59 C 59/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 2 083 eur s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 130 EUR spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 409 EUR od 20. 6. 2020 do 8. 9. 2020 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žaloba se co do částky 953 EUR spolu s úroky z prodlení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 624,9 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 2 083 EUR z titulu neuhrazené ceny díla. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 25. 5. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo [číslo] (dále jen„ smlouva o dílo“), na jejímž základě se coby zhotovitelka zavázala provést elektroinstalační a elektromontážní práce, a to jako subdodávku pro hlavního objednatele, [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa] Cena díla byla sjednána ve výši 18 EUR za hodinu, faktury měly být vystaveny vždy po 14 dnech se splatností 14 dnů od doručení. Žalobkyně vystavila žalované dvě faktury, a to ve výši 1 539 EUR za období od 26. 5. do 6. 6. 2020, a ve výši 1 044 EUR za období od 8. 6. do 15. 6. 2020. Žalovaná na tyto faktury uhradila dne 8. 9. 2020 pouze 500 EUR a tuto částku žalobkyně započetla na starší fakturu. Zbylou částku 2 083 EUR žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně rovněž požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná považovala nárok žalobkyně za nedůvodný, neboť přílohou faktury měl být přesný časový a věcný výkaz vykonaných prací a činností odsouhlasený hlavním objednatelem. Žalovaná nemohla faktury uhradit, neboť částky na nich uvedené nekorespondovaly s hodinami, které měly být odpracovány. Žalobkyně však navzdory výzvám žalované odmítla faktury opravit. Žalovaná uznala 135 odpracovaných hodin v období od 25. 5. do 15. 6. 2020, tj. 2 430 EUR, po odečtení již uhrazených 500 EUR tedy žalovaná výslovně uznala dluh ve výši 1 930 EUR. Zbylou částku 153 EUR žalovaná považovala za nedůvodnou. Zároveň upozornila, že žalobkyně sama dvakrát porušila smlouvu o dílo, čímž vznikl žalované nárok na úhradu dvou smluvních pokut vždy ve výši 3 000 EUR. Zaprvé jednatel žalobkyně, pan [jméno] [příjmení], předložil žalované padělaný doklad Sociální pojišťovny o určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, tj. nepravé potvrzení o podání žádosti o formulář A1 (dále také jen„ potvrzení A1“), zadruhé porušil povinnost mlčenlivosti, neboť jednal s ostatními dodavateli pracujícími na dané zakázce a zaslal žalované hromadnou výzvu k úhradě jejich dluhu. Druhou smluvní pokutu žalovaná požadovala pouze v případě, že by soud neuznal první z nich. Ohledně první smluvní pokuty žalovaná vznesla námitku započtení, a to v rozsahu, v jakém se pohledávky stran kryjí, tj. ve výši 1 930 EUR. Rovněž dodala, že bez doložení potvrzení o podání žádosti o formulář A1 nebylo možné vykonávat práce, a proto žalobkyni nevznikl nárok na úhradu ceny díla a žaloba by měla být zamítnuta.

3. Žalobkyně s ohledem na vyjádření žalované doložila výkazy a sdělila, že výkazy vždy vyhotovila žalovaná na základě odsouhlasených odpracovaných hodin a následně je nechávala potvrdit od žalobkyně. To dokládá i skutečnost, že faktura byla vystavena dne 15. 6. 2020 a příslušné výkazy jsou datovány 26. 6. 2020. V tomto došlo ke změně oproti písemné smlouvě o dílo, neboť žalobkyně neměla reálnou možnost domoci se podpisu hlavního objednatele, s nímž neměla uzavřen žádný právní vztah. Žalovaná nadto dopisem ze dne 1. 9. 2020 navrhla žalobkyni dohodu o úhradě daného dluhu, dle níž by žalobkyni uhradila celou dlužnou částku v deseti měsíčních splátkách, žalobkyně však byla ochotna přistoupit na úhradu v pěti splátkách. V návaznosti na tuto komunikaci žalovaná uhradila [částka], tímto způsobem tedy konkludentně uznala i zbývající dluh. Žalobkyně rovněž považovala za nepřípadné tvrzení žalované, že jí nevznikl nárok na cenu díla s ohledem na zfalšované potvrzení A1, neboť žalobkyně reálně vykonala dílo i bez tohoto potvrzení. Nadto žalovaná s touto skutečností byla srozuměna, neboť smlouva o dílo byla podepsána pouhý den před započetím prací a žalobkyně tedy neměla reálnou možnost opatřit si na Slovensku potvrzení o podání žádosti A1. Smlouva o dílo je koncipována jednoznačně v neprospěch žalobkyně ve smyslu § 433 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ujednání o smluvních pokutách jsou proto neplatná, případně žalobkyně navrhla, aby je soud snížil až do výše vzniklé škody, která je dle jejího názoru nulová.

