59 C 35/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, žalobkyně a žalované 2. název žalované , IČO sídlem adresa žalované, žalobkyně a žalované o zaplacení 31 129 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 2), Správa nemovitostí [ulice a číslo], [obec a číslo], [anonymizováno], je povinna zaplatit žalobci částku 31 129 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 8. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná 1), [celé jméno žalované], je povinna zaplatit stejnou částku z titulu ručení.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 25. 1. 2017 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované 1) uložena povinnost zaplatit mu částku 31 129 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že je žalovaná 1) vlastníkem bytových jednotek [číslo] (dále také„ bytová jednotka [číslo]“) a [číslo] (dále také„ bytová jednotka [číslo]“) v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa žalované, žalobkyně a žalované], zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [katastrální uzemí]. Žalovaná 1) měla bytovou jednotku [číslo] nabýt ke dni 24. 4. 2015, bytovou jednotku [číslo] pak k 5. 3. 2015 s tím, že povinnost k úhradě záloh na příspěvky na správu domu vzniká žalované od 1. 4. 2015. Na období od března 2015 byl v platnosti měsíční předpis žalobce, který určoval výši zálohy pro bytovou jednotku [číslo] na částku 2 268 Kč/měsíc a pro bytovou jednotku [číslo] na částku 2 348 Kč/měsíc, kdy předpis byl žalované 1) spolu s upomínkami k úhradě dlužných záloh doručen v důsledku neoznámení změny ve vlastnictví bytových jednotek až dne 9. 10. 2015 (k bytové jednotce [číslo]) a dne 18. 3. 2015 (k bytové jednotce [číslo]). Splatnost měsíčních záloh je upravena stanovami žalobce a připadá na 1. den toho kterého měsíce. Žalovaná 1) byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných záloh – v případě bytové jednotky [číslo] v částce 16 402 Kč, sestávající z nedoplatku ve výši 14 066 Kč a neuhrazené platby do fondu oprav ve výši 2 336 Kč, v případě bytové jednotky [číslo] pak v částce 14 727 Kč, neuhradila však ničeho, ani vyúčtování nereklamovala, a to navzdory předžalobní upomínce, zaslané jí dne 6. 12. 2016.

2. V návaznosti na obrannou argumentaci žalované žalobce dále uvedl, že k apelaci soudu byly žalované 1) předloženy podklady pro vyúčtování záloh, přičemž žalovaná 1) v reakci na ně požadovala jen další vysvětlení a další listiny, a to i přes to, že lhůta pro připomínky uběhla již v dubnu 2016. Dle sdělení správcovské společnosti byly náklady na jednotky rozděleny na základě„ odbydlenosti“ v daném roce, přičemž počty osob pro vyúčtování rozhodné nejsou. Náklady domu se dělí rovným dílem, podílem (plocha jednotky) nebo dle spotřeby vlastníka. Není pravdou, že by žalobce s žalovanou 1) nekomunikoval. Je to naopak ona, která spolu se svým partnerem, panem [jméno] [jméno], a jeho společností, vystupující v tomto řízení jako žalovaná 2), opakovaně žalobci nehradí jakékoli zálohy ani co se dalších, žalovanou 2) /přímo panem [jméno] vlastněných, bytových jednotek týče.

3. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout. Namítala, že žalobce nesplnil své povinnosti, když vyúčtování zálohových úhrad neprovedl řádně a v souladu s právem, nereaguje na výzvy žalované 1) k nápravě a odmítá doložit své požadavky na platby. Žalobce rovněž neměl žalované 1) umožnit provést kontrolu svého hospodaření a předložit konkrétní vyúčtování za jednotlivé služby a jejich rozdělení na jednotky v domě. Neoprávněně měl být změněn způsob, jakým byly rozúčtovány náklady na poskytované služby, a to zejm. v poměru ostatních bytových jednotek v domě k bytovým jednotkám žalované 1). Lhůta pro uplatnění námitek k vyúčtování tak v důsledku nedoložení potřebných podkladů dosud nepočala běžet.

4. S ohledem na skutečnost, že žalovaná 1) převedla s účinností od [datum] vlastnictví bytových jednotek, o něž v řízení jde, na [právnická osoba], [IČO], rozhodl soud k návrhu žalobce ze dne [datum] o vstupu této společnosti do řízení jako další žalované, a to usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila.

6. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující:

7. Žalovaná 1) byla k okamžiku zahájení řízení vlastníkem nemovitostí – bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [katastrální uzemí] (Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] – bytová jednotka [číslo] Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] – bytová jednotka [číslo] Dopisem [celé jméno žalované] adresovaným [anonymizováno] domu v [obec a číslo] ze dne [datum]).

