59 C 449/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci žalobkyněDr. Anonymizováno Anonymizováno , nar. Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno , zastoupena advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným1. Jméno advokátky B , nar. Datum narození advokátky B , neznámého pobytu zastoupen Anonymizováno Jméno opatrovnice , sídlem Adresa opatrovnice 2. Anonymizováno Anonymizováno , nar. Datum narození opatrovnice , bytem Adresa opatrovnice , zastoupen advokátkou Jméno advokátky C , sídlem Adresa advokátky C o 150 500 Kč s příslušenstvím I. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 750 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby 1. žalovaný zaplatil žalobkyni částku 150 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 500 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 8 770,68 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 83,40 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby 2. žalovaný zaplatil žalobkyni částku 83 750 Kč úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 500 Kč od , datum, do , datum, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 83 750 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 8 770,68 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 83,47 Kč, se zamítá.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9 250,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně 2. žalovaného.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši a splatnosti, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.VII. 2. žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši a splatnosti, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

VIII. Žalobkyni bude po právní moci rozsudku vrácen soudní poplatek ve výši 72 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaných zaplacení částky 150 500 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 83,47 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, (byt). Žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, pronajala byt 2. žalovanému s tím, že byt bude užívat i 1. žalovaný. Následně byla uzavřena další smlouvy s oběma žalovanými do , datum, a následně dodatkem byla doba nájmu zkrácena do února , Anonymizováno, a nájemné zvýšeno. Žalovaní následně odmítli v březnu , Anonymizováno, byt odevzdat a chtěli byt užívat do , datum, . Žalovaní tak byt od , datum, užívali bez právního důvodu, obvyklé nájemné má činit 27 000 Kč, žalobkyně po částečné úhradě dne , datum, požaduje 127 000 Kč. Dále požaduje částku 1 500 Kč, neboť musela vyměnit zámek, částku 7 000 Kč za úklid a částku 15 000 Kč z titulu náhrady škody na vybavení bytu.2. 1. žalovaný se prostřednictvím , Anonymizováno, vyjádřil tak, že měl pouze užívací právo, nebyl stranou smlouvy ze dne , datum, . Stejně tak nebyl stranou smlouvy ze dne , datum, ani dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, . Smlouva ze dne , datum, a dodatek ze dne , datum, jsou absolutně neplatné, neboť , jméno FO, nebyla oprávněna uzavřít tato právní jednání. Automaticky tak byl obnoven nájemní vztah ze dne , datum, a nájem trval do , datum, . U 1. žalovaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně neprokazuje ani své nároky na výměnu zámku, úklid a náhradu škody.3. 2. žalovaný se vyjádřil tak, že nájemní smlouva ze dne , datum, byla sjednána pouze mezi žalobkyní a 2. žalovaným. Druhá smlouva ze dne , datum, pak mezi , jméno FO, a 2. žalovaným. Dodatek ze dne , datum, nebyl 2. žalovaným akceptován. Rovněž má za to, že nájemní smlouva ze dne , datum, je neplatná, neboť , jméno FO, nemohla tuto smlouvu uzavřít. 2. žalovaný užíval byt do , datum, . Toho dne zamezila žalobkyně vstup do bytu výměnou zámků. 2. žalovaný tak byl povinen hradit nájemné do , datum, . 2. žalovaný uhradil celkem 222 000 Kč. Žalobkyně neprokazuje svůj nárok na náhradu škody.

