59 C 69/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 253 824 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 253 824 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 253 824 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 74 495,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci 253 824 Kč z titulu náhrady za stavební úpravy provedené na předmětu nájmu. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě se stal nájemcem nebytových prostor [číslo] nacházejících se v prvním nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa]. Se souhlasem žalované žalobce provedl na předmětu nájmu stavební úpravy, a to na základě Smlouvy o provedení stavebních úprav ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce požádal žalovanou o vrácení finančních prostředků investovaných do předmětu nájmu, žalovaná mu v odpověď sdělila, že je možné náhradu poskytnout až po ukončení nájemního vztahu. Žalobce předmět nájmu odevzdal dne [datum] a dne [datum] znovu požádal o vyplacení náhrady za stavební úpravy. Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobce informovala, že [jméno] městské části [obec a číslo] usnesením [číslo] schválila vrácení částky 253 824 Kč za provedené stavební úpravy a tato částka bude žalobci vyplacena do [datum]; zároveň požádala o sdělení čísla účtu, na který mají být finanční prostředky převedeny. Žalobce písemně sdělil číslo účtu, vyjádřil však podiv nad tím, proč by měla být doba splatnosti tak dlouhá. Žalovaná odpověděla, že tato doba byla určena dle obdobných případů, a zároveň žalobce ujistila, že bude usilovat o provedení finančního vyrovnání v co nejkratší možné lhůtě. Žalobce žalovanou v průběhu této lhůty opakovaně kontaktoval a vyjadřoval nesouhlas s takto jednostranně určenou dobou splatnosti. Naposledy žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky dne [datum], tedy 25 dnů před datem splatnosti. Žalovaná však žalobce dne [datum] informovala, že [jméno] jeho žádost nově projedná; dne [datum] vydala [jméno] usnesení [číslo] jímž po více než pěti letech zrušila usnesení [číslo] vyslovila nesouhlas s proplacením částky 253 824 Kč O této skutečnosti byl žalobce informován dne [datum]. Žalobce považuje postup žalované za rozporný se zákonem a porušující jeho legitimní očekávání, neboť s ohledem na opakované ujišťování žalované byl v dobré víře, že mu žalovaná částku 253 824 Kč nejpozději dne [datum] zaplatí. Následnou komunikací se žalovanou tak došlo ke změně původní Smlouvy o provedení stavebních úprav. Žalovaná požadovanou částku neuhradila navzdory předžalobní upomínce.

2. Žalovaná považovala žalobcův nárok za nedůvodný, neboť usnesení, jímž [jméno] schválila vrácení finančních prostředků, bylo vydáno v rozporu se smlouvou o stavebních úpravách. Dle této smlouvy měl žalobce provést stavební úpravy na svůj náklad a po skončení doby nájmu tyto úpravy odstranit. Smlouva o stavebních úpravách mohla být měněna pouze písemným dodatkem, což se však nestalo, neboť žalobce veškerá písemná sdělení žalované výslovně odmítl (alespoň co do návrhu doby splatnosti). Žalobce se mohl proto domáhat svého práva pouze prostřednictvím žádosti o zaplacení bezdůvodného obohacení v zákonné tříleté promlčecí lhůtě, která však uplynula v roce 2015. Žalobce je podnikatel, tedy nikoliv slabší strana smlouvy, a proto si musel být vědom, že nemá další nároky nad rámec uzavřených smluv. Právním důvodem pro zaplacení požadované částky přitom nemůže být usnesení [anonymizováno], a to již proto ne, že usnesení má pouze interní účinky (jde o proces tvorby vůle obce) a nejedná se o právní jednání s účinky navenek.

3. Ve vyjádření ze dne 8. 10. 2021 žalobce dodal, že podle následné písemné dohody s žalovanou ze dne [datum] měl odstranit prvky, které lze odmontovat, a to včetně vzduchotechniky. Žalobce vrátil žalované předmět nájmu bez jakýchkoliv závad dne [datum] včetně tam ponechaných stavebních úprav, jak bylo dohodnuto. Za tyto stavební úprav měl žalobce dle dohody obdržet finanční vyrovnání. K tomu žalovaná uvedla, že v dohodě ze dne [datum] bylo zopakováno, že žalobce je povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, tedy odstranit veškeré provedené stavební úpravy, nejen vzduchotechniku.