8. Ve věci bytové jednotky [číslo] bylo právnímu předchůdci žalované 1) [jméno] [příjmení], jakož i žalované 1), provedeno vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu v období od 1. 1. 2015 – 31. 12. 2015, z něhož se podává, že právnímu předchůdci žalované 1) byly účtovány zálohy pouze za poměrnou část roku, kdy od měsíce května 2015 pak byly zálohy vyúčtovávány žalované 1). Splatnost vyúčtování připadala na 7. 6. 2016 s tím, že lhůta k uplatnění reklamace byla určena na 7. 5. 2016 (Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období od 1. 1. 2015 do 30. 4. 2015 adresovaným [jméno] [příjmení], Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období od 1. 5. 2015 do 31. 12. 2015 adresovaným [celé jméno žalované]). Výše předepsaných záloh za tuto jednotku vycházela z měsíčního předpisu žalobce účinného od 1. 5. 2015 a činila částku 2 268 Kč/měsíc (Měsíčním předpisem k objektu [číslo] účinným od 1. 5. 2015 adresovaným [celé jméno žalované], Zápisem ze shromáždění SVJ domu v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 9. 2. 2015 spolu s prezenční listinou, účastí na hlasování, prohlášením o pravosti podpisu [jméno] [jméno] a pozvánkou na shromáždění).

9. Ve věci bytové jednotky [číslo] bylo právnímu předchůdci žalované 1) Ing. [jméno] [příjmení], jakož i žalované 1), provedeno vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, z něhož se podává, že právnímu předchůdci žalované 1) byly účtovány zálohy pouze za poměrnou část roku, kdy počínaje březnem 2015 byly zálohy již vyúčtovávány žalované 1). Splatnost vyúčtování připadala na 7. 6. 2016 s tím, že lhůta k uplatnění reklamace byla určena na 7. 5. 2016 (Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období od 1. 1. 2015 do 28. 2. 2015 adresovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období od 1. 3. 2015 do 31. 12. 2015 adresovaným [celé jméno žalované]). Výše předepsaných záloh za tuto jednotku vycházela z měsíčního předpisu žalobce účinného od 5. 3. 2015 a činila částku 2 348 Kč/měsíc (Stanovami žalobce, Měsíčním předpisem k objektu [číslo] účinným od 5. 3. 2015 adresovaným [celé jméno žalované], Zápisem ze shromáždění SVJ domu v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] spolu s prezenční listinou, účastí na hlasování, prohlášením o pravosti podpisu [jméno] [jméno] a pozvánkou na shromáždění 1).

10. Ačkoli bylo vyúčtování záloh spolu s měsíčními předpisy pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytů žalované 1) doručeno nejdříve e-mailem dne 18. 3. 2015, a poté rovněž poštou dne 7. 4. 2016, neuhradila žalovaná 1) zálohy za měsíce květen až prosinec 2015, na něž byl částečně započten přeplatek z vyúčtování za rok 2014 ve výši 4 395 Kč (bytová jednotka [číslo]), ani zálohy za měsíce červen 2015 až prosinec 2015, které byly dále navýšeny o nedoplatek z vyúčtování za rok 2014 ve výši 1 943 Kč a nedoplatek do fondu oprav za rok 2014 ve výši 604 Kč (bytová jednotka [číslo]), tj. celkem částku 32 732 Kč ( (18 144 Kč – 4 395 Kč) + (16 436 Kč + 1 943 Kč + 604 Kč)) (E-mailem ze dne 18. 3. 2015 odeslaným z adresy [email] na adresu [email] spolu s historií komunikace, z níž se podává, že prvá adresa náležela osobě podepisující se jako [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] a druhá osobě podepisující se jako [anonymizováno] [celé jméno žalované]; Dodejkou ze dne 7. 4. 2016; Upomínkou 05., 06., 07., 08., 09. 2015 ze dne 6. 10. 2015 ve věci bytové jednotky [číslo] [celé jméno žalované] spolu s podacím lístkem; Upomínkou [anonymizována čtyři slova] [rok] ze dne 6. 10. 2015 ve věci bytové jednotky [číslo] adresovanou [celé jméno žalované] spolu s podacím lístkem; Upomínkou 10. 2015 ze dne 5. 11. 2015 adresovanou [celé jméno žalované] spolu s podacím lístkem; Upomínkou [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] adresovanou [celé jméno žalované] spolu s podacím lístkem; Upomínkou [anonymizováno] [rok] ze dne 6. 1. 2016 adresovanou [celé jméno žalované] spolu s podacím lístkem; Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2014 adresovaným [jméno] [příjmení]; Vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu [číslo] za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 adresovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

11. Žalobce žalovanou 1) před podáním žaloby vyzval upomínkou ze dne 6. 12. 2016 k úhradě částky ve výši 31 129 Kč, představující nedoplatky z vyúčtování za rok 2015 a nedoplatek do fondu oprav a stanovil jí za tímto účelem dodatečnou lhůtu k plnění v délce 7 dnů od odeslání upomínky, tj. od 6. 12. 2016 (Výzvou k úhradě dlužné částky – vyúčtování za rok 2015 – předžalobní upomínkou ze dne 6. 12. 2016 včetně podacího lístku).