4. Žalobkyně je státním příslušníkem , Anonymizováno, s pobytem v České republice. 1. žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm pravděpodobně v , Anonymizováno, . 2. žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s bydlištěm na území České republiky. Pravomoc českých soudů je dána čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je české v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5.1 Mezi stranami nebylo sporné, že žalované byla a je vlastníkem bytu. Rovněž nebylo sporné, že 2. žalovaný uhradil na nájemném za měsíc duben částku 7 250 Kč.5.2 Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, ž žalobkyně zmocnila , jméno FO, k zastupování, vedení jednání a všem úkonům týkajících se bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a 2. žalovaný uzavřeli smlouvu ohledně bytu s tím, že v čl. 3 bod 2 je uvedeno, že předmět nájmu bude užívat rovněž 1. žalovaný. Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 14 500 Kč a zálohy na služby ve výši 5 500 Kč. Rovněž byla ujednána úhrada jistoty ve výši 30 000 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, jako pronajímatel a 2. žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl byt. V čl. 3 bodu 2 bylo zřízeno užívací právo pro 1. žalovaného. Nájem byl sjednán od , datum, do , datum, . V čl. 4 bod 4 je uvedeno, že nájemce je povinen byt vyklidit a předat ke dni skončení nájmu v řádném stavu a čistý. Nájemné bylo sjednáno ve výši 14 500 Kč a zálohy na služby ve výši 5 500 Kč. Jistota byla sjednána ve výši 40 000 Kč. V čl. VI smlouvy je uvedeno, že nájemce je povinen používat prostory tak, aby nedošlo k poškození bytu či vybavení. V opačném případě uhradí pronajímateli vzniklou škodu. Smlouva obsahuje podpisy obou žalovaných. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě ze dne , datum, je zjištěno, že , jméno FO, jako pronajímatel a pravděpodobně 1. žalovaný uzavřeli dodatek dne , datum, , kterým bylo ujednáno, že se nájemní doba zkracuje od , datum, do , datum, . Nájemné činí 21 500 Kč a zálohy na služby celkem 5 500 Kč.5.3 Z výňatku whatsapp komunikace v českém jazyce z , datum, soud zjistil, že , jméno FO, nabízí uzavření nové nájemní smlouvy s nájemným 27 000 Kč, 2. žalovaný s tím souhlasí. K tomu je třeba uvést, že se jedná o překlad vyhotovený žalobkyní. Z doloženého úředního překladu pak nebylo zřejmé, z jakého dne komunikace pochází. Z potvrzení svědků ze dne , datum, bylo zjištěno, že podepsaní potvrdili, že žalovaní odmítli dne , datum, předat byt žalobkyni a sdělili, že jej budou užívat minimálně do , datum, .5.4 Z příjmového pokladního dokladu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně uhradila za kompletní úklid bytu částku 7 000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 1 500 Kč za výměnu zámku bytu dne , datum, . Z fotografií nábytku soud zjistil fleky na matracích, vadné části nábytku. Z faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -1 soud zjistil, že žalobkyně za renovaci nábytku a opravy bytu zaplatila dne , datum, částku 15 000 Kč. Z příjmového dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně přijala částku 27 000 Kč za nájemné za měsíc prosinec , Anonymizováno, , uvedla přijato od 2. žalovaného. Z příjmového dokladu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně přijala 27 000 Kč coby nájemné za listopad , Anonymizováno, , uvedla přijato od 2. žalovaného. Z výpisu z účtu , jméno FO, za březen , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně přijala od 2. žalovaného nájemné za březen ve výši 5 000 Kč a 1. žalovaného nájemné za březen ve výši 15 000 Kč. Z výpisu ze stejného účtu z února , Anonymizováno, soud zjistil, že 1. žalovaný zaslal nájemné za únor , Anonymizováno, ve výši 27 000 Kč. Z pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně přijala částku 27 000 Kč jako nájem za leden , Anonymizováno, , uvedla přijato od 2. žalovaného.5.5 Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalovaným, že dne , datum, byt navštíví technik. Z fotodokumentace bytu s datem , datum, včetně stavu měřidel soud zjistil, že se byt jeví uklizený. Z fotografie poštovní schránky soud zjistil, že zde nejsou uvedena jména žalovaných. Z videozáznamu ze dne , datum, soud zjistil, že osoba jde po schodech k bytu, zkouší klíč a zase odchází. Z dopisu ze dne , datum, a podacích lístků ze stejného dne soud zjistil, že 2. žalovaný zaslal žalobkyni dopis, ve kterém uvádí, že nájem končí dne , datum, s tím, že dne , datum, žalobkyně vstoupila do bytu bez předchozí dohody a bez přítomnosti 2. žalovaného, vyměnila zámek u dveří bez jeho vědomí, omezila tak jeho právo byt užívat. 