4. Na jednání dne 11. 11. 2021 žalobce navrhl rozšíření žaloby o zákonné úroky z prodlení z dlužné částky; přitom uvedl, že úroky z prodlení by mu náležely od 1. 1. 2018, ovšem s ohledem na jejich promlčení úroky požadoval až od 11. 11. 2018. Usnesením vyhlášeným při jednání soud připustil změnu žaloby podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

6. Dne [datum] uzavřel žalobce jakožto nájemce s žalovanou jako pronajímatelkou smlouvu o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě se stal nájemcem nebytových prostor [číslo] nacházejících se v prvním nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa] (shodnými tvrzeními účastníků). V souvislosti s tímto nájmem uzavřely strany dne 18. 9. 2007 smlouvu o provedení stavebních úprav, na jejímž základě se žalobce jako stavebník zavázal provést na vlastní náklady stavební úpravy spočívající ve zřízení pivnice bez kuchyně; zejména měly být provedeny zvukově izolační stěny, sádrokartonové příčky, odvětrání a výměna dřevěných oken za plastová. Rozpočtová cena byla stanovena na 443 000 Kč a nesměla být překročena. V případě rozšíření stavebních úprav byl žalobce povinen požádat žalovanou o dodatečný souhlas, který mohl být udělen pouze formou písemného dodatku ke smlouvě. Dle čl. IV smlouvy se strany dohodly na úhradě nákladů stavebních úprav formou odepisování dle § 28 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Dle čl. V bodu 2 smlouvy se žalobce zavázal po skončení nájmu uvést předmět nájmu do původního stavu, jaký byl před započetím stavebních úprav a v tomto původním stavu předmět nájmu odevzdat žalované, nebude-li písemně dohodnuto jinak (Smlouvou o provedení stavebních úprav ze dne 18. 9. 2007).

7. Dopisem ze dne [datum] žalobce požádal o finanční vyrovnání z důvodu ukončení nájemního vztahu, tedy o vrácení alikvotní částky finančních prostředků, které byly investovány do nebytového prostoru v souladu se smlouvou o provedení stavebních úprav (dopisem žalobce žalované ze dne [datum]). Žalovaná v odpovědi potvrdila, že práce byly převzaty při místním šetření dne [datum] a žalovaná obdržela ověřené kopie faktur a daňové doklady. Zároveň sdělila, že žalobce může o úhradu nákladů požádat až po odevzdání prostor správní firmě, která vyhotoví předávací protokol. Dále připomenula, že úhradu nákladů řeší smlouva v čl. IV, kde bylo dohodnuto, že stavební úpravy, které mají charakter technického zhodnocení, bude odepisovat stavebník. Dle čl. V smlouvy byl žalobce povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, tzn. prvky, které lze odmontovat, odstranit (např. potrubí vzduchotechniky [jméno], které je vedeno pod stropem místností, zařízení nebytového prostoru), ostatní prvky pevně spojené se stavbou ponechat na místě. Dále žalovaná žalobce informovala, že výši nákladů upřesňuje soudní znalec a jejich náhrada podléhá schválení [jméno] městské části [obec a číslo], která jediná rozhoduje o vrácení finančních prostředků; podle obdobných případů je k úhradě nákladů stanovena lhůta do pěti let od předání prostor (dopisem žalované žalobci ze dne [datum]). Žalobce předal prostor správní firmě dne [datum], o čemž byl vyhotoven protokol. Dle něho nebyly zjištěny na stavu nebytového prostoru žádné závady a žádné závady nebylo třeba odstranit (protokolem o převzetí/předání nebytového prostoru ze dne [datum]). Dne [datum] žalobce uzavřel dohodu s žalovanou jednající prostřednictvím vedoucího oddělení bytů, nebytových prostor a řízení správních firem, dle níž žalobce v předmětu nájmu zanechal vzduchotechniku a neuvedením nebytového prostoru do původního stavu nedodržel podmínky nájemní smlouvy. Žalobce byl dle dohody povinen demontovat vzduchotechniku na vlastní náklady, v opačném případě měla být vzduchotechnika demontována na jeho náklady žalovanou a v případě jejich neuhrazení měly být tyto náklady vymáhány soudně (dohodou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou).

