59 C 38/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o 26 278,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 278,36 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 2 557,79 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 517,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 278,36 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 26 278,36 Kč za dobu od 15. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 444,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. 1. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 26 278,36 Kč s přísl. s odůvodněním, že žalovaný porušil povinnosti plynoucí ze smlouvy o půjčce na kliknutí číslo, kterou uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba, která pohledávku za žalovaným postoupila na právnická osoba a.s., která ji následně dne 7. 5. 2020 postoupila na žalobkyni) dne 1. 11. 2018. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že se jej žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný však porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky s tím, že předmětný dopis byl žalovanému zaslán dne 13. 1. 2020. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 26 278,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 557,79 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 517,27 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Jelikož žalovaný není státním příslušníkem České republiky, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc soudů ČR. Žalovaný se v minulosti v ČR prokazatelně zdržoval, avšak současný pobyt žalovaného není znám. Pravomoc posoudil soud dle čl. 7 Nařízení EU číslo; a v dané věci rozhodoval soud podle českého právního řádu, a to dle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění.

3. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo faktický pobyt žalovaného zjistit, ani se mu nepodařilo doručit na známou adresu v zahraničí, ustanovil soud žalovanému opatrovníkem advokáta Mgr. jméno příjmení (usnes. č.j. 59 C 38/2021-49, které nabylo právní moci dne 10. 8. 2021).

4. Opatrovník žalovaného uvedl, že z opatrnosti žalovanou částku neuznává, neboť se mu nepodařilo s žalovaným spojit, nedisponuje tak jeho stanoviskem a není možno vyloučit, že smlouva nebyla uzavřena platně, má za to, že nebyla dostatečně zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr. Nad rámec je zřejmé, že se žalobkyně domáhá i smluvních úroků po zesplatnění pohledávky, avšak tento nárok z předložené smluvní dokumentace neplyne. Z opatrnosti navrhuje tedy zamítnutí žaloby.

5. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

6. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listin a ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž dospěl k následujícím zjištěním: návrhem„ smlouvy o půjče na kliknutí číslo“ a akceptací návrhu smlouvy bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2018 na základě návrhu smlouvy žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč s tím, že byl sjednán smluvní úrok ve výši 16,9 % ročně, a to jako pevná úroková sazba a celková částka, kterou se žalovaný zavázal splatit, činila 37 601,16 Kč; výpisem z účtu bylo zjištěno, že předmětná částka byla žalovanému poskytnuta a že žalovaný splatil celkem částku 6 394,14 Kč, tedy žalovaný úvěr čerpal, nesplácel jej tak, jak se zavázal, přičemž konečný zůstatek ke dni 9. 1. 2020 činil - 26 278,36 Kč na jistině, - 2 557,79 Kč na úroku a – 517,27 Kč na úroku z prodlení; prohlášením okamžité splatnosti ze dne 13. 1. 2020 vč. PA bylo doloženo, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila všechny závazky žalovaného plynoucí z předmětné smlouvy za splatné; smlouvami o postoupení pohledávek vč. oznámení o postoupení pohledávky bylo doloženo, že na žalobkyni byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 8. 2020; předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost podání žaloby.

7. Na základě shora uvedených listin (které hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně mezi sebou dne 1. 11. 2018 platně sjednali smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit vč. dohodnutých poplatků, přičemž byla sjednána úroková sazba 16,9 % ročně jakožto pevná částka a celková částka, kterou měl žalovaný splatit, činila 37 601,16 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze shora uvedené smlouvy, když nesplácel úvěr řádně a včas; splatil pouze 6 394,14 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným na právnická osoba a.s., která ji následně postoupila na žalobkyni. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy o číslo. Žalovaný požadovanou částku neuhradil ani po postoupení pohledávky, a to ani v návaznosti na upomínku, v níž byl upozorněn na možnost podání žaloby a stále dluží žalobkyni částku 26 278,36 Kč s příslušenstvím. Soud neměl důvodu pochybovat o tom, že žalovaný skutečně předmětnou smlouvu uzavřel, že to bylo jeho svobodnou vůlí, neboť žalovaný při kontraktačním procesu předložil svůj občanský průkaz, následně uhradil několik částek, a kdyby neměl povědomost o tom, že uzavírá smlouvu a že z ní plynou nějaké povinnosti, pravděpodobně by tak nečinil. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud uzavírá, že pakliže byl žalovaný klientem právní předchůdkyně žalobkyně, měl u ní zřízen běžný účet, z obratů na něm (ve výši nad 10 000 Kč) bylo zřejmé, že je v jeho možnostech splácet poskytnutý úvěr, u něhož byly nastaveny měsíční splátky 1 233 Kč, lze mít za to, že právní předchůdkyně žalobkyně důvodně očekávala, že žalovaný úvěr bude řádně splácet a neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného předmětný úvěr splatit dle sjednaných podmínek.

8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z.

9. Žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužnou částku, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ číslo, § 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Co se týká požadovaných úroků po splatnosti, soud shledává, že tento požadavek není po právu, neboť úrok byl sjednán jako pevný, byla smluvena pravidelná měsíční splátka a též celková částka, kterou se žalovaný zavázal splatit a požadavek na další platby v podobě úroku po zesplatnění by znamenaly, že žalovaný„ přeplatí“ nad rámec pěvně stanovené částky, kterou měl zaplatit.

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 444,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 278,36 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 440 Kč ve výši 1 562,40 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

13. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůty k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.