, že pan [celé jméno žalobce] byl účasten jednání o ceně a svědek nezaznamenal, že by pan [celé jméno žalobce] někdy zpochybnil DPH, že by to měla být položka navíc. Soud hodnotí výpověď svědka jako přesvědčivou, neboť svědek měl bezprostřední vliv na výslednou podobu sporného smluvního vtahu a zejména cenového ujednání. Přitom není jakkoliv neobvyklé, že si svědek vybavil i po letech konkrétní okolnosti sporného případu, neboť měl v dané oblasti zkušenosti a smluvní vztah byl nastaven standardním způsobem.

47. Soud se nadto ztotožnil s tvrzením žalovaných, že uvádění ceny bez DPH je obvyklou praxí, jsou-li obě smluvní strany plátci DPH, přičemž podnikatelům je zcela jasné, že tato daň bude k ceně připočítána a objednatel má povinnost ji uhradit. Povinnost upozornit na to, že cena neobsahuje DPH, vystupuje do popředí pouze v případě, že druhou smluvní stranou jsou spotřebitelé, tedy standardně koneční příjemci zboží a služeb, kteří nemohou uplatnit odpočet daně a hradí ji z vlastních prostředků.

48. Soud proto s ohledem na všechny okolnosti a souvislosti daného případu dospěl k závěru, že k ceně díla ve výši 4 830 569 Kč měla být připočtena ještě DPH v zákonné výši. Soud si je vědom toho, že soudy v řízení sp. zn. [spisová značka] dospěly k opačnému závěru, neboť dvě klíčové otázky – pravost splátkového kalendáře a relevanci výpovědi svědka [příjmení] – posoudily odlišným způsobem. Je však třeba zdůraznit, že pravost splátkového kalendáře měl poprvé za popřenou až [název soudu], který tuto otázku posoudil zcela odlišně oproti [název soudu] rozhodujícímu v prvním stupni. Dále pak oba soudy vycházely (zřejmě z důvodu administrativního pochybení) z protokolu o výslechu svědka ze dne [datum], který neobsahoval plný přepis svědecké výpovědi. Vzhledem k tomu, že rozhodující skutečnosti výpovědi byly zachyceny pouze na CD nosiči (tento nosič nebyl ani žurnalizován ve spise a zdejší soud jej opatřil až v návaznosti na pochybnost o komplexnosti zachycení výpovědi svědka v příslušném protokolu, kde končila pasáž s výpovědí svědka otázkou), soudy dospěly k pochopitelnému závěru, že výpověď byla„ velmi obecná a nekonkrétní“. Nejvyšší soud pak shledal dovolací námitky žalovaných nepřípustné, neboť není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění nižších soudů.

49. S ohledem na vše výše řečené tedy platí následující: smluvní strany sjednaly cenu ve výši 4 830 569 Kč, k níž měla být připočtena DPH ve výši 22 %, celkem tedy cena za dílo činila 5 893 294 Kč. Právní předchůdce žalobce uhradil na daný závazek 5 463 113 Kč, z toho 5 350 000 Kč na jistinu a 113 113 Kč na úroky. Na jistinu tedy zbývalo doplatit 543 294 Kč. Žalobce dále uhradil žalovaným na základě pravomocného rozsudku č. j. [číslo jednací] částku 485 728 Kč s 9 % úrokem od [datum] do zaplacení a s 2,5 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Úrok ve výši 9 % byl sjednán splátkovým kalendářem a s ohledem na následně vystavované úrokové faktury, jejichž obsah žalobce nezpochybňoval, byla zvolena jeho druhá varianta (tj. nikoliv úrok ve výši 6 %). Zákonný úrok z prodlení byl stanoven od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední dohodnuté splátky dle splátkového kalendáře. Žalobce úroky uhradil dne [datum] v celkové výši 446 805,67 Kč Náklady řízení prvního a druhého stupně žalobce uhradil ve vyměřené výši 106 995 Kč.