8. Dne [datum] žalobce opětovaně požádal o navrácení alikvotní částky investované do stavebních úprav nebytového prostoru (dopisem žalobce ze dne [datum]). Žalovaná odpověděla, že dle čl. IV smlouvy měl žalobce odepisovat stavební úpravy, které měly charakter technického zhodnocení; proto žalobce vyzvala, aby doložil kopii těchto odpisů, neboť budou předloženy soudnímu znalci při určení výše náhrad (dopisem žalované ze dne [datum]). Dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že [jméno] schválila usnesením [číslo] vrácení částky 253 824 Kč za stavební úpravy po opotřebení a tato částka bude žalobci převedena do [datum]; proto požádala o sdělení čísla účtu, na nějž mají být finanční prostředky uhrazeny (dopisem žalované ze dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] [jméno] žalované schválila vrácení žalobci částky 253 824 Kč v souladu se znaleckým posudkem v termínu do [datum] a uložila vedoucímu odboru majetkoprávního, aby žalobce o této skutečnosti informoval (usnesením [anonymizováno] žalované [číslo] ze dne [datum]).

9. V dopise ze dne [datum] žalobce sdělil své číslo účtu a uvedl, že s uvedenou částkou souhlasí, ovšem nesouhlasí, resp. nechápe, proč by měla být doba splatnosti tak dlouhá (dopisem žalobce ze dne [datum]). Své stanovisko zopakoval v dopise ze dne [datum] (dopisem žalobce ze dne [datum]). Žalovaná odpověděla, že doba splatnosti byla stanovena dle obdobných případů a bude usilovat o provedení finančního vyrovnání v co nejkratší možné lhůtě (dopisem žalované ze dne [datum]). Žalobce svůj požadavek urgoval dne [datum] a žalovaná sdělila totéž dne [datum] (dopisem žalobce ze dne [datum] a dopisem žalované ze dne [datum]). Dne [datum] žalobce připomenul, že mu částka dosud nebyla vyplacena a žádal její okamžitou úhradu (dopisem žalobce ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] sdělila, že žalobcovu žádost dosud znovu neprojednala, záležitost vykazuje nedostatky s ohledem na smlouvu o provedení stavebních úprav a o výsledku projednání bude žalobce bezodkladně informovat (dopisem žalované ze dne [datum]). Usnesením [číslo] ze dne [datum] žalovaná zrušila usnesení [číslo] rozhodla, že se neschvaluje vrácení částky 253 824 Kč (usnesením [anonymizováno] žalované [číslo] ze dne [datum]). O této skutečnosti byl žalobce informován dne [datum] (dopisem žalované ze dne [datum]). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (výzvou k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně doručenky z datové schránky).

10. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (zejména usnesením Rady žalované ze dne 18. 12. 2017) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

11. Soud zamítl návrh na provedení dokazování učiněné žalobcem v podání ze dne 8. 10. 2021, a to soupisem změn předmětu nájmu a dokumenty změn včetně stavebnětechnické dokumentace znaleckého posudku a účetních podkladů, fotodokumentací provedených změn předmětu nájmu, audionahrávkou rozhovoru žalobce s žalovanou ze dne [datum] a [datum], účastnickou výpovědí žalobce, neboť všechny tyto důkazy shledal pro posouzení věci nadbytečnými.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

