59 C 5/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně; Česká televize, IČO, sídlem adresa, obec a číslo - obec, zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, obec proti; žalované; právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec a číslo o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka z titulu neuhrazených televizních poplatků za období roku anonymizováno rok až anonymizováno rok.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a v anonymizováno rok se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, čímž jí vznikla povinnost hradit příslušné poplatky. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za období roku rok - rok vždy částka spisová značka. Celková dlužná částka tak činí částka (anonymizováno měsíců x částka) a žalovaná ji neuhradila ani přes opakované výzvy žalobkyně.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

6. Soud věc posoudil po právní stránce podle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 1, 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „zákon“). Podle výše citovaných ustanovení se osoba, která vlastní televizní přijímač, stává poplatníkem televizního poplatku ve výši částka měsíčně. Tento poplatek je poplatník povinen zaplatit provozovateli vysílání nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. V případě, že poplatník nezaplatí televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu. Žalovaná dlužnou částku ve výši částka přes výzvy žalobkyně nezaplatila, žalobkyni tak vzniklo právo vymáhat tuto částku u soudu dle § 10 zákona. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se do prodlení s jednotlivými platbami dostal vždy den následující po jejich splatnosti. Celková výše kapitalizovaných úroků ke dni datum (tj. ke dni podání žaloby) činí částka. Ohledně doby prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně v souladu s ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario.

7. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a žalovanou částku vč. úroků z prodlení žalobkyni přiznal, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši částka (anonymizováno úkony x částka). Soud nepřiznal žalobkyni náklady právního zastoupení, neboť v souladu s nálezem název soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12, dospěl k závěru, že k uplatnění nároku vyplývajícího z nezaplacení televizních poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně, a proto se nejednalo o účelně vynaložené náklady. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).