2. žalovaný tak nemůže byt ani řádně předat.5.6 Z výslechu , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že 1. žalovaný je jeho , Anonymizováno, , často za ním jezdil na návštěvu. Žalovaní měli problém s pronájmem, z chodby někdo zalepil kukátko, byl přítomen tomu, když se někdo snažil dostat do bytu, mělo jít dle jejich slov o majitele. Naposledy tam byl , datum, , když stěhovali žalované z bytu. Byt byl uklizený, připravený, žádných škod si nevšiml. , datum, pak jel s 2. žalovaným opět do bytu, čekal v autě, 2. žalovaný mu sdělil, že se nemohl dostat do bytu. Poté už v bytě nebyl, žalovaní bydleli na jiné adrese. Žalovaní mu nesdělili důvod, proč se stěhují, zřejmě končil nájem a 1. žalovaný chtěl bydlet s přítelkyní.5.7 Z výslechu , jméno FO, soud zjistil, že jednala s 2. žalovaným. 1. žalovaný hradil nájemné, někdy hotově, někdy na účet. Žalovaní chtěli smlouvu prodloužit, aby , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaní chtěli smlouvu na celý rok, přičemž byli domluveni, že následně uzavřou dodatek zkracující nájem na půl roku. Žalovaní žádali o nižší nájemné, neboť to pro ně bylo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Svědkyně měla za to, že když má plnou moc, může napsat smlouvu na sebe. Na podpisu se domlouvala s 2. žalovaným, dodatek však podepsal jen 1. žalovaný, neboť 2. žalovaný se neustále vymlouval, že nemá čas apod. Od ledna , Anonymizováno, posílala opakovaně výpověď, žalovaní nereagovali, vylepila jí tedy i na dveře bytu. Na konci února přijeli do bytu a požádali žalované, aby se vystěhovali. Policie ČR vyhodnotila, že nemají právo vstupovat do bytu do , datum, . Rozhodli se tedy, že nebudou situaci dále řešit. Od března do srpna , Anonymizováno, žalovaní nekontaktovali svědkyni, že chtějí nájem ukončit. Jednou v bytě byla kvůli kontrole plynu dne , datum, , technik byl pouze za dveřmi, sama si byt neprohlížela, neviděla, zda je byt vyklizen. Žalovaní klíče od bytu nevrátili. Po kontrole z bytu odešla, zámky neměnila. V srpnu obdržela dopis od 2. žalovaného, několik dnů před skončením nájmu. S ohledem na končící nájem nepovažovala za nutné na dopis reagovat. Neřešila, zda tam žalovaní fakticky bydlí, chtěla období pouze přečkat. Nikdy se bez předchozí domluvy nesnažili do bytu dostat. Co se týká kotle, sdělila žalovaným, že si mají opravu provést sami. Po skončení nájmu nevyzývala k předání nájmu, smlouva byla skončena. V průběhu nájmu jí žalovaní ignorovali, proto do bytu vstoupila sama. Má za to, že to bylo , datum, , v bytě nikdo nebyl, byl prázdný. Vše fungovalo, sedací souprava byla špinavá, byl poškozený nábytek. Byt nebyl extrémně špinavý. Následně nechala vyměnit zámky. Žalovaní se neozvali, že by chtěli vrátit klíče. Neví, do jaké doby zde žalovaní bydleli. Žalovaní sami strhávali jména na schránkách, nechtěli dostávat poštu. Žalovaní postupovali dle dodatku a hradili částku 27 000 Kč. Částky předával 1. žalovaný. Platbu za duben vrátila, má za to, že v březnu přišla platba 21 000 Kč a v dubnu 15 000 Kč.5.8 Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně kopií poštovních obálek, podacího listu soud zjistil, že žalovaní byly vyzváni k zaplacení částky 134 270,68 Kč. Z daňového dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že náklady na zaslání upomínky činí 73,47 Kč. Z datové zprávy ze dne , datum, byl o zjištěno odeslání předžalobní výzvy 1. žalovanému do datové schránky.5.9 Z dokladů původních cen nábytku, výdajové pokladního dokladu z , datum, , nájemní smlouvy ze dne , datum, , předávacího protokolu z , datum, , potvrzení o provedeném úkonu ze dne , datum, z vyúčtování dodávek elektřiny a plynu, vyúčtování SVJ (zálohové úhrady) soud nezjistil ničeho relevantního. Z komunikace stran Whatsapp soud ničeho podstatného nezjistil, neboť není zřejmé, z jakého je dne.5.10 Soud neprovedl důkaz obálka dopisu z , datum, , neboť jej považoval za nadbytečný, odeslání dopisu bylo zřejmé z provedených podacích lístků z , datum, . Soud neprováděl výslech , jméno FO, a , jméno FO, , dotazem na PČR , adresa, , neboť je považoval za nadbytečné. Nebylo sporné, že žalovaní setrvali v bytě i v březnu , Anonymizováno, . Rovněž soud neprovedl důkaz smlouva o nájmu bytu 1. žalovaného ze dne , datum, , předávací protokol z , datum, , výpověď z , datum, , výpis z účtu z , datum, ohledně částky 5 000 Kč, neboť tyto byly dány po koncentraci řízení a rovněž je soud považuje za nadbytečné. Rovněž nebylo na místě provádět důkaz znaleckým posudkem s ohledem na právní názor soudu.

6. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.). Neměl důvod pochybovat o jejich pravosti a věrohodnosti.

7. Na základě uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

8. Žalobkyně zmocnila v roce , Anonymizováno, , jméno FO, k zastupování ve všech záležitostech týkajících se bytu. Následně žalobkyně s 2. žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu na byt na dobu určitou do , datum, . Následně však dne , datum, uzavřela , jméno FO, jako pronajímatel a 2. žalovaný nájemní smlouvu do , datum, . Dne , datum, pak , jméno FO, jako pronajímatel a 1. žalovaný uzavřeli dodatek se zvýšeným nájemným a zkrácením nájmu do , datum, . Žalovaní na konci února , Anonymizováno, odmítli byt opustit s tím, že zde budou minimálně do , datum, . 1. žalovaný hradil nájemné ve výši 27 000 Kč v listopadu , Anonymizováno, až únoru , Anonymizováno, . V březnu , Anonymizováno, 2. žalovaný uhradil 5 000 Kč a 1. žalovaný částku 15 000 Kč. 2. žalovaný pak v dubnu , Anonymizováno, částku 7 250 Kč. Žalobkyně upozornila žalované, že dne , datum, vstoupí do bytu za účelem revize plynoměru. Žalovaní nereagovali. Při kontrole nebyli žalovaní přítomni. Následně 2. žalovaný zaslal žalobkyni dopis ze dne , datum, . Žalobkyně nereagovala. Žalobkyně dne , datum, do bytu vstoupila a byt svépomocí převzala. Žalobkyně uhradila za úklid bytu 7 000 Kč, za výměnu zámku 1 500 Kč, za renovaci nábytku 15 000 Kč, to vše v září , Anonymizováno, . Dluh žalovaní neuhradili ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 2201 ve spojení s § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Stěžejní otázkou sporu byla platnost nájemních smluv ze dne , datum, , , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, . Soud konstatuje, že ohledně nájemní smlouvy ze dne , datum, je závěr nesporný mezi stranami, tj. že nájemní smlouva je platná. Žalobkyně vystupuje jako pronajímatel zastoupen , jméno FO, na základě plné moci. Smlouvu uzavírá 2. žalovaný coby nájemce.

