59 C 310/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno , neznámého pobytu zastoupený Jméno žalovaného , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 26 467,37 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 480 Kč od , datum, do zaplacení, částky 1 429 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 429 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 531 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 500 Kč od , datum, do , datum, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 700,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 510 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 646 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 042 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 500 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1002,37 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 858 Kč úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 369 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 489 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 660 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna k České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 zaplatit náhradu nákladů řízení o jejichž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 467,37 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno výrocích I, II a III tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, podnájemní smlouvu č. , hodnota, , na základě které mu poskytla k dočasnému užívání bytovou jednotku č. , hodnota, na adrese , adresa, . Účastníci se dohodli na ukončení podnájmu k , datum, . Ke dni , datum, evidovala žalobkyně dluh ve výši 26 467,37 Kč, který se skládal z dlužného podnájemného, záloh na služby, pojistného a nároku na náhradu škody za úklid a opravy bytu. Žalovaný nemohl jednat v tísni, neboť to byl on, kdo požádal o uzavření smlouvy. Žalobkyně mu následně poskytla vzor podnájemní smlouvy a všeobecné obchodní podmínky v anglickém jazyce. Po jejich prostudování zaslal žalovaný žalobkyni dne , datum, své identifikační údaje. Podnájemné bylo přiměřené místě a času poskytnutí podnájmu, přičemž jeho výše je zjistitelná též na webových stránkách žalobkyně. Poskytovatelů ubytování je v Praze veliké množství a žalovaný tak nemohl být v nouzi o dostatek možností. Žalobkyně prověřila žalovaného ve veřejných registrech, načež s ním elektronicky uzavřela předmětnou smlouvu. Dne , datum, došlo k osobnímu převzetí předmětu nájmu a podpisu předávacího protokolu. Žalovaný navíc předmět podnájmu pět měsíců užíval a zpočátku i platil podnájemné, byl si tedy zcela vědom svých práv a povinností ze smlouvy plynoucích. Po skončení podnájmu žalovaný předal byt nevyklizený a neuklizený, žalobkyně tak musela provést opravu na své náklady. Konkrétně musela žalobkyně demontovat skříň žalovaného, dále musela smontovat postel a provést úklid. Pojištění bylo s žalovaným sjednáno v souladu se smluvní volností a jedná se o platné ujednání. Co se týče povahy předmětné smlouvy, tak jde o smlouvu podnájemní, neboť i žalobkyně může mít bytovou potřebu, což lze implicitně dovodit z § 727 odst. 1 a 735 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. o. k.“).

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku, neboť zálohy na služby z , Anonymizováno, , Anonymizováno, byly započteny již ve vyúčtování, dále co do částky 480 Kč s příslušenstvím, představující náklady za opravu sifonu a konečně proto, že byla nesprávně vypočtena splatnost jednotlivých faktur. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil.

3. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka navrhoval žalobu zamítnout. Není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně k dlužné částce dospěla. Žalovaný není v podnájemní smlouvě dostatečně identifikován, neboť ta obsahuje pouze datum narození. Smlouva je navíc sepsána v češtině, tudíž jí žalovaný, jakožto , Anonymizováno, , nemusel rozumět, když byl navíc předávací protokol sepsán v angličtině. Z okolností se podává, že žalovaný byl zřejmě v tísni a musel smlouvu uzavřít, byť ji nerozuměl, jelikož neměl kde bydlet. Uzavření smlouvy, jíž jedna ze stran nerozumí, může být v rozporu s dobrými mravy. Z ničeho nevyplývá, že by měl žalovaný možnost se seznámit s podnájemní smlouvou v anglickém jazyce před jejím uzavřením. Smlouva byla uzavřena elektronicky, přičemž odkaz na její uzavření byl opět pouze v českém jazyce. Podnájemní smlouva je tedy neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Co se týče požadované náhrady škody, tak nebylo prokázáno, že by jí způsobil žalovaný. Stran skříně žalovaného jej měla žalobkyně vyzvat a poskytnout mu lhůtu k jejímu převzetí.

4. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž pravomoc českého soudu je dána čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když jde o spor z nájemní smlouvy k bytu, který se nachází v České republice. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 4 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, a to z téhož důvodu.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

6. Žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne , datum, ). Dne , datum, uzavřela se , jméno FO, , , adresa, a , jméno FO, Smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, , kde uvedené osoby, jakožto vlastníci předmětného bytu přenechali žalobkyni tento byt k užívání. Smlouva byla uzavřena od , datum, do , datum, s měsíčním nájemným vč. záloh 10 365 Kč (zjištěno z této smlouvy).

7. Účastníci spolu dne , datum, uzavřeli Podnájemní smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, datem narození, adresou, telefonem, e-mailem a číslem bankovního účtu. Smlouva je psaná v českém jazyce, její součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, které jsou taktéž v českém jazyce. Začátek podnájmu byl sjednán na , datum, do , datum, s jistotou 25 000 Kč, podnájemným 12 500 Kč měsíčně, zálohami 3 165 Kč měsíčně a pojištěním 369 Kč měsíčně s tím, že první podnájemné činí 26 474 Kč. Platby byly splatné předem do posledního dne kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, za nějž je placeno. Dle čl. 7.8. všeobecných podmínek žalobkyně měla žalobkyně povinnost v případě ponechání věcí žalovaného v bytě po jeho vrácení, tyto věci uschovat a žalovaného o tom informovat (zjištěno z této smlouvy a všeobecných podmínek žalobkyně). Byt byl žalovanému předán dne , datum, , přičemž předávací protokol je sepsán v angličtině. Protokol je žalovaným podepsán (zjištěno z tohoto předávacího protokolu).

8. Byt byl žalovaným vrácen žalobkyni zpět dne , datum, , o čemž účastníci sepsali protokol. I tento žalovaný podepsal, přičemž protokol je sepsán v češtině. Je z něj zřejmé, že byt byl špinavý, plný nepořádku a ve skříni byly rozbité šuplíky. Vady postele v něm uváděny nejsou, stejně jako to, že by skříň měla patřit žalovanému (zjištěno z tohoto ukončovacího protokolu). K protokolu byla pořízena fotodokumentace, dle které byl byt skutečně špinavý a neuklizený (zjištěno z těchto nedatovaných fotografií). Byt po žalovaném přebíral pan , jméno FO, , přičemž v bytě byl nepořádek. Při vracení bytu žalovaný spěchal a byt byl nafocen až po jeho odchodu, i když byl upozorněn, že mohou být zjištěny další nedostatky. Žalovaný v době odevzdávání stav bytu nekomentoval, pouze podepsal protokol a spěchal pryč. , jméno FO, nevěděl, zda je skříň žalovaného či žalobkyně a žalovaného tak neupozornil, aby si ji odvezl. Stejně tak s ním neprobíral stav postele (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ).

9. Skříň byla rozmontována a odvezena na skládku panem , jméno FO, , který dále v bytě uklízel nepořádek. Dále pan , jméno FO, měnil sifon v kuchyni, který neodtékal, silikonoval sprchový kout a byt vymaloval. Postel musel opravit, neboť byla rozbitá, nepamatuje si však, co přesně s ní bylo za problém (zjištěno ze svědecké výpovědi , jméno FO, ).

10. Žalobkyně disponuje všeobecnými obchodními a vzorem smlouvy též v anglickém jazyce (zjištěno z těchto podmínek a vzoru smlouvy v angličtině). Ty byly žalovanému, spolu se vzorem smlouvy v anglickém jazyce a údaji do smlouvy zaslány dne , datum, na e-mail (zjištěno z emailu žalobkyně žalovaného ze dne , datum, ). Žalovaný následně zaslal žalobkyni své osobní údaje, konkrétně jméno, datum narození, adresu, telefonní číslo , tel. číslo, e-mail (zjištěno z e-mailu žalovaného ze dne , datum, ). Na webových stránkách žalobkyně je dostupný návod, jak smlouvu elektronicky podepsat, a to i v anglickém jazyce (zjištěno z kopií obrazovky tohoto návodu). Žalobkyně prověřila žalovaného před podpisem smlouvy v centrální evidenci exekucí, mezi osobami hledanými Policií ČR, insolvenčním rejstříku, úřední desce soudních exekutorů a registru úpadcov na , Anonymizováno, , přičemž všechny výpisy byly negativní (zjištěno z reportu pověřené osoby ze dne , datum, ).