4. Mezinárodní příslušnost českých soudů v této věci vyplývá z čl. 9 bodu 2 smlouvy o dílo, dle něhož k řešení sporů vyplývajících z této smlouvy je příslušný soud podle místa sídla objednatele, tj. žalované. Dle čl. 9 bodu 1 smlouvy o dílo se tento závazkový vztah řídí právním řádem České republiky.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastnic o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a výslechu svědka a dospěl k následujícím zjištěním:

6. Dne 25. 5. 2020 uzavřela žalobkyně jakožto zhotovitelka s žalovanou jako objednatelkou smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést elektroinstalační a elektromontážní práce v místě plnění [anonymizováno]. Dílo mělo být provedeno jako subdodávka pro hlavního objednatele, [právnická osoba] (smlouvou o dílo [číslo] ze dne 25. 5. 2020).

7. Dle čl. 3 bodu 5 smlouvy o dílo byla zhotovitelka oprávněna vystavit fakturu objednatelce na úhradu ceny realizovaných prací vždy po uplynutí 14 dnů vykonávání díla. Fakturovaná cena byla splatná do 14 kalendářních dnů od doručení faktury objednatelce. Přílohou faktury musel být přesný časový (hodinový) a věcný výkaz vykonaných prací a činností odsouhlasený hlavním objednatelem, jinak zhotovitelce nevznikl nárok na úhradu fakturované ceny prací (článkem 3. 5. smlouvy o dílo).

8. Dle čl. 4 bodu 2 smlouvy o dílo byla zhotovitelka povinna před započetím výkonu díla prokázat objednatelce, že podala žádost na příslušnou pobočku Sociální pojišťovny o vydání formuláře A1 ve vztahu ke každé osobě, která bude vykonávat dílo jménem zhotovitelky. Porušení této povinnosti se považuje za podstatné porušení této smlouvy zhotovitelkou (článkem 4. 2. smlouvy o dílo).

9. Podle čl. 5 bodu 4 smlouvy o dílo v případě, že zhotovitelka podstatně poruší tuto smlouvu, objednatelka je oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 000 EUR za každé jednotlivé podstatné porušení povinnosti (článkem 5. 4. smlouvy o dílo).

10. Podle čl. 6 bodu 1 smlouvy o dílo byla zhotovitelka povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, informacích a údajích uvedených v této smlouvě stejně jako o těch, o nichž se dozvěděla v souvislosti s vykonáváním díla. Porušení této povinnosti se považuje za podstatné porušení této smlouvy (článkem 6. 1. smlouvy o dílo).

11. Žalobkyně vystavila žalované 1) fakturu ze dne 5. 6. 2020 znějící na částku 1 539 EUR splatnou dne 19. 6. 2020, za období od 26. 5. do 6. 6. 2020 v rozsahu 85,5 hodin a 2) fakturu ze dne 15. 6. 2020 znějící na částku 1 044 EUR splatnou dne 29. 6. 2020, za období od 8. 6. do 15. 6. 2020 v rozsahu 58 hodin (fakturou [číslo] ze dne 5. 6. 2020 a fakturou [číslo] ze dne 15. 6. 2020). Žalovaná na tyto faktury uhradila dne 8. 9. 2020 částku 500 EUR (potvrzením o realizaci transakce 500 EUR, shodnými tvrzeními účastnic).

