59 C 365/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně; právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno, sídlem adresa žalobkyně proti; žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného o 105 791,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 000 Kč za období od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 56 791,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 837,50 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 401,34 Kč, úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč za období od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 105 791,20 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“), a žalovaným. anonymizována dvě slova poskytl žalovanému částku 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem ve výši 60 115 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 48 205 Kč s úrokovou sazbou 23,79 % a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč, dále doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč, poslední splátka byla splatná datum Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum Celkem žalovaný uhradil 1 000 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že anonymizována dvě slova coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů anonymizováno s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému 50 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizována dvě slova za poskytnutí této částky poplatek ve výši 60 115 Kč, sestávající z úroků ve výši 48 205 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, rovněž pojištění v celkové výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku 112 824 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč (poslední splátka ve výši 5 364 Kč), a to nejpozději do datum (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním výplatních pásek za dva měsíce. Žalovaný uhradil anonymizována dvě slova po uzavření smlouvy celkem 1 000 Kč (přehledem plateb). anonymizována dvě slova dne datum uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum).

5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. anonymizována dvě slova a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizována dvě slova poskytl žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizována dvě slova za poskytnutí této částky poplatek ve výši 60 115 Kč. Celkovou dlužnou částku 112 824 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč (poslední splátka ve výši 5 364 Kč). anonymizována dvě slova vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

9. Dle soudu anonymizována dvě slova zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, avšak nedostatečně. Bylo prokázáno zjištění příjmové stránky a rovněž doložení výplatními páskami, výdajová stránka však byla pouze tvrzena, podložena ničím nebyla, jak vyplývá z Karty zákazníka. Už jen z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná.

10. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

11. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 134,43 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce rok v průměru 9 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli mnohonásobkem.

12. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování zápůjčky, komfortní a flexibilní splácení splátek, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky není žádným způsobem zdůvodněn. anonymizována dvě slova tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní a flexibilní splácení. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených splátek. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizována dvě slova by nemusel - namísto sjednaných 21 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizována dvě slova by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.

13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizována dvě slova své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle tvrzení žalobkyně splatil celkem 1000 Kč, má dále nárok na zaplacení částky 49 000 Kč. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. Dle názoru soudu pak má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni, kdy se žalovaný dozvěděl o povinnosti uhradit dluh, tj. po oznámení postoupení pohledávky ze strany žalobkyně, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že pro absolutní neplatnost smlouvy žalobkyně nemá nárok na úhradu smluveného příslušenství, soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich úhradu, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.