11. Po odevzdání bytu vznikly žalobkyni náklady na jeho uvedení do původního stavu ve výši 11 011 Kč, a to za demontáž a likvidaci skříně, montáž postele, úklid nepořádku, výměnu sifonu v kuchyni, malování a dopravu (zjištěno z faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ). Dále jí vznikly náklady za generální úklid ve výši 3 500 Kč (zjištěno z faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ).

12. Žalobkyně evidovala dluh žalovaného ve výši 26 467,37 Kč (zjištěno z obratové historie podnájemce).

13. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému na e-mail předžalobní výzvu v anglickém jazyce (zjištěno z tohoto e-mailu). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, a to na jeho adresu uvedenou ve shora uvedené smlouvě (zjištěno z této výzvy ze dne , datum, a z předmětného podacího lístku).

14. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.

15. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalovanému přenechán byt k užívání. Sjednané platby žalovaný řádně a včas neplatil. Byt odevzdal s nepořádkem, který musela žalobkyně na vlastní náklady uklidit. Bylo třeba též vymalovat. Při vracení bytu nebyl žalovaný upozorněn na to, že by postel nebyla v řádném stavu. Stejně tak nebyl vyzván, aby si odvezl skříň v jeho vlastnictví. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes výzvu žalobkyně.

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

17. Podle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

18. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

19. Podle § 2239 o. z. se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

20. Podle § 2296 odst. 1 o. z. je-li v bytě věc, o které lze mít za to, že patří nájemci nebo členu jeho domácnosti, postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným způsobem prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí.

21. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

22. S ohledem na částečné zpětvzetí, se kterým žalovaný souhlasil, soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, a to podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Zpětvzetí bylo učiněno z vůle žalobkyně.

23. Žalobkyně je sice sama nájemkyní předmětného prostoru, soud má však zato, že jakožto právnická osoba nemůže disponovat bytovou potřebou. Starší judikatura byla v tomto ohledu sjednocena v názoru, že bytovou potřebu může mít pouze člověk (např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 544/2000, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1295/2005 či jeho rozsudek sp. zn. 26 Cdo 1973/2006). S přijetím nové úpravy soukromého práva byl však tento názor částí odborné veřejnosti konfrontován, když ustanovení § 727 odst. 1 z. o. k. umožňuje založit bytové družstvo čistě za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, kterým dle § 735 odst. 1 téhož zákona může být i právnická osoba. Dle odborných výkladů k tomuto ustanovení je tím výše uváděná definice prolomena (srov. ŠTENGLOVÁ I. a kol., Zákon o obchodních korporacích, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013).

24. Zdejší soud shora uvedený názor nesdílí. Právnická osoba je organizovaný útvar (§ 20 odst. 1 o. z.), přičemž jde o umělou konstrukci (srov. HURDÍK, Jan. In: LAVICKÝ, Petr a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2022, s. 107, marg. č. 2, komentář k § 20 o. z.). Potřeba bydlení není sice definována zákonem, je však vymezena v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 544/2000, a to nikoli pouze jako potřeba přenocování, nýbrž jako celý komplex zajišťování potřeb člověka v jeho materiální a duševní rovině. I při odhlédnutí od definování této potřeby jakožto potřeby čistě lidské, je namístě dospět k závěru, že právnická osoba nemůže mít potřebu „přenocovat“, neboť ani nemá, jak by takovou potřebu uspokojovala. Tím spíše pak nemůže mít žádnou duševní rovinu zajišťování svých potřeb, neboť není sama není nadána smysly či schopností přemýšlet. Lze argumentovat tím, že tato potřeba právnické osoby může být naplňována prostřednictvím fyzických osob, které za ni jednají. Soud však má za to, že v takovém případě již nejde o bytovou potřebu právnické osoby, nýbrž právě o potřebu konkrétních fyzických osob.