12. Žalobkyně doložila celkem čtyři výkazy prací, a to za období 1) 26. 5. – 30. 5. 2020, 2) 1. 6. – 6. 6. 2020, 3) 8. 6. – 12. 6. 2020, 4) 15. 6. 2020. Ve výkazech práce je jako pracovník označen [jméno] [příjmení], jako hlavní objednatel [právnická osoba], dále výkazy obsahují kolonky s počtem odpracovaných hodin. Výkazy 3 a 4 žalobkyně předložila ve dvou variantách, a to jednak podepsané objednatelem, [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ Wisag“), jednak nepodepsané. Výkaz 1) zní na 47,5 hodin, není podepsaný hlavním objednatelem, ovšem obsahuje německý psané potvrzení, že počet hodin souhlasí. Výkaz 2) je podepsaný [právnická osoba] a zní na 36,5 hodin, z toho v kolonce s počtem odpracovaných hodin je u dne 3. 6. a 4. 6. 2020 přeškrtnuto [číslo] nahrazeno vždy [číslo]. Výkaz 3) zní na 48 hodin a ve verzi podepsané [právnická osoba] je u dne 9. 6., 10. 6. a 11. 6. 2020 přeškrtnuto [číslo] nahrazeno vždy [číslo]. Výkaz 4) zní na 10 odpracovaných hodin. Celkový součet hodin v nepřeškrtané verzi činí 142 hodin, při zohlednění přeškrtané varianty činí součet 135 hodin, při sazbě 18 EUR za hodinu se odměna za 135 hodin rovná 2 430 EUR (tabulkami výkazu hodin za období 26. 5. – 30. 5. 2020, 1. 6. – 6. 6. 2020, 2x 8. 6. – 12. 6. 2020, 2x 15. 6. 2020).

13. E-mailem ze dne 23. 6. 2020 zaslal jednatel žalobkyně žalované fakturu [číslo] včetně záznamu o odpracovaných hodinách. Jednatel žalované ho obratem požádal, aby tuto fakturu opravil, neboť dle výkazu za čtvrtý týden jednatel žalobkyně odpracoval 47,5 hodin. Zároveň ho žádal, aby fakturu opravil tak, aby zněla pouze na odpracovaný a výkazem potvrzený týden, zbytek by se započetl na další faktury poté, co budou výkazy dořešeny od [právnická osoba]. Rovněž ho informoval, že nemá od nikoho podepsané hodiny, a proto zatím nemůže zaplatit (mailem od žalobkyně žalované ze dne 23. 6. 2020 a odpovědí z téhož dne). E-mailem ze dne 24. 6. 2020 jednatel žalobkyně žalované odpověděl, že výkazy řešili s [jméno] [příjmení], a žádal ho, aby mu zaslal veškeré výkazy vystavené hlavním objednatelem za účelem ověření odpracovaných hodin a jejich podepsání. Jednatel žalované odpověděl dne 24. 6. 2020, že výkazy hodin nemá na starosti hlavní objednatel ani žalovaná, ale každý živnostník za sebe a bez podepsaných hodin mu je třetí strana nezaplatí (mailem od žalobkyně žalované ze dne 24. 6. 2020 a odpovědí z téhož dne).

14. E-mailem ze dne 26. 6. 2020 zaslala zástupkyně žalované, paní [jméno] [příjmení], jednateli žalobkyně výkazy a poprosila ho o jejich podepsání a zaslání obratem zpět. Jednatel žalobkyně e-mailem z téhož dne odpověděl, že výkazy posílá podepsané zpět. Dne 29. 6. 2020 paní [příjmení] požádala e-mailem jednatele žalobkyně, aby podepsal rovněž výkaz ze dne 15. 6. 2020, neboť přílohou jejího prvního e-mailu byly dva výkazy (mailem ze dne 26. 6. 2020 odeslaným z adresy [email] na adresu [email] a odpovědí ze dne 26. 6. 2020, mailem ze dne 29. 6. 2020 mezi týmiž adresami).