10. Ohledně nájemní smlouvy ze dne , datum, soud konstatuje, že dospěl k závěru, že smlouva je neplatná pro absenci základní náležitosti smlouvy. Jako pronajímatel vystupuje sama , jméno FO, (nikoli zmocněná žalobkyní), přestože není vlastníkem nemovitosti a nemůže sama vystupovat jako pronajímatel, respektive nedisponuje žádným oprávněním, aby mohla takovou smlouvu jako pronajímatel uzavřít. Soud konstatuje, že pronajímatelem může být i osoba odlišná od vlastníka, pokud ovšem její právo disponovat s předmětem nájmu plyne buď ze smlouvy, nebo ze zákona, může např. jít o osobu oprávněnou ze služebnosti, o vypůjčitele, o budoucího vlastníka, či osobu oprávněnou z věcného břemene. Žádný takový důvod však v daném případě dovodit nejde. Soud vědom si ustanovení § 1760 o.z. konstatuje, že jej nelze aplikovat v daném případě z toho důvodu, že strany smlouvy nejsou zároveň účastníky řízení a jednoznačnou vůli , jméno FO, (což potvrdila i při svém výslechu) bylo smlouvou zavázat nikoli sebe ale žalobkyni jako vlastníka bytu. Soud tedy dospěl k závěru, že předmětná smlouva je neplatná z důvodu absence oprávnění , jméno FO, smlouvu uzavřít. Dle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Soud na základě toho, že žalovaní pokračovali v užívání bytu bez výzvy k předání nájmu, dovodil prodloužení původní nájemní smlouvy ze dne , datum, a skončení nájmu ke dni , datum, .

11. I kdyby soud dovodil platnost smlouvy ze dne , datum, ve prospěch zachování nájmu pro 2. žalovaného, a to na základě vůle stran, o kterou se žalobkyně opírá, uvádí, že na přiznaný nárok žalobkyně by tento závěr neměl žádný vliv. Vůlí , jméno FO, bylo zavázat žalobkyni nikoli svou osobu a žalobkyně je také tou, která se nároku z titulu nezaplaceného nájemného/bezdůvodného obohacení domáhá. Jelikož bylo nájemné sjednáno ve smlouvě z , datum, ve stejné výši jako v původní nájemní smlouvě, přiznaná částka by byla stejná. Na rámec soud uvádí, že záloh na služby za rok , Anonymizováno, se žalobkyně již domáhat nemůže po , datum, . K tomu je nutno dodat, že se žalobkyně tohoto ani nedomáhala po upřesnění tvrzení, že požaduje bezdůvodné obohacení, neboť v období od března do srpna , Anonymizováno, užívali žalovaní byt bez právního důvodu.

