59 C 322/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalobkyně , zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno , sídlem adresa žalobkyně proti; žalované; celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované o 113 439,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 750,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 750,39 Kč od [datum] do zaplacení, částku 23 749,61 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 749,61 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 31 155,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 540,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 258,56 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 35 351,58 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 351,58 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 601,19 Kč od [datum] do zaplacení, částky 25 784 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 935,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 275,45 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 28 105,82 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 105,82 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 356,21 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 113 439,07 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smluv o zápůjčkách [číslo] uzavřené dne [datum] a [číslo] uzavřené dne [datum], mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl žalované částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 26 102 Kč, sestávající z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 189 Kč, úroku ve výši 9 888 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 025 Kč. Zároveň žalovaná sjednala pojištění v celkové výši 3 096 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 24měsíčních splátkách po 2 467 Kč do [datum] (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti ze dne [datum] [číslo]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti, v níž byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny potvrzením o příjmech. Žalovaná uhradila [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem 6 250,39 Kč (tabulkou umoření). [anonymizována dvě slova] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalované částku 37 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 32 131 Kč, sestávající z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 484 Kč, úroku ve výši 9 068 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 579 Kč. Zároveň žalovaná sjednala pojištění v celkové výši 2 322 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 3 970 Kč do [datum] (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti ze dne [datum] [číslo]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti, v níž byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním potvrzení o příjmech. Žalovaná uhradila [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem 4 249,61 Kč (tabulkou umoření). [anonymizována dvě slova] dne [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávky za žalovanou z předmětných smluv. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky vč. podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětné pohledávky již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem z téhož dne).

5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. [anonymizována dvě slova] a žalovaná uzavřely smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě kterých [anonymizována dvě slova] poskytl žalované částku 30 000 Kč ze smlouvy [číslo] 37 000 Kč ze smlouvy [číslo]. Žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí poplatek ve výši 29 198 Kč ze smlouvy [číslo] poplatek ve výši 34 453 Kč ze smlouvy [číslo]. Celkovou dlužnou částku ze smlouvy [číslo] se žalovaná zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 2 467 Kč. Celkovou dlužnou částku ze smlouvy [číslo] se žalovaná zavázala zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 3 970 Kč. [anonymizována dvě slova] vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smluv jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelské smlouvy. Jde o typické formulářové smlouvy tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

16. Dle soudu [anonymizována dvě slova] zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, avšak nedostatečně. Bylo prokázáno posouzení příjmové, avšak nikoli výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z Karet zákazníka. Soud tedy konstatuje, že [anonymizována dvě slova] nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčkách.

17. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvách uvedeno, že RPSN činí 141,02 % a 95,84 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila 9,5 % v roce 2019. Ve smlouvách byla tedy více než 10násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 10násobkem.

19. Ani v případě, že by smlouvy nebyly neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy a z důvodu, že nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně by neměla právo na úhradu poplatku za administrativní činnosti, komfortní splácení a za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost dle smlouvy zahrnuje zpracování, doručení, apod. Konkrétněji ve smlouvě není uvedeno ničeho. [anonymizována dvě slova] tedy na žalovanou přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).

20. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní splácení a vedení účtu. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených návštěv. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a [anonymizována dvě slova] by nemusel - namísto sjednaných 24 (18) poskytnutí součinnosti k úhradě splátky - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a [anonymizována dvě slova] by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.

21. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv, má žalobkyně, na kterou [anonymizována dvě slova] své nároky ze smluv postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru z každé smlouvy, tj. 23 749,61 Kč (30 000 Kč – 6 250,39 Kč) a 32 750,39 Kč (37 000 Kč – 4 249,61 Kč). K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (ve výši 6 250,39 Kč a 4 249,61 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatných smluv neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

22. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. [anonymizována dvě slova] vyzýval žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež bylo žalované dne [datum] odesláno. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne [datum], přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla menší než poloviční úspěch a žalované žádné náklady nevznikly.

24. Lhůtu k plnění uvedené ve výroku I soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.