15. Žalobkyně vyzvala e-mailem ze dne 5. 8. 2020 žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 2 583 EUR na základě shora uvedených faktur. Přílohou byl dopis nazvaný„ výzva na zaplatenie faktúr po splatnosti“, v níž žalobkyně uvedla seznam celkem sedmi dodavatelů (označených jménem a identifikačním číslem), kteří mají za žalovanou pohledávky ze stejného projektu. Žalovaná v e-mailu ze dne 1. 9. 2020 odpověděla, že v příloze zasílá návrh dohody a podepsané výkazy ze strany [právnická osoba] (mailem ze dne 5. 8. 2020 a ze dne 1. 9. 2020). Žalovaná v dohodě uvedla, že u faktur chyběl pracovní výkaz o odpracovaných hodinách a jeden den v 7. pracovním týdnu nebyl podepsaný [právnická osoba]. Zároveň navrhla, že dlužnou sumu uhradí v deseti měsíčních splátkách, první ve výši 500 EUR (stanoviskem k výzvě k úhradě dlužné sumy ze dne 1. 9. 2020). Žalobkyně e-mailem ze dne 4. 9. 2020 navrhla úhradu dluhu v pěti splátkách, první dne 11. 9. 2020 ve výši 500 EUR, a požádala, aby žalovaná návrh odsouhlasila nejpozději dne 7. 9. 2020 (mailem ze dne 4. 9. 2020 obsahující odpověď na stanovisko žalované ze dne 1. 9. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní upomínkou ze dne 14. 12. 2020 (předžalobní upomínkou ze dne 14. 12. 2020 s dodejkou).

16. Dopisem ze dne 25. 3. 2021 žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě smluvní pokuty za dvě porušení smlouvy o dílo, a to jednak za předložení nepravého potvrzení o podání žádosti o formulář A1 a jednak za porušení povinnosti mlčenlivosti při zaslání dopisu„ výzva na zaplatenie faktúr po splatnosti“ ze dne 5. 8. 2020 (dopisem nazvaným„ Výzva k úhradě smluvních pokut, Předžalobní výzva“ ze dne 25. 3. 2021 spolu s podacím lístkem). K dotazu žalované sdělil zaměstnanec Sociální pojišťovny, že potvrzení pro jednatele žalobkyně nebylo vydáno jejich institucí ani příslušnou osobou (mailem od Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 11. 2020).

17. Svědek [jméno] [příjmení] během výpovědi dne 14. 10. 2021 sdělil, že se účastnil prací na daném projektu a v uvedené záležitosti byl jakýmsi mediátorem mezi jednateli žalobkyně a žalované. Přitom se snažil, aby došlo k vyplacení peněz. K dané zakázce přivedl jednatele žalobkyně, řešil s ním sjednání smlouvy a odeslání dokumentů potřebných pro výkon práce. Potvrdil, že doklad A1 byl zfalšovaný a byl vytvořen jednatelem žalobkyně. Pokud pracovníci nepředložili tento doklad, tj. žádost potvrzenou Sociální pojišťovnou, nemohli na stavbě pracovat. Žádost je vydávána pojišťovnou okamžitě. Každý ze živnostníků byl povinen zajišťovat si výkazy odpracovaných hodin sám, vždy po skončení pracovního týdne je odevzdat stavbyvedoucímu, který zkontroloval počet hodin a výkaz podepsal. Výkazy podepisovala [právnická osoba] coby hlavní objednatel prací. Svědek jakožto německy hovořící pomáhal ostatním s výkazy, nepřebral však odpovědnost za jejich vyplnění. Po prvním týdnu prací došlo k problému, neboť německý objednatel nechtěl výkazy podepisovat s odůvodněním, že s pracovníky nemá uzavřen žádný právní vztah, a osoba, která měla podpisy zprostředkovat, pracovníky podvedla; pracovníci tedy přistoupili ke stávce a byli srozuměni s tím, že tyto hodiny jim nemusí být proplaceny. Teprve až po ukončení prací se svědek s jednatelem žalované snažil výkazy nechat zpětně podepsat hlavním objednatelem.

18. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (zejména z mailové komunikace mezi žalovanou a slovenskými orgány činnými v trestním řízení, zaměstnankyní Sociální pojišťovny, advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], který připravoval smlouvu o dílo, dále z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a fotografie jeho pracovní kartičky, SMS komunikace mezi jednatelem žalobkyně a [jméno] [příjmení]) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění, proto je blíže nehodnotí, neboť nemají pro rozhodnutí zásadní význam.

19. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

20. Dne 25. 5. 2020 uzavřely žalobkyně s žalovanou smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést elektroinstalační a elektromontážní práce v místě plnění [anonymizováno]. V čl. 3 bodu 5 smlouvy o dílo strany sjednaly, že přílohou faktur musí být výkaz prací odsouhlasený hlavním objednatelem, jinak žalobkyni nevznikl nárok na úhradu fakturované ceny prací. Žalobkyně vystavila dvě faktury, první ve výši 1 539 EUR za období od 26. 5. do 6. 6. 2020 v rozsahu 85,5 hodin a druhou ve výši 1 044 EUR za období od 8. 6. do 15. 6. 2020 v rozsahu 58 hodin, celkem tedy 143,5 hodin, tj. při sazbě 18 EUR/za hodinu celkem 2 583 EUR. Žalobkyně doložila celkem čtyři výkazy prací, v nepřeškrtané verzi jednatel žalobkyně odpracoval celkem 142 hodin, rozdíl oproti fakturovanému počtu 143,5 hodin je dán ve výkazu 1 (zní na 47,5 hodin, žalobkyně však počítá s 49 hodinami). V přeškrtané verzi podepsané hlavním objednatelem jednatel žalobkyně odpracoval 135 hodin, tj. odpovídající částka činí 2 430 EUR. Žalovaná dne 8. 9. 2020 uhradila 500 EUR. Žalovaná výslovně uznává nárok žalobkyně ve výši 1 930 EUR. Rozdíl ve výši 153 EUR je sporný. Každý z živnostníků pracujících na daném projektu měl zodpovědnost za vyplnění svých výkazů, s ohledem na vzniklé problémy však jejich podepsání hlavním objednatelem zprostředkovával po ukončení prací [jméno] [příjmení] a jednatel žalované. Jednatel žalované zaslal výkazy k podpisu jednateli žalobkyni a sdělil, že před jejich podpisem hlavním objednatelem nemůže faktury uhradit. Strany následně jednaly o úhradě dluhu ve splátkách, žalovaná v této komunikaci upozornila na nesrovnalosti ve výkazech. Žalovaná požaduje po žalobkyni smluvní pokutu za dvě porušení smlouvy o dílo, a to jednak za předložení zfalšovaného potvrzení A1 (tento dokument byl skutečně nepravý) a jednak za porušení povinnosti mlčenlivosti při zaslání výzvy k úhradě dlužné částky dne 5. 8. 2020. Žalovaná požaduje smluvní pokutu pouze do výše uznaného nároku v částce 1 930 EUR.

21. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

22. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

24. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

25. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

26. Jádro sporu v řešené věci spočívalo v tom, zda žalobkyni vzniklo právo na úhradu ceny prací ze strany žalované ve výši uvedené na vystavených fakturách. Účastnice řízení uzavřely platnou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., v jejímž čl. 3 bodu 5 sjednaly, že žalobkyně má nárok na úhradu ceny prací pouze na základě faktur, jejichž přílohou je výkaz prací odsouhlasený hlavním objednatelem. Platební podmínky tedy byly mezi stranami sjednány zcela jednoznačně. Žalobkyně sice následně tvrdila, že smlouva o dílo byla změněna ústní dohodou, dle níž zodpovědnost za vyplnění výkazů práce převzala žalovaná, ovšem toto tvrzení se provedenými důkazy nepotvrdilo. Břemeno důkazní stran této otázky přitom spočívalo výhradně na žalobkyni, neboť bylo její procesní odpovědností, aby svá tvrzení prokázala. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že břemeno důkazní nebylo přeneseno na žalovanou ve smyslu § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná dluh ve fakturované výši neuznala, a to ani konkludentně. Je sice pravdou, že v návaznosti na dopis žalobkyně obsahující návrh splátkového kalendáře uhradila částku 500 EUR, ovšem v rámci jednání s žalobkyní poukázala na nesrovnalosti ve výkazech za 5. – 6. pracovní týden a jeden den v 7. pracovním týdnu. Nesrovnalosti se tedy měly týkat právě výkazu za období 1. – 6. 6. 2020, 8. – 12. 6. 2020 a 15. 6. 2020. Z tohoto důvodu tedy nelze z částečné úhrady dluhu usuzovat na jeho uznání v plné výši ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z.