12. Žalovaná 1) v průběhu řízení převedla shora specifikované bytové jednotky na žalovanou 2), která se tímto stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí a zůstala jím nejméně k 11. 2. 2021 (Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 12. 11. 2018 – bytová jednotka [číslo]; Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 12. 11. 2018 – bytová jednotka [číslo]; Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 11. 2. 2021 – bytová jednotka [číslo]; Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 11. 2. 2021 – bytová jednotka [číslo]).

13. Soud provedl dokazování některými dalšími listinnými důkazy, avšak tyto nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, resp. z nich nebylo zjištěno nic podstatného. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout.

14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

15. Žalovaná 1) byla k okamžiku zahájení řízení vlastníkem bytové jednotky [číslo] bytové jednotky [číslo] na základě kteréžto skutečnosti byla povinna přispívat na správu domu, v němž se tyto jednotky nacházejí, částkou stanovenou jí pro období roku 2015 měsíčním předpisem účinným od 1. 5. 2015 v částce 2 268 Kč/měsíc (bytová jednotka [číslo]) a měsíčním předpisem účinným od 5. 3. 2015 v částce 2 348 Kč/měsíc (bytová jednotka [číslo]). Jelikož žalovaná 1) nabyla předmětné nemovitosti až v průběhu roku 2015, byla jí povinnost k úhradě záloh ze strany žalobce stanovená poměrně, a to tak, že za bytovou jednotku [číslo] byla povinna hradit zálohy počínaje měsícem květnem 2015, za bytovou jednotku [číslo] pak měsícem březnem 2015. V případě, že by žalovaná 1) s předloženým vyúčtováním záloh v celkové výši 13 749 Kč (bytová jednotka [číslo]) a 18 983 Kč (bytová jednotka [číslo]), splatným v případě obou bytových jednotek dne 7. 6. 2016, nesouhlasila, byla oprávněna je nejpozději k 7. 5. 2016 reklamovat, což neučinila. Následně žalovaná 1) převedla předmětné nemovitosti na žalovanou 2), která je k okamžiku rozhodování soudu jejich výlučným vlastníkem.

16. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

17. Dle ust. § 1158 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“), je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.

18. Dle ust. § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zjistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

19. Dle ust. § 1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

20. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

21. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. má poskytovatel služeb (SVJ) právo požadovat na příjemci služeb (vlastníku bytové jednotky) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

22. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

23. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. musí poskytovatel služeb ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

24. Dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. provedou poskytovatel a příjemce služeb finanční vyrovnání v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

25. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je poskytovatel služeb na základě písemné žádosti příjemce služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Dle odst. 2 tohoto ustanovení předloží příjemce služeb případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

26. Dle ust. § 1186 odst. 1 o. z. nevzniká osobě odpovědné za správu domu při převodu vlastnického práva k jednotce povinnost vypořádat ke dni účinnosti převodu příspěvky na správu domu. Dle odst. 2 tohoto ustanovení převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

27. Dle ust. § 1190 o. z. je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku společenství vlastníků.

28. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR lze uvažovat o (řádném) vyúčtování úhrad za služby tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši a obsahuje-li zúčtování veškerého zálohového plnění. Minimálně by mělo každé vyúčtování obsahovat alespoň údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb.) tak, aby měl vlastník jednotky možnost z takového vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl dohodnut nebo stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018).