50. Soud proto uzavírá, že žalobce uhradil žalovaným celkovou částku 1 039 528,67 Kč po právu, a proto se na straně žalovaných nejedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. z. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, které byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 239 914 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, přičemž v průběhu řízení žalovaná 1 a 2 byly zpočátku zastoupeny stejným zástupcem, následně si zvolily zástupce odlišné a poté byly zastoupeny opět týmž zástupcem. V případě, že jeden společný zástupce činil úkony právní služby za obě žalované společně, v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), mu náleží za každou takto zastupovanou osobu samostatná mimosmluvní odměna snížená o 20 % (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 302/2014). V případě, že dva odlišní zástupci činili úkony právní služby samostatně za každou žalovanou zvlášť, náleží žalovaným náhrada za tyto úkony v plné výši. Ačkoliv měly žalovaná 1 a 2 v průběhu řízení několik zástupců, nahradí se náklady k rukám zástupce, který je zde v době rozhodnutí o nich (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

52. V průběhu řízení byly činěny tyto úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: 1) převzetí a příprava právního zastoupení žalované 1 (odměna snížena o 20 %), 2) převzetí a příprava právního zastoupení žalované 2 (odměna snížena o 20 %), 3) vyjádření žalované 1 ze dne [datum] (odměna snížena o 20 %), 4) vyjádření žalované 2 ze dne [datum] (odměna snížena o 20 %), 5) vyjádření žalované 1 ze dne [datum] k návrhu žalobce na vstup procesního nástupce, 6) vyjádření žalované 2 ze dne [datum] k návrhu žalobce na vstup procesního nástupce, 7) vyjádření žalované 1 ze dne [datum] k doplnění návrhu žalobce na vstup procesního nástupce, 8) účast na jednání za žalovanou 1 dne [datum], 9) účast na jednání za žalovanou 2 dne [datum], 10) vyjádření žalované 1 ze dne [datum] (odměna snížena o 20 %), 11) vyjádření žalované 2 ze dne [datum] (odměna snížena o 20 %), 12) účast na jednání za žalovanou 1 dne [datum] za první dvě hodiny (odměna snížena o 20 %), 13) účast na jednání za žalovanou 2 dne [datum] za první dvě hodiny (odměna snížena o 20 %), 14) účast na jednání za žalovanou 1 dne [datum] za dobu přesahující dvě hodiny (odměna snížena o 20 %), 15) účast na jednání za žalovanou 2 dne [datum] za dobu přesahující dvě hodiny (odměna snížena o 20 %), 16) účast na jednání za žalovanou 1 dne [datum] (odměna snížena o 20 %), 17) účast na jednání za žalovanou 2 dne [datum] (odměna snížena o 20 %).

53. V průběhu řízení byly činěny tyto úkony právní služby dle § 11 odst. 2 a. t.: 1) odvolání žalované 2 ze dne [datum] proti usnesení o nařízení předběžného opatření, 2) podnět žalované 2 ze dne [datum] k doplnění jistoty.

54. Advokátovi žalovaných tedy náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 039 528,67 Kč za sedmnáct úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (za dvanáct úkonů za odměnu sníženou o 20 % ve výši 9 968 Kč a za pět úkonů za nesníženou odměnu ve výši 12 460 Kč) a za dva úkony právní služby ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 a. t. (za dva úkony po 6 230 Kč). Odměna za úkony právní služby se tak rovná 194 376 Kč (9 968 x 12 + 12 460 x 5 + 6 230 x 2).

55. Advokát má rovněž nárok na paušální náhradu výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za celkem třináct úkonů právní služby, a to za sedm samostatných a šest společných, neboť náhrada se nenásobí počtem zastoupených osob (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Paušální náhrada výdajů tak činí 3 900 Kč. Konečně advokátovi náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 198 276 Kč ve výši 41 638 Kč, kterou je zástupce žalovaných povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem činí odměna advokáta částku 239 914 Kč (194 376 + 3 900 + 41 638). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalovaných.

56. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.