13. Žalobce byl nájemcem shora specifikovaného nebytového prostoru, v němž provedl stavební úpravy na základě smlouvy o provedení stavebních úprav. Dle této smlouvy měl žalobce provést stavební úpravy na vlastní náklady, které mu měly být nahrazeny formou odpisů dle zákona č. 586/1992 Sb. Po skončení nájmu byl žalobce povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, nebude-li písemně dohodnuto jinak. Žalobce dne [datum] požádal o finanční vyrovnání za stavební úpravy, žalovaná však sdělila, že toto je možné až po odevzdání předmětu nájmu, dále připomněla příslušná ujednání smlouvy o provedení stavebních úprav a uvedla, že žalobce je povinen odstranit prvky, které lze odmontovat, ostatní ponechat na místě. Žalobce odevzdal předmět nájmu dne [datum], a to bez jakýchkoliv závad. Dne [datum] strany uzavřely dohodu, dle níž byl žalobce povinen odstranit z nebytového prostoru vzduchotechniku. Dne [datum] žalobce opět požádal o finanční vyrovnání, žalovaná ho požádala o zaslání kopií odpisů, které budou zohledněny znalcem při určení výše náhrady. Usnesením [číslo] [jméno] žalované schválila vrácení částky 253 824 Kč v termínu do [datum], o čemž byl žalobce informován dopisem ze dne [datum]. Žalobce s částkou souhlasil, ne však s takto dlouhou dobou splatnosti. V průběhu této lhůty žalovanou opakovaně upomínal o zaplacení, žalovaná ho ujišťovala, že částku uhradí. Usnesením [číslo] [jméno] žalované zrušila usnesení [číslo] rozhodla, že částka nebude žalobci proplacena. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum].

14. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

15. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“ nebo„ nový občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. V řešeném případě se spor týká výkladu smlouvy o provedení stavebních úprav ze dne [datum] a následné komunikace mezi stranami, zejména dopisu žalované ze dne [datum] a [datum]; rozhodné právní vztahy tedy vznikly před účinností nového občanského zákoníku (před [datum]), a proto se řídí dosavadní právní úpravou.

17. Podle § 667 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. z.“) změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

18. V projednávané věci žalobce provedl stavební úpravy na základě písemné smlouvy o provedení stavebních úprav. Tato smlouva obsahovala výslovné ujednání, že stavební úpravy žalobce zhotoví na vlastní náklady a jejich náhrada bude provedena formou odpisů dle zákona č. 586/1992 Sb. Zároveň byl žalobce povinen po skončení nájmu uvést nebytový prostor do původního stavu, nebude-li písemně dohodnuto jinak.

19. Soud souhlasí s žalovanou, že podmínky realizace stavebních úprav a jejich náhrady byly ve smlouvě sjednány jednoznačně, přičemž tato smlouva neobsahovala ujednání, na jehož základě by byl žalobce oprávněn požadovat finanční vyrovnání. Je však třeba zohlednit, že žalovaná v následné písemné komunikaci ohledně těchto smluvních podmínek s žalobcem dále jednala. Zejména sdělila, že podmínku uvedení předmětu nájmu do původního stavu žalobce splní tím, že odstraní pouze prvky, které lze odmontovat (včetně vzduchotechniky), zbylé prvky na místě ponechá a zároveň mu bude proplacena náhrada. Výše náhrady měla být dle sdělení žalované určena na základě znaleckého posudku, při němž znalec zohlední odpisy prováděné v souladu s čl. IV smlouvy o provedení stavebních úprav. Náhrada byla následně stanovena v částce 253 824 Kč, tedy pouze poměrnou částkou oproti skutečným nákladům, které dle smlouvy činily 443 000 Kč. Svůj výklad smluvních ustanovení žalovaná dále potvrdila podpisem předávacího protokolu, dle něhož předmět nájmu při odevzdání nevykazoval žádné závady (byť žalobce odstranil pouze odmontovatelné prvky) a rovněž dohodou ze dne [datum], v níž žalovaná trvala toliko na odstranění vzduchotechniky.