29. Vyúčtovaní zálohových plateb na bytovou jednotku [číslo] jakož i bytovou jednotku [číslo] bylo v souladu s ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., když bylo žalované 1) coby vlastníku nemovitostí doručeno nejpozději dne 7. 4. 2016, tj. do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (30. 4. 2016). Jeho obsahem bylo jak zúčtování zaplacených záloh, tak skutečná výše nákladů za dodanou službu s uvedením měrné jednotky v poměru k celkovému počtu měrných jednotek. Obsahuje tak minimálně údaje, na jejichž základě mohla žalovaná 1) rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá či neodpovídá spotřebě a výpočtu spotřeby žalobcem. Žalovaná 1) si měla a musela být vědoma, že jí spolu s nabytím nemovitých věcí vznikla dle ust. § 1176 o. z. rovněž povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, které vyplývají jak ze zákona, tak mj. i ze stanov žalobce. Pakliže byl způsob určování výše měsíčních záloh dán právě těmito stanovami (články 3-5), přičemž tyto byly a jsou žalovaným přístupny i způsobem umožňujícím dálkový přístup (mj. ve sbírce listin obchodního rejstříku, dostupné na internetových stránkách [webová adresa]), pak byli žalovaní povinni se jimi řídit. Jinými slovy řečeno si žalovaná 1) a posléze i žalovaná 2) musely být vědomy, že žalobce coby společenství vlastníků jednotek předkládá na shromáždění společenství měsíční předpisy záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a zároveň, že i v případě, že by ji předpis nebyl řádně a včas doručen, mohla se s ním seznámit nejpozději dne 2. 6. 2015, kdy byl zápis z rozhodného shromáždění žalobce zveřejněn ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z provedeného dokazování se však podává, že si byla žalovaná 1) vědoma jak výše měsíčních záloh, tak jejich vyúčtování za rok 2015 již 7. 4. 2016, kdy jí bylo spolu s měsíčními předpisy záloh doručeno s využitím provozovatele poštovních služeb, či dokonce již 18. 3. 2015, kdy jí byl žalobcem zaslán e-mail na adresu, kterou sama v komunikaci se žalobcem uvedla jako kontaktní.

30. Je pravdou, že žalovaná 1) již dne 9. 3. 2015, tj. před provedením vyúčtování záloh, požadovala po žalobci soubor listin, tento požadavek byl však navázán na oznámení o nabytí bytové jednotky [číslo] bez souvislosti s účtováním záloh či jejich výší. Rozporuje-li žalovaná 1) výši záloh až nyní, ačkoli se s ní mohla seznámit nejpozději 2. 6. 2015 a navzdory skutečnosti, že měla své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předložit žalobci nejpozději do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, příp. ve lhůtě 5 měsíců od doložení správnosti vyúčtování realizovaného žalobcem v reakci na její písemnou žádost, avšak těchto možností nevyužila, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalobce. To platí obzvláště v situaci, kdy žalobce žalované 1) opakovaně poskytoval součinnost, umožnil jí nahlížet do svého hospodaření, vyjadřoval se k jejím požadavkům, vysvětloval způsob účtování a dokládal listiny, přičemž žalovaná 1) v reakci na tyto žalobcovy kroky vždy vyžadovala jen další dokumenty, aniž by uvedla, v jaké skutečnosti spatřuje nedostatky vyúčtování či rozúčtování záloh. Žalovaná 1) konečně netvrdí ani neprokazuje, že by své požadavky na předložení podkladů k ověření správnosti vyúčtování uplatnila ještě před zahájením řízení, když jediným takovým dokumentem má být již výše zmiňovaná listina ze dne 9. 3. 2015, která je formulována jako obecná žádost nového vlastníka bytové jednotky [číslo] k předložení listin s touto nemovitostí souvisejících, tedy nikoli jako žádost o vysvětlení způsobu rozúčtování nákladů na správu domu. Žalovaná 1) tak veškeré námitky proti vyúčtování uplatnila až za řízení, přičemž v situaci, kdy vyúčtování žalobce zjevně netrpí vadami, které by žalované 1) znemožňovalo rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá spotřebě, a řádně a včas na něj reagovat způsobem předvídaným § 8 zákona č. 67/2013 Sb., nezbývá soudu než uzavřít, že své námitky uplatnila opožděně, vyúčtování se k 7. 6. 2016 stalo splatným a žalovaná 1) se následujícím dnem dostala dle ust. § 513, § 1968 a § 1970 o. z. do prodlení s jeho úhradou. Výše úroku z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. Pasivní legitimace žalované 2) je založena jejím postavením vlastníka bytových jednotek [číslo] [číslo]. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila, netvrdila ani neprokazovala, že by žalovanou 1) či žalobce (osobu odpovědnou za správu domu) v souladu s ust. § 1186 o. z. požádala o vydání potvrzení o tom, zda a jaké má žalovaná 1) na převáděných bytových jednotkách dluhy, a proto na ni tyto dluhy přešly zcela, s tím, že žalovaná 1) za ně i nadále žalobkyni dle odst. 2 tohoto ustanovení ručí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 774/2019).

32. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobcem uplatněný nárok je důvodný, tudíž žalobě při vědomí vázanosti návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario) zcela vyhověl (výrok I).

33. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 499 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 557 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 31 129 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 900 Kč za 5x účast na jednání (20. 11. 2017, 20. 10. 2016, 18. 6. 2019, 10. 9. 2019, 11. 2. 2021) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 21 440 Kč, tj. ve výši 4 502 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.

34. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a II. stanovil soud v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.