59 C 385/2024
č. j. 59 C 385/2024-56
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 12 Co 271/2025-104- OS Praha 10 59 C 385/2024-56
- MS Praha 12 Co 271/2025-104
Citované zákony (5)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 139 358,25 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč, a částku 52 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 25 286 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 757,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 431,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, částky 31 871,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 601,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3070,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z části 52 200 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 52 200 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 139 358,25 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s její právní předchůdkyní (společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž před jejich uzavřením byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. V rámci tohoto zkoumání učinil žalovaný prohlášení ohledně svých poměrů, přičemž stvrdil jejich pravdivost. Případné nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Na základě první smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 60 000 Kč, vedle které se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 21,39 % ročně a další poplatky, vše do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, přičemž zbývající jistina činila ke dni splatnosti 52 200 Kč a dlužný poplatek 31 871,50 Kč. Na základě druhé smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, vedle které se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 22,02 % ročně a další poplatky, vše do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, přičemž zbývající jistina činila ke dni splatnosti 30 000 Kč a dlužný poplatek 25 286,75 Kč. Obě pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když má žalovaný bydliště na adrese uvedené shora. Rozhodným právem je právo české, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy.
4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.
5. Žalovaný uvedl v žádosti o první úvěr čistý příjem 18 022 Kč a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Uvedl, že bydlí ve , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, a je , Anonymizováno, . Je zde dále uvedeno, že spolu s žádostí předkládá dvě aktuální výplatní pásky a výměr , Anonymizováno, (zjištěno ze zákaznické karty žalovaného ze dne , datum, ).
6. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 60 000 Kč. Vedle vrácení této částky se zavázal k placení úroku ve výši 34,50 % a poplatkům v celkové výši 32 785 Kč (úrok, poplatek za zpracování, flexibilní splácení). Dluh měl splácet ve splátkách do , datum, (zjištěno z této smlouvy). Z dlužné částky zaplatil žalovaný pouze jednu splátku ve výši 7 800 Kč (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, k této smlouvě).
7. V žádosti o druhý úvěr uvedl čistý příjem 18 222 Kč, odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč a interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně 3 867 Kč. Uvedl, že bydlí ve spolubydlení, má středoškolské vzdělání a je svobodný. I zde je dále uvedeno, že spolu s žádostí předkládá dvě totožné výplatní pásky, jako při žádosti minulé, a i stejný výměr důchodu (zjištěno ze zákaznické karty žalovaného ze dne , datum, ).
8. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 30 000 Kč. Vedle vrácení této částky se zavázal k placení úroku ve výši 55,20 % a poplatkům v celkové výši 27 296 Kč (úrok, poplatek za zpracování, flexibilní splácení). Dluh měl splácet ve splátkách do , datum, (zjištěno z této smlouvy). Z dlužné částky nezaplatil žalovaný ničeho (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, k této smlouvě).
9. Obě pohledávky byly smlouvou postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a stran 1 a 27 seznamu postoupených pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (zjištěno z tohoto oznámení a předmětného podacího lístku ze dne , datum, ).
10. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z této předžalobní upomínky a předmětného podacího lístku).
11. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.
12. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy, na základě kterých mu bylo poskytnuto celkem 90 000 Kč. Vedle toho se zavázal i k dalším platbám, fakticky však zaplatil pouze 7 800 Kč. Před uzavřením smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s tím, že jí sdělil své příjmy a výdaje a stvrdil je prohlášením, že jsou pravdivé. Pohledávky byly následně smlouvou postoupeny na žalobkyni.
13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku. Dále má soud též za to, že byť právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tak nedostála požadavkům, jež na takové zkoumání klade zákon a soudní praxe. Žalovaný vyplnil formulář, kde uvedl své příjmy a výdaje, přičemž stran výdajů vycházela čistě z jeho tvrzení.
25. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěrů pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 7,5 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl tak téměř pětinásobný, respektive více než sedminásobný u druhé smlouvy, oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).
26. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90, rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020-112), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.
27. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy.
28. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, tak dle ustálené soudní praxe je třeba, aby úvěrující zkoumal úvěruschopnost přesvědčivě, přičemž jeho závěrem musí být, že úvěrovaný nebude mít zjevný problém dluh uhradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018). I Nejvyšší soud v aktuálnější judikatuře přitom uvádí, že není možné vycházet z objektivně nepodložených osobních prohlášení dlužníka o jeho poměrech, a to ani tehdy, neníli dlužník evidován v databázi dlužníků (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 3436/2024 ze dne, Anonymizováno, 15. 1. 2025).
29. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nepostupovala v souladu se zákonem, když minimálně stran výdajů vycházela čistě z žalovaným tvrzených skutečností. Objektivně se tvrzené výdaje přitom zdají nereálné, kdy sice žalovaný byl , Anonymizováno, a bydlel ve , Anonymizováno, , i tak jsou však výdaje 5 000 Kč, respektive 4 000 Kč, tak absurdně nízké, že by i v roce 2021 jen stěží dokázaly pokrýt náklady na bydlení, stravu, ošacení a dopravu. Majetkové poměry žalovaného navíc měly být zkoumány o to důkladněji, když necelý měsíc po poskytnutí prvního úvěru žádal o úvěr další.
30. Nelze proto dospět k závěru, že by úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně a úvěrové smlouvy jsou proto absolutně neplatné též podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Že jde o neplatnost absolutní přitom vyplývá přímo ze zákona, kdy dle § 87 odst. 1 věta druhé „[s]oud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu“.
31. S ohledem na to vše shora uvedené nemohlo žalobkyni vzniknout ani právo na zaplacení úroku a výše uváděných poplatků.
32. Žalovanému byly poskytnuty částky 30 000 Kč a 60 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tyto částky se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen je vrátit. V rámci splácení uhradil žalovaný 7 800 Kč a z větší částky mu tak zbývá uhradit pouze 52 200 Kč. Z menší poskytnuté částky neuhradil ničeho. Co do částek 30 000 Kč a 52 200 Kč je tedy žaloba důvodná, ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut.
33. Soud určil splatnost vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož byl žalovaný v řízení naprosto pasivní, neměl soud žádné podklady, ze kterých by mohl vycházet a lhůtu k plnění určil podle § 160 o. s. ř. jako 3denní.
34. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. Žalobkyně byla se svým nárokem z převážné části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.