12. Co se týká dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , kterým byla zkrácena doba nájmu a zvýšeno nájemné na částku 21 500 Kč soud uvádí, že dospěl ke stejnému závěru o neplatnosti právního jednání. Ohledně skutečnosti, že dodatek svým jménem uzavřela opět , jméno FO, sama nikoli jako zástupce žalobkyně, odkazuje soud na odůvodnění v předchozím odstavci. Stěžejním důvodem pro neplatnost je však to, že dodatek ke smlouvě není podepsán 2. žalovaným, ale pouze 1. žalovaným, tj. osobou s užívacím právem, která není oprávněna takový dodatek uzavřít. Žalobkyně neprokázala, že by byl 1. žalovaný zmocněn k uzavření takového dodatku 2. žalovaným. Rovněž žalobkyně neprokázala, že by byl 2. žalovaný s tímto dodatkem předem srozuměn ani že by se jím následně řídil. K tomu je třeba uvést, že z přeložené komunikace nelze dovodit ani vůli uzavřít takový dodatek ze strany 2. žalovaného ani zmocnění pro 1. žalovaného k uzavření dodatku. Stěžejní je však ta skutečnost, že změna nájemní smlouvy předpokládá uzavření písemného dodatku, který však 2. žalovaný nepodepsal a není jím tedy dle názoru soudu vázán. Nelze opominout ani tu skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že zvýšené nájemné měl hradit 1. žalovaný a nebylo prokázáno, že tak činil s vědomím 2. žalovaného. I kdyby však žalovaní hradili nájemné vyšší, nelze z toho v žádném případě dovodit závěr o platnosti dodatku č. , hodnota, , když žalovaní dali jasně najevo, že mají za to, že nájem trvá do , datum, nikoli do , datum, , jak bylo ujednáno právě v dodatku č. , hodnota, . Proto soud nesdílí názor žalobkyně, že nájem skončil ke dni , datum, a následně užívali žalovaní byt bez právního důvodu do , datum, .

13. Ve vztahu k žalovaným v období od , datum, do , datum, pak soud postupoval rovněž dle § 2991 odst. 1,2 o.z., který stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. S ohledem na to, že soud dospěl k závěru, že nájem trval do , datum, , v období od , datum, do , datum, (kdy byt žalobkyně převzala svépomocí – viz tvrzení žalobkyně) bylo nutné posoudit, zda žalovaní užívali byt bez právního důvodu. Co se týká 2. žalovaného, jelikož nepředal řádně byt žalobkyni ani neprokázal, že by mu do něj byl zamezen přístup dne , datum, , má soud za to, že žalobkyně mohla důvodně předpokládat, že skutečně užívá byt až do , datum, . Ze samotného dopisu ze dne , datum, nemá soud za to, že by 2. žalovaný prokázal zamezení vstupu do bytu dne , datum, ani neposkytnutí součinnosti k předání bytu. 2. žalovaný mohl přinejmenším odevzdat klíče vhozením do schránky, což neučinil. Námitka žalovaných, že si žalobkyně musela všimnout při kontrole plynoměru, že je byt vyklizen, je pouhou spekulací a soud ji nepovažuje za důvodnou, neboť , jméno FO, při výslechu uvedla, že si byt neprohlížela. I kdyby si všimla, že je byt vyklizen, nemůže jít taková skutečnost k tíži žalobkyně, které byt nebyl řádně předán. Soud uzavírá, že považuje nárok vůči 2. žalovanému v tomto období za důvodný.

14. Ohledně samotné výše nároku přiznané výrokem I. rozsudku soud uvádí, že s ohledem na právní posouzení považuje za důvodný nárok na dlužné nájemné za měsíce duben až srpen , Anonymizováno, , přičemž ohledně období od , datum, do , datum, soud nepovažoval za účelné zjišťovat výši obvyklého nájemného (bezdůvodné obohacení) a vyšel z dříve sjednaného nájemného ve smlouvě. Bylo prokázáno, že 2. žalovaný uhradil nájemné za měsíc březen , Anonymizováno, a částku 7 250 Kč za duben , Anonymizováno, (přestože mu byla částka následně vrácena). Soud tedy uložil 2. žalovanému povinnost zaplatit částku 66 750 Kč (65 250 Kč představující nájemné ve výši 14 500 Kč za měsíce květen až srpen 2023 a částku 7 250 Kč za duben 2023).

15. Ohledně námitky 2. žalovaného, že z jeho strany byl učiněn zápočet soud konstatuje, že v žádném podání 2. žalovaného ani při jednání soudu nebyl takový zápočet učiněn. Bylo pouze sděleno, kolik 2. žalovaný na smlouvu uhradil a jakou složil kauci. Takové tvrzení nelze považovat za zápočet proti nároku žalobkyně. Soud v žádném případě nepoučuje stranu žalovanou o tom, že má možnost případně jakým způsobem má učinit zápočet. Poučením ohledně tvrzené uhrazené kauce soud v žádném případě nepotvrdil provedení zápočtu ze strany 2. žalovaného.