25. Právnická osoba tak bytovou potřebu mít nemůže. To je podpořeno i částí odborné veřejnosti [srov. komentáře k § 2235 o. z. v publikacích PETROV J. a kol., Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace), Praha: C. H. Beck, 2024, HULMÁK M. a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014), 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014 nebo KABELKOVÁ E., DEJLOVÁ H., Nájem a pacht v novém občanském zákoníku, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013], kde je výslovně uváděno, že se jedná o potřebu člověka, případně v posledním uváděném dokonce, že je taková potřeba u právnických osob vyloučena. Stejně tak i aktuální judikatura následuje svůj původní přístup k této otázce i po přijetí o. z. (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 265/2022, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3623/2019 nebo jeho usnesení sp. zn. 26 Cdo 239/2023).

26. Nájemní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a vlastníky předmětného bytu tak není nájmem bytu, nýbrž nájmem obecným dle § 2201 o. z. V návaznosti nato pak soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky není smlouvou podnájemní, nýbrž smlouvou o nájmu bytu ve smyslu § 2235 odst. 1 a násl. o. z.

27. Soud neshledal důvodnými argumenty žalovaného, že by byla smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť jí žalovaný nemohl rozumět. Byl to právě žalovaný, kdo smluvní proces inicioval, přičemž mu byly zaslány podklady předem, a to i v anglickém jazyce. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný s kontraktačním procesem nesouhlasil, či že by se v jeho průběhu vyjádřil v tom smyslu, že mu nerozumí. Naopak, byt v souladu se smlouvou užíval a zprvu plnil i své smluvní povinnosti v podobě placení nájemného a záloh za služby a následně byt též žalobkyni předal zpět. Z toho je zjevné, že si byl vědom, co je obsahem smlouvy a souhlasil s ní. Z ničeho se přitom nepodává, že by smlouvu uzavřel v tísni či byl ze strany žalobkyně uveden v omyl. Nájemné bylo sjednáno ve výši odpovídající nájemnému v dané době a danému místu. Nabídka bytů je v Praze velmi široká, stejně jako okruh pronajímatelů a žalovaný tak v tísni jednat nemohl. Stejně tak je žalovaný ve smlouvě dostatečně identifikován.

28. Co do základu nároku je tak žaloba důvodná. Soud se zabýval jednotlivými položkami žaloby, přičemž co do částky uvedené ve výroku II tohoto rozsudku žalobě vyhověl. Ta sestává z dlužného nájemného ve výši 3 510 Kč a 5 646 Kč. Smlouva byla platně uzavřena, žalovaný byt užíval, přičemž mu vznikla povinnost platit nájemné. Za dobu trvání smlouvy přitom žalovaný nájemné v uvedené výši nezaplatil. Dále mu vznikla povinnost platit též zálohy za služby, na čemž mu za dobu trvání smlouvy vznikl dluh ve výši 1 002,37 Kč představující nedoplatek z vyúčtování služeb.

29. Co se týče náhrady škody způsobené vrácením bytu v rozporu se smlouvou dospěl soud k závěru, že ne všechny účtované položky jsou důvodné. Jelikož bylo prokázáno, že v bytě byl k době jeho předání nepořádek, přiznal soud žalobkyni částku 3 500 Kč za fakturovaný generální úklid. Taková částka je zcela přiměřená, přičemž žalovaný ji ani nikterak nerozporoval.

