59 C 68/2021
č. j. 59 C 68/2021-30
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve věci o nároku na úhradu částky za dodávku elektřiny a související náklady spojené s odpojením odběrného místa. Soud přiznal žalobkyni nárok na částku za dodanou elektřinu a na náklady způsobené zastavením odpojení, a to s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně. Nárok na náklady za upomínky soud odmítl, protože ujednání o jejich hrazení bylo neplatné podle § 1813 a § 1814 občanského zákoníku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobkyně, která byla úspěšná, a to v částce odpovídající 87,78 % celkové výše nákladů.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum, doplněnou co se týká data narození žalovaného dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne datum odběratelem elektřiny v odběrném místě ulice a číslo, obec. Za dodávku elektřiny v období od datum do datum měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka, když mu byla vystavena faktura číslo splatná datum. Žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. Dále žalobkyně vystavila dne datum žalovanému fakturu číslo znějící na částku částka, a to za vyúčtování služeb distributorova v souvislosti s žádostí o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou faktury za odběr elektřiny (realizace odpojení byla z důvodu přepisu odběrného místa zastavena a distributor účtoval za provedené úkony uvedenou částku). Ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalobkyně s odkazem na všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny požaduje částku 2* částka za dvě upomínky s výzvou k úhradě ze dne datum a datum. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci datum platně uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny silové elektřiny a úhradě regulovaných cen za distribuci a související služby žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému sjednanou cenu za dodanou elektřinu v období od datum do datum, přičemž žalovaný vyfakturovanou částku (fakturou č. číslo splatná datum) neuhradil a dluží žalobkyni částka. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou číslo splatnou dne datum částku částka představující náklady související se zastavením realizace přerušení distribuce elektřiny, přičemž žalovaný neuhradil ani tuto částku. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady vyfakturované částky za dodanou elektřinu a částky související s náklady na odpojení od distribučního místa, žalobkyni tedy její odůvodněný nárok přiznal, když současně přiznal i úroky z prodlení z těchto dílčích částek, a to v souladu s ust. § 513, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur do zaplacení. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši částka (anonymizováno částka, které žalobkyně požaduje s odkazem na všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání všeobecných obchodních podmínek neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 87,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,11 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.