16. S ohledem na právní názor soudu ohledně prodloužení nájmu do , datum, soud konstatuje, že 1. žalovaný coby osoba s užívacím právem k bytu a nikoli strana smlouvy nemůže být pasivně věcně legitimován ohledně dlužného nájemného, nároku na úklid, nároku na náhradu škody ani nároku z titulu výměny zámku. Za všechny tyto nároky může odpovídat jedině nájemce, tj. 2. žalovaný. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by 1. žalovaný užíval bez právního důvodu byt v období od , datum, do , datum, . Jeho užívací právo skončilo ke dni , datum, , nebyl povinen byt předávat ani jiným způsobem kontaktovat žalobkyni. Nelze tak dovodit, že by za období od , datum, do , datum, měla žalobkyně vůči 1. žalovaného jakýkoli nárok z titulu bezdůvodného obohacení. V žádném případě pak užívání bytu v předmětném období nevyplývá z úhrady za březen , Anonymizováno, , ani jeho případné užívání ještě dne , datum, se netýká daného období. Soud proto žalobu vůči 1. žalovanému v celém rozsahu zamítl z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace 1. žalovaného.

17. Co do nároku na úhradu výměny zámku ve výši 1 500 Kč soud konstatuje, že jej považuje za důvodný. 2. žalovaný řádně nepředal byt, přestože je nesporné, že byt opustil (strany se ve svých tvrzeních rozcházejí pouze k jakému datu). 2. žalovanému se nepodařilo prokázat, že by mu žalobkyně zamezila vstup do bytu dne , datum, či že vrátil i přes tuto skutečnost klíče od bytu jiným způsobem například vhozením do schránky. Rovněž pak nebylo prokázáno ani předání bytu 1. žalovaným (odevzdání klíčů), přičemž 2. žalovaný coby osoba odpovídající za povinnosti vyplývající z nájmu, je povinna nahradit škodu z titulu nevrácených klíčů 1. žalovaným. S ohledem na to byla výměna ze strany žalobkyně důvodná, prokázaná a částka za tuto výměnu požadovaná zcela přiměřená. Proto soud žalobě co do této částky vyhověl.

18. Ohledně nároku na částku 7 000 Kč za úklid bytu soud konstatuje, že tento nepovažuje za důvodný, neboť žalobkyně neprokázala, že by požadovaná částka odpovídala povinnosti 2. žalovaného předat byt uklizený a že taková částka je adekvátní úklidu, který byl proveden. Soud má za to, že není povinností nájemce provést profesionální úklid, který obsahuje například mytí stěn a stropu, mytí všech dveří apod. Ve světle výpovědi , jméno FO, , která uvedla, že byt nebyl extrémně špinavý, je zřejmé, že žalobkyně požaduje po žalovaných vícero, než na co má nárok dle uzavřené smlouvy, ve které je v čl. IV odst. 4 uvedeno, že nájemce vrátí byt čistý s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Soud nemá za to, že žalobkyně dostatečně prokázala, že by takový úklid byl skutečně proveden, neboť samotnou fakturu nelze považovat za dostatečný důkaz o provedení a rozsahu úklidu. Žalobkyně žádným způsobem nezdokumentovala stav bytu při svévolném převzetí bytu dne , datum, tak, aby bylo zřejmé, že bylo nutné provést úklid v rozsahu předložené faktury.