20. Soud si je vědom toho, že náhradu stavebních úprav schválila usnesením [jméno] žalované, tedy orgán obce, který nemůže vystupovat jménem městské části navenek, tj. ve vztahu ke třetím osobám, neboť toto oprávnění přísluší starostovi městské části v souladu s § 97 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“). Do pravomoci [anonymizováno] městské části patří rozhodování o záležitostech v samostatné působnosti obce, přičemž platí, že schválená usnesení jsou pouze podkladem pro právní jednání starosty (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V řešené věci žalovaná prostřednictví starosty, resp. místostarosty (srov. § 99 odst. 2 [anonymizováno]) neuzavřela s žalobcem žádné ujednání, na jehož základě by mu bylo přiznáno právo na náhradu za stavební úpravy. I přesto je však soud přesvědčen, že s ohledem na celkový kontext projednávaného případu žalobci toto právo náleží.

21. Předně je třeba vzít v úvahu, že s žalobcem prostřednictví písemných dopisů komunikoval příslušný referent odboru majetkoprávního, tedy zaměstnanec žalované. Ten žalobci jednoznačně potvrdil, že mu náleží náhrada za stavební úpravy, a rovněž popsal proces, jakým způsobem bude tato náhrada vyčíslena. Přitom odkazoval na jednotlivá ujednání smlouvy o provedení stavebních úprav (tedy je vyloučeno, že by se z jeho strany jednalo o omyl) a v dopisech je vyložil tak, že žalobci přísluší náhrada při zohlednění amortizace a odpisů dle čl. IV smlouvy. Jeho výklad byl následně potvrzen při předání nebytového prostoru a v dohodě ze dne [datum]. Vrácení nákladů nadto schválila svým usnesením [jméno] žalované jakožto orgán, který obligatorně vyslovuje souhlas s tímto jednáním, a danou skutečnost žalobci oznámil sám vedoucí odboru majetkoprávního. Žalobce tedy byl nepochybně v dobré víře, že žalovaná považuje žalobcův nárok na finanční vyrovnání za důvodný a že mu bude náhrada za stavební úpravy poskytnuta.

22. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že žalobce opakovaně vyjadřoval nesouhlas s délkou splatnosti, kterou žalovaná stanovila na [datum]. Předně je nepochybné, že žalobce výslovně souhlasil s náhradou vyčíslenou na 253 824 Kč a rovněž sdělil číslo účtu, na který mu má být tato částka připsána. Opakovaně pouze požadoval, aby mu daná částka byla poskytnuta dříve. Vzhledem k tomu, že žalovaná na jeho návrhy nepřistoupila, žalobci nezbylo nic jiného, než jednostranně stanovenou lhůtu splatnosti akceptovat. O tom svědčí rovněž jeho dopis ze dne [datum], v němž žalovanou upozornil na blížící se dobu splatnosti. Ze stejného důvodu je pak pochopitelné, že žalobce dlužnou částku nevymáhal dříve, neboť věřil příslibům žalované, že mu bude nejpozději dne [datum] proplacena.

23. S ohledem na vše výše řečené soud shrnuje, že žalobce byl zcela legitimně v dobré víře, že obdrží dohodnuté finanční vyrovnání, a jeho dobrou víru je třeba za daných okolností chránit. Uvedené platí tím spíše, že plnění mu přislibovala žalovaná jakožto veřejnoprávní korporace, u níž je předpoklad solidního vystupování v právních vztazích. Pokud tedy žalovaná v průběhu mnoha let opakovaně ujišťovala žalobce, že mu bude náhrada poskytnuta v co možná nejkratším termínu, její následné nepřiznání (nadto až v době stanoveného termínu splatnosti) je třeba hodnotit za rozporné s dobrými mravy (k tomu srov. přiměřeně rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z toho důvodu soud žalobci žalovanou částku výrokem I. rozsudku přiznal, a to včetně úroků z prodlení. Úroky žalobci náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od [datum], žalobce je však požadoval až od [datum] a jeho návrhem je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 495,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 253 824 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastupování, žaloba, účast na jednání dne 9. 9. 2021 a 11. 11. 2021, vyjádření ze dne 8. 10. 2021) a z částky 4 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 53 170 Kč ve výši 11 165,70 Kč, kterou je zástupkyně žalobce povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobce.

25. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.