27. Soud nezpochybňuje, že podle zjištěného skutkového stavu se žalovaná skutečně snažila žalobkyni zprostředkovat podepsání výkazů hlavním objednatelem. Toto její počínání je však třeba chápat spíše jako projev dobré vůle a pomoci, aby žalobkyně získala odměnu za provedenou práci. V žádném případě však žalovaná tímto způsobem nepřebrala zodpovědnost žalobkyně za vyplnění výkazů a zejména nedošlo ke změně smlouvy o dílo v tom směru, že by žalobkyně měla nárok na odměnu bez ohledu na podpis hlavního objednatele. Na tuto skutečnost žalovaná žalobkyni opakovaně upozorňovala a zdůrazňovala, že bez podpisu hlavního objednatele nemůže peníze vyplatit. Rovněž žalobkyni vyzývala, aby upravila faktury tak, aby korespondovaly s odsouhlaseným počtem hodin. Vzhledem k tomu, že výkazy práce obsahují podpis (resp. výkaz 1 potvrzení) hlavního objednatele pouze v „ přeškrtané verzi“, žalobkyně má nárok toliko na takto poníženou odměnu. [ulice] objednatel uznal žalobkyni práci v celkovém rozsahu 135 hodin, tj. při sazbě 18 EUR za hodinu by odměna měla činit 2 430 EUR. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná uhradila na daný dluh 500 EUR, žalobkyni proto náleží pouze částka 1 930 EUR; co do zbylé částky 153 EUR soud žalobu zamítl.

28. Ohledně nároku na úhradu smluvních pokut soud uvádí následující: v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované předložila zfalšované potvrzení A1, čímž porušila čl. 4 bod 2 smlouvy o dílo; v tomto článku je výslovně sjednáno, že porušení uvedené povinnosti se považuje za podstatné porušení smlouvy zhotovitelem a dle čl. 5 bodu 4 objednateli v takovém případě vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 3 000 EUR. Citovaná ujednání smlouvy jsou jednoznačná, přičemž v projednávané věci nebylo na místě aplikovat § 433 o. z., neboť toto ustanovení dopadá pouze na případy, v nichž proti sobě stojí podnikatel a slabší strana smlouvy (typicky spotřebitel). V řešené věci smlouvu o dílo uzavřeli dva podnikatelé, a tedy záleželo čistě na nich, jakým způsobem svůj smluvní vztah nastaví. S ohledem na provedené dokazování kladli důraz právě na povinnost předložit potvrzení A1, neboť porušení této povinnosti mohlo mít dopad i na další subjekty účastnící se daného projektu, zejména německé objednatele díla. Smlouva o dílo tedy není v této části neplatná, a to ani s ohledem na tvrzenou nemožnost splnění dané povinnosti, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že potvrzení o podání žádosti o doklad A1 bylo možné získat bez větší časové prodlevy. Rovněž bylo na žalobkyni, aby zvážila, zda je v jejích možnostech tuto povinnost splnit a zda přistoupí na návrh smlouvy obsahující příslušné ustanovení. Pouze pro úplnost soud dodává, že porušení povinnosti předložit potvrzení A1 nemělo žádný vliv na vznik nároku na odměnu za provedení díla, neboť dle smlouvy o dílo splnění této povinnosti nebylo podmínkou pro výplatu odměny. Z hlediska nároku na odměnu bylo pouze podstatné, že žalobkyně dílo reálně vykonala a následně vykázala.

29. Naproti tomu soud dal zapravdu žalobkyni, že smluvní pokuta ve výši 3 000 EUR je nepřiměřeně vysoká vzhledem k významu zajišťované povinnosti, a proto vyhověl jejímu návrhu a výši smluvní pokuty přiměřeně snížil. Přitom vyšel zejména z příslušných veřejnoprávních předpisů, které upravují povinnost nahlásit příslušnost k systému sociálního zabezpečení jednoho členského státu Evropské unie. Jedná se zejména o čl. 16 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 a § 104 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Dle posledně zmiňovaného zákona je možné za porušení dané povinnosti uložit napomenutí nebo sankci do 20 000 Kč (srov. § 127 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění). Vzhledem k tomu, že v řešené věci nebyl tvrzen ani prokázán vznik škody za předložení padělaného potvrzení, soud výši smluvní pokuty snížil na 800 EUR, tedy cca 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku započtení a tato námitka byla co do částky 800 EUR důvodná, pohledávka žalobkyně v této výši zanikla podle § 1982 o. z. ve spojení s § 98 o. s. ř. Soud proto žalobu co do částky 800 EUR zamítl. Co se týká názoru žalobkyně, že by měla být moderace do výše skutečné škody, která je dle ní nulová, soud uvádí, že se s tímto neztotožňuje a vyšel ze shora uváděné částky představující ekvivalent sankce za porušení dané povinnosti, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně předložila žalované zfalšované potvrzení A1, čímž porušila ustanovení sjednané smlouvy o dílo a nikdo nemůže těžit ze své vlastní nepoctivosti.