19. Co se týče nároku na náhradu škody ve výši 15 000 Kč soud rovněž nepovažuje nárok za důvodný. Žalobkyně dle názoru soudu nedostatečně tvrdila a především neprokázala, jakou škodu, na jakém konkrétním nábytku měli žalovaní způsobit a prokázat výši požadované náhrady. Z fotografií předložených není zřejmé, o jaký nábytek se jedná, ze kdy jsou fotografie pořízeny, žalobkyně neprokázala, že by takový nábytek pořídila a jakou má cenu. Opravy uvedené ve faktuře č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -1 jsou neurčité, nelze z ní zjistit, o jaký nábytek se jedná. Dále jsou zde uvedeny položky jako kompletní renovace nočního stolku či výměna matrací. K těmto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by žalovaní způsobilo takovou škodu, že by bylo nutné koupit matrace nové či je vyměnit za jiné, jaké škody způsobili na nočním stolku apod. Proto soud i v této části nárok žalobkyně zamítl.

20. Ohledně nároku na kapitalizovaný úrok ve výši 8 770,68 Kč soud uvádí, že není důvodný, neboť žalobkyně i přes poučení soudu nekonkretizovala z jaké částky úrok z prodlení požaduje ani za jaké období. Neusnesla tedy břemeno tvrzení a důkazní ohledně této částky.

21. Co se týká nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 83,47 Kč soud konstatuje, že jej nepovažuje za důvodný, neboť náklady na vnitrostátní poštovné jsou součástí paušální náhrady za úkon předžalobní výzvy v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, .

22. Soud tedy dospěl k závěru, že důvodný je nárok na částku 65 250 Kč a dále částku 1 500 Kč za výměnu zámku, proto soud v této části žalobě vyhověl. Co do rozdílu mezi přiznanou částku a požadovaným nárokem z titulu bezdůvodné obohacení (127 000 Kč), nárokem na náhradu škody ve výši 15 000 Kč a nárokem na částku 7 000 Kč za úklid, soud žalobu zamítl. Co do úroku z prodlení soud postupoval dle § 1970 o.z. a přiznal úrok z prodlení z přiznané částky od , datum, , tj. uplynutím tří dnů od doručení předžalobní výzvy z , datum, . Ze zamítnuté části nároku pak zamítl rovněž požadované příslušenství.

23. O nákladech řízení mezi žalobkyní a 1. žalovaným soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), neboť samotnému 1. žalovanému náklady nevznikly, odměna opatrovnice má být zaplacena státu viz výrok VI rozsudku.

24. O nákladech řízení mezi žalobkyní a 2. žalovaným rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal 2. žalovanému, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 250,08 Kč, přičemž tato částka představuje 11,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 55,6 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 44,4 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 500 Kč sestávající z částky 42 840 Kč (6 x 7 140 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, – 2x, dle § 11 odst. 1 a. t. ze dne včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 150 500 Kč sestávající z částky 35 700 Kč (5 x 7 140 Kč) za vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, – 2x, účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.

25. Jelikož ke dni vyhlášení rozsudku nebyla známa výše nákladů řízení, které jsou tvořeny svědečným , Anonymizováno, , Anonymizováno, a odměnou opatrovnice 1. žalovaného, rozhodl soud výrokem VI pouze o povinnosti zaplatit náklady řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 149 odst. 2 o.s.ř. v poměru neúspěchu žalobkyně, který činí 55,6 % u svědečného a 100 % u odměny opatrovníka, neboť ve vztahu k 1. žalovanému byla žaloba zcela zamítnuta. Soud rozhodl, že konkrétní výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení.

26. Výrokem VII pak soud rozhodl obdobně v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti 2. žalovaného zaplatit náklady řízení státu představující svědečné , Anonymizováno, , Anonymizováno, v poměru neúspěchu ve věci, který činí 44,4 %. Soud rozhodl, že konkrétní výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení.

27. S ohledem na to, že se žalobkyně po upřesnění domáhala částky 150 500 Kč s příslušenstvím, soudní poplatek měl být vybrán ve výši 6 020 Kč. Jelikož byl uhrazen žalobkyní poplatek ve výši 6 092 Kč, soud rozhodl o vrácení částky 72 Kč v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.