30. V rámci faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je však úklid fakturován znovu a soud tuto položku již opětovně nepřiznal. Stejně tak nepřiznal položku za demontáž postele, neboť v ukončovacím protokole není uvedeno, že by bylo třeba postel sestavovat ani nebyl žalovaný v době vracení bytu upozorněn na její tvrzené vady. Soud žalobu zamítl rovněž v rozsahu DPH z těchto částek a DPH z částky 480 Kč za výměnu sifonu, ohledně které vzala žalobkyně žalobu zpět. S ohledem na zpětvzetí částky 480 Kč nemůže být přiznáno ani DPH z této částky.

31. Co se týče účtování demontáže a likvidace skříně, tak ani tuto položku soud žalobkyni nepřiznal. V ukončovacím protokole není uvedeno, že by zde tato skříň byla. Pokud se jednalo o skříň žalovaného, měla jej žalobkyně nejprve vyzvat, aby si jí on sám odvezl a v případě jeho nespolupráce až následně přistoupit k vlastnímu řešení. To ostatně vyplývá z všeobecných podmínek žalobkyně, konkrétně z jejich čl. 7.8 uváděného výše. Obdobnou povinnost jí dále ukládá shora citované ustanovení § 2296 odst. 1 o. z. Žalobkyně nicméně takto nepostupovala a přistoupila rovnou k likvidaci skříně, čímž byl žalovaný zkrácen na svých právech a nebyla mu dána příležitost skříň odvézt na vlastní náklady. V této části tak nelze žalobě vyhovět.

32. Z této faktury je důvodná položka malování (5 470 Kč), neboť se jedná o náklad, který byl vyložen důvodně, v době vracení byly stěny bytu špinavé a standartně se navíc byty při změně nájemce malují. Soud dále žalobkyni přiznal náklady na dopravu, avšak pouze jedenkrát 350 Kč, neboť faktura byla důvodná pouze co do této jedné položky. Za malování a dopravu byla též přiznána 21% DPH, ve výši 1 222 Kč.

33. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., přičemž co do nájemného jsou přiznány podle konkrétní splatnosti dle smlouvy. Ve zbytu pak byla splatnost dána dle výzvy žalobkyně.

34. Výrokem III byla žaloba částečně zamítnuta, a to v rozsahu nepřiznaných položek dle faktury č. 37/2022, jak je uvedeno výše, dále co do požadované náhrady DPH za opravu sifonu (neboť žalobkyně v tomto rozsahu žalobu zpět nevzala) a konečně co do částky 369 Kč za pojištění bytu s příslušenstvím. S ohledem na závěr, že předmětná smlouva je smlouvou o nájmu bytu ve smyslu § 2235 odst. 1 o. z., je žalovanému poskytována ochrana relativně kogentní právní úpravou. Bylo by v rozporu s § 2239 tuto platbu požadovat za důvodnou, neboť platba nad rámec zákonem povolených by byla nepřiměřenou povinností. Soud proto žalobu zamítl i v této části.

35. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., když řízení bylo částečně zastaveno procesním zaviněním žalobkyně. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 78,20 % uplatňovaného nároku (20 700,37 z 26 467,37) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 56,40 % (78,20 – 21,80).

36. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 1 059 Kč, náklady právního zastoupení za 11 úkonů právní služby po 2 180 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dnů 13. 3., 17. 4., 12. 5. a , datum, a účast na jednání ve dnech 27. 3., 27. 5., 22. 7. a , datum, ), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v jeho zněním do , datum, , v částce 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby učiněné v roce 2024 (první tři úkony), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v jeho zněním od , datum, a v částce 450 Kč za výše uvedené úkony právní služby učiněné v roce 2025 (zbylých 8 úkonů), tedy v celkové výši 29 539 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů částku 16 660 Kč (56,40 % z 29 539).

37. S ohledem na částečný neúspěch byla žalobkyni uložena též povinnost nahradit státu část nákladů řízení podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Povinnost jí vznikla ve stejném poměru, v jakém jí nebyla přiznána náhrada nákladů. Náklady státu spočívají v nákladech ustanoveného opatrovníka. O výši nákladů a jejich splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co soud tyto náklady zaplatí opatrovníku žalovaného.