30. K jinému závěru soud nemohl dospět ani při zohlednění námitky žalované, aby soud v případě moderace první smluvní pokuty přiznal žalované nárok na druhou smluvní pokutu. Žalovaná požadovala druhou smluvní pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti, kterého se žalobkyně měla dopustit při zaslání hromadné výzvy k úhradě dluhu za ostatní věřitele žalované. Dle čl. 6 bodu 1 smlouvy o dílo se žalobkyně zavázala zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, informacích a údajích uvedených v této smlouvě stejně jako o těch, o nichž se dozvěděla v souvislosti s vykonáváním díla. Z dopisu žalobkyně však porušení této povinnosti nikterak nevyplývá, neboť žalobkyně v něm uvedla pouze seznam podnikatelů, výši dluhu a číslo faktury a tento dopis zaslala žalované jakožto straně smlouvy.

31. S ohledem na vše výše řečené soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 1 130 EUR (1 930 – 800) a ve zbytku 953 EUR (800 + 153) žalobu výrokem II. zamítl. Žalobkyni pak rovněž přiznal nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 2 téhož nařízení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 187 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za celkem deset úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za převzetí a příprava zastoupení ze dne 29. 12. 2020, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 2. 2021, vyjádření ze dne 12. 4. 2021, účast na jednání soudu dne 20. 7. 2021 přesahujícím dvě hodiny, vyjádření ze dne 19. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 14. 10. 2021 a dne 2. 11. 2021, závěrečný návrh ze dne 24. 11. 2021 a účast na jednání soudu dne 24. 11. 2021. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za vyjádření ze dne 19. 7. 2021 a 9. 11. 2021, neboť těmito vyjádřeními žalobkyně pouze na opakovanou výzvu soudu opravila vady žaloby, a pakliže by byla žaloba podána„ perfektně“, nemusela by být žalobkyně vyzývána. Tvrzené vyjádření ze dne 2. 11. 2021 nebylo učiněno.

33. Tarifní hodnotu za jednotlivé úkony právní služby soud určil na základě kurzu [obec] národní banky platného vždy pro daný den, kdy byl úkon učiněný (srov. § 8 odst. 1 a. t.). Odměna advokáta tak činí dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. částku 1) 3 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení ze dne 29. 12. 2020 z tarifní hodnoty 54 782,90 Kč, 2) 3 260 Kč za elektronický platební rozkaz ze dne 9. 2. 2021 z tarifní hodnoty 53 533,10 Kč, 3) 3 300 Kč za vyjádření ze dne 12. 4. 2021 z tarifní hodnoty 54 158 Kč, 4) 6 520 Kč (2 x 3 260) za účast na jednání soudu dne 20. 7. 2021 přesahujícím dvě hodiny z tarifní hodnoty 53 533,1 Kč, 5) 3 260 Kč za vyjádření ze dne 19. 8. 2021 z tarifní hodnoty 53 116,5 Kč, 6) 3 220 Kč za účast na jednání soudu dne 14. 10. 2021 z tarifní hodnoty 52 908,2 Kč, 7) 3 260 Kč za účast na jednání soudu dne 2. 11. 2021 z tarifní hodnoty 53 324,8 Kč, 8) 3 260 Kč za závěrečný návrh ze dne 24. 11. 2021 z tarifní hodnoty 53 116,5 Kč a 3 260 Kč za účast na jednání soudu dne 24. 11. 2021 3 260 Kč Celkem činí odměna za úkony právní služby 32 640 Kč.

34. Zástupci žalobkyně rovněž náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý z deseti úkonů právní služby, celkem tedy 3 000 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 640 Kč ve výši 7 484,4 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem činí náhrada nákladů řízení žalobkyně 45 311,4 Kč (2 187 + 32 640 + 3 000 + 7 484,4).

35. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 1 130 EUR, žalovaná co do částky 953 EUR, poměr úspěchu stran se rovná přibližně 54:

46. Žalobkyně má proto nárok na odměnu ve výši 8 % z částky 45 311,4 Kč, neboť úspěch žalované se odčítá od úspěchu žalobkyně. Žalobkyni proto náleží na náhradě nákladů řízení 3 